Členka bytového družstva dlouhodobě podnajímala svůj byt (v poslední době pak za tržní nájemné zhruba 10 000 Kč měsíčně), ale sama, ač měla z přenechání bytu jinému za úplatu příjem, družstvu nájemné a úhradu za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu nehradila. Dostala výstrahu od družstva, která nezabrala, tak ji družstvo pro hrubé porušování povinností spočívající v dlouhodobém nehrazení předepsaných plateb spojených s užíváním bytu vyloučilo. Ke dni doručení oznámení o vyloučení dlužila navrhovatelka družstvu na platbách spojených s užíváním bytu částku 15 018 Kč.
Uvažme, že ve srovnání s inkasovaným podnájemným je to opravdu nízká částka. Vyloučená členka podala námitky proti rozhodnutí představenstva o svém vyloučení. Členská schůze ovšem rozhodnutí představenstva potvrdila a námitky zamítla. (Jak se bránit vyloučení z družstva, jsme si vysvětlovali.) Vyloučená družstevnice se tedy bránila soudní cestou. Nevyhověl jí ani soud prvního stupně, ani soud odvolací. Podala si dovolání k Nejvyššímu soudu.
Prazvláštní argumentace neplatičky
Obranu žalobkyně shledávám poněkud bizarní a zřejmě ji tak hodnotil i soud, i když se vyjádřil kulantněji. Odvolací soud konstatoval, že argumentace navrhovatelky, že v prosinci roku 2014 utrpěla úraz (proces vyloučení začal na jaře 2015), nemůže obstát, neboť tato skutečnost se neprojevila v jejích příjmech z „pronájmu“ bytu, který trval skoro 10 let.
Jako nepřípadnou shledal odvolací soud též argumentaci navrhovatelky spočívající v tom, že příjmy z „pronájmu“ bytu jí měly nahradit výpadek příjmů z neúspěšného podnikání. Navrhovatelka totiž případnou „potřebu restrukturalizace svých závazků, odkladu platební povinnosti, případně poskytnutí půjčky podle výsledků dokazování nekonzultovala s družstvem, vůči němuž neplnila základní a značně nízké finanční povinnosti a jehož majetek využívala jako zdroj svých příjmů“.
Stejně tak považoval odvolací soud za nedůvodnou argumentaci navrhovatelky, podle níž byl roční přebytek družstva 240 000 Kč, a družstvo tedy mělo dostatek zdrojů, i když navrhovatelka neplnila své platební povinnosti.
Vyloučení musí být jako sankce přiměřené prohřešku
Případ se dostal k Nejvyššímu soudu ČR, který ve svém usnesení (spis. zn. 27 Cdo 2613/2018, ze dne 26. 5. 2020) konstatoval, že s ohledem na závažnost právních důsledků, k nimž vede, představuje vyloučení z družstva krajní řešení, jehož využití musí být odůvodněno okolnostmi konkrétního případu. Stejně jako v případě jiných práv nesmí být ani vyloučení družstvem zneužito.
Takovým zneužitím by mohlo být i rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností či v případech, kdy existuje podstatně účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování zákonného stavu, a kdy je současně možné využití takového způsobu (namísto vyloučení člena z družstva) na družstvu spravedlivě požadovat.
Neplacení nájemného je hrubým porušením povinností člena bytového družstva
Placení nájemného a úhrad nákladů na služby poskytované s užíváním bytu družstvu na základě smlouvy o nájmu družstevního bytu uzavřené mezi družstvem a členem družstva za podmínek určených stanovami je jednou ze základních povinností člena bytového družstva.
Dlouhodobé nebo opakované neplnění této povinnosti proto představuje závažné porušení členských povinností a zároveň hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu družstevního bytu, a bude tak zpravidla důvodem pro vyloučení člena z družstva.
Neměla by být zneužita nemoc nebo spor o vyúčtování
V některých případech může být pro posouzení přiměřenosti vyloučení významné, z jakého důvodu člen družstva dlouhodobě nebo opakovaně neplní své členské povinnosti.
Například existuje-li mezi družstvem a jeho členem (dosud autoritativně nevyřešený) spor o výši plnění (člen družstva konkrétními a relevantními námitkami zpochybňuje správnost vyměřených záloh na služby poskytované s užíváním bytu nebo jejich vyúčtování), popř. není-li člen družstva v důsledku změny svých poměrů (nemoc, ztráta zaměstnání apod.) po určitou dobu schopen plnit své povinnosti, tuto skutečnost družstvu bezodkladně sdělí a situaci se snaží řešit, mohlo by být vyloučení takového člena z družstva posouzeno jako nepřiměřené, má-li družstvo k dispozici jiný způsob zjednání nápravy.
Vždy však bude záležet na všech okolnostech konkrétní věci a v úvahu bude nutné vzít i dopad protiprávního jednání člena družstva na (zejména majetkové) poměry družstva.
Dobrá vůle je plus, naproti tomu dlouhodobé porušování povinností mínus
Proti rozhodnutí (představenstva či jiného stanovami určeného orgánu) o vyloučení může dotčený člen družstva podat odůvodněné námitky k členské schůzi. Je-li důvodem pro podání námitek i vůle vylučovaného člena přestat s porušováním členských povinností a odstranit následky dosavadního porušování a učiní-li tak vylučovaný člen družstva ještě před zasedáním členské schůze (např. zaplatí dodatečně dlužné platby včetně veškerého příslušenství, nahradí škodu způsobenou družstvu apod.), měla by členská schůze uvedené okolnosti vzít v úvahu při zvažování, zda je namístě námitky člena družstva zamítnout.
Podle okolností konkrétního případu může zamítnutí námitek v takové situaci odporovat smyslu a účelu právní úpravy vyloučení. Dodatečné splnění povinností však zpravidla nebude důvodem, pro který by členská schůze neměla zamítnout námitky vylučovaného člena, tehdy, postupoval-li takto člen opakovaně. To vše vyložil Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení.
Řešení případu – verdikt vrcholného soudu
Všechny závěry NS tedy vyznívají ve prospěch neplatičky. Ostatně Nejvyšší soud souhlasil s hodnocením věci soudem odvolacím, až na jednu jedinou. Jediné, co lze podle něj odvolacímu soudu vytknout (a je tak i důvodem pro zrušení jeho rozhodnutí), je absence posouzení, zda okolnost, že dlužnice zaplatila dlužnou částku včetně příslušenství ještě před rozhodováním členské schůze, neměla být členskou schůzí zohledněna a zda (právě s ohledem na tuto okolnost) neodporuje usnesení členské schůze o zamítnutí námitek smyslu a účelu právní úpravy vyloučení. To bude muset být ještě znovu posouzeno.
