Hlavní navigace

Vyšší daně z pronájmu, akcií i bitcoinu. Chystaná změna ušetří jen běžným střádalům

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Ministerstvo financí chce od roku 2019 vybírat vyšší daně z příjmů z pronájmu či kapitálu. Výjimku dostanou jen příjmy daněné srážkovou daní. Ty se uplatňují třeba na spořicích účtech nebo na spoření na důchod.

Doba čtení: 4 minuty

Od roku 2019 mohou státu odvádět více peněz na daních ze zisků lidé, kteří pronajímají byt nebo třeba obchodují s akciemi či virtuálními měnami. Naopak navržená změna daňových zákonů z dílny ministerstva financí nepočítá se zvýšením daně třeba u spořicích účtů, stavebního spoření nebo výnosů ze spoření na důchod.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) poslalo návrhy na změny daní, které vycházejí z programového prohlášení současné vlády v demisi, do připomínkového řízení. To znamená, že se jednak ještě mohou navržené parametry měnit, a také to, že není jisté, zda změny schválí poslanci a následně senátoři. Pokud by ale v současné podobě prošly legislativním procesem, polepšili by si mírně zaměstnanci a podnikatelé s nižšími či středními příjmy. Hůře by na tom naopak byli živnostníci s nadprůměrnými příjmy (čtěte podrobnosti).

Vyšší daňová sazba by se projevila i u příjmů z kapitálu či pronájmu (jde o příjmy podle § 8, 9 a 10 zákona o daních z příjmů). Ministerstvo financí totiž v souvislosti se zrušením výpočtu daně z příjmů u zaměstnanců ze superhrubé mzdy navrhuje zvýšení základní daňové sazby z 15 na 19 procent. Úřad dále počítá se zrušením takzvané solidární přirážky pro lidi s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Na ty by nově platila sazba daně ve výši 24 procent.

Poměrně zásadní zvýšení

A tyto vyšší sazby by se uplatňovaly i na už zmíněné příjmy z kapitálu či z pronájmu. Uplatňovala by se na ně přitom i progrese, tedy příjmy nad 1,5 milionu korun by se danily sazbou 24 procent. Došlo by tím k poměrně zásadnímu zvýšení daňového zatížení. Jednalo by se o nárůst až o devět procentních bodů. To by mohlo být vnímáno jako rozpor s dalším bodem programového prohlášení vlády, které říká, že bude snaha docílit ‚zajištění rovných a spravedlivých podmínek pro práci a podnikání a nezvyšování daňové zátěže‘, říká Anna Klímová, daňová konzultantka společnosti Mazars.

Zde je třeba upozornit na současnou disproporci mezi příjmy ze zaměstnání, které jsou daněny 20,1 procenty, příjmy ze samostatné činnosti, z nichž se kromě daně odvádí pojištění, a některými příjmy dle § 8, 9 a 10 zákona o daních z příjmů, které jsou daněny 15 procenty, vysvětluje důvod pro zvýšení daňových sazeb u příjmů z pronájmu či kapitálu Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Pokud by změny skutečně od příštího roku začaly platit, znamená to třeba pro majitele bytu, který ho pronajímá za deset tisíc korun měsíčně a využívá výdajový paušál (30 %), že na dani zaplatí o více jak tři tisíce korun za rok více. Pokud navíc má vysoké příjmy ze zaměstnání či z podnikání, může jeho příjem z pronájmu spadnout do vyšší sazby, a pak by jeho daň vzrostla o zhruba 7500 korun.

Podobně mohou daně vzrůst těm, kdo vydělali třeba na akciích, které drželi méně jak tři roky. Po této době je kapitálový příjem od daně osvobozen. Změna může výrazně dopadnout i na lidi, kteří obchodují s virtuálními měnami. U bitcoinu a jeho alternativ navíc neplatí tříletá lhůta pro osvobození od daně. Zisky z virtuálních měn se podle výkladu finanční správy daní vždy (čtěte podrobnosti). I na ně by se nově tedy aplikovaly vyšší sazby.

Za každých deset tisíc zisku by šlo o příplatek na dani ve výši 400 korun, pokud by příjmy spadly do prvního daňového pásma. Při příjmech nad 1,5 milionu korun by si investoři připlatili 900 korun za každých získaných deset tisíc korun.

Spoření zůstane ušetřeno

Naopak zvýšení sazeb se vyhne příjmům, které jsou daněny srážkovou sazbou. Dle současné podoby návrhu se změna sazby v § 16 (z 15 na 19 %) týká všech příjmů, které jsou dnes daněny sazbou dle § 16, tedy všech příjmů dle § 6 až 10, které nejsou daněny srážkovou daní. Srážková daň (například podíly na zisku) zůstane ve výši 15 procent, říká Filip Běhal z ministerstva financí.

Jde o dobrou zprávu pro běžné „střádaly“, kteří své peníze drží a zhodnocují nejčastěji v konzervativních bankovních a investičních produktech, jako jsou spořicí účty, termínované vklady, stavební spoření či spoření na penzi ve třetím pilíři důchodů.

V případě úrokových výnosů na účtech (běžných / spořicích / ze stavebního spoření) se uplatňuje 15% srážková daň a budoucí vyšší sazba daně by se tedy těchto produktů týkat neměla. U plnění z důchodového spoření a životního pojištění, pokud nejsou od daně osvobozeny (dlouhodobé penze z těchto produktů jsou od daně osvobozeny) se rovněž uplatňuje 15% srážková daň a vyšší sazba by se zde rovněž uplatnit neměla, potvrzuje Pavel Zúbek, mluvčí Komerční banky.

Jiná je situace u podílových fondů. V případě příjmů z prodejů podílových listů se srážková daň neuplatňuje. Pokud takové příjmy nebudou od daně osvobozené (zejména z titulu splnění doby držby alespoň tři roky, případně z titulu, že příjmy z prodejů nepřekročí 100 tisíc/rok), budou po novele zdaněny vyšší sazbou daně. Zdanění provádí investor ve svém daňovém přiznání, dodává Zúbek.

Našli jste v článku chybu?