Paní zažalovala obchodní společnost o náhradu újmy na zdraví, kterou utrpěla při úrazu způsobeném pádem na zasněžené a zledovatělé účelové komunikaci, jejímž je tato společnost vlastníkem. Zdůrazněme, protože je to důležité, že k úrazu došlo na účelové komunikaci, což je komunikace veřejně přístupná. Ostatně jinak než chůzí nebo jízdou po této komunikaci by se paní domů nebo z domu nedostala.
Pozemní komunikace se podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dělí na tyto kategorie:
- dálnice,
- silnice,
- místní komunikace,
- účelová komunikace.
Co je místní komunikace a co je účelová komunikace
Podle ust. § 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Jak je to s úklidem a péčí o komunikace
Zákon o pozemních komunikacích v ust. § 9 odst. 3 větě první ukládá povinnost správy, údržby a oprav jmenovitě vlastníkům dálnic, silnic a místních komunikací. Pro vlastníky účelových komunikací ze zákona o pozemních komunikacích tyto povinnosti nevyplývají. Takže určitě už vám je jasné, v čem bylo jádro sporu a co byl jeden z hlavních důvodů, proč paní musela vlastníka komunikace zažalovat a proč ji neodškodnil dobrovolně.
V jaké situaci se paní zranila a co na to soudy
V době, kdy si paní způsobila úraz, nebyla účelová komunikace nijak ošetřena, byla zasněžená a pod sněhem bylo náledí. Paní přitom měla zimní obuv a nemohla zvolit jinou cestu, neboť mezi účelovou komunikací a domy není chodník. (Tak to mnohde, kde byly zrovna vystaveny nové domy, bývá. Někde i dávno po skončení výstavby, zvláště v tzv. satelitech.)
Soud prvního stupně zhodnotil, že si paní nepočínala nijak neopatrně či lehkovážně, kupř. se neklouzala. Paní se tedy sama na vzniku újmy nijak nepodílela. Soud dále zhodnotil, že žalovaná společnost jako vlastník komunikace (pozemku, na kterém se komunikace nachází) porušila prevenční povinnost tím, že svou nemovitost neudržovala, a to vědomě. Nešlo proto o nějaké výjimečné opomenutí v jinak prováděné údržbě. Nešlo o situaci, že by třeba včas nestihla reagovat na prudký pokles teplot způsobující náledí nebo třeba vydatné sněžení.
Soud proto dospěl ke stanovisku, že žalovaná společnost odpovídá za újmu žalující paní podle ust. § 2900 občanského zákoníku, který říká, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
V souladu s ust. § 2958 a § 2960 občanského zákoníku má zraněná paní právo na náhradu bolestného a účelných nákladů na léčení, jakož i nákladů za vystavení posudku o bolestném praktickým lékařem a za výpis z katastru nemovitostí.
Odvolací soud s určitými formálními úpravami v zásadě plně potvrdil verdikt prvostupňového soudu. Žalovaná společnost namítala leccos, dokonce poukazovala i na hmotnost paní. Ale dostat se domů nebo z domu přece musejí jak lidé hubení, tak lidé tlustí. Soud odmítl i námitku, že daná účelová komunikace není chodníkem a slouží pouze k příjezdu vozidel k rodinným domům, neboť žádná jiná komunikace v daném místě není. Ono to opravdu v určitých lokalitách tak vypadá, ale přece se nelze dopravovat z domu a do domu jen automobilem, chůze je snad stále běžnou záležitostí.
Újma vzniklá v důsledku absence péče vlastníka o účelovou komunikaci
Už jsme si řekli, že zákon o pozemních komunikacích ukládá povinnost správy, údržby a oprav pouze vlastníkům dálnic, silnic a místních komunikací. Pro vlastníky účelových komunikací ze zákona o pozemních komunikacích tyto povinnosti nevyplývají. Vznikne-li však v souvislosti se stavem účelové komunikace třetí osobě újma, je namístě zkoumat předpoklady odpovědnosti za tuto újmu podle obecných ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za újmu, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1711/2023 ze dne 20. 2. 2024.
Proč má paní zraněná na účelové komunikaci nárok na odškodnění úrazu
Vytvoří-li tedy vlastník při správě předmětu svého vlastnictví a nakládání s ním nebezpečnou situaci, resp. bude-li mít kontrolu nad nebezpečím hrozícím jinému od předmětu jeho vlastnictví, je povinen učinit dostatečná opatření k odvrácení hrozící újmy, vyžadují-li takový zákrok okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života.
Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace, kterému zákon o pozemních komunikacích neukládá povinnost udržovat komunikaci sjízdnou a schůdnou, může být povinen tak činit v rámci povinnosti zakročit proti hrozícímu nebezpečí, odůvodňují-li to okolnosti případu či zvyklosti soukromého života.
Developerský projekt neznamená jen postavit domy, také se mezi nimi musí nejen jezdit, ale i chodit
Žalovaná společnost (resp. její právní předchůdce), která vědomě při realizaci svého podnikatelského záměru vytvořila obytnou zástavbu mající povahu části obce, navodila situaci, v níž mohli uživatelé komunikace důvodně očekávat zajištění standardů péče o komunikaci jinak běžných v rámci obce. Ostatně v době rozhodování dovolacího soudu již byl pozemek s komunikací převeden na obec. Nelze přehlédnout, že předmětná komunikace slouží nejen k jízdě vozidel, ale i k pohybu chodců mezi obytnými domy, neboť v uvedené lokalitě nejsou chodníky.
Účelovou komunikaci v satelitu či rozestavěném sídlišti nebudou uklízet vlastníci jednotlivých domů
Podle zvyklostí soukromého života lze za takové situace očekávat, že vlastník domu bude udržovat a uklízet bezprostřední prostor před vchodem do domu (na zahradu) či nájezd ze silnice ke garáži, nikoli však vozovku před domem. Podle skutkových zjištění paní upadla právě na této vozovce. Proto nemůže být důvodná absurdní námitka žalované společnosti, že žalující paní sama porušila prevenční povinnost, když neudržovala komunikaci před svým domem. Ostatně, kdyby se zranila na této komunikaci jinde, třeba před domem souseda, měla by snad žalovat právě souseda, že neuklízel účelovou komunikaci před
svým domem, když mu tato komunikace nepatří?
Nejvyšší soud tedy uzavřel shodně s nižšími soudy, že žalovaná společnost měla kontrolu nad nebezpečnou situací, když neudržovala svou veřejně přístupnou účelovou komunikaci, ačkoli nutnost údržby vyžadovaly okolnosti případu. A proto má žalující paní nárok na odškodnění úrazu, protože odpovědnost za újmu na zdraví, která se jí stala, žalovaný vlastník účelové komunikace má.
