Hlavní navigace

Co se změní při exekuci na mzdu a při srážkách z jiných příjmů?

Autor: Shutterstock
Tomáš Zilvar

Dlužníci si budou muset provádění srážek ve prospěch věřitelů u zaměstnavatele zaplatit. Exekuci bude podléhat i kompenzace odstupného a náhrada mzdových nároků od úřadu práce. Přinášíme přehled chystaných změn.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely procesních – exekučních předpisů. Vybíráme z něj to nejpodstatnější, co se bude týkat exekuce prováděné srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů. Co zřejmě nemine dlužníky, věřitele a zaměstnavatele či jiné plátce, kteří srážky realizují?

Padesát korun zaměstnavateli za to, že řeší vaše dluhy

Provádění srážek ze mzdy už pro vás nebude zadarmo. Zaměstnavatel bude mít právo vám za to každý měsíc naúčtovat 50 Kč. To znamená, že se vám bude srážet z příjmu automaticky o 50 Kč více. Není to velká částka, ale na druhou stranu, je to 600 Kč za rok, což pro někoho mohou být podstatné peníze.

Plátce mzdy, tedy zaměstnavatel, bude totiž mít vůči vám nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky z vaší mzdy. Výši náhrady bude stanovovat Ministerstvo spravedlnosti a vláda počítá, že bude činit právě 50 Kč. Zaměstnavatel má totiž v rámci exekuce na mzdu celou řadu povinností. Například provádět ze mzdy stanovené srážky, vyplácet dalšímu subjektu částky sražené z vaší mzdy nebo vydat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch.

Zaměstnavatelé, resp. jejich mzdoví účetní, zavádějí exekuce do účetního systému, komunikují se soudem nebo exekutorem. Administrativa se navíc ještě zvyšuje, pobíráte-li nemocenské.

Paušální náhrada nákladů plátce mzdy bude zásadně uspokojována před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek. Tedy z té třetiny zbytku čisté mzdy určené pro uspokojení nepřednostních pohledávek a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina zbytku čisté mzdy. O jakou třetinu čisté mzdy a jaký zbytek čisté mzdy, si můžete osvěžit v článku, v němž jsme se věnovali naposledy aktuálním parametrům srážek ze mzdy.

Platit se bude jen soukromníkům, ne státním orgánům

Náhrada nákladů by však neměla náležet veřejnoprávním plátcům v zákoně vymezených příjmů a plátcům některých dalších příjmů. Tedy těm, kdo vyplácejí dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. A dále ani příjmy uvedené v § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až m) OSŘ, např. důchody, podpora v nezaměstnanosti, výsluhový příspěvek, odstupné nebo peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním.

Paušální náhrada by tak měla kompenzovat zvýšené nároky na administrativu a účetnictví jen soukromým a podnikatelským subjektům, ne státním a veřejným institucím. V případě, že by na náhradu nákladů srážek ze mzdy měly nárok i veřejnoprávní subjekty, mohlo by docházet ve prospěch státního rozpočtu k vaší zátěži, kterou by poté bylo nutno opět prostřednictvím sociálních dávek vyvažovat. Co by někde srážkou od vás stát, resp. jeho instituce získaly, by vám musel stát doplatit na sociálních dávkách.

Zastavení exekučních srážek

Podle současného platného znění lze zastavit na návrh plátce mzdy exekuci srážkami ze mzdy, když po dobu jednoho roku nepobíráte mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Nově by mělo platit, že vyjde-li najevo, že po dobu 2 let vůbec nepobíráte mzdu, soud nařízenou exekuci srážkami ze mzdy zastaví.

Totéž soud učiní, vyjde-li najevo, že jste po dobu 3 let nepobírali mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Což znamená, že vaše mzda je tak nízká, že se rovná nebo je nižší než nezabavitelné částky, které vám vždy musejí zůstat. Návrh na zastavení bude moci vedle soudu podat i plátce mzdy.

V praxi dochází k situacím, kdy exekuce srážkami ze mzdy přetrvává i dlouho poté, co dlužník přestal pobírat mzdu nebo jiný příjem podléhající exekučních srážkám. Fakticky však není nic sráženo a pohledávka věřitele není uspokojována. Protože takovou exekuci lze zastavit pouze na návrh dlužníka nebo plátce mzdy, není možno daný problém vyřešit z iniciativy soudu.

To je pravda pozoruhodný argument, ale povede to k znevýhodnění věřitelů, i když lhůta, po kterou by dlužník neměl pobírat žádnou mzdu, aby exekuce mohla být zastavena, bude prodloužena z jednoho roku na dva roky. A lhůta, po kterou pobírá mzdu v nedostatečné výši, bude stanovena na tři roky. V případech, kdy přece jen později začne pobírat dlužník příjem nebo dostatečný příjem, budou muset iniciovat věřitelé novou exekuci. Samozřejmě, pokud nebude jejich pohledávka přiznaná např. soudem po 10 letech promlčena.

Zastavení exekuce

Změnit se má nejenom speciální právní úprava zastavování exekuce srážkami ze mzdy, ale též obecná úprava pro zastavování exekuce. Novelizován nebude jen občanský soudní řád ohledně pravidel srážek ze mzdy, ale i exekuční řád.

Exekutor nově zastaví, a to i bez návrhu a souhlasu věřitele, prostě automaticky, exekuci, nedošlo-li v ní po dobu posledních 3 let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Toto bude obecnější pravidlo pro zastavení exekuce i jinými způsoby, jejichž přehled jsme přinesli v článku Co vám nikdy nesmí při exekuci zabavit?

Exekutor však exekuci nezastaví, složí-li věřitel, který není zproštěn od složení zálohy, další zálohu na náklad exekuce. Dosud si exekutor o zálohu na náklady exekuce, aby nepracoval zadarmo pro případ, že exekuce nebude úspěšná, může, ale nemusí říci věřiteli. Nyní budou zálohy povinné a bude je muset skládat každý kromě toho, kdo vymáhá výživné na nezletilé dítě, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem.

Výjimek bude více

Dále se má výjimka povinného placení zálohy vztahovat na pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky poskytovatele veřejné služby v přepravě vůči cestujícímu nebo pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona. Od těchto věřitelů, resp. při vymáhání těchto pohledávek exekutor zálohu vybírat nebude smět. Vedle toho má ještě existovat možnost požádat o zproštění z povinnosti platit zálohu samotného exekutora, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a odůvodňují-li to poměry věřitele. O tom si rozhodne exekutor sám.

Aby dosud bezvýsledná exekuce mohla pokračovat i po 3 letech, musí věřitel složit další zálohu, a to ve výši 1000 Kč. Takové pokračování v exekuci i při dosavadní nevymahatelnosti pohledávek bude moci být provedeno jenom dvakrát, protože má platit následující: Nedošlo-li v exekuci ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce po dobu posledních 9 let a nebyl-li v této exekuci po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce, exekutor rozhodne i bez návrhu a souhlasu oprávněného o zastavení exekuce. Čili 3 roky každá exekuce plus si lze 2 x za 1000 Kč zaplatit dalších 6 let.

Předpokládáme, že zaplatit si za pokračování dosud neúspěšné exekuce bude možno i ohledně srážek ze mzdy (a bude se jím negovat shora uvedený postup zastavování srážek ze mzdy), aby nemusel věřitel podávat nový návrh, ale bylo pokračováno v exekuci, jestliže se dozví, že dlužník nastupuje do zaměstnání. A že to nebude možné jen ohledně jiných druhů exekuce, pokud si chce věřitel počkat a nevzdává vydobytí své pohledávky, protože dlužník může třeba dědit majetek, vyhrát v loterii apod.

Pokračování v dalším článku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).