Než začnete počítat zvýšení náhrad za v práci poškozené zdraví od ledna 2019, zkontrolujte si, zda je vaše dosavadní renta správná. Neošidili vás? Každá z minulosti chybějící koruna se násobně projeví při nynějším zvýšení. Valorizace na sebe navazují. A jaké jsou vaše další nároky na odškodnění újmy na zdraví?
Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po úrazu či zjištění nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Na zvýšení náhrad by měly úrazové pojišťovny v příštím roce 2019 vydat asi 139 500 000 Kč, stát v resortu národní obrany asi 256 000 Kč navíc, v resortu vnitra asi o 1 500 000 Kč víc. Jenže vás zajímá, kolik dostanete právě vy.
Aby vám byla renta správně valorizována-navýšena, musí být nejprve správně vypočtena. Pojďme se proto nejprve podívat, jak vám měli rentu stanovit. Dostáváme totiž do redakce spoustu stížností na to, že vás údajně ošidili.
Co se změní v roce 2019 pro zaměstnance, zaměstnavatele nebo seniory? Vše na jednom místě
Může to být pravda, ale nemusí. Rok 2018 byl ve znamení změn vašeho odškodnění – ve Sbírce zákonů vyšla novela zákoníku práce řešící výši rent – psali jsme o ní v článku Úrazové renty: Nezaměstnaným se už nebudou snižovat. A kdo dostane přidáno? a v článku Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí. A také se několikrát ve sporných případech, kdy probíhal soud o výši renty, k jejich výši vyjádřil autoritativně a se všeobecným významem, tedy nejenom pro konkrétního stěžujícího si a žalujícího poškozeného, Nejvyšší soud ČR – psali jsme o tom v článku Proč třeba zrovna vám nezvýšili poúrazovou rentu od 1. října 2018? a v článku Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí.
Majetková újma, která vám vzniká následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, spočívá mimo jiné ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, resp. při uznání invalidity. (Přehled vašich nároků, pokud jste utrpěli závažný pracovní úraz, najdete v článku Na jaké odškodnění máte nárok při pracovním úrazu?) Ale hlavně a především jde, protože kupř. bolestné je vyplaceno jednorázově, právě o náhradu za ztrátu na výdělku (tedy poúrazovou rentu), jež řeší váš snížený sociální a příjmový standard v dlouhodobém časovém horizontu.
Se zdravotním handicapem zpravidla nejste schopni si vydělávat tolik, co předtím – před vznikem škody. Nebo si dokonce nemůžete vydělávat vůbec. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že vaše pracovní schopnost byla následkem pracovního úrazu snížena nebo jste ji pozbyli zcela. Účelem renty za tuto ztrátu je proto poskytnout vám přiměřené odškodnění, protože nejste schopni pro následky pracovního úrazu dosahovat takový výdělek, jaký jste měli před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, resp. při uznání invalidity je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi vašim výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Jakkoliv příslušné dlouhodobé odškodnění v podobě pravidelné renty zákoník práce nazývá náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, v praxi nemusí vzniku nároku na rentu pracovní neschopnost nutně předcházet, neboť ne vždy to váš zdravotní stav vyžaduje. Nicméně takto nazvané dlouhodobé plnění se terminologicky odlišuje od dočasného dorovnání výdělku v podobě náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (o té jsme psali v článku Nárok na dorovnání platu v pracovní neschopnosti po úrazu máte, i když skončíte v práci). Dočasná náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vám přísluší ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy (kterou vyplácí zaměstnavatel po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti) a plnou výší nemocenského, které vyplácí stát od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. Naproti tomu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vám přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršíte 65 let věku.
Pracovní úraz či nemoc z povolání si tedy obvykle vynutí váš přechod na hůře placenou práci, nebo dokonce ztratíte schopnost pracovat a vydělávat si zcela. Proto se vám přiznává pravidelné odškodnění (náhrada za ztrátu na výdělku příslušející po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo při uznání invalidity) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody na zdraví, kterého jste tedy dosahovali před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání, a stávajícím výdělkem v současném povolání, dosahovaném po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání, a to s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu – náhrada za ztrátu na výdělku. Příslušnou náhradu vláda každoročně valorizuje, nejinak je tomu od 1. 1. 2019.
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu.
(Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění ani k vašemu výdělku, kterého jste dosáhli zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. Dosahujete-li naopak ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci. Takže renta vám opravdu i nadále může být snížena, nyní už ne kvůli valorizaci minimální mzdy, ale pro váš nedůvodně nižší pracovní výkon.)
Je-li váš zjištěný, resp. stanovený výdělek po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než váš průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u vás ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se vám poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku.
Výše náhrady se tedy počítá podle této rovnice:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘIZNÁNÍ INVALIDNÍHO DŮCHODU + INVALIDNÍ DŮCHOD
Pokud se ale i s podlomeným zdravím snažíte a i přes handicap váš výdělek dosahovaný po skončení pracovní neschopnosti nebo přiznání invalidního důchodu poklesl méně, ale jen proto, že vykazujete zvýšené pracovní úsilí (pracujete přesčas, přivyděláváte si atp.), k výdělku dosaženému právě takovým zvýšeným pracovním úsilím se nepřihlíží, tento se vám do aktuálního výdělku nezapočítává. Tento přístup vystihuje následující rovnice:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM PO PN NEBO PŘIZNÁNÍ ID – VÝDĚLEK ZE ZVÝŠENÉHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ + INVALIDNÍ DŮCHOD.
Jestliže ale dosahujete svým zaviněním, tedy nikoliv v důsledku zdravotního omezení, nižšího výdělku než jiní zaměstnanci vykonávající srovnatelnou práci, pak se postupuje podle této rovnice:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM SROVNATELNÝ + INVALIDNÍ DŮCHOD
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vám přísluší i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz, který je důvodem vyplácení náhrady. Pokud jste v pracovní neschopnosti kupř. pro respirační onemocnění, které je asi nejčastějším důvodem kratších pracovních neschopností, tak dostáváte nadále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (i když jste v pracovní neschopnosti). Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského (resp. náhrady mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti).
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vám přísluší i v případě, že jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy jste nenalezli po škodné události pracovní uplatnění. Půjde zásadně o případy, kdy vám byl v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přiznán invalidní důchod prvního nebo druhého stupně nebo vám invalidní důchod nebyl vůbec přiznán, neboť (dle § 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti) uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se (dle § 271b odst. 3 věty první ZP) v takovém případě, jste-li vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, považuje výdělek ve výši minimální mzdy – a to ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (nikoliv ve výši aktuální, průběžně valorizované minimální mzdy, takže se náhrada v souvislosti s navýšením minimální mzdy nesnižuje – o nedávné změně jsme psali v článku Úrazové renty: Nezaměstnaným se už nebudou snižovat. A kdo dostane přidáno? a zde:Renty za pracovní úraz už jen porostou nebo budou stagnovat. Zpětně vám ale většinou nic nedoplatí).
Pokud jste ale před tím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání, pobírali náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší vám tato náhrada (podle § 271b odst. 3 věty druhé ZP) v takové výši, ve které vám na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru, popř. jiného pracovněprávního vztahu.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši uvedené v § 271b odst. 3 věty druhé ZP, tedy po odečtení výdělku dosahovaného v novém zaměstnání po úrazu, a nikoliv s odečtením minimální mzdy (což by bylo pro vás zásadně výhodnější, protože minimální mzdu pobírají jen nejhůře odměňované profese a nikde není řečeno, že i zdravotně poškozený zaměstnanec musí nutně skončit v nejhůře odměňované profesi, obvykle, pokud najde pracovní uplatnění, skončí jen v hůře odměňované profesi), vám náleží také tehdy, jestliže vám nárok na tuto náhradu vznikl, avšak z různých důvodů jste náhradu „nepobírali“, protože jste si o ni třeba nepožádali, ač jste mohli, a posléze jste se stali uchazečem o zaměstnání (vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2086/2018, ze dne 15. 8. 2018, o kterém jsme psali v článku Kdy se vám poúrazová renty snižuje „jen“ o minimální mzdu a kdy o víc?).
Ovšem pokud bez vážných důvodů odmítnete nastoupit práci, která vám byla zajištěna zaměstnavatelem, přísluší vám náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého jste mohli dosáhnout na práci, která vám byla zajištěna. Zaměstnavatel vám neuhradí škodu do výše částky, kterou jste si bez vážných důvodů opomenuli vydělat.
V takových případech se postupuje podle těchto zjednodušeně vyjádřených rovnic:
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU ZDRAVÍ – ZAJIŠTĚNÝ PŘÍJEM Z NABÍDNUTÉ, ALE ODMÍTNUTÉ PRÁCE + INVALIDNÍ DŮCHOD
RENTA = PŘÍJEM PŘED ÚJMOU NA ZDRAVÍ – PŘÍJEM OPOMENUTÝ + INVALIDNÍ DŮCHOD
Obdobné odškodnění se poskytuje pozůstalým po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí s tím, že pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % uvedeného průměrného výdělku, pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku. Je-li tedy více pozůstalých splňujících uvedenou podmínku, rozdělí se náhrada mezi ně.
Náhrada na výživu pozůstalých se neposkytují déle, než by příslušela náhrada za ztrátu na výdělku samotnému zemřelému, vyplácí se tedy nejdéle do měsíce, v němž by poškozený dosáhl věku 65 let.
V další části se podíváme, jak se náhrady od 1. 1. 2019 zvyšují.
