Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) 2025: Jak na daně a pojistné odvody?

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, které nezakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění (a tedy ani na důchodovém pojištění). Jde o zaměstnání, kdy sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti) za kalendářní měsíc je nižší než rozhodný příjem, tedy než částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění. Z takového příjmu nejsou sráženy pojistné odvody (na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění).

Nejčastěji je zaměstnání malého rozsahu na dohodu o pracovní činnosti

Nejčastějším zaměstnáním malého rozsahu je výkon práce na dohodu o pracovní činnosti. Který zaměstnavatel by asi tak nabízel na tak malý objem práce, který vyplývá z pojistného limitu (nízké části měsíční odměny) a současně hodinové minimální mzdy, místo dohody o pracovní činnosti opravdu pracovní poměr? Byla by to pro něj jen zbytečná komplikace.

Dohodu o pracovní činnosti však lze samozřejmě sjednat, i když nepůjde o zaměstnání malého rozsahu, ale třeba dlouhodobou spolupráci zaměstnavatele a zaměstnance na nižší objem práce pod polovinu běžné pracovní doby. Má to však určitá omezení.

Jaký je maximální povolený objem práce na dohodu o pracovní činnosti, pokud nechcete zaměstnání malého rozsahu

Připomeňme si, že na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. (Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně.) 

Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje (kontroluje) za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. 

Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají dohodu o pracovní činnosti např. na 26 týdnů. Zaměstnanec může za dohodnutých podmínek pracovat i nepravidelně, například tak, že jeden týden odpracuje 25 hodin, druhý týden 15 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec apod. 

Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovinou stanovené týdenní pracovní doby; ve většině případů půjde o 20 hodin.

Při využití maximálního povoleného objemu práce na dohodu o pracovní činnosti však nepůjde o dohodu o pracovní činnosti jako zaměstnání malého rozsahu.

Každá dohoda o pracovní činnosti se přitom posuzuje samostatně, včetně maximálního povoleného objemu práce, a proto hodiny odpracované na základě jedné dohody o pracovní činnosti se pro účely kontroly a dodržení stanoveného limitu rozsahu práce nesčítají s hodinami odpracovanými na základě jiné dohody o pracovní činnosti, jako je tomu u dohody o provedení práce uzavřené mezi tímtéž zaměstnavatelem a tímtéž zaměstnancem v témže kalendářním roce.

Pozor! Úvazky (objem práce) se nesčítají, ale odměny z dohody o pracovní činnosti ano

Takže pozor, dohod o pracovní činnosti můžete mít u jednoho zaměstnavatele i více, můžete tak ve více pracovněprávních vztazích naplnit i plný úvazek, nebo ho dokonce i přesáhnout. Úvazky se nesčítají. Ale odměny z dohody o pracovní činnosti se pro účely pojistných odvodů a zdanění sčítají! To je rozdíl pravidel podle zákoníku práce na straně jedné a na straně druhé pojistných a daňových předpisů.

V ostatním jsou pravidla zákoníku práce pro dohodu o pracovní činnosti stejná jako pro dohodu o provedení práce, jak je uvádíme v článku Dohoda o provedení práce 2025. Jaká jsou nová pravidla výkonu práce a nároky zaměstnance, které musí zaměstnavatel zajistit.

Pojistné se platí až od měsíční odměny 4500 Kč

Od 1. ledna 2025 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4500 Kč (namísto dosavadních 4000 Kč). Pod tuto částku jde o zaměstnání malého rozsahu. Nová výše rozhodné částky byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 308/2024 Sb.

Pro účast na pojištění z dohody o provedení práce platí zvláštní pravidla a jiná částka: 11 500 Kč. Psali jsme o tom podrobně v článcích: 

• Práce na dohody o provedení práce (DPP) v roce 2025: Jaké jsou limity pro nejmenší odvody?
• Dohody o provedení práce 2025: Jak jsou zdaněny, kdy a jaké se platí pojistné odvody?  

Příjmy z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele za tentýž měsíc se sčítají

Zaměstnanec je (případně) pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání (malého rozsahu), v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodné částky (čili nově 4500 Kč a výše za měsíc). 

Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň rozhodné částky. 

Pro účely dosažení limitu pro účast na pojištění (dosažení rozhodné částky) se tedy sčítají za určitý kalendářní měsíc příjmy z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele, tedy např. ze dvou dohod o pracovní činnosti nebo z pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti (nesčítá se – nijak se k ničemu nepřičítá – pro tyto účely příjem z dohody o provedení práce).

Zdaněním a pojistnými odvody z odměny z dohody o provedení práce jsme se podrobně zabývali v samostatných článcích, např. Dohody o provedení práce 2025: Jak jsou zdaněny, kdy a jaké se platí pojistné odvody?

Jednoduché příklady

• Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele např. dvě dohody o pracovní činnosti, přičemž z obou dosahuje příjmu (odměny) 2000 Kč za měsíc, pojištění mu nevzniká. (Pojistné odvody nemusí hradit ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec.) 
• Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele pracovní poměr s příjmem (mzdou) 4000 Kč za měsíc a dohodu o pracovní činnosti s příjmem (odměnou) 1500 Kč měsíčně, pak mu od 1. 1. 2025 pojištění vzniká. 
• Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti s příjmem (odměnou) 3000 Kč a dohodu o provedení práce s příjmem (odměnou) 10 000 Kč, pojištění mu nevzniká. Pojistné se neplatí.

Dohoda o pracovní činnosti jako nekolidující zaměstnání malého rozsahu i během registrace na Úřadu práce

Dohoda o pracovní činnosti jako zaměstnání malého rozsahu s měsíčním příjmem do 4499 Kč asi bude nejvíce zajímat uchazeče o zaměstnání, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tak si mohou přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. 

Povoleným maximem výdělku pro uchazeče o zaměstnání registrované na úřadu práce je polovina minimální mzdy, tedy v roce 2025 je to výdělek do 10 400 Kč za měsíc. 

Podrobněji o nekolidujícím zaměstnání v roce 2025: Podpora v nezaměstnanosti 2025: Nově je maximem přes 26 tisíc měsíčně. Jaké jsou výše dávek?

Uchazeči o zaměstnání pracujícímu během registrace na Úřadu práce na dohodu o pracovní činnosti, který nemá zájem být účastný pojistných systémů, aby mu z výdělku nebylo sráženo pojistné, protože má zájem na co nejvyšším čistém výdělku, se tak právě vyplatí dohoda o pracovní činnosti malého rozsahu s výdělkem až do 4499 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele. 

Takových dohod může mít více u různých zaměstnavatelů, příjmy z dohod u různých zaměstnavatelů se nesčítají pro účely odvodu pojistného, jen pro účely povoleného maxima výdělku v nekolidujícím zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání tak může mít např. u jednoho zaměstnavatele dohodu na 4499 Kč, u druhého zaměstnavatele rovněž na 4499 Kč a u třetího až do 1402 Kč za měsíc. Výkon prací mu však nesmí bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání.

Zvýšení částky rozhodné pro účast na pojištění má vliv i na zdanění příjmu

Od výše pojistného limitu (částky rozhodné pro vznik pojištění) se odvíjí i forma zdanění příjmu ze zaměstnání malého rozsahu. Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně (zaměstnavatelem) jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně – čili pro zdanění srážkovou daní, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani (nepodepsal u zaměstnavatele tzv. růžový papír), jestliže v úhrnné výši za kalendářní měsíc nedosahují rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Jinak řečeno, pokud jsou měsíční příjmy zaměstnance (nepočítaje odměnu z dohody o provedení práce) u téhož zaměstnavatele nižší než rozhodná částka (4500 Kč), může být uplatněna srážková daň. 

Jen dodejme, že pokud zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, uplatní se sleva na poplatníka, která (při tak nízké výši příjmu) pokryje zálohovou daň, tudíž odvody jak pojistné, tak i daňové budou nulové a hrubá výše příjmu se bude rovnat čisté výši příjmu.

Změna úpravy uplatnění srážkové daně

Tady je nutno zdůraznit, že od 1. ledna 2025 došlo ke změně úpravy zdanění příjmu ze zaměstnání malého rozsahu, přičemž nejde jen o zvýšení příslušné částky (rozhodující o možné formě zdanění) ze 4000 Kč na 4500 Kč. 

Dosud (do zúčtování příjmů za měsíc prosinec 2024 včetně) se u zaměstnanců bez učiněného (podepsaného) prohlášení k dani uplatnila srážková daň u příjmů (bez případné odměny z dohody o provedení práce) v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění (v roce 2024 šlo o částku 4000 Kč).

V roce 2025 jde o částku nedosahující rozhodného příjmu (tedy nikoliv již o částku 4500 Kč, ale jen o částku 4499 Kč).

Srážkovou daň lze nově uplatnit pro příjem nedosahující rozhodné částky namísto příjmu nepřesahujícího rozhodnou částku

Dříve se srážková daň uplatnila (pokud zaměstnanec neučinil prohlášení k dani) pro příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc rozhodnou částku 4000 Kč čili do 4000 Kč včetně, takže zaměstnanci byli účastni nemocenského pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činila alespoň částku 4000 Kč, tedy od 4000 Kč včetně. 

Zákon o nemocenském pojištění hovoří o tom, že nemocenské pojištění vzniká od uvedené částky (když jí příjem dosahuje: „činí aspoň“), zatímco zákon o daních z příjmů hovořil o tom, že srážkovou daň lze uplatnit do oné částky (když ji příjem nepřesahuje, šlo o „příjem nepřesahující“).

• Do částky 3999 Kč hrubého výdělku tak nevznikala účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a bylo možno uplatnit srážkovou daň.
• U částky právě a přesně 4000 Kč hrubého výdělku již vznikala účast na nemocenském pojištění (a byly z ní sráženy pojistné odvody), ale ještě bylo možno uplatnit srážkovou daň.
• U částky od 4001 Kč hrubého výdělku (samozřejmě) vznikala účast na nemocenském pojištění (a byly sráženy pojistné odvody) a už nebylo možno uplatnit srážkovou daň.

Místo tří možných variant už jen dvě varianty odvodů a zdanění

Nyní zákon o nemocenském pojištění nadále beze změny hovoří o tom, že nemocenské pojištění vzniká při dosažení rozhodné částky (od uvedené částky) 4500 Kč, ale zákon o daních z příjmů již od 1. 1. 2025 hovoří o tom, že srážkovou daň lze uplatnit, když příjem (ještě) nedosahuje uvedené (rozhodné) částky (jde o „příjem nedosahující“).

• Do částky 4499 Kč hrubého výdělku včetně tak nevzniká účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a je možno uplatnit srážkovou daň.
• Od částky 4500 Kč hrubého výdělku včetně tak vzniká účast na nemocenském pojištění (a jsou sráženy pojistné odvody) a už není možno uplatnit srážkovou daň.

Tabulka: Porovnání povinnosti pojistných odvodů a základních forem zdanění příjmu ze zaměstnání malého rozsahu (např. odměny z dohody o pracovní činnosti)