Hlavní navigace

Chcete podat za své nezletilé dítě žalobu? Musíte mít souhlas soudu

Autor: Shutterstock
Jak dopadla matka a její téměř zletilý, ale dosud nedospělý syn se žalobou na ochranu jeho osobnosti před nezákonným zásahem, jejíž podání opatrovnický soud neodsouhlasil?
Tomáš Zilvar
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

K právnímu jednání (§ 898 odst. 1 OZ), které se týká existujícího i budoucího jmění (tedy majetku, ale míní se tím jak majetková aktiva, tak pasiva čili dluhy a jiná zatížení majetku) dítěte nebo jednotlivých součástí tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu. Ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.

Souhlasu soudu (§ 898 odst. 2 OZ) je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě:

  • a) nabývá nemovitou věc (čili pozemek, budovu, bytovou nebo nebytovou jednotku atp.) nebo její část a kterým s ní nakládá,
  • b) zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část,
  • c) nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo
  • d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu.

K právnímu jednání rodiče (§ 898 odst. 3 OZ), k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (hledí se na něj, jako by nebylo, jako by k němu nedošlo). Uvedeného souhlasu opatrovnického soudu však není potřeba, například domáhá-li se jeden z rodičů, kterému bylo dítě svěřeno do péče, úpravy výše vyživovací povinnosti druhého rodiče k dítěti.

Vychází se z dosavadní praxe

Obdobně i dříve (podle § 28 zrušeného občanského zákoníku) potřebovali zákonní zástupci dítěte při správě jeho majetku k nakládání s ním, nešlo-li o běžnou záležitost, k právním úkonům souhlas soudu. A proto nemá Nejvyšší soud ČR ani v současnosti důvod měnit dosavadní přístup k této problematice, při výkladu (§ 898 odst. 1 OZ) lze využít závěrů ustálené judikatury (rozhodovací praxe) k § 28 dřívějšího OZ.

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že podání jakékoliv žaloby je neběžnou záležitostí, která může mít daleké dosahy do sféry nezletilého. Na uvedeném závěru nic nemění fakt, že nezletilý je ve věku blízkém dospělosti (18 let). Nejvyšší soud ČR (již v rozsudku ze dne 20. 9. 2012, spis. zn. 33 Cdo 2289/2011) vyslovil závěr, že podání jakékoliv žaloby je bezesporu neběžnou záležitostí, která může mít daleké dosahy do sféry nezletilého (např. krom vzniklých práv a povinností, o kterých je rozhodováno v řízení, taktéž nutnost hradit náklady soudního řízení). V uvedeném případě rodiče nezletilého namítali, že měl-li nezletilý způsobilost uzavřít cestovní smlouvu, měl taktéž procesní způsobilost domáhat se z titulu této smlouvy svých práv soudní cestou. Nejvyšší soud však této námitce nepřisvědčil.

V rozsudku (ze dne 25. 6. 2014, spis. zn. 33 Cdo 2275/2011) připomněl, že ačkoli § 28 OZ pojednává (pojednával) výslovně jen o nakládání s majetkem, není důvod do okruhu právních úkonů, k jejichž platnosti je potřeba schválení soudu, nezahrnout i jiné než jen ryze majetkové záležitosti, jestliže jsou s to zasáhnout do majetkové sféry nezletilého, tj. včetně závazků a pohledávek.

Jakákoliv žaloba může zasáhnout majetek nezletilého

V novém případě, který projednával Nejvyšší soud ČR (pod spis. zn. 25 Cdo 4531/2018), odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, jestliže zastavil řízení mezi tehdy nezletilým žalobcem a žalovanou stranou. Neboť opatrovnickým soudem bylo pravomocně rozhodnuto, že se matce žalobce neuděluje souhlas k podání žaloby v dané věci, přičemž schválení opatrovnického soudu je k podání žaloby v této věci nezbytné, neboť se jedná o neběžnou záležitost, která může mít daleké dosahy do sféry nezletilého.

V dovolání k Nejvyššímu soudu, které podal již zletilý žalobce, nastínil dosud neřešenou právní otázku, zda absence souhlasu opatrovnického soudu (podle § 898 odst. 1 OZ) musí být vždy důvodem pro zastavení řízení, i když jsou dány důležité důvody na straně žalobce pro pokračování v řízení, a zda musí být řízení zastaveno i v případě, že žalobce je ve věku blízkém plné svéprávnosti a na projednání žaloby trvá. Žalobce chtěl využít svého práva bránit se proti nezákonnému zásahu do svých práv žalobou na ochranu osobnosti.

Nejvyšší soud ČR (v usnesení spis. zn. 25 Cdo 4531/2018, ze dne 27. června 2019) zodpověděl danou otázku (a určil) tak, že na dosavadním závěru, že podání jakékoliv žaloby je neběžnou záležitostí, která může mít daleké dosahy do sféry nezletilého, nic nemění fakt, že nezletilý je ve věku blízkém dospělosti. Absence souhlasu opatrovnického soudu (podle § 898 odst. 1 OZ) je důvodem pro zastavení řízení i v případě, že žalobce je ve věku blízkém plné svéprávnosti a na projednání žaloby trvá.

Souhlas soudu je nutný, i když jsou rizika sporu menší, třeba při žalobě proti státu

NS ČR připomenul, že též podání žaloby proti státu (na náhradu škody) z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem (ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.) se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jeho majetku.

Proto i pro podání žaloby proti státu z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem je třeba schválení opatrovnického soudu. Nic na tom nemění ani skutečnost, že řízení o náhradu škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem aj. je osvobozeno od soudního poplatku a že neúspěšným žalobcům v těchto řízeních
zpravidla není uložena povinnost k náhradě nákladů řízení.

Bez ohledu na případný výsledek řízení nelze přehlédnout, že nezletilému či jeho zástupci mohou být uloženy k náhradě náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila (podle § 147 odst. 1 občanského soudního řádu). I podání žaloby proti státu z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem (ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.) se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jeho majetku.

Proto i pro podání žaloby proti státu z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem je třeba schválení opatrovnického soudu.

NS ČR odkázal na své dřívější usnesení (ze dne 29. 4. 2015, spis. zn. 30 Cdo 4999/2014). Shodné závěry učinil Nejvyšší soud (též v usnesení ze dne 18. 1. 2017, spis. zn. 30 Cdo 3421/2016), v němž posuzoval podání žaloby (podle antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb.) z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené diskriminačním jednáním, nebo v rozsudku ze dne 26. 1. 2017 (spis. zn. 25 Cdo 1930/2016), v němž uzavřel, že i pro podání žaloby z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené usmrcením blízké osoby je třeba schválení opatrovnického soudu.

Soud musí souhlasit i s žalobou na ochranu osobnosti nezletilého

Obdobné závěry je třeba učinit i ve vztahu k řízení o ochraně osobnosti včetně náhrady nemajetkové újmy v penězích. I podání takové žaloby se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jeho majetku.

Proto i pro podání takové žaloby je třeba schválení opatrovnického soudu. (Rozhodnutí odvolacího soudu tedy bylo správné, potvrdil-li rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení pro neodstranění nedostatku podmínky řízení za situace, kdy bylo opatrovnickým soudem (podle § 466 písm. k) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) pravomocně rozhodnuto, že se matce žalobce neuděluje souhlas k podání žaloby.)

Ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu (ze dne 16. 5. 2017, spis. zn. IV. ÚS 1090/17) odmítnuta. Dovolání žalobce tudíž Nejvyšší soud zamítl.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).