Cena zlata roste do nebe. Vyplatí se jeho nákup, nebo je lepší dát si pauzu?

Hranice 2000 dolarů za trojskou unci zlata (31,1 g), která byla k mání ještě na začátku letošního roku, je minulostí. Zlato za poslední necelé čtyři měsíce rozjelo nevídanou rallye směrem vzhůru, dnes se jeho cena pohybuje (po aktuální korekci) na 2350 dolarech za unci, v českých korunách se jedná o částku kolem 56 tisíc Kč.

Dá se vůbec odhadnout, kam až se může cena zlata vyšplhat? Bylo by rozumné pořizovat si zlato právě teď s vidinou, že na něm vyděláte?

Aktuální růst ceny zlata má několik důvodů. Tím jedním je pozvolné snižování úrokových sazeb americkým Fedem (Federálním rezervním systémem) a Evropskou centrální bankou. V důsledku toho přestala být tolik zajímavá aktiva, která jsou zaměřená na pravidelný výnos, což jsou například státní dluhopisy. Tím přestávají být nevýhodná aktiva, která žádný pravidelný výnos nenesou, jako je právě zlato.

Zároveň žijeme v době, kdy je ve světě obrovské geopolitické napětí. Válka na Ukrajině stále pokračuje a nevypadá to, že by se vůbec nějaký konec dal alespoň odhadnout. Do toho přišly útoky Hamásu a nově také Íránu na Izrael a napětí v tomto regionu eskaluje. A nakonec, vzrůstá napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, kdy Čína přestává hovořit o připojení Tchaj-wanu jako o „mírovém“. Napětí je tedy velice výrazné, což mnohé investory vede k tomu, že přesouvají svá aktiva do bezpečných přístavů.

V tomto světovém dusnu začaly zlato v uplynulých letech výrazně skupovat centrální banky a institucionální investoři, jenom Česká národní banka vloni dosáhla rezervy téměř 31 tun zlata, což je nejvyšší hodnota od roku 1989. A plánuje přikupovat další.

Nárůst ceny zlata je opravdu fenomenální, jenom na začátku roku se cena pohybovala někde kolem úrovně 2050 dolarů za unci, teď jsme kolem 2350 dolarů, nárůst je 300 dolarů jen za necelé 4 měsíce, říká hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Když vidíme, jak se vyvíjejí akciové indexy, tak zlato začíná být zařazováno do portfolií jako určitá diverzifikace, nebo ochrana před tím, že se u cen blízko historických maxim dočkáme nějaké výraznější korekce. U toho zlata bývají korekce mírnější, než bývají u akcií. Řekl bych, že je to taková pojistka, protože budoucí výhled na trzích je značně nejistý.

Nakupovat, nebo už raději ne?

Poměrně platnou poučkou v otázce, zda je dobré koupit nějaké aktivum, je, jestli se o něm hodně mluví v médiích, tedy v tom smyslu, že se mu neobvykle daří. Pokud jsou takových zpráv plné noviny, pak je lepší být velmi opatrný. Podobná situace jako dnes nastala v průběhu roku 2008, kdy na svět dolehla finanční krize. Cena zlata se rozjela z nějakých 700–800 dolarů za unci a zastavila se přibližně v roce 2011 na 1900 dolarech.  Poté začala jeho cena klesat, až se v roce 2016 zastavila na hodnotě 1060 dolarů za unci.

Kdo nakoupil na konci „sezóny“, tedy právě v roce 2011, musel si počkat na návrat alespoň na svoji cenu až do roku 2020, a teprve poté začal svoji investici zhodnocovat. Může se něco podobného odehrát i dnes?

Zlato teprve překonalo historická maxima. V roce 2011 to byla hranice 1900 dolarů, my jsme se teprve nedávno přehoupli přes 2000 dolarů, takže touto optikou viděno, zlato je teprve na počátku rostoucí fáze, říká ředitel společnost Golden Gate Pavel Ryba. Má před sebou minimálně 3letou rostoucí epizodu, přijdou nárůsty, pak zase korekce, určitě to nebude lineární přímka, ale umím si představit, že v horizontu 3–5 let bude cena zlata dvojnásobná.

Pokud máte zlato už nakoupené, doporučení Pavla Ryby je držet, případně přikupovat, protože v horizontu 2 až 4 let to bude bezpečný přístav, který přinese zajímavé zhodnocení.

Když vezmeme ty cenotvorné signály po roce 2008, tak jsou velmi podobné jako dnes, i z hlediska úrokového cyklu, který očekáváme ze stranu Fedu nebo Evropské centrální banky. Viděno touto paralelou jsme na počátku růstové fáze, jako byla v roce 2008–2011. Tipnul bych si, že jsme momentálně jako na počátku období roku 2009 a že na konci cyklu se zlato může zastavit na ceně až 5000 dolarů, dodává Ryba. 

Situace je jiná, nejde o kolaps finančního systému

Naopak ekonom Štěpán Křeček by byl velmi opatrný a podobnost s roky 2008 až 2011 odmítá.

Historie se neopakuje, historie se rýmuje. Můžeme vidět podobnosti, ale určitě se to neodehraje stejně jako tenkrát. Už i kvůli tomu, že investoři jsou poučeni, jak se to seběhlo v minulosti. V roce 2009 byla situace jiná v tom, že selhal celý finanční sektor, kdy jsme zažili bezprecedentní celosvětovou ekonomickou krizi. Padly i gigantické finanční domy, byla velká nedůvěra k celé ekonomice, to je nesrovnatelné s tím, co se děje dnes, kdy finanční sektor není příčinou toho problému, říká Křeček. Banky nepadají a důvěra ve finanční trh je velká, což se ukazuje také na hodnotě akcií. Nutno podotknout, že v roce 2009 byl vývoj na akciovém trhu velice odlišný než to, co vidíme dnes. 

Růst může ještě nějakou dobu pokračovat, ale rozhodně bych nespoléhal na to, že když se něco odehrálo v minulosti, že to tak musí být znovu. Nedoporučoval bych nakupovat investice, když se pohybujeme poblíž maxim, spíš bych doporučoval určitou zdrženlivost a nakupovat aktiva, která mají tisíce let dlouhou historii tam, kde jsou spíš cenové propady a korekce. Zlato nám neuteče. Když už budeme vstupovat do zlata, tak se určitě vyplatí počkat si na cenovou korekci, dodává.

BRICS, třetí měna krytá zlatem. Realita na obzoru?

Vraťme se ještě na chvíli k nákupu zlata státními institucemi. Například Čína povolila přibližně před 10 lety nákupy do soukromého vlastnictví zlata a od té doby roste tamní poptávka neskutečným způsobem. Čínský bankovní sektor nakoupil v roce 2023 přes 700 tun zlata, a soukromý sektor dokonce dvojnásobné množství. Česká národní banka má v plánu mít v zásobách celkem 100 tun zlata.

Je to změna trendu. Je pravda, že Češi už historicky nakupovali více zlata než ČNB. V minulosti rozhodně. Jde o to, jestli je namístě vyčkávání, které panuje v Evropě obecně, zda je správný přístup, že si počkáme, až půjde zlato zase dolů. A ono se to velmi pravděpodobně asi nestane, myslí si obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix. Predikce za nás jsou takové, že můžete skončit na 3000 dolarů za čtyři, pět let. Možná i dříve, když se stane něco, co neumíme odhadnout, dodává. Může se například stát, že se Čína rozhodne vyeskalovat napětí s Tchaj-wanem, případně se rozhoří konflikt Íránu a USA na pozadí konfliktu Izraele v Palestině.

Byl jsem na konferenci v Dubaji na konci loňského roku a tam se velmi otevřeně mluvilo o vzniku třetí měny, která by měla být rezervní. Jmenuje se BRICS a má být krytá zlatem. Měla by vytvořit protiváhu stávajícím světovým ekonomikám a dolaru jako nejrozšířenější světové rezervní měně. Uvažují o ní Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika a spousta další nejen afrických zemí. Otázkou je, kdy se jim to povede. Není to v nedohlednu, říká Aleš Brix. Podle jeho názoru není celý tento projekt nereálný. Populace těchto zemí představuje téměř 40 % celosvětové populace se značným HDP (více než 50 % v roce 2030).

To má váhu jako hrom a určitě by to mělo vliv na spoustu dalších věcí. Vše se promítá do toho, kde dnes osciluje poptávka. Je to o ztrátě vlivu na straně jedné a jeho posílení na té druhé. Pokud převládá v Česku názor, že je zlato drahé a jeho cena odrazuje, můžeme se na to – v kontextu situace a dalšího možného vývoje – dívat i tak, že jde o momentálně nejzajímavější cenu s výhledem dopředu, uzavírá Brix.