Hlavní navigace

Cizinci berou stejné peníze jako Češi. Někteří si vydělají i více

17. 1. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
S klesající mírou nezaměstnanosti roste v Česku zájem o cizince. Nejčastějším typem zahraničního zaměstnance je Ukrajinec, pracující v průmyslu, který pobírá stejnou mzdu jako Čech.

Celoroční průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2019 klesla na 2,8 %, zatímco v roce 2018 se celoroční průměr nezaměstnanosti pohyboval na úrovni 3,2 %. Očekává se, že v roce 2020 průměrná nezaměstnanost mírně vzroste na 3 %, avšak nadále bude patřit k nejnižší v celé EU. Slabší růst HDP ale vede k tomu, že se začal zmírňovat i pokles nezaměstnanosti a například v průmyslu, na který dopadá nepříznivý vývoj na exportních trzích, začala klesat zaměstnanost, tedy v průmyslu se snižuje počet pracovních míst, říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

V prosinci 2019 míra nezaměstnanosti stoupla z 2,6 % na 2,9 %. Což ale touto dobou bývá obvyklé. V řadě odvětví klesá výrobní aktivita. Ke konci kalendářního roku často končí pracovní kontrakty na dobu určitou. Meziměsíčně tedy počet uchazečů evidovaných na úřadu práce vzrostl o zhruba 18 250 osob na více než 215,5 tisíce, jde však o nejnižší hodnotu zaznamenanou v měsíci prosinci od roku 1996. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o 0,2 %, což je víceméně stejná míra poklesu, jaká byla zaznamenána v listopadu.

Lidé nejsou, zaměstnavatelé spoléhají na cizince

Podobná situace nás nejspíš čeká i v lednu 2020. První čtvrtletí roku bývá tradičně poznamenáno sezonním poklesem zaměstnanosti v zemědělství, stavebnictví a těžbě. Podle výzkumu ManpowerGroup Index zveřejněného v prosinci 2019 budou pracovníky nabírat především velké společnosti. Nárůst počtu pracovních sil očekávají zhruba 3 % ze 750 zaměstnavatelů, kteří se průzkumu účastnili. Pouze 1 % z oslovených předpokládala, že bude v prvním čtvrtletí roku 2020 propouštět. Většina (94 %) zaměstnavatelů sdělila, že žádné změny v počtu pracovníků neplánují.

Nízká míra nezaměstnanosti donutila zaměstnavatele hledat pracovníky i v zahraničí. V roce 2019 nabírali cizince i zaměstnavatelé, kteří si v předchozích letech 2017 a 2018 vystačili s domácí pracovní silou. Nejčastěji sázeli na Ukrajince. Jak vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), více než 12 % zaměstnanosti v Česku v současnosti tvoří cizinci. V některých odvětvích jsou už nyní nepostradatelní. Většinu celkového počtu cizinců žijících v České republice tvoří občané Ukrajiny (132 tisíc), Slovenska (117 tisíc) a Vietnamu (61 tisíc). Občané těchto tří zemí tvoří 55 % z celkového počtu cizinců s povoleným pobytem v ČR. 

Přibývají pracovníci z východních zemí EU

Následují je občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V celkovém počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad cizinci pocházejícími ze zemí EU. S poptávkou po pracovní síle a stěhováním za prací souvisí spíše přechodné pobyty. Mnoho zahraničních pracovníků zde také pracuje v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii.

Častěji se u nás usazují obyvatelé z takzvaných třetích zemí než lidé pocházející ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je významně vyšší (60 %) než přechodných. Tito cizinci zde také častěji mají své rodiny a děti. U občanů Evropské unie naopak převažují přechodné pobyty. V poslední době u nás však přibývají cizinci z východních částí EU. Nejvíce z nich (125 tisíc osob) tvoří cizinci, u kterých se pro vstup na trh práce nevyžaduje pracovní povolení. Následují držitelé zaměstnaneckých karet (45 tisíc osob) a cizinci, jimž bylo vydáno pracovní povolení (31 tisíc osob).

Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou, podotýká Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci.

Cizinci nejčastěji pracují v průmyslu

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu dosáhl počet cizinců zaměstnaných v ČR koncem roku 2018 celkem 658,5 tisíce osob. Rostou především počty cizinců v pozici zaměstnanců (568,5 tisíce). Počty cizinců-živnostníků rostou méně výrazně (89,8 tisíce). Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize poklesl z 81 tisíc na 35 tisíc osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tisíc osob. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU, potvrzuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

dan_z_prijmu

Cizinci žijící v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, největší skupinu tvoří lidé mezi 30 a 40 lety. V tomto věkovém rozmezí se jich nachází víc jak čtvrtina (25,7 %). Velmi nízký (5,4 %) je podíl cizinců ve věku starších 65 let. Nejvíce cizinců pracuje v průmyslu. Mezi cizinci zaměstnanci převažují muži s 63,2 %. Největší podíl cizinců, 29,5 %, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 %, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad 9 %, doplňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Berou stejné peníze jako Češi

Z údajů ČSÚ dále vyplývá, že v rámci dělnických profesích nejsou ve výdělku mezi Čechy a jinými státními příslušníky výrazné rozdíly. Cizinci jezdící k nám za prací jsou zpravidla ochotní v práci trávit více času. Odpracují více přesčasů, a tudíž si mohou přijít i na větší peníze. Nelze tedy říct, že by cizinci byli v Česku mzdově diskriminováni, protože kvůli cizímu občanství za stejnou práci dostávají nižší mzdu. Naopak cizinci, kteří pracují v odvětvích s potřebou vysoké míry kvalifikace, vydělávají i výrazně více, než je celorepublikový průměr. Konkrétně se jedná o pracovní pozice v informačních a komunikačních činnostech, kde průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dosahuje až zhruba 65 tisíc Kč hrubého.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).