Pokud jste se na vzniku škody podíleli vy sami coby poškození, snižuje se tím míra odpovědnosti toho, kdo škodu zavinil. Jak postupovat v citlivé záležitosti, kdy havárii zavinil protijedoucí řidič, ale vy jste jako rodiče k zdravotnímu poškození dítěte přispěli jeho posazením do nevyhovující autosedačky? Může pojišťovna snížit odškodnění, a pokud ano, o kolik?
Při dopravní nehodě utrpěla malá dívka škodu na zdraví s trvalými následky. Pojišťovna řidiče, který nehodu zavinil a byl u ní pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení), uhradila mimosoudně peněžní částku odpovídající základnímu bodovému ohodnocení trvalých následků dle znaleckého posudku. Avšak další mimořádné zvýšení odškodnění vyplatit odmítla. A to z důvodu, že poškozená dívka byla v době nehody usazena v nevyhovující dětské autosedačce a tato skutečnost byla převažující příčinou vzniku těžkých trvalých následků. Došlo ke sporu o odškodnění újmy na zdraví.
Soud prvního stupně na základě znaleckého posudku dospěl k závěru, že poškozená dívka byla usazena v dětské autosedačce, která sice odpovídala její hmotnosti, nikoli však tělesným rozměrům. A nesprávný výběr sedačky se tudíž projevil v rozsahu utrpěných poranění. V případě užití odpovídající autosedačky by s největší pravděpodobností nedošlo k žádnému vážnému poranění. Použitý podsedák neodpovídal výšce dítěte ani doporučenému věku.
Dle informací výrobce i prodejců je použitá autosedačka typu podsedák určena pro děti od 15 do 36 kg a odpovídá věku dítěte 4 až 12 let. Odpovídajícím zádržným systémem pro poškozenou dívku by byla autosedačka váhové skupiny I od 9 do 18 kg, či skupiny II v rozmezí 15 až 25 kg, s vlastním systémem bezpečnostních pásů. Z těch se totiž dítě během jízdy nemůže uvolnit a při nárazu vozidla nemůže podklouznout pod bezpečnostním pásem.
Čtěte také:
V případě připoutání v odpovídající autosedačce by u poškozeného dítěte s největší pravděpodobností nenastaly trvalé následky a došlo by nejvýše k pohmoždění měkkých tkání břišních či hrudní stěny. Převažující příčinou vzniku škody však byla samotná autonehoda, kterou zavinil provozovatel vozidla pojištěného pro tento případ u žalované pojišťovny. Porušením povinnosti řidiče vozidla přepravovat dceru ve vyhovující dětské autosedačce vzniklo spoluzavinění zákonných zástupců poškozené dívky na vzniku škody, které soud určil na 10 %. Odvolací soud shledal spoluzavinění rodičů poškozené rovněž v rozsahu 10 %.
Proč a jak se určuje míra spoluzavinění škody
Byla-li škoda způsobena také (či výlučně) vašim jednáním coby poškozeného, je v tomto rozsahu vyloučena odpovědnost škůdce. Pak totiž chybí jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním škůdce. Případně kvalifikovanou událostí, za niž škůdce odpovídá na objektivním principu. Při úvaze o poměrném rozdělení škody mezi škůdcem a vámi jako poškozeným jde o určení vzájemného vztahu mezi vašim jednáním a jednáním škůdce a o zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení škody.
Zvažují se veškeré příčiny, které vedly ke škodě, a stejně jako u škůdce lze i u vás brát v úvahu jen takové jeho jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku škody. Konečná úvaha o tom, nakolik jste se na způsobení škody podíleli sami, a tedy v jakém rozsahu nesete škodu sami, odvisí vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na vaší straně.
Kompromis Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud rozhodl, že vzhledem k odbornému závěru, že v případě užití odpovídající autosedačky s vlastním systémem bezpečnostních pásů by s největší pravděpodobností nedošlo k trvalým následkům na zdraví dítěte, je stanovení podílu na vzniku újmy na zdraví v rozsahu 10 % nepřiměřeně nízké.
Splněním povinnosti přepravovat dítě v odpovídajícím zádržném bezpečnostním systému by došlo ke vzniku újmy výrazně menšího rozsahu, tj. menší újmy na zdraví bez trvalých následků. NS ČR tedy uznal námitku pojišťovny, že nebyl dostatečně zohledněn vliv nevhodné autosedačky pro vznik a rozsah škody na zdraví, tedy míry spoluúčasti na straně poškozené.
Míru spoluodpovědnosti za vznik škody v rozsahu 10 % považuje tedy NS ČR za nepřiměřeně nízkou. Naproti tomu podíl spoluzavinění zákonných zástupců v rozsahu 30 %, jak navrhla pojišťovna, nebo dokonce vyšší, by se již blížil míře spoluúčasti poškozeného v případech neužití bezpečnostních pásů nebo vědomé spolujízdy s podnapilým řidičem (o tom jsme psali ve článku Jízda s podnapilým řidičem nebo bez přilby na kole vás připraví o peníze).
Nejvyšší soud proto určil (v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 4463/2017, ze dne 29. 11. 2017) míru spoluzavinění připadající na nevhodně užitou autosedačku v rozsahu 20 %. Zohlednil tak i skutečnost, že jízdu v nevyhovujícím zádržném systému nepodstupovala poškozená dívka o své vůli, nýbrž se tak stalo z rozhodnutí jejích zákonných zástupců, a že nešlo o absenci jakéhokoli zádržného systému, nýbrž jen o použití nevhodného zádržného systému.
Ostatně i v případě zvlášť riskantního jednání poškozeného bezprostředně souvisejícího s rozsahem utrpěných zranění a mírou trvalých následků lze obvykle uvažovat o spoluzavinění pouze v rozsahu do jedné poloviny, jestliže rozhodující příčinou vzniku škody bylo nezodpovědné počínání řidiče vozidla, jenž dopravní nehodu zavinil.
