Co znamená promlčení a jak se liší od tzv. prekluze čili zániku práv, už jsme si vysvětlovali v článku Do kdy musíte uplatnit svá práva v zaměstnání? A kdy lze prošvihnutí lhůty prominout?
Mnozí ale možná i bez toho zhruba tuší, co promlčení je a jaký má význam. Jednoduše řečeno jde o to, že práva je potřeba vymáhat jen do uplynutí určitého časového úseku, v určité časové lhůtě. Stane-li se tak po uplynutí promlčecí lhůty, pak může druhá (žalovaná) strana u soudu namítnout promlčení práva. Jde-li např. o náhradu škody, pak má poškozený smůlu, soud mu nic nepřizná, jestliže škůdce namítl promlčení. Ale i promlčené právo lze přiznat, pokud žalovaný nenamítá promlčení.
Škodu lze vymáhat i po již bývalém zaměstnanci
Promlčují se či zanikají samozřejmě jak práva zaměstnavatele, tak i zaměstnance. O jedné významné prekluzivní lhůtě v oblasti pracovněprávních vztahů, kdy žalovaný (zaměstnavatel) ani nemusí nic namítat a soud zamítne (zaměstnancovu) pozdě podanou žalobu sám z úřední povinnosti, píšeme v článku Do kdy musíte zažalovat zaměstnavatele, jestliže chcete zneplatnit svůj vyhazov z práce a dostat odškodnění? Tady právě nejde o promlčení, ale o zánik práva, resp. možnosti jeho vymáhání a přiznání soudem.
Žalován samozřejmě může být jak bývalý zaměstnavatel, tak bývalý zaměstnanec. Trvání vzájemného pracovněprávního vztahu vůbec není nezbytné.
Promlčecí lhůta je objektivní a subjektivní
Promlčecí lhůta sestává ze dvou složek, a to jednak lhůty subjektivní a jednak lhůty objektivní.
Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je závislý na subjektivních skutečnostech týkajících se oprávněného (v případě náhrady škody poškozeného). Jde o to, kdy zjistí určitou skutečnost, např. existenci škody, která mu vznikla.
Naproti tomu počátek běhu objektivní promlčecí lhůty je na subjektu – účastníkovi právního vztahu – nezávislý. Odvisí od objektivně nastalé skutečnosti. Od vzniku škody, od škodní události.
Zásadně rozhoduje subjektivní lhůta
Počátek běhu obou lhůt může být stejný. Např. poškozený při dopravní nehodě ve stejný den ví, že došlo k autohavárii jako škodní události a stejně tak, že mu v důsledku ní vznikla škoda. Obě lhůty začínají proto běžet ve stejný den.
Počátek běhu lhůt se však může lišit. Řekněme, že někdo zazimuje chatu např. v říjnu, v listopadu ji někdo vykrade a poškodí, což se ovšem majitel a poškozený dozví třeba až v květnu následujícího roku. Objektivní promlčecí lhůta tak běží již od listopadového dne, kdy došlo ke krádeži, zatímco subjektivní lhůta od květnového dne následujícího roku, kdy poškozený škodu zjistil. Počátek běhu lhůt se tak liší o zhruba 6 měsíců čili půl roku. V praxi se počátek běhu lhůt může lišit v řádu dnů, měsíců, ale třeba i let.
Účinky promlčení, a to nevymahatelnost určitého práva, pokud je vznesena námitka promlčení, nastávají v okamžiku uplynutí jedné z uvedených lhůt. A to podle toho, která uplynula dříve. Zpravidla uplyne dříve lhůta subjektivní, protože je výrazně kratší než lhůta objektivní.
Na vymáhání nároků máte 3 roky nebo i 10 let
Subjektivní promlčecí lhůta je podle občanského zákoníku 3 roky (dle § 629 odst. 1 o. z.) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o. z.).
Tím rozumějme, kdy mohla být nejdříve podána žaloba k vymožení práva. Právo přitom může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (§ 619 odst. 2 o. z.).
Objektivní promlčecí lhůta je 10 let a běží ode dne, kdy právo tzv. dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (§ 629 odst. 2 o. z.).
Nám jde tentokrát především o otázky náhrady škody, takže můžeme zjednodušit, že objektivní desetiletá promlčecí lhůta běží ode, kdy došlo ke škodní události.
Délka objektivní promlčecí lhůty v případě náhrady škody je stejná jak podle již zmíněného obecného ustanovení o. z. (§ 629 odst. 2), tak i speciálního, a to § 636 odst. 2 o. z., podle něhož se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. (Byla-li škoda způsobena úmyslně, je objektivní promlčecí lhůta dle § 636 odst. 1 dokonce patnáctiletá.)
Změnil se okamžik, od kdy se počítá nárok na kompenzaci pokuty zaviněné zaměstnancem
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 6. 2023 řeší otázku počátku běhu promlčecí lhůty u práva zaměstnavatele na náhradu škody (kterou způsobil jeho zaměstnanec) spočívající v pokutě uložené mu ve správním řízení. A jde o lhůtu subjektivní (spis. zn. 21 Cdo 1517/2022). Snad si můžeme dovolit říci, že je v praxi důležitější.
Pokutu pro firmu může zavinit lecjaký zaměstnanec
Otázka uložení pokuty zaměstnavateli není nic ojedinělého. Zaměstnavatel – firma – může dostat pokutu za lecjaký prohřešek. Může ho zavinit účetní, bezpečnostní technik, podnikový právník, nebo i šéf firmy.
V případě řešeném Nejvyšším soudem šlo o chyby ředitele organizace. Oblastní inspektorát uložil pokutu ve výši 20 000 Kč (k tomu je třeba připočítat náklady řízení 1000 Kč) za porušení ustanovení zákoníku práce zakazujícího souběžné uzavírání pracovních smluv a dohod o provedení práce na stejně druhově vymezenou činnost.
Dále organizaci udělil pokutu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a to ve výši 50 000 Kč za nedodržení postupu stanoveného zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Tam, kde všechno trvá dlouho, rozhodují po letech pouhé dny
Uvedené částky vymáhal zaměstnavatel po svém šéfovi. I vedoucí zaměstnanec, statutární orgán, je zaměstnancem. I on odpovídá svému zaměstnavateli za škodu.
A právě v obdobných situacích jsou velmi významné otázky promlčení. Sám šéf zajisté nerozhodne, že firma jím řízená bude po něm vymáhat pokutu, kterou musela zaplatit. Ale může dojít ke změně šéfa, dosavadní je odvolán, na jeho místo přijde nový a začne situaci řešit.
Stejně tak i v případě řadových zaměstnanců někdy trvá, než si firma ujasní, kdo je vlastně za pokutu odpovědný a po kom vymáhat náhradu škody.
Zvlášť v korporacích věci trvají dlouho, a tak může rozhodnutí o vymáhání pokuty padnout na poslední chvíli. Pak je o to pečlivěji třeba počítat promlčecí lhůtu. Pak jde o každý den, ač se vše před tím mohlo táhnout i měsíce.
Proč nedošlo k promlčení
Žaloba ohledně vymáhání náhrady škody za prvně uloženou pokutu byla k soudu podána 20. 6. 2017. Druhá žaloba ohledně druhé pokuty byla podána 28. 6. 2017. Obě řízení pak byla soudem spojena v jedno.
Žalobce (zaměstnavatel) prokázal, že žalovaný zaměstnanec za škodu odpovídá. To, zač úřady udělily pokuty, vycházelo totiž z nesprávných manažerských rozhodnutí šéfa. Šlo pak tedy hlavně o to, zda byly žaloby podány včas, nebo ne a jestli došlo, nebo nedošlo k promlčení nároků zaměstnavatele. Nedošlo.
Námitka promlčení byla nedůvodná. Rozhodnutí o pokutě uložené oblastním inspektorátem práce bylo organizaci doručeno 26. 6. 2014 a rozhodnutí o pokutě uložené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bylo vydáno dne 27. 11. 2015. Tříletá subjektivní lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody proto před podáním žalob v této věci neuplynula.
Chybně proto namítal žalovaný, že promlčení se počítá již od okamžiku, kdy došlo ke skutečnostem, z nichž lze dovodit, že došlo ke škodě. Od kdy se tedy správně lhůta počítá?
Počátek běhu promlčecí lhůty u práva zaměstnavatele na náhradu škody
Protože zákoník práce sám neobsahuje zvláštní pravidlo pro vznik škody spočívající v dluhu (zaměstnavatele), je nutné ve smyslu § 4 zákoníku práce (ZP) ve vztahu k právní úpravě účinné od 1. 1. 2014 aplikovat § 2952 věty druhé o. z., podle něhož záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
Jak to bylo dříve a jak je to nyní
Z tohoto důvodu tak již nejsou uplatnitelné dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu vážící rozhodný okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty na zaplacení dlužné částky.
(Ve vztahu k předchozí právní úpravě se soudní rozhodovací praxe ustálila v závěru, že lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody počínající běžet ode dne, kdy se poškozený doví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nezačne běžet dnem, kdy byla zaměstnavateli příslušným státním orgánem uložena pokuta za zaviněné porušení povinností jeho zaměstnance, nýbrž teprve dnem, kdy zaměstnavatel pokutu uhradil. Žalující zaměstnavatel mohl tedy žalovat svého zaměstnance o náhradu škody teprve tehdy, až sám splnil svůj závazek vůči příslušnému úřadu.)
Nově má zaměstnavatel více času na vymáhání náhrady škody, ale je to jen v řádu dnů
Judikatura (rozhodovací a výkladová praxe) Nejvyššího soudu k právní úpravě účinné od 1. 1. 2014 uzavřela, že záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu podle § 2952 věty druhé o. z. a zvolí-li poškozený proti škůdci právo, aby mu ten poskytl náhradu, je pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty takového práva určující vědomost poškozeného o osobě škůdce a o vzniku dluhu. Nikoli případné splnění dluhu či jeho splatnost (spis. zn. 21 Cdo 1517/2022).
Nižší soud špatně počítal začátek promlčení, ale stejně k němu nedošlo
Závěr odvolacího soudu, že námitka promlčení uplatněná žalovaným není důvodná, je tedy správný, zhodnotil Nejvyšší soud, i když nižší soud správně nepočítal start promlčení.
Odvolací soud byl sice veden nesprávnou úvahou, že rozhodujícím pro počátek běhu promlčecí lhůty je doručení příkazu k zaplacení předmětné pokuty, protože však tento okamžik nutně předchází nabytí právní moci takového příkazu, je zřejmé, že k promlčení nedošlo.
Jestliže ale i z toho soudu vyplynulo, že žaloba byla podána včas, tak tím spíše byla podána včas podle nyní již autoritativního a všeobecného závěru Nejvyššího soudu, od kdy běží subjektivní promlčecí lhůta zaměstnavateli, když se domáhá náhrady škody po zaměstnanci. Podle Nejvyššího soudu má poškozený ještě více času na podání žaloby. I když rozdíl se počítá na dny.
Rozhoduje den právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli
Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty pro uplatnění práva na náhradu škody vůči odpovědnému zaměstnanci spočívající v pokutě uložené zaměstnavateli orgánem veřejné moci je vázán na vědomost zaměstnavatele o nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 1517/2022).
ČLÁNKY DO MAILU