Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy vychází z úrovně životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení. Podle nich je určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Její výpočet jsme si přiblížili v článku Dlužníkům v exekuci zůstane v roce 2020 více peněz.
Z uvedených veličin se odvozuje i částka, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.
Od 1. 1. 2020 se jako každý rok změní tyto parametry rozhodné pro výpočet srážek ze mzdy. Základní nezabavitelná částka na osobu povinného se zvyšuje z 6428,67 Kč na 6608 Kč, nezabavitelná částka na další – povinným dlužníkem vyživované osoby (včetně manžela nebo manželky) z 1607,17 Kč na 1652 Kč a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, na 19 824 Kč z 19 286 Kč (která platila od 1. 6. 2019, do 31. 5. 2019 šlo o částku 9643 Kč).
Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy činí nově 6608 Kč (v roce 2019 to bylo 6428 Kč, resp. 3214 Kč). Při stejné čisté mzdě, jestliže nedošlo k jejímu snížení ani zvýšení, tak bude povinným dlužníkům sráženo méně než vloni, tudíž se splácení dluhů mírně prodlouží.
Zvýšené částky se použijí poprvé při srážkách z příjmů za leden 2020, zúčtovaných v únoru 2020. (Mzda za měsíc prosinec 2019 vyplácená v lednu 2020 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.)
Postup při provádění srážek
1. třetina (zbytku čisté mzdy) – ve výši až 6608 Kč – je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
2. třetina (zbytku čisté mzdy – pochopitelně též ve výši až 6608 Kč) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
3. třetina (zbytku čisté mzdy – rovněž ve výši až 6608 Kč) se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
Částka přesahující hranici 19 824 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 19 824 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu.
Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
| Co zůstává povinnému dlužníkovi | Co připadá oprávněným věřitelům | |||||
| Celková nezabavitelná částka | Čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek | |||||
| Na samotného povinného dlužníka | Na manžela nebo manželku | Na vyživovanou osobu (dítě) | max. 19 824 Kč | |||
| 6608 Kč | 1652 Kč | 1652 Kč | max. 6608 Kč připadne povinnému dlužníkovi (+ případný zbytek 1 nebo 2 Kč vzniklý zaokrouhlováním) | max. 6608 Kč připadne na přednostní pohledávky, jinak připadne povinnému dlužníkovi | max. 6608 Kč připadne na nepřednostní pohledávky a případně na přednostní pohledávky | zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky a 19 824 Kč připadne na přednostní pohledávky a případně na nepřednostní pohledávky |
Rozdělení uspokojovaných dluhů
Přednostními pohledávkami jsou:
a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Všechny ostatní pohledávky jsou nepřednostní.
Praxe upřednostňuje zjednodušující kalkulačky
V praxi se málokdo, ať už jde o mzdové účetní, nebo právníky a jiné profese, které se srážkami profesně zabývají, natož pak obyčejní lidé, kteří se srážkám nevěnují profesionálně v rámci výkonu svého povolání – kupř. sami povinní dlužníci, snaží ovládat každým rokem nová pravidla takříkajíc z hlavy a spoléhá se v tom lepším případě na počítačové programy ke zpracování mezd a platů a v tom horším na různé internetové kalkulačky.
Většina lidí netouží po pouhém návodu, který je však pro pochopení nejužitečnější, nechce se učit, každý chce hned pohodlně výsledek odpovídající přesně jeho situaci, jeho případu, ať už vystupuje v pozici povinného dlužníka, nebo oprávněného věřitele. (Stejně jako řidiči nebo turisté často upřednostňují elektronickou navigaci před mapou.) Proto jsme množství příkladů omezili – přinášíme jen dva základní nejilustrativnější.
Pakliže je někomu třeba pregnantnějších návodů řešících složitější případy exekucí při souběhu více pohledávek, uspokojení pohledávek podle jejich pořadí nebo poměrné uspokojení pohledávek, nalezne je v příspěvcích věnujících se srážkám ze mzdy v uplynulých letech. Postup si dovodíte analogicky z návodu v článku Jaký dluh má při splácení přednost, když máte více exekucí? Projděte si pravidla. Jen musíte zohlednit valorizaci nezabavitelných částek, tedy jejich aktuální výši, jakož i aktuální výši dalších parametrů, a rovněž nezapomenout, že částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), se stanoví jako dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (jak jsme připomínali).
Příklady
Příklad 1
Ženatý zaměstnanec s 1 dítětem pobírá čistou mzdu 31 000 Kč čistého, z níž v exekuci splácí přednostní i nepřednostní dluh.
Jeho nezabavitelná částka je 6608 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × částka na vyživované osoby 1652 Kč, tedy celkem 9912 Kč.
Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zbude z ní 21 088 Kč.
Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 6608 Kč a 1264 Kč. (Částka 19 824 Kč se rozdělí na tři třetiny a zbytek nad částku 19 824 Kč.)
Dlužníkovi zůstane jedna třetina zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) 6608 Kč a celková nezabavitelná částka 9912 Kč čili celkem 16 520 Kč.
Ve prospěch věřitelů bude sraženo celkem 14 480 Kč, a to pro přednostní pohledávku jedna třetina zbytku čisté mzdy 6608 Kč a plně zabavitelná částka 1264 Kč čili celkem 7872 Kč a pro nepřednostní pohledávku jedna třetina zbytku čisté mzdy 6608 Kč.
Příklad 2
Jestliže by zaměstnanec pobíral jen mzdu ve výši 17 000 Kč čistého, představoval by zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek 7088 Kč, který by se rozdělil na tři třetiny po 2362 a zbytek 2 Kč.
Pro přednostní pohledávku by se srážela jedna třetina zbytku čisté mzdy 2362 Kč, stejně jako pro nepřednostní pohledávku, tedy celkem by srážky činily 4724, a zaměstnanci by zůstala jedna třetina zbytku čisté mzdy 2362 a nezabavitelná částka 9912 Kč a zbytek 2 Kč z důvodu zaokrouhlování jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy, tedy celkem 12 276 Kč.
