Dluh se nemůže promlčet dřív, než je splatný. Ústavní soud se zastal věřitelů

Ústavní soud stvrdil, že promlčecí lhůta nemůže začít plynout před splatností dluhu. Pokud tedy není splatnost extra dohodnuta, tak se dluh nepromlčí bez faktury nebo výzvy dlužníkovi k placení. Nebylo tomu tak ale vždy. Případ podnikatele, který se domáhal zaplacení ceny díla, ukazuje, proč na tom v praxi zásadně záleží.

Splatnost ceny díla měla určit faktura

Dva podnikatelské subjekty spolu uzavřely smlouvu o dílo a pak ještě tři dodatky k ní, které následně rozšiřovaly předmět zakázky. Zhotovitel se ve smlouvě zavázal pro objednatele dodat plastová okna, dveře a přechodové prvky, včetně jejich montáže. 

Úhrada ceny díla byla ujednána tak, že objednatel zaplatí na základě vyúčtování (fakturace) zhotovitele buď měsíčně, nebo až po provedení celého díla, čímž se rozumělo jeho ukončení a protokolární předání. 

Splatnost ceny díla tak byla závislá na výzvě (vystavení faktury) zhotovitele objednateli se splatností 30 dnů.

Proč zhotovitel tvrdil, že se nárok na zaplacení promlčel?

Zhotovitel dílo provedl a dodal, jenomže objednatel ho odmítl převzít. Zhotovitel následně označil odmítnutí převzetí díla za neoprávněné a domáhal se svého nároku na zaplacení ceny díla soudní cestou. Jenomže zdaleka ne hned, nějakou dobu otálel.

Soud prvého stupně uložil žalovanému objednateli povinnost zaplatit zhotoviteli.  Vzal za prokázané uzavření smlouvy, jakož i její splnění ze strany zhotovitele. Naopak shledal, že statutární zástupce žalovaného objednatele svou nečinností (bezdůvodným odmítnutím převzetí díla) brání zhotoviteli řádně dílo předat. 

Proto uzavřel, že zhotovitel mu právo na fakturaci a nárok na úhradu ceny díla. Námitku promlčení nároku na úhradu uplatněnou objednatelem naopak odmítl.

Soudy měly dluh objednatele za promlčený

Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Dospěl k názoru, že nižší soud stanovil počátek běhu promlčecí lhůty nesprávně, pokud bez dalšího vycházel pouze z data splatnosti uvedeného na faktuře.

Objednatel byl totiž povinen zaplatit na základě výzvy zhotovitele (a to faktury se splatností 30 dnů). 

Jde tak o situaci podle § 1958 občanského zákoníku (o. z.), kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele. 

Odvolací soud vyšel ze sjednaných termínů plnění, od nichž se podle jeho názoru odvíjel začátek běhu promlčecí lhůty. Jestliže od té doby uplynuly do podání žaloby více než 3 roky, tak se tak stalo po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

(Nárok na zaplacení byl promlčen i za situace, pokud by se prokázalo, že objednatel odmítl dílo bezdůvodně převzít a až od tohoto momentu by se počítala promlčecí lhůta. I v tomto případě podal zhotovitel podle názoru soudu žalobu až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.) 

Případ se dostal k Nejvyššímu soudu, ale ten setrval na (nyní již překonaném a změněném) názoru, podle něhož může promlčecí lhůta započít plynout již před splatností peněžitého dluhu. 

Přečtěte si také:

Půjčili jste někomu peníze bez určení dne splatnosti? Jak o ně nepřijít?

A podle tohoto výkladu postupoval i odvolací soud, takže zhotovitel se žalobu neuspěl ani u Nejvyššího soudu. Podal ještě ústavní stížnost k Ústavnímu soudu a tam už našel zastání.

Ústavní soud ve svém nálezu (spis. zn. IV. ÚS 778/25) ze dne 3. 9. 2025 rozhodl, že podle dohody smluvních stran měl objednatel platit na základě faktury vystavené zhotovitelem, proto je zřejmé, že vůle stran směřovala k tomu, že určení splatnosti pohledávky je ponecháno na vůli věřitele (zhotovitele). Strany tak sjednaly právo věřitele vyvolat splatnost dluhu.

Soudy musí respektovat vůli účastníků smlouvy

Přitom je nepochybné, že u soudu lze úspěšně uplatnit jen pohledávku, která je splatná. Pokud se tedy strany smlouvy dohodly, že splatnost pohledávky určí věřitel výzvou k plnění (např. fakturací), tak do té doby nebyla pohledávka splatná a nebylo možné ji úspěšně uplatnit u soudu, proto promlčecí lhůta k plnění nemohla začít běžet. 

Je třeba vůli stran (účastníků smlouvy) respektovat, není důvod, aby ji soudy měnily a zasahovaly do ní. K základním právním zásadám, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle, připomenul Ústavní soud.  

Začátek běhu promlčecí lhůty proto nenastává v okamžiku vzniku právního vztahu, ale až tzv. dospělostí pohledávky (v posuzované věci až splatností faktury vystavené zhotovitelem).

Pokud je tedy splatnost nějakého dluhu (pohledávky) odvislá od jednání věřitele (který ji vyvolá např. vystavením faktury mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a nepodnikatelem nebo výzvou k plnění mezi nepodnikateli), nemůže promlčecí lhůta běžet dříve, než je stanovena splatnost dluhu. 

Nemůže dojít k tomu, že by se promlčel nesplatný dluh. Dříve však soudy tvrdily, že to možné je. I Nejvyšší soud změnil svůj dřívější výklad. 

Přečtěte si také:

Změna v pravidlech pro promlčení půjček. Už se nemusíte bát ztráty nároku na vrácení peněz

Stále samozřejmě platí, že je třeba hlídat si termíny týkající se vašich pohledávek a žalovat na jejich splnění včas, aby se náhodou nepromlčely.