ČSSD: Spoléháme na tichou podporu komunistů. A škrtat nechceme

Zatímco vítězství České strany sociálně demokratické (ČSSD) se v senátních a krajských volbách očekávalo, tak drtivý úspěch Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) nečekal téměř nikdo. Z KSČM postoupilo do druhého kola 12 senátorů, strana přitom obhajovala jen 1 mandát. V krajských volbách byly komunisté 2.nejúspěšnější stranou. 

Zcela propadla ve volbách současná „pravice“ – oproti předvolebním průzkumům se výsledky lišily i o více než 10 %. Podpora současné vlády je nízká a jako s reálnou alternativou je nutné počítat s tím, že v parlamentních volbách zvítězí ČSSD a bude vládnout společně s KSČM. Zeptali jsme se proto stínového mistra financí ČSSD Jana Mládka a Jiřího Dolejše z KSČM na otázky týkající se fiskálních opatření a zavedení nových daní. Co nás čeká v budoucnu? V rámečku jsou komentáře autora článku.

Stabilizace veřejných financí? Podporou hospodářského růstu

Deficit pro tento rok nejspíše překoná 3% hranici hrubého domácího produktu. K tomu se v tomto roce naše ekonomice propadne až o 1 % bod HDP a pro rok 2013 nelze očekávat výraznější hospodářský růst. Jakými opatřeními chtějí levicové strany vyrovnat státní rozpočet? Stabilizaci veřejných financí lze dosáhnout pouze hospodářským růstem. To znamená přestat nesmyslně okopávat EU a začít efektivně hájit české zájmy, o spolupráci se zeměmi BRICS nejen mluvit, ale také něco dělat a pak bude hospodářský růst, pracovní místa, vyšší platy a taky stabilizované veřejné finance, uvedl Mládek 

S tím souhlasí Dolejš – program hospodářské obnovy je podle něj kombinací podpory růstu a konsolidace financí. Alternativou je pomalejší tempo oddlužování, menší důraz na výdajová opatření znamená více podřídit koupěschopnou poptávku a využít multiplikační efekt vládních kapitálových výdajů v rámci prorůstových opatření. Daňovou kvótu stabilizovat s jinou strukturou, nikoliv zvyšovat.

Vzhledem k tomu, že komunistická strana měla v minulosti dominantní roli na přerozdělování HDP, pak slova Dolejše o zachování daňové kvóty, působí překvapivě.

Živnostníky naše opatření nezasáhnou. Snad jen ty vzdělané

Hodlají strany nějak omezovat živnostníky? Živnostníky nehodláme nijak zasahovat, leč obnovení funkčnosti státu jim zlepší podmínky pro podnikání. A také máme starost o jejich penze. Pokud bude pokračovat současný systém, řada z nich bude mít pouze minimální penzi, uvedl Mládek. Podle Dolejše OSVČ nejsou tím, kdo by měl zaplatit náklady reforem a náklady na řešení krize.

Zdražování, omezené paušály a podobná opatření jen učiní z živnostníků nezaměstnané, uvádí. Podle něj je však potřeba mezi živnostníky rozlišovat: Opravář praček není totéž jako majitel advokátní či architektonické kanceláře, dodal Dolejš. K tématu čtěte: Víme, jak obejít švarcsystém

Progresivní daň chceme vyšší, než stanovila vláda

Mládek označuje současnou vládu jako bandu pokrytců: Zavádějí progresivní zdanění fyzických osob a říkají tomu naprosto nesmyslně solidární daň. Jenom tak zvyšují pojmový zmatek v této oblasti. Pro ČSSD je důležitá nejen výše daní, ale férovost rozdělení daňového břemene. Současný stav, kdy pravicové vlády od roku 2006 daňové břemeno přesunují na zaměstnance se středními a podprůměrnými příjmy. Tento postup je nejen asociální, ale také hloupý. Naši občané přestali utrácet, v ČR se letos dokonce propadá HDP, v době kdy sousedi rostou, uvedl Mládek.

Podle něj je progresivní daň z příjmu fyzických osob jedním z kroků, které povedou k férovějšímu rozložení daňové břemene: Počítáme s druhou sazbou ve výši 38 % z hrubé mzdy nad 100 000 Kč měsíčně, což je 28,3 % se současné superhrubé mzdy a tedy o něco více než Kalouskem dnes navrhovaných 22 % ze superhrubé mzdy. Výnos daně z příjmu fyzických osob je a bude 100% příjmem státního rozpočtu, dodal Mládek.

Dolejš zase chce zasáhnout především velké společnosti: Návrat k systémové, nikoliv dočasné progresi musí být samozřejmě dávkován – být konformní s podporou růstu a během recese je třeba být přiměřený. Zvýšení se týká spíše velkých firem, nikoliv těch malých, uvádí.

Chceme daň z bohatství, tvrdí Dolejš

Daň z nemovitostí je příjmem obcí. Mládek jim proto chce zvýšit kompetence, jaké daně mohou vybírat: Kde jinde než na obci lze dosáhnout toho, že občané/daňoví poplatníci začnou vidět vztah mezi placenou daní a poskytovanými veřejnými službami? ptá se Mládek.

Daň z nemovitosti není svým výnosem podle Dolejše tou, která zachrání rozpočet: U nás klesla tato daň pod jakoukoliv rozumnou míru. I vláda chce zvýšení ze 3 %.  K diskusi je koncept daně z bohatství – může mít vazbu na majetková přiznání, uvádí. 

Finanční a bankovní daň? Ano!

Mládek se zavedením daně z finančních transakcí v České republice souhlasí: Daň z finančních transakcí na úrovni EU povede k tomu, že ČR na tom čistě vydělá, neboť tu daň budou vybírat v zemích s rozvinutým finančním systém, a ne u nás. Tak proč ne?

Se zavedením daně z finančních transakcí má také zkušenost Švédsko. Místní kapitálový trh to téměř zničilo a vláda poté tuto daň zrušila. Negativní švédské zkušenosti se zavedením daně z finančních transakcí se však Dolejš nebojí: Tady je potřebné zapojit se do evropského proudu -  švédský případ byl v době, kdy Švédsko vybočovalo. Pokud se bude ČR lišit v opačném gardu, nižší daně zinkasují jen velké korporace, ale ty svými transfery ekonomiku ČR obejdou. Jsem pro v rámci hospodářského prostoru EU (otázka bankovní daně obdobně) – nač být daňovým rájem, uvádí.

Mládek se spolupráci s KSČM nebrání

Hodlá ČSSD spolupracovat s komunisty? Na krajské a obecní úrovni je spolupráce s KSČM již realitou a na národní úrovni bude podle Mládka nejspíše nějaká forma spolupráce nutností: Nejlepší by bylo, kdyby se KSČM přejmenovala, zřekla Klementa Gottwalda a přihlásila k myšlence evropské integrace. Pak by to bylo jednoduché a ta transformovaná strana by mohla být legitimním koaličním partnerem ČSSD ve vládní koalici,  uvedl Mládek a dodal: protože, výše uvedené se asi v nejbližších letech nestane, bude nutné hledat „druhé nejlepší řešení“, tedy například menšinovou vládu ČSSD s tichou podporou KSČM.