Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o protiústavnosti nynější metody výpočtu výše důchodů víří emoce. Politici jsou vyděšeni z termínu, do kterého mají věci uvést do pořádku, někteří mluví o narušení principu solidarity či dokonce napadají soudce z aktivistického a nepatřičného jednání a vměšování se do politických otázek. Rozhodnutí ÚS je velice živě vnímáno i běžnou populací, které se bezprostředně dotýká. Podle výzkumu na dané téma to vypadá, že většina populace se soudci souhlasí.
Dopady rozhodnutí ÚS na státní rozpočet, a již teď tak napnutý důchodový systém, ještě zvyšují tlak na zásadní reformu důchodového systému,
uvádí ředitel Institutu Rozvoje Podnikání při VŠE v Praze Miroslav Křížek. Vystihuje tím názorovou jednotu ekonomů a expertů na důchodový systém, kteří již dlouho volají po jeho reformách a nynější situaci vnímají jako šanci konečně dotlačit politiky k žádoucím změnám.
Přečtěte si také: Pracujete v penzi? Můžete si nechat zvýšit vyplácený důchod
Co soudcům vadí
Podle současných pravidel se výše důchodů vypočítává jako součet základní výměry (2170 Kč) a procentní výměry důchodu. Ta se stanovuje podílem (za každý rok pojištění 1,5 %) z tzv. výpočtového základu. Ten se vypočítává z osobního vyměřovacího základu za pomoci dvou redukčních hranic z průměrné hrubé mzdy v rozhodném období. Příjmy do 10 500 Kč (1. redukční hranice) jsou do výpočtového základu počítány ve výši 100 %. Příjmy nad 10 500 Kč do 27 000 Kč (2. redukční hranice) jsou do výpočtového základu započítány ve výši 30 %. Vše, co přesáhne 2. redukční hranici, vám výpočtový základ zvedne už jen o 10 %.
A právě systém výpočtu tohoto základu je podle ÚS v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Konstrukce… zakotvující dvě redukční hranice ve stávajících výších, za existence systému odvodů do důchodového pojištění bez efektivního „zastropování“ [tím je míněno omezení pojistného určitou výší příjmu, nad níž se již pojistné neodvádí; v současnosti je to 72násobek průměrné mzdy, což je omezení iluzorní], vytváří výrazné disproporce mezi výší příspěvku do pojistného systému, výší příjmů a výší přiznané důchodové dávky u části pojištěnců, čímž porušuje čl. 1 a 3 odst. 1 Listiny,
odhaluje soud důvod protiústavnosti v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 z 23. března 2010.
Výpočet řádného starobního důchodu v roce 2010
Muž, narozený 15. 1. 1948, požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 62 let a 2 měsíce. Tohoto věku dosáhl 15. 3. 2010 a do této doby získal celkem 45 roků pojištění.
Osobní vyměřovací základ (OVZ) muže za rozhodné období 1986–2009 činí 29 890 Kč.
Výpočtový základ se stanoví následujícím způsobem:
- částka 10 500 Kč (1. redukční hranice) náleží do výpočtového základu v plné výši,
- k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 27 000 Kč (2. redukční hranice) a částkou 10 500 Kč (tj. 16 500 Kč); 30 % z 16 500 Kč, tj. 4 950 Kč,
- dále přičteme 10 % rozdílu mezi částkou 29 890 Kč a částkou 27 000 Kč; 10 % z 2890 Kč, tj. 289 Kč.
Výpočtový základ činí celkem 15 739 Kč (10 500 Kč + 4950 Kč + 289 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu, tj. 10 623,825 Kč, zaokrouhleno na celé Kč nahoru = 10 624 Kč.
Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 10 624 Kč, základní výměra 2170 Kč. Starobní důchod tak bude celkem činit 12 794 Kč.
Souhlasíte s rozsudkem ÚS?
Skutečné nebo švejkovské řešení?
Z výše citovaného konstatování ÚS vyplývá, že jednou z cest, jak současný systém ústavně narovnat vede přes snížení maximálního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění. K tomu se přiklání (s podmínkou dalších reformních kroků) například prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok či šéf expertní komise pro přípravu penzijní reformy Vladimír Bezděk. Ten k tomu Hospodářským novinám (HN) řekl, že případný výpadek v příjmech by kompenzoval v oblasti nepřímých daní.
I když toto řešení samo o sobě nevyužívá nynější šance na celkovou reformu daňového systému (tu si nejčastěji odborníci i politici představují tak, že bude zachován současný, státem průběžně financovaný, model, který bude zároveň doplněn větším akcentem na soukromé penzijní připojištění), politici si ho mohou nechat jako rezervu pro případ, že by se do konce září příštího roku (platnost nálezu ÚS je 30. 9. 2011) nestihli na zevrubnějších změnách domluvit.
Co si o současném důchodovém systému myslí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl?
Jasně že důchodový systém je nespravedlivý. Navíc připomíná i letadlo. Penzisté dostávají peníze vybrané z daní dnešních pracujících. Pokud populace stárne, máme problém. Říkám proto klientům: Nečekejte, že vám stát dá nějaký důchod, investujte raději pravidelně do akcií.
Další návrhy přicházejí z dílen politických stran. Předseda ODS Petr Nečas uvažuje v HN nad tím, jak upravit podíl osobního vyměřovacího základu: Jednou z možností je, aby se do první redukční hranice započítalo 80 %, do druhé 50 % a do třetí 40 %.
ČSSD je poměrně radikální, nesouhlasí s rozhodnutím ÚS a navrhuje ho obejít tím, že důchodové pojištění jednoduše přejmenuje na důchodovou daň. Podle jejich výkladu práva nemůže ÚS do daňových záležitostí zasahovat. Předseda ÚS Pavel Rychetský ale tuto tezi v rozhovoru pro časopis Respekt koriguje: Jsou dva případy, kdy zasáhneme (do daňových zákonů – poznámka redakce) – pokud má nějaká daň škrtící, likvidační účinek pro jistou skupinu společnosti anebo pokud je nějaká daň v absolutním nepoměru v principu rovnosti.
Přečtěte si také: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2010
Hlas lidu volá po reformě
Co si o celé situaci myslí občané České republiky naznačuje průzkum společnosti SANEP provedený na konci dubna na vzorku 6817 dotázaných ve věkové kategorii 18 až 69 let.
Nejvýraznějším vzkazem pro českou politickou reprezentaci je vnímání nutnosti důchodové reformy. Takřka 70 % účastníků výzkumu vyjádřilo rozhodné ano, dalších takřka 15 % si myslí, že spíše ano. Věřme, že i tento tlak „zezdola“ přinutí politiky po dlouhých letech odsouvání problému ke skutečnému vyřešení situace.
Zdroj: společnost SANEP
Názory na samotné rozhodnutí soudu už tak jednohlasné nejsou, nicméně i zde je pozitivních odpovědí nadpoloviční většina (negativních 32,6 %), a i proto by politici měli přestat žehrat nad rozhodnutím ÚS a přistoupit k jeho rozhodnutí konstruktivně. Pokud tak učiní, může této republice ze srdce spadnout jeden velký balvan.
Zdroj: společnost SANEP
ČLÁNKY DO MAILU