Hlavní navigace

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019 prodraží zdravotní pojištění jeho samoplátcům

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Kdo nepracuje, nepodniká, ani není uchazečem o zaměstnání, ani za něj z jiných důvodů neplatí zdravotní pojištění stát, si zase jako osoba bez zdanitelných příjmů připlatí.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zvýšení minimální mzdy vždy potěší nízkopříjmové kategorie zaměstnanců, stejně jako třeba uchazeče o zaměstnání, kteří si, když už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, vydělávají v povoleném nekolidujícím zaměstnání (o změnách pro „pracující nezaměstnané“ v roce 2019 si povíme někdy příště podrobněji).

Na druhou stranu netěší zaměstnavatele, kteří zaměstnávají právě zaměstnance, jejichž práce má nízkou hodnotu, musejí jim přidat, ačkoliv se jejich přínos pro firmu nezvyšuje, a stejně tak netěší tzv. samoplátce zdravotního pojištění čili osoby bez zdanitelných příjmů.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se všechno změní pro zaměstnance i zaměstnavatele v roce 2019?

Měsíční minimální mzda je totiž vyměřovacím základem právě pro odvody zdravotního pojištění u těchto osob bez zdanitelných příjmů. To jsou ti lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ně neplatí pojistné stát (což jsou zejména nezaopatřené děti, poživatelé starobních a invalidních důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, osoby na mateřské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidovaní úřadem práce). Pokud je však člověk v příslušném kalendářním měsíci byť jen po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být osobou, za které platí pojistné stát, pak není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

156 Kč navíc není moc, ale je to několikáté zvýšení v řadě

V případě osob bez zdanitelných příjmů jde tedy např. o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce. Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 156 Kč. Minimální mzda vzroste z 12 200 Kč na 13 350 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýší na 1803 Kč z dosavadních 1647 Kč. Jelikož zvýšení platí od 1. 1. 2019, musí být platba pojistného navýšena již za leden 2019, ta je splatná nejpozději do 8. února 2019.

Pojistné osob bez zdanitelných příjmů za daný kalendářní měsíc je splatné od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce. Za den platby se považuje až den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky zdravotní pojišťovny. Máte-li pomalou banku, nestačí proto zaplatit až poslední den lhůty. Některá klientská pracoviště pojišťoven umožňují platit kartou, někde bude zřejmě možno zaplatit i v hotovosti na pokladně.

Dlužníkům hrozí penále

V praxi bývají právě osoby bez zdanitelných příjmů často dlužníky zdravotního pojištění, když své povinnosti opomenou, a proto je třeba upozornit, že v případě pozdního doplacení vyměří zdravotní pojišťovna k dlužnému pojistnému i penále (0,05 % denně za každý den prodlení), učinit tak může 10 let, neboť právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje až po 10 letech po splatnosti pojistného. Máte-li již dluhy na pojištění z dřívějška, tak vězte, že poukázané platby se použijí v prvé řadě k úhradě pokut a nedoplatků pojistného.

Nestačí zaplatit, musíte se také přihlásit, jinak můžete dostat navíc ještě pokutu.
Nestačí si jen najít příslušný účet zdravotní pojišťovny a zaplatit, musíte také splnit svou přihlašovací povinnost. Jestliže někdo nově spadá do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, pak pro přihlášení do této kategorie u zdravotní pojišťovny platí osmidenní lhůta. (Z povahy věci stačí přihlásit, pokud jste se nově stali osobou bez zdanitelných příjmů, až klidně poslední osmý den následujícího měsíce, protože můžete tvrdit, že jste si do posledního dne inkriminovaného měsíce mysleli, že seženete zaměstnání, začnete podnikat atp.)

V nedodržení předepsané lhůty pro oznamovací povinnost může zdravotní pojišťovna vůči vám uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Co říká zákon

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

  • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát –  tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
  • studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia v ČR a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu, případně starší 26 let,
  • absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
  • absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
  • členové náboženského řádu bez příjmu.

Příklady z praxe

Tolik vybraná slova zákona, osvětleme si je na konkrétních typických příkladech, o koho tedy půjde zpravidla v praxi:

  • 28letého studenta vysoké školy.
  • Ženu v domácnosti nepečující ani o jedno dítě do 7 let, ani o 2 děti do 15 let, tedy pečující např. o jedno dítě ve věku 10 let, která třeba ani není manželkou podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné, aby vystupovala jako jeho spolupracující osoba a z tohoto titulu si platila pojistné.
  • Osoby, které žijí z příjmů, které nepodléhají odvodům na zdravotní pojištění, jde např. o kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu.
  • Bývalé uchazeče o zaměstnání, které úřad práce vyřadil z evidence pro neplnění povinností.
  • Zaměstnance činné výhradně na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 000 Kč včetně, a to i když mají více takových dohod s více zaměstnavateli.