Dlužníkům v exekuci zůstane v roce 2020 více peněz

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvaleno několik exekucí srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Limity nejen exekučních srážek ze mzdy pro daný kalendářní rok odvisí od pravidelně pro každý kalendářní rok nově vyhlašovaného normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a od výše životního minima jednotlivce, které je valorizováno nepravidelně.

V závislosti na uvedených hodnotách se určí výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, dále pak výše jednotlivých třetin čisté mzdy. Po odečtení nepostižitelných částek, určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy), nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení.

Nezabavitelné minimum omezuje i započtení pohledávek

Nezabavitelné minimum nemá význam jen u nucených, exekučních srážek ze mzdy, ale i u dobrovolných srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy (zaměstnanec je chráněn obdobně jako při srážkách exekučních), ale také při započtení na mzdu. V situaci, kdy má zaměstnanec vůči zaměstnavateli splatný dluh (zejména soudem přiznaná náhrada škody apod.), když tedy zaměstnavatel hodlá svou pohledávku uspokojit tak, že ji započte vůči zaměstnancově mzdě, i v takovém případě musí zaměstnanci zůstat nezabavitelné minimum.

Na tomto místě bude vhodné uvést, že zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem, jak vyložil rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 21. května 2019. 

I kdyby byly dodrženy zákonné meze vyžadované zákoníkem práce vyplývající z občanského soudního řádu, je zaměstnavatel oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.

Valorizace pro rok 2020

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která už dlouho stagnuje (od 1. ledna 2012) a nemění se ani pro rok 2020. Dále částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2020 nově vládou ČR v jejím nařízení č. 349/2019 Sb. stanovena na 6502 Kč čili jako 2/3 z částky 9912 Kč. Nezabavitelná částka na povinného činí 6608 Kč.

Nelze však vyloučit, že se uvedená nezabavitelná částka na povinného v roce 2020 změní, zvýší a současně i pak další parametry srážek ze mzdy, které se odvíjejí od ní, respektive od uvedeného normativu a částky životního minima. Je třeba totiž vzít v potaz, že už koncem roku 2018 se uvažovalo o zvýšení životního minima, přičemž na začátku roku 2019 byl příslušný návrh na zasedání vlády zamítnut. O zvýšení životního minima se znovu vedou úvahy, a nelze proto vyloučit, že by opravdu mohlo dojít začátkem roku 2020 k jeho zvýšení. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu představuje ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6608 Kč, činí tedy 1652 Kč.

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného (dlužníka) se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky (čili jeho vlastní nezabavitelná částka), i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žil(a) ve společné domácnosti s povinným (povinnou).

Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, a to i když jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se však nezapočítává na žádnou osobu, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. (Je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.)

Dlužník se musí starat o zachování svého nezabavitelného minima

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, částky na osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá.

Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Jak počítat a zaokrouhlovat

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Pro částky účinné od 1. ledna 2020 to není nutné, neboť pracujeme zrovna pro rok 2020 s celými čísly, avšak jinak (jindy) nelze zapomenout, že se nezaokrouhlují jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné, případně v průběhu výpočtu, respektive stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné, zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek:

1. Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 12 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6608 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1652 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 9912 Kč.
2. Pokud by se však (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral (vyživoval) o 3 děti, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka 13 216 Kč (6608 Kč + 4 × 1652 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (12 000 Kč).

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Od jaké částky bez omezení

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně, a to jako dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako dvojnásobek součtu částek 3410 Kč a 6502 Kč, tato částka tedy činí od 1. ledna 2020 celkem 19 824 Kč.

Raději to zopakujme. Zdůrazňujeme, že už nejde o pouhý součet částek normativu a životního minima, jako tomu bylo mnoho let předtím podle právní úpravy účinné do 31. května 2019, neboť s účinností od 1. června 2019 došlo ke zvýšení částky, nad kterou se sráží bez omezení, a to na dvojnásobek uvedených částek.

Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)