Hlavní navigace

Co přinesou volby? Konec superhrubé mzdy a progresivní daň

28. 4. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Výsledky voleb budou mít mj. zásadní vliv na budoucí podobu daně z příjmů. Sestavili jsme možné vládní koalice a zkusili odhadnout, kolik zaplatíme v budoucnu na daních.

Květnové volby jsou vnímány především z hlediska nepěkných ekonomických vyhlídek. Příliš obecné, mohlo by se zdát. K cíli ale vedou konkrétní a zásadně odlišné cesty. My, voliči, rozhodneme, jestli půjdeme zleva, zprava a jak moc budou tyto ostré kraje otupovány směrem ke středu. Koncept daně z příjmů patří k tomu zásadnímu, co ovlivní nejen výkonnost ekonomiky jako celku, ale zároveň bude mít bezprostřední vliv na peněženku každého z nás.

Zkusili jsme se zamyslet nad tím, jak může být příjem zdaňován po volbách. Na to samozřejmě bude mít největší vliv volební výsledek, který určí nejen vládnoucí koalici (pokud k ní dojde), ale případně i koalice, které se mohou vytvářet za účelem prosazení jednotlivých dílčích cílů. Koalice, více či méně pravděpodobné, jsme z osmi nejvážnějších kandidátů na účast v dolní komoře parlamentu sestavili čtyři – „ostrá“ levá a pravá, a obě tyto varianty jsme dále „naředili“ vlivem středových stran.

Po prostudování volebních programů je jasné, že v oblasti daně z příjmů půjde vedle její samotné výše, především o její koncepční řešení. Většina politických stran je pro zrušení institutu superhrubé mzdy, a je tedy velice pravděpodobné, že se po volbách neudrží. Jeho jedinou „záchranou“ by mohlo být volební vítězství ODS, což se pravdě (a odhadům) příliš nepodobá.

Stejně tak je podle momentálně dostupných průzkumů velmi pravděpodobné zavedení progresivního zdanění příjmů. Zde však jednání mohou výrazně komplikovat spory o počet daňových pásem a konkrétní výši daňových sazeb. V tom se totiž pohled levicových stran od těch středových značně odlišuje.

Přehled záměrů politických stran v oblasti daně z příjmů
Politická strana Zrušení superhrubé mzdy Zavedení progrese Pásma progrese
ČSSD ano ano úroveň let 2005 až 2007, viz následující tabulka + příjem nad 1 200 000 Kč zdaněn 38 %
KDU-ČSL ano ano 15 % do 600 000 Kč ročního hrubého příjmu, nad touto hranicí 18 %
KSČM ano ano 4 pásma, nejnižší příjmy zdaněny 9 %, roční příjmy nad 1 000 000 Kč zdaněny 40 %
ODS ne ne ---
Strana zelených ano ano, pokud nebude zrušena superhrubá mzda 30 % pro příjmy přesahující stropy pro placení povinného pojistného
TOP 09 ano ne ---
Věci veřejné zatím ne ano současných 15 % do 6násobku průměrné hrubé měsíční mzdy (cca 145 000 Kč), vyšší příjem danit 25 %
Zemanovci ano ano ?

Varianta první – levice bez komunistů a středové strany

Vzhledem k dlouhodobému vývoji zřejmě nejpravděpodobnější koalice, která by mohla vzejít z květnových parlamentních voleb. Otázkou je, které ze středových stran se do poslanecké sněmovny skutečně dostanou, a jestli levice bude tvořena jen ČSSD, nebo zdali sociální demokraty doplní zemanovci. Buďme k těmto menším stranám nyní milosrdní a počítejme se všemi, tedy s lidovci, Věcmi veřejnými, zelenými i se zemanovci.

Návrat od superhrubé k hrubé mzdě. To by byl první krok této koalice, který by uvnitř ní nevyvolal žádné dlouhé pře. Věci veřejné sice zrušení konceptu superhrubé mzdy momentálně nechtějí, ale lze předpokládat, že nijak horlivě za něj bojovat nebudou a lehce ustoupí tlaku většiny.

Tohoto ústupku následně mohou využít a stát se lídrem středových stran ve vyjednávání se sociálními demokraty o konkrétní podobě progresivního zdaněné příjmů. Zatímco ČSSD (a zřejmě i zemanovci) chce zavést několik pásem a nejvyšší sazbu nasadit na úroveň 38 %, ostatní koaliční strany chtějí pásma dvě (zelení, po zrušení superhrubé mzdy, progresy chtít sice nebudou, ale nakonec přistoupí na menší zlo a přidají se ke snaze VV a lidovců) a maximální sazbu kolem hranice 25 %. Výsledných kompromisů může být mnoho.

Jeden z nich se ale může blížit modelu, který zde byl v letech 2005 až 2007 (prosadila ho tehdy právě koaliční vláda v čele s ČSSD), a ke kterému se sociální demokraté chtějí vrátit. Menším stranám ustoupí opuštěním plánu zdanit roční příjmy přesahující 1,2 milionu Kč 38 %.

Velice pravděpodobným výstupem této koalice by byl návrat ke společnému zdanění manželů. K tomu se ve volebním programu hlásí ČSSD, KDU-ČSL a zemanovci. Zelení a Věci veřejné sice chtějí zpřehlednit daňový systém, ale návrh směřující na podporu rodin, se jím nejspíše nebude zásadně zajídat.

Jestli lidovci mají při nějaké koaliční konstelaci šanci na prosazení dodatečné daňové slevy na dítě, pak je to právě v této, spíše levicově orientované, variantě. Ve svém programu navrhují ke stávající slevě na dítě zřídit ještě jednu dodatečnou slevu, která by s přibývajícími dětmi rostla. Na rozdíl od té stávající by ale tato sleva nebyla zároveň daňovým bonusem (a nebyla by tak proplácena v případě, že by přesáhla skutečnou výši daně), což by mělo sloužit jako částečná pojistka proti případnému zneužívání této slevy. Konkrétní výše slev by vypadala takto:

  • 5000 Kč na 1. dítě
  • 10 000 Kč na 2. dítě
  • 20 000 Kč na 3. dítě
  • 30 000 Kč na 4. a každé další dítě
  • Tyto slevy by se sčítaly.

Stav v roce 2006 vs. současnost

Sociální demokracie navrhuje návrat k úrovni daňové kvóty z let 2005 až 2007. Jak tedy vypadal tehdejší koncept daně z příjmů?

Daň z příjmů 2006 – pásma progrese (v Kč)
Základ daně od Základ daně do Sazba daně
1 121200 12%
121200 218400 (12 % ze 121200) + (15 % z rozpětí 121200 až 218400)
218400 331200 (12 % ze 121200) + (15 % z rozpětí 121200 až 218400) + (25 % z rozpětí 218400 až 331200)
331200 neomezeno (12 % ze 121200) + (15 % z rozpětí 121200 až 218400) + (25 % z rozpětí 218400 až 331200) + (32 % z více jak 331200)

K tomu, abychom si mohli porovnat daňovou zátěž tehdejší, dnešní a možnou budoucí, musíme doplnit, že daňová sleva na poplatníka v roce 2006 dělala 7200 Kč. Její dnešní výše je na úrovni 24 840 Kč.

Když vezmeme k poměření současnou průměrnou hrubou mzdu (v březnu 2010 cca 23 600 Kč), a člověka bezdětného, který neuplatňuje žádnou další slevu na dani, a zdaníme jí principem roku 2006 a principem současným, vyjde nám roční výše daně z příjmů takto:

2006: 42 012 Kč, daňová sazba 14,8 %

2010: 32 220 Kč, daňová sazba 11,4 %

Zdá se tedy, že návrh sociální demokracie zvedne skutečnou daňovou zátěž všem. To by ale platilo jen v případě, že by se jala snižovat současnou výši daňových slev a při pohledu na její volební program to příliš pravděpodobné není. Proto se jako reálnější zdá situace, kdy na princip zdanění z roku 2006 naváže současnou výši daňových slev. Pak by roční výše daně z příjmů vypadala u našeho modelového příkladu takto:

25 172 Kč, daňová sazba 8,9 %

Varianta druhá – pravice a středové strany

Za pravici jsme optikou českého politického spektra dosadili ODS a TOP 09. Tyto dvě strany by v  koalici s lidovci, zelenými a Věcmi veřejnými měly jednoznačně rozhodující sílu, a tak by o zavedení progresivního zdanění zřejmě nemohla být řeč.

Zajímavá situace, s velmi konfliktním potenciálem, by panovala ohledně zrušení či ponechání konceptu superhrubé mzdy. Nakonec by se ho ale podle našich odhadů ODS vzdala (stejně jako Věci veřejné, které za superhrubou mzdou zásadně stát rozhodně nebudou). Důvody k tomu by byly následující:

  • tlak koaličních partnerů,
  • jeden z hlavních tvůrců konceptu (Vlastimil Tlustý) už není členem ODS,
  • zelení odstoupí od myšlenky progresivního zdanění.

Protože všechny strany této koalice, s výjimkou lidovců, volají ve volebním programu po zjednodušení daňového systému a redukci nejrůznějších výjimek, došlo by k jeho poměrně velkému zpřehlednění.

V průběhu času by se tato koalice mohla projevit tak, že by se snižovala sazba daně z příjmů a naopak by se zvyšovaly sazby daní nepřímých. Po takovém modelu přímo volají zelení (z čehož je znát rukopis Jana Švejnara, který se podílel na jejich ekonomickém programu) a Věci veřejné a lze předpokládat, že by se k tomuto modernímu trendu postupně přidali i zbylí partneři v koalici.

Varianta třetí – levicová

Kdyby komunisté v sobě kdy našli dostatek slušnosti a omluvili se za příkoří, které po 40 let v našich končinách způsobovali, kdyby se od této temné stránky naší společné minulosti jasně distancovali, a jasně tak demonstrovali, že jim nejde o návrat vlády jedné strany, ale o prosazení myšlenky spravedlivé (v jejich očích) společnosti, pak by levice mohla již 20 let zásadněji ovlivňovat směřování České republiky. Komunisté tak neučinili, a tak je pro jejich přirozené partnery – dnes to jsou ČSSD a zemanovci – nelehké uzavřít s nimi koalici. Vystavili by se tím riziku totální společenské diskreditace. Bohudík, pomyslí si většina ekonomů.

V tiskové zprávě ČSSD ze srpna minulého roku (tedy před původně plánovanými předčasnými volbami) se lze dočíst toto: Česká strana sociálně demokratická neutvoří, pokud dostane ve volbách důvěru občanů a bude se podílet na výkonu vládní moci, ve volebním období 2009 až 2013 vládní koalici s KSČM. ČSSD plně respektuje a považuje za platné své vlastní usnesení, přijaté na 27. sjezdu ČSSD v Bohumíně v roce 1995, které spolupráci s KSČM na vládní úrovni bezpodmínečně zakazuje.

Zdá se tedy, že jde o spojení nepravděpodobné, nicméně realita je taková, že bude-li chtít sociální demokracie prosadit většinu z volebního programu, pak je pro ní právě spojení s komunisty a zemanovci nejprůchodnější. A všimněte si, že v prohlášení se hovoří o spolupráci na bázi vládní koalice, není tak vyloučena možnost menšinové levicové vlády s „tichou“ podporou KSČM.

To by pak u daně z příjmů jistě znamenalo konec konceptu superhrubé mzdy, zavedení několikapásmové progrese s horní sazbou kolem 40 % a spoustu daňových výjimek a zvýhodnění namířených k nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Jistě by bylo znovu zavedeno společné zdanění manželů.

Od zdanění by mohly být osvobozeny třeba i úroky z vkladů fyzických osob, jak to navrhují komunisté.

Varianta čtvrtá – pravicová

Zřejmě nejméně pravděpodobná možnost předpokládá zvrácení momentálního vývoje volebních preferencí a výrazné vítězství ODS, podpořené výsledkem TOP 09 přesahujícím 15 %. Taková vládní koalice by nepřinesla žádný zásadní zlom do současného konceptu daně z příjmů a už vůbec ne do výše daně.

dan_z_prijmu

TOP 09 se sice vyjadřuje tak, že chce institut superhrubé mzdy zrušit (ve volebním programu je to opsáno takto: sjednocení základu daně pro daň z příjmů a povinná pojištění), nicméně jejím primárním cílem je zachování současného daňového zatížení. Progresivní zdanění nepřipadá při této variantě v úvahu.

Pracovalo by se tak především na zjednodušení a zpřehlednění celého daňového systému. Konkrétně by se to projevilo například tak, že přídavky na děti by byly nahrazeny výraznějšími slevami na dítě. Tak to ve svém programu má TOP 09 a velmi se tomu slovním spojením propojíme některé sociální dávky a daňové slevy přibližuje ODS.

Jste pro zavedení progresivního zdanění?

  • Ano, líbí se mi koncept ČSSD.
    16 %
  • Ano, líbí se mi koncept KSČM.
    9 %
  • Ano, líbí se mi koncept KDU-ČSL.
    4 %
  • Ano, líbí se mi koncept Věcí veřejných.
    11 %
  • Jsem zásadně proti.
    53 %
  • Nevím
    7 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).