6 omylů, které spotřebitele vyjdou draho

Pro obchodníky jsou většinou peníze až na prvním místě. Občas tuto taktiku aplikují na úkor spotřebitelů, jimž zase účinnou obranu nedovolí neznalost práv. Na jaké triky prodejců a obchodníků si dát pozor?

„Živnosťák“ výměnou za horší podmínky úvěru

Poslední novela zákona o spotřebitelském úvěru zakázala kromě jiného například zajišťovat půjčku nepřiměřenou zástavou nebo využívat k jejímu sjednání draze zpoplatněné linky. Někteří nebankovní poskytovatelé půjček ale zákon stále obcházejí. Čtěte více: Před chytáky úvěrových predátorů nás bude chránit zákon. Je plný pokut

Využívají přitom skutečnosti, že se zmíněná právní úprava nevztahuje i na podnikatele. Proto se zájemců o úvěr dotazují i na to, zda má živnostenský list. V případě kladné odpovědi pak dál aplikují praktiky, které nový zákon o spotřebitelském úvěru zakázal.

I v současnosti je tak možné narazit na poskytovatele, který nutí zájemce o půjčku volat na draze zpoplatněné linky. Částka, kterou zájemce o půjčku zaplatil za telefonní hovory, byla v praxi často vyšší než poskytnutá půjčka, pokud vůbec k jejímu poskytnutí došlo, popsal praxi právní poradce dTestu Miloš Borovička s tím, že jiní poskytovatelé zase odkazují na bezplatné linky, ale po chvíli vyzvánění jsou z nich zájemci automatem odkázáni na linky se sazbou kolem devadesáti korun za minutu. 

Za použití zpoplatněných linek přitom může Česká obchodní inspekce (ČOI) udělit pokutu do výše 20 mil. Kč, stejně jako například za požadování zástavy směnkou či šekem. Dalším prohřeškem poskytovatelů úvěrů je požadování nepřiměřené zástavy svých pohledávek. Není možné, aby byla zastavena nemovitost v hodnotě stovek tisíc na desetitisícovou půjčku. I to se ovšem běžně děje. Taková zástava by ovšem byla neplatná a Česká obchodní inspekce by za její sjednání mohla udělit pokutu ve výši až deset milionů, vysvětlil Borovička a upozornil, že lichváři nyní budou častěji chtít sepisovat smlouvy přímo u notáře. Smlouva s tzv. doložkou přímé vykonatelnosti umožní, aby spory neřešil soud a dluhy vymáhal přímo exekutor.

Tři triky pořadatelů předváděcích akcí

Ačkoli se snaží odborná veřejnost na triky pořadatelů předváděcích akcí reagovat, ti vymýšlejí stále nové způsoby, jak si svůj prodej předraženého zboží udržet. 

Předváděcí akce v zahraničí

Nově se pořadatelé těchto akcí například snaží účastníky vyvážet do zahraničí pod záminkou poznávacího zájezdu spojeného třeba s nákupem kvalitního koberce či šperku. Neznalost prostředí i místního jazyka přitom může fungovat jako faktor zvyšující zranitelnost účastníků akce.

Někteří klienti popisovali, že byli ponecháni samotní v továrně na koberce s několika tureckými prodejci, kteří na ně začali vyvíjet enormní tlak. Nemohli kontaktovat nikoho ze svého zájezdu a ve strachu podlehli a zboží zakoupili, vypráví Tomáš Večl, ředitel Evropského spotřebitelského centra při ČOI, které může podvedeným pomoci v případě, že se jedná o prodej v rámci zemí EU. Prodejci se však často zaměřují právě na země mimo toto území, například Turecko či Izrael. Ačkoliv je například turecké právo na ochranu spotřebitele do určité míry sblížené s předpisy Evropské unie, nelze se zcela spolehnout na sjednocenou minimální míru ochrany, zaručenou evropským právem, uvádí zpráva časopisu dTest.

Zprostředkovatelská smlouva 

Ztížit podvedeným možnost odstoupit od smlouvy se pořadatelé předváděcích akcí snaží pomocí zprostředkovatelských smluv, kterou nic netušící zákazník uzavře spolu s kupní či cestovní smlouvou. Prodejci pak spoléhají na to, že odstoupí pouze od kupní smlouvy a na tu zprostředkovatelskou zapomene. Zákazník se tak připraví o možnost získat zpět celou částku. I v případě, že od této druhé smlouvy zákazníci včas a řádně odstoupí, šance na vrácení peněz je minimální, protože jako zprostředkovatelé vystupují obtížně dohledatelní lidé, vysvětluje vedoucí právní poradny dTestu Lukáš Zelený.

Paní Libuše na předváděcí akci společnosti Beck Reisen uzavřela cestovní smlouvu na zájezd po třech státech, doma si uvědomila nevýhodnost této smlouvy a chtěla od ní odstoupit. Po telefonické konzultaci jsme klientce doporučili odstoupení od smlouvy a zaslali jí vzor, odstoupení od smlouvy vůči společnosti Beck Reisen tedy v řádné lhůtě provedla a společnost smlouvu stornovala. Paní Libuše současně odstoupila i od zprostředkovatelské smlouvy, ovšem peněz se nedočkala, neboť zprostředkovatel s ní žádným způsobem nekomunikuje, nastínil Zelený případ z praxe a dodal, že pak nezbývá, než se obrátit na soud.

Provozovna nahlášená v hotelu 

Dalším trikem, jak spotřebitele připravit o právo odstoupit od smlouvy, která byla uzavřená mimo prostory obvyklé k podnikání, je pořádání předváděcích akcí v sálech hotelů, kde byla před tím nahlášena jejich provozovna. Pouhé uvedení informace, že smlouva byla uzavřena v provozovně, nenaplňuje podmínky zákona. Je nezbytné zohlednit, zda je skutečně nákup na přednášce konané v sále hotelu běžný a zda spotřebitel může daný druh podnikání na daném místě očekávat, zdůrazňuje Zelený. Pokud je tedy sál restaurace či bytového domu bez označení provozovatele, nejedná se o místo, kde by měl spotřebitel očekávat například prodej nádobí. Je ale na zákazníkovi, aby prokázal, že se nejedná o prostor obvyklý k podnikání.

Podle zkušeností poradenské linky dTestu využívá těchto prostor často společnost Zepter. Její zákazníci bývají osloveni na ulici pod záminkou jednoduché anketní otázky typu „Zajímá vás zdravý životní styl?“ nebo „Souhlasíte s placením poplatku u lékaře?“. Takto získává společnost osobní údaje, především jméno a telefonní číslo. Následně kontaktuje oslovené s příslibem výhry, kterou mají obdržet na přednášce o zdraví, jež se koná v účelově nahlášené provozovně, uvedl Zelený. Kromě toho se v případě této společnosti také stává, že zboží získají zákazníci až po úplném splacení kupní ceny, například tedy až za několik let. Může se proto stát, že spotřebitel obdrží výrobek ve zcela jiném provedení, než si původně vybral.

Braňte se nechtěným zásilkám

Podle pracovníků poradenské linky při časopisu dTest se množí také případy, kdy si spotřebitelé v zásilkovém obchodě objednají zboží, po jehož doručení ale následují zásilky s výzvou k platbě vyšších částek a příslibem zasílání dalších balíčků. 

Zákazníci si zpravidla zboží objednávají v domnění, že jim přijde pouze jedna zásilka a o další zboží nemají zájem. Podle občanského zákoníku nejste povinni vracet zboží, které vám zaslal dodavatel bez objednávky.

Problém některých zásilkových obchodů spočívá v tom, že objednávku následných zásilek sice oznámí, informaci ovšem velmi důkladně skryjí, upozorňuje Zelený s tím, že obchodník na letáčku či vnitřní straně obálky uvede drobným písmem, že klient souhlasí se zařazením do „sběratelského servisu“. Pokud s tímto nesouhlasíte, bývá nutností tvrzení přeškrtnout. 

Osobní převzetí základem pro dvojí metr

Další fintou je také snaha internetových prodejců připravit spotřebitele o možnost zboží vrátit do 14 dnů. Těm zákazníkům, kteří zvolí osobní odběr zboží objednaného přes internet, se snaží prodejci nákup klasifikovat pouze jako internetovou rezervaci s možností vyzvednutí zboží. Kupní smlouvu se pak snaží uzavírat až v samotném obchodě. Záměr obchodníků je zřejmý. Předání balíčku s objednaným zbožím prezentují jako nákup v kamenném obchodě, aby nemuseli zákazníkovi přiznat zákonné právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů. Je ovšem zjevné, že se přesto o elektronický nákup jedná, myslí si Zelený, který staví pouhé převzetí balíčku na kamenné prodejně na roveň převzetí balíku na přepážce pošty.