Chtějí po vás, abyste pracovali na černo? Nevyplatí se vám to

Podle statistiky Úřadu práce ČR dosáhla ke dni 3. srpna 2020 nezaměstnanost 3,87 % a bez práce je nyní 282 861 lidí. Nezaměstnanost tedy neroste nikterak dramaticky. Tuzemská ekonomika ale ve 2. čtvrtletí letošního roku klesla nejvíc v historii. Mezičtvrtletně to bylo o 8,4 %, meziročně o 10,7 %. Jedním z důsledků koronakrize a zhoršující se hospodářské situace může být růst podílu nelegální práce neboli práce na černo. Ta má v hubených časech pro zaměstnavatele i zaměstnance zdánlivě řadu výhod.

Pro zaměstnavatele je touto výhodou především to, že nemusí za zaměstnance odvádět daň ani zdravotní a sociální pojištění. Pro zaměstnance může být zdánlivě výhodná skutečnost, že mu zaměstnavatel hotově na ruku vyplatí vyšší mzdu, než kdyby spolu sepsali smlouvu. Z logiky věci vyplývá, že jsou to především zaměstnavatelé, kteří o výhodách nelegální práce přesvědčují potenciální zaměstnance. Nevýhody však převyšují krátkodobé výhody, na kterých tratí především zaměstnanec, jenž na ni kývne.

Pracujete na černo? Hrozí vám pokuta až 100 tisíc

Pokud se při kontrole inspekce práce přijde na to, že pracujete nelegálně, hrozí vám postih až do výše 100 tisíc korun. Jestliže se budete snažit sankci vyhnout například tím, že zkusíte zamlčet svou totožnost, může vám ale inspekce napařit pokutu až 200 tisíc korun. Ještě hůř na tom může být váš zaměstnavatel, kterému při odhalení nelegálního zaměstnávání hrozí sankce až 10 miliónů korun. Vykonávání práce na černo je pro zaměstnance ale problematické i v případě, že ji nikdo neodhalí. 

Nevztahují se na vás totiž jistoty, které zaměstnancům zaručuje zákoník práce. Zaměstnavatel vám sice může slíbit vyšší mzdu, ale bez podpisu smlouvy nemáte jistotu, že peníze skutečně uvidíte. Zpočátku se může jen zpozdit s výplatou, nebo vám ji dávat po částech. Nakonec ale můžete zůstat bez prostředků a nebudete mít v ruce žádný nástroj (pracovní smlouvu), jak se k vydělaným penězům dostat. Pokud se vám v práci něco stane, například vážnější pracovní úraz, budete se těžko domáhat nemocenské. Navíc záleží na zaměstnavateli, jestli vám umožní vzít si dovolenou. Na placenou dovolenou nárok nemáte.

Jestliže vás zaměstnavatel propustí, může to udělat ze dne na den, je čistě jen na něm, zda vám dá tříměsíční výpovědní lhůtu, na kterou byste v pracovněprávním vztahu mohli spoléhat ze zákona. Stejně tak nemáte právo na odstupné. Jestliže pracujete nelegálně bez uzavřené pracovní smlouvy a není za vás odváděno zdravotní pojištění, musíte si ho hradit sami jako samoplátce, jinak vám vzniká dluh. (Sociální pojištění, ze kterého se počítá výše vašeho důchodu a nemocenská, ani zdravotní pojištění za vás zaměstnavatel neodvádí.) Netýkají se vás ani jiné zaměstnanecké benefity, jako jsou třeba stravenky.

Pracujete za minimální mzdu a zbytek dostáváte na ruku?

Podle § 5 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. je nelegální práce taková činnost, kterou fyzická osoba nevykonává pro zaměstnavatele na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy. (Legální práce musí být vykonávána buďto na základě pracovní smlouvy, nebo dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.) Jinými slovy prací na černo se rozumí jakákoliv činnost, za kterou člověk obdrží peníze a tyto peníze nepřizná. Takže práce na černo je také zaměstnání, kdy vám zaměstnavatel legálně vyplácí pouze minimální mzdu a zbytek vám po dohodě dává v hotovosti na ruku.

Také v tomto případě na tom tratíte především vy. Případná nemocenská se vám počítá z minimální mzdy a to samé platí o důchodu. Když za minimální mzdu pracujete dlouhodobě, při odchodu do penze dostanete almužnu. Nejčastěji pracují na černo lidé, kteří jsou nahlášení na úřadu práce a pobírají podporu, případně jiné sociální dávky, a přitom jsou zaměstnaní a za tuto práci dostávají výplatu. Velmi časté jsou také studentské brigády a jiné vedlejší pracovní činnosti, tzv. melouchy prováděné bez dokladu. Práci na černo pak vyhledávají také lidé, kteří čelí exekuci.

Inspekce práce uložila pokuty za více než 24 miliónů

Odhady počtu lidí, kteří u nás pracují na černo, se různí, jedná se však o tisíce pracovníků. V době nouzového stavu vyhlášeného kvůli pandemii COVID-19 při vědomí velmi složitého postavení řady zaměstnavatelů SÚIP výrazně omezil svou kontrolní činnost a k zahajování kontrol přistupoval s maximální mírou obezřetnosti, když kontrolami řešil pouze závažné případy nasvědčující úmyslnému porušování pracovněprávních předpisů a nezatěžoval zaměstnavatele rutinní kontrolní činností, říká Richard Kolibač, tiskový mluvčí Státního úřadu inspekce práce (SÚIP).

Od 1. června 2020 se Státní úřad inspekce práce vrátil k běžné kontrolní činnosti. V období od 1. 6. do 31. 7. 2020 bylo zahájeno 957 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. Z tohoto počtu bylo dosud dokončeno celkem 521 kontrol. Za zmíněné období bylo zadrženo 42 nelegálních zaměstnanců. (Ve 14 případech šlo o pracovníky s českou státní příslušností, v 15 případech se jednalo o občany Ukrajiny, ve 4 o občany Slovenska, v jednom případě o občana Ruska, ve 4 o státní příslušníky Moldavska a ve 4 Maďarska.) Za porušení § 140 odst. 1 písm. c) a e) zákona o zaměstnanosti bylo za sledované období (1. 6. do 31. 7. 2020) uloženo celkem 90 pokut ve výši 24 211 000 korun.

Srovnání odhalených případů nelegálního zaměstnávání v letech 2018 až 2020

Jak vyplývá z aktuálních údajů SÚIP, lidí pracujících na černo v důsledku současné krize zatím nepřibývá. Vzhledem k velmi krátkému období od znovuobnovení plné kontrolní činnosti SÚIP po ukončení nouzového stavu je předčasné hodnotit, zda došlo k nárůstu počtu nelegálně pracujících kvůli pandemii COVID-19. Nicméně srovnání počtu letos obdržených podnětů ke kontrole poukazujících na nelegální zaměstnávání ukazuje nižší čísla než za stejné období v minulých letech, uzavírá Richard Kolibač.