„Dohody“ budou nakonec jinak. Stát ustoupil od nesmyslu, zaměstnavatelům se ulevilo

Bez povinných odvodů: Jedna „velká“ oznámená dohoda a neomezený počet „malých“ dohod

Úprava, kterou schválili poslanci v rámci pozměňovacího návrhu u vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zavádí dva režimy dohod o provedení práce:

• Oznámená dohoda s měsíční odměnou do 25 % průměrné hrubé mzdy v daném roce a
• neoznámené dohody, které budou považovány za zaměstnání malého rozsahu do měsíční částky 4000 Kč.

První režim bude platit pro ty dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí do registru České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro tyto smlouvy budou platit stávající pravidla, pojistné bude zaměstnavatel muset uhradit, pokud měsíční výdělek zaměstnance na DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, nyní 10 500 korun, říká daňový poradce Jan Tuček ze společnosti BDO.

Tuto „velkou“ dohodu, kterou zaměstnavatel musí oznámit na ČSSZ, budete moct mít pouze jednu, pokud z ní vy i zaměstnavatel nechcete odvádět sociální pojištění. Osvobození od povinných odvodů bude mít ten zaměstnavatel, který s vámi dohodu podepíše jako první. 

Pokud vám tento přivýdělek nestačí, pak si můžete sjednat i další brigády, avšak odměna z každé další práce nesmí překročit částku 4000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Od částky 4001 Kč a výše se vás i zaměstnavatele bude týkat odvod pojistného. 

Přečtěte si také:

Rozum nakonec u DPP zvítězil, Stanjura a spol. proti němu ale bojovali statečně

Zákon vás přitom nijak neomezuje, kolik takových „malých“ dohod smíte mít. Může jich být třeba deset, ale pokud žádná z nich nepřekročí částku 4000 Kč, pak žádné odvody neplatíte, potvrzuje Jan Tuček.

Po úplnost ještě uvádíme, že ze všech typů DPP se odvádí srážková daň ve výši 15 %, pokud nemáte u některého zaměstnavatele podepsané tzv. růžové prohlášení (prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob).

V případě oznámených dohod umožní systém sociální správy všem zaměstnavatelům, aby se do něj mohli podívat a zkontrolovat, zda nový zaměstnanec už nemá „velkou“ dohodu podepsanou s jiným zaměstnavatelem. Tato dohoda bude u ČSSZ zaregistrovaná do té doby, než se ji zaměstnanec či zaměstnavatel rozhodne ukončit. V takovém případě skončí i oznámení této dohody a zaměstnanec poté bude moct uzavřít novou, oznámenou dohodu s jiným zaměstnavatelem.

Poslat oznámení „sociálce“ o ukončení „velké“ dohody může poslat i sám zaměstnanec, pokud by zjistil, že dosavadní zaměstnavatel tak ještě neučinil. V takovém případě stačí poslat správě potvrzení, že je tento pracovní poměr ukončen, například potvrzenou výpověď.

Konec zmatku a nejistotě. Co z navrhovaného zákona vypadlo?

Původní záměr byl, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci odváděli sociální pojištění v případě, že překročí tyto limity:

• Při práci u jednoho zaměstnavatele 25 % české průměrné mzdy (v současnosti 10 500 Kč)
• nebo u více zaměstnavatelů překročí 40 % průměrné mzdy (17 587 Kč).

Stát chtěl tímto řešením odstranit dlouhá desetiletí trvající praxi, kdy člověk mohl mít u neomezeného počtu různých zaměstnavatelů dohody o provedení práce s odměnou do 10 tisíc Kč, aniž by z jediné vyplývala povinnost platit povinná pojištění. To však mělo za následek, že těmto lidem pak nevznikal nárok na důchod, protože se práce na DPP nezapočítává do odpracovaných let, za pracovníka není odváděno sociální pojištění.

Podle původního návrhu se měly všechny dohody o provedení práce registrovat u ČSSZ, přičemž však zaměstnavatelé neměli šanci zjistit, zda jejich zaměstnanec má DPP podepsanou ještě u jiného zaměstnavatele, případně kolik dohod vlastně má. Hrozilo tak, že se po nějaké době ČSSZ ozve se zpětným doúčtováním sociálního pojištění, které budou muset jak zaměstnavatel, tak i pracovník uhradit. Zaměstnavatelé se proto logicky obávali, že nikdy nebudou předem vědět, kdy na ně tato povinnost spadne a jaké náklady budou ve skutečnosti s novým pracovníkem mít.

Nově tedy systém práce na dohodu bude do určité míry podobný, jako funguje dnes. Jen nebudete moct mít řadu dohod u různých zaměstnavatelů s částkou do 10 tisíc Kč měsíčně, ale jen jednu s maximálním horním limitem ve výši 25 % průměrné hrubé měsíční mzdy (letos cca 10 500 Kč) a pak řadu dohod s odměnami pouze do 4000 Kč.

Přečtěte si také:

Všechny “dohodáře„ jsem propustila, říká podnikatelka. Jak se s novými pravidly popasovaly české firmy?

Zaměstnavatelé: Jsme rádi, že stát vzal naše protesty v potaz

Základním požadavkem Hospodářské komory bylo, aby bylo pro zaměstnavatele jednoduše zjistitelné prostřednictvím kontroly ve státem vedené evidenci, jestli je ta jeho první, nebo až další v řadě. Zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost za to, že mu zaměstnanec neřekl případně pravdu o tom, jestli už má uzavřenou jinou dohodu, říká mluvčí Hospodářské komory Eva Rajlichová a dodává, že komora změnu původního plánu vítá a oceňuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo na námitky zaměstnavatelů a snažilo se najít systém, který nebude tak administrativně složitý a nepřehledný jako původní návrh.

Pokud nový návrh projde celým legislativním procesem, začne platit od 1. ledna 2025. Do konce tohoto roku bude stále platit současná úprava, kdy je možné mít výdělky na DPP do výše 10 000 Kč měsíčně bez povinnosti hradit sociální a zdravotní pojištění, navíc může zaměstnanec uplatnit i daňové slevy, pokud podepíše tzv. růžové prohlášení.

Dovolené pro „dohodáře“ už jsou v platnosti

Novela zákoníku práce, která už platí od 1. ledna 2024, přinesla pracovníkům na DPP a DPČ nárok na placenou dovolenou. Ten vám vznikne v okamžiku, kdy:

• doba trvání vaší dohody překročí minimálně 28 kalendářních dní
• a odpracujete alespoň 80 hodin.

Obě podmínky musí být naplněny společně.

V případě, že si dovolenou nevyberete za dobu trvání platnosti dohody, po jejím skončení vám ji zaměstnavatel musí proplatit.

Přečtěte si také:

Prvním “dohodářům„ už vznikl nárok na placenou dovolenou. Kolik volna si užijí?

Můžete požádat o přechod na hlavní pracovní poměr

Od začátku letošního roku už také platí, že po 180 odpracovaných dnech můžete zaměstnavatele požádat o převod na pracovní poměr. V případě, že jste získali práci na dohodu a vaše smlouva je platná alespoň 12 měsíců, můžete žádat o převedení do pracovního poměru, ať už hlavního, nebo částečného. Podmínkou je, že jste v rámci uplynulých 12 měsíců odpracovali v souhrnu nejméně 180 dní. Lhůta 12 měsíců se týká měsíců jdoucích po sobě, nejde tedy o kalendářní rok od začátku ledna do konce prosince.

Pokud podmínky dodržíte, můžete svého zaměstnavatele písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru a zaměstnavatel je povinen vám nejpozději do 1 měsíce písemně odpovědět. Buď vám vyhoví a pracovní poměr vám nabídne, anebo pošle zamítavou odpověď, kterou však musí odůvodnit, například provozními důvody, povahou práce a podobně.

Nelíbí se vám výpověď dohody? Zaměstnavatel ji musí zdůvodnit

S novelou zákoníku práce se objevila také další povinnost pro zaměstnavatele, a tou je povinnost zdůvodnit výpověď, pokud máte pocit, že jste ji dostali kvůli tomu, že jste se domáhali:

• svého zákonného práva na výše uvedené informace při vzniku DPP nebo DPČ,
• práva na rozvržení pracovní doby předem,
• práva na odborný rozvoj, nebo
• jste zaměstnavatele požádali o převedení na zaměstnání v pracovním poměru, úpravu pracovních podmínek, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené,
• případně jste tuto dovolenou čerpali, anebo jste pečovali o jinou fyzickou osobu.

V takovém případě můžete svého zaměstnavatele nejpozději do 1 měsíce požádat o písemné zdůvodnění výpovědi a ten vám ho musí bez zbytečného odkladu poskytnout.