Hlavní navigace

Poslali jste firmu bezdůvodně do insolvence? Zaplatíte za to na odškodném

29. 11. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Za neoprávněný, nedůvodný, šikanózní insolvenční návrh může dotčený podnikatel žádat odškodnění za zásah do své dobré pověsti. Co hrozí tomu, kdo se snaží potopit firmu, která ho zaměstnávala či byla jeho obchodním partnerem?

Naštvaným, uraženým zaměstnancům rozhodně nedoporučujeme, aby se zaměstnavateli mstili podáním insolvenčního návrhu proti němu. Ostatně před tím varujeme i obchodní partnery a jiné osoby, které by podobně chtěly nějaké firmě ublížit, komplikovat jí život.

Ve vztahu k podnikateli bylo v případu, který vám přiblížíme, zahájeno insolvenční řízení. A to na základě insolvenčního návrhu podaného zaměstnankyní. Ta tvrdila, že má pohledávku za dlužníkem (podnikatelem) v celkové výši 134 805 Kč z titulu neuhrazené mzdy za tři měsíce. Jeden věřitel však nestačí. Proto jako další věřitele dlužníka označila zaměstnankyně Pražskou správu sociálního zabezpečení a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR.

Podnikatel byl více jak půl roku za nedůvěryhodného

Příslušný soud veřejně oznámil zahájení insolvenčního řízení na majetek podnikatele. Soud však záhy odmítl insolvenční návrh jako vadný. Insolvenční návrh odmítl soud velice rychle, to je třeba poznamenat. S nedůvodným návrhem se vypořádal za 6 dnů. Jenže bylo podáno odvolání proti odmítnutí insolvenčního návrhu.

A tak si mohl kdokoliv, kdo s firmou spolupracoval nebo chtěl spolupracovat, téměř půl roku myslet, že má finanční problémy a je insolventní. Až skoro za půl roku padl definitivní verdikt, že insolvenční návrh proti podnikateli je nedůvodný, neoprávněný.

Jenomže údaj o zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek podnikatele byl zapsán v obchodním rejstříku více jak půl roku, než došlo k jeho výmazu na základě pravomocného usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu. To jistě dobré pověsti podnikatele neprospělo.

Nechali jste v práci zdraví a musíte skončit. Kdy vám náleží roční odstupné? Přečtěte si také:

Nechali jste v práci zdraví a musíte skončit. Kdy vám náleží roční odstupné?

Banka neposkytla úvěr, smluvní partner ukončil spolupráci

Nadto během inkriminované doby Komerční banka zamítla podnikateli jeho žádost o úvěr, neboť „proti němu bylo v posledních dvou letech vedeno insolvenční řízení“. Smlouvu o spolupráci s podnikatelem vypověděla v té době i firma, která s ním dosud obchodovala.

Podnikatel se rozhodl vymáhat po navrhovatelce náhradu škody – náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným (šikanózním) insolvenčním návrhem, a to ve formě omluvy (uveřejněné v celostátním vydání deníku Hospodářské noviny) a dále v penězích (ve výši 200 000 Kč).

Soud prvního stupně nejprve vyhověl žalobě, pokud jde o uveřejnění omluvy v tisku, ale zamítl žalobu co do požadované částky odškodnění 200 000 Kč.

Ochrana bydlení manželů a rodiny: Zákon chrání nejen obydlí, ale i pozemek a přístupovou cestu Přečtěte si také:

Ochrana bydlení manželů a rodiny: Zákon chrání nejen obydlí, ale i pozemek a přístupovou cestu

V úplných výpisech historie podnikatele jsou stále informace o „(ne)insolvenci“

Soud zhodnotil, že žalovaná zasáhla do dobré pověsti žalobce – zaměstnavatele. Ač byl insolvenční návrh odmítnut (pro absenci zákonných náležitostí), podala navrhovatelka odvolání, takže insolvenční řízení netrvalo „nutných“ pár dnů, ale téměř 6 měsíců, po které byli žalobcovi zaměstnanci, smluvní partneři, potenciální partneři atd. v nejistotě o jeho „solidnosti“.

Nehledě na to, že údaje o „insolvenčním řízení“ jsou nadále obsaženy v úplném výpisu z obchodního rejstříku. Kdo tedy pečlivě prověřuje podnikatele jako svého potenciálního zaměstnavatele či obchodního partnera, může prostě pojmout nedůvěru. I nyní s odstupem času: Jedna insolvence byla, může přijít druhá… A důvěra je mezi smluvními a obchodními partnery důležitá.

Nicméně veřejnou omluvu v deníku Hospodářské noviny soud shledal jako přiměřenou formu zadostiučinění. Pokud jde o peněžité odškodnění, žalobce dle hodnocení soudu neprokázal (vyjma dvou výše uvedených případů – neposkytnutí úvěru bankou a ukončení spolupráce jeho obchodním partnerem), že by utrpěl v souladu s nedůvodným šikanózním insolvenčním návrhem takovou nemajetkovou újmu, k jejímuž vyrovnání nepostačuje přiznané nepeněžité zadostiučinění.

Vzal přitom v potaz i náklady, které vzniknou žalované při plnění povinnosti zveřejnit omluvu v celostátním vydání deníku Hospodářské noviny (může jít cca i o několik desítek tisíc korun). Při podání žaloby žalobci nepochybně primárně šlo o očištění jeho dobrého jména na veřejnosti, čehož bude docíleno právě zveřejněním omluvy.

Může být pouhá 16minutová absence v práci důvodem pro výpověď? Přečtěte si také:

Může být pouhá 16minutová absence v práci důvodem pro výpověď?

Šlo o manželský spor, ale varování platí pro každého, nejen pro rozhádané manžele

Při rozhodování o peněžité formě zadostiučinění rovněž zohlednil soud i to, že jediný společník žalobce (čili podnikatel) a žalovaná (zaměstnankyně) jsou manželé a podání insolvenčního návrhu bylo jedním z úkonů, jimiž se žalovaná snažila řešit jejich osobní problémy.

Rozvádějící se manželé se mohou navzájem mstít a komplikovat si život různě. Psali jsme o tom v článku Bývalá manželka zaměstnaná v manželově firmě. I ta může dostat vyhazov na hodinu

Ovšem, i když šlo o spor mezi manžely, vůbec to neznamená, že nemůžeme závěry soudů zobecnit. Mstít se a podat šikanózní insolvenční návrh může proti podnikateli i kdokoliv jiný, ať zaměstnanec, nebo obchodní partner, či někdo další.

Proto jsme informaci nedali do titulku ani neprozradili hned na úvod. Článek neřeší rozvodovou problematiku. A takové téma by mohlo někoho odradit.

Spor pak projednával odvolací soud, pak Nejvyšší soud, pak znovu odvolací soud a pak zase Nejvyšší soud. Můžeme hrubě zjednodušit, že se hrálo stále o to, zda postačuje omluva v tisku (na to měly soudy v zásadě jednotný názor, že je jí potřeba, že na ni má podnikatel nárok), nebo je třeba přiznat i peněžité odškodnění.

Politováníhodné je, kolik úsilí a peněz bylo věnováno na vedení sporu namísto třeba smírného uzavření věci, ale tak to prostě chodí. A přitom Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 30. 6. 2022, o kterém vás informujeme a z něhož čerpáme pro článek, věc neuzavřel (spis. zn. 29 Cdo 2654/2020). Spor stále běží.

Rodinný spor o pravost soukromé závěti: Kdo koho může žalovat? Přečtěte si také:

Rodinný spor o pravost soukromé závěti: Kdo koho může žalovat?

Neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby insolvenčním navrhovatelem

Nejvyšší soud prozatím v rozsudku ze dne 30. 6. 2022 uzavřel takto: Úprava obsažená v § 147 insolvenčního zákona (I.Z.) je (ve smyslu § 2894 odst. 2 o. z.) zvláštní zákonnou úpravou umožňující právnické osobě požadovat po insolvenčním navrhovateli přiznání náhrady nemajetkové újmy, kterou jí způsobil neoprávněným zásahem do její dobré pověsti insolvenčním návrhem, který byl jeho vinou odmítnut, nebo zamítnut nebo tím, že podal insolvenční návrh, o kterém bylo zastaveno insolvenční řízení jeho vinou. Při stanovení výše nemajetkové újmy se uplatní i obecná právní úprava obsažená v § 2957 o. z. (spis. zn. 29 Cdo 2654/2020).

Za útok na majetek zaměstnavatele se považuje kdeco. Výběr z případů u soudů Přečtěte si také:

Za útok na majetek zaměstnavatele se považuje kdeco. Výběr z případů u soudů

Co říkají zákony

Nejvyšší soud tedy vyšel z § 147 odst. 1 I.Z. podle něhož platí, že
bylo-li řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, právo na náhradu takové škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli.

V pochybnostech se má za to, že insolvenční navrhovatel zavinil zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu.

Obecně pak platí dle ust. § 135 odst. 2 o. z., že:

… ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí… Podle § 2894 odst. 1 o. z.: Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

Podle ust. § 2894 odst. 2 I.Z. pak: Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné (§ 2957 o.z.). Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky… i jiné obdobně závažné důvody.

Lze v cele předběžného zadržení navrhnout k podpisu „gentlemanskou dohodu“ o konci pracovního poměru? Přečtěte si také:

Lze v cele předběžného zadržení navrhnout k podpisu „gentlemanskou dohodu“ o konci pracovního poměru?

Jak bude spor pokračovat

Na základě toho, že Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně (kromě výroku o povinnosti omluvit se za podání šikanózního insolvenčního návrhu), tak v další fázi řízení soud prvního stupně (popř. odvolací soud) vysvětlí, z jakých důkazů o pohnutkách žalované při svém rozhodnutí vychází.

FIN23

Dále pak musejí soudy zhodnotit na základě provedených důkazů zjištění o postavení žalobce na trhu (včetně úsudku o jeho velikosti a míře podnikatelských aktivit neoprávněným zásahem narušených).

A podle toho rozhodnou soudy o žalobním návrhu – o nároku na peněžité zadostiučinění.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).