Kdybyste se zeptali, jak konkrétně pomohlo, že se Česká republika stala před 20 lety členem Evropské unie, například paní Dvořákové, která žije v jihomoravském Znojmě, na první dobrou by se dalo říct třeba toto:
Paní Dvořáková žije v kraji, který se mezi regiony České republiky nejvíc přiblížil svojí ekonomickou úrovní k Evropské unii. Její největší výhodou je, že má blízko rakouské hranice, a když si chce dojet na nákupy do Rakouska, stačí jí vzít si s sebou občanský průkaz. Nemusí se nikoho na nic ptát, nečekají ji pasové kontroly na hranicích, ve kterých by strávila několik hodin. V současné době už jí může zahraniční nákup potravin vyjít cenově nastejno, nebo i levněji. Protože bydlí nedaleko Rakouska a má otevřený vstup na evropský trh práce, může klidně pracovat tam za rakouskou mzdu a navečer se vracet domů.
Paní Dvořáková má možná také vnoučata, která mohou studovat střední nebo vysokou školu v zahraničí, a to nejen v Evropské unii.
Členství v EU výrazně zjednodušilo a zatraktivnilo studijní program Erasmus, který od roku 1998 využilo přes 411 tisíc českých studentů pro stáž či studium v zahraničí. Účastníci tohoto programu potvrzují, že praxe či studium v zahraničí přispívá k větší spokojenosti se životem (86 %). Absolventi získávají větší sebedůvěru, lépe se uplatňují na trhu práce a mají vyšší platové ohodnocení,
říká ekonom České spořitelny Petr Zahradník.
Jednoznačným přínosech pro Čechy se stala svoboda pohybu, jak osobního, tak i pracovního. Sice ji nevyužívají tolik, jak by mohli, a ocení ji zejména lidé z příhraničních oblastí, ale mají ji.
Česko v Evropské unii. Jaký je váš názor?
Jsme bohatší, ale jenom někde
V roce 2004, kdy Česko vstupovalo na jednotný evropský trh, dosahovala ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele ve standardu kupní síly 81 % průměru EU a 66 % úrovně Německa. Ačkoli Česko mělo ve středo- a východoevropském regionu nejvyšší ekonomickou výkonnost, zaostávalo za Řeckem, Portugalskem a Španělskem.
Za 20 let od vstupu Česka do EU se podařilo zvýšit životní úroveň o 10 procentních bodů na 91 % průměru EU, vůči Německu o 12 p.b. na 78 %.
Problémem je, že dosavadní vlády nedokázaly využít všech možností a nabídek, které jim EU dává prostřednictvím fondů. V důsledku toho zde máme kromě bohatých a úspěšných regionů, jakými jsou zmíněný Jihomoravský kraj, Praha a Středočeský kraj, také ty na opačné straně spektra. Věčným otloukánkem je Karlovarský kraj. Z této smutné zóny se začíná dostávat Ostrava v rámci Moravskoslezského kraje a za chvíli si řekneme proč.
Praha je tahounem českého přibližování se k průměru EU, protože významně převyšuje zbytek republiky. Rozdíly mezi regiony se však spíše dále zvětšují. Od vstupu Česka do EU Praha vzrostla o více než 120 % a jako významná evropská metropole dosahuje přes 200 % průměru zemí EU.
Ovšem Jihomoravský kraj, ve kterém leží Brno, zaznamenal nárůst dokonce o více než 130 %, tedy více než samotné hlavní město. Důvodem bude nejspíš zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu, ve kterém vynikají zejména elektrotechnické a IT obory, které zastiňují oblast zemědělství a průmyslu. Také sem míří významná finanční podpora z evropských fondů do vysokých škol, vědy a výzkumu.
Průšvihářem Česka je zmíněný Karlovarský kraj (+61 %), který čelí strukturálním problémům. Proč? Do Karlových Varů dosud nevede jediná dálnice (a stejně tak i na sever Česka). Chybí mu plnohodnotná vysoká škola, tudíž mladí lidé, kteří chtějí studovat, z kraje odcházejí pryč.
Je to otázka odlivu mozků, lidé odcházejí na univerzity jinam, a jakmile odejdou, málokdy se vrací zpátky do toho daného kraje. I kvůli chybějící infrastruktuře je v kraji málo firem, které by dávaly lidem práci. Proto je zde dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, exekuce a sociální problémy,
míní Horská a zároveň upozorňuje na výraznou změnu, která se týká Ostravy v souvislosti s budováním infrastruktury a propojením regionů.
Měli jsme k dispozici studii z roku 2008, která ukázala, jak je důležité budování dálnic a rychlostních komunikací, včetně železnice. Ostrava se propojila s Prahou, už to, že vlak jede do Prahy jenom 3 hodiny, pomohlo Ostravě v dotažení a snížení rozdílu v nezaměstnanosti. Ostrava se začala přibližovat nízké míře nezaměstnanosti v Praze a Středočeském kraji právě díky rychlému vlaku,
dodává.
Jak se nám zvýšily mzdy v porovnání s EU?
Abychom se mohli bavit o výši mezd, je také důležité zmínit ceny zboží a služeb, za které mzdy utrácíme, a také hodnotu práce na obyvatele, takříkajíc na hlavu.
Mezi lety 2008 a 2023 se zvýšila česká cenová hladina z původních 72 % na 84 % průměru EU, mzdy se však přibližovaly z nižších úrovní, a navíc pomaleji, ve stejném období se posunuly z 58 % pouze na 68 % průměru EU (o 10 procentních bodů).
Růst přidané hodnoty na hlavu v těchto letech z 86 % na 91 % ukazuje, že průměrné mzdy se průměru EU přiblížily 2× rychleji než přidaná hodnota na hlavu (+5 p.b.). To může vést k tzv. pasti středních příjmů, kdy země ztrácí konkurenceschopnost kvůli rychlejšímu růstu mezd než přidané hodnoty.
Pro přesnou představu poslouží tento graf, který ukazuje, jak se k průměru Evropské unie přiblížil kurz koruny, růst přidané hodnoty na hlavu, ceny a mzdy. Růst mezd se zastavil v roce 2021 a poté opět poklesl.
Konvergenční proces v České republice je charakterizován nerovnoměrným růstem mezd, přidané hodnoty na hlavu i cenové hladiny
Bohužel pro české domácnosti, růst cen je výraznější než růst mezd. Výjimkou bylo období 2016 do 2021, kdy mzdy konvergovaly rychleji (+12 p.b.) než přidaná hodnota na hlavu (+3 p.b.) a rychleji i než spotřebitelské ceny (+7 p.b.). Tento trend se ale ukázal jako dlouhodobě neudržitelný,
podotýká Helena Horská.
Jak se měří konvergence mezd
Srovnávacím základem, pomocí kterého se dá přibližně porovnat přibližování mezd států, které se staly členy EU po roce 2004, je tzv. konvergence mezd s ostatními zeměmi, které před tímto datem už v EU byly, tedy „staré“ členské státy. Zahrnuje průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin. Kromě toho se započítávají také náklady na zdravotní a sociální pojištění, ty se však mezi zeměmi velmi různí.
Levné Česko? To už neplatí
Cenová úroveň potravin a nealkoholických nápojů v Česku už dosáhla – zásluhou především několika posledních let – už 97 % průměru EU. U alkoholu jsme dokonce už nad úrovní. Nejdražší potraviny v rámci V4 má Slovensko, my jsme hned za ním.
Zatímco došlo k výraznému přiblížení v těch běžných statcích, jako jsou potraviny a nealko, v oblasti služeb, což jsou i nemovitosti, osobní služby jako kadeřnictví, finanční služby, tam stále výrazně zaostáváme za průměrem EU, tyto služby jsou o 30 % levnější, než je průměr EU.
Velmi nízkou cenovou úroveň máme u spotřeby vlády a výdajů vlády. Ukazuje to, že služby, které nabízí stát našim občanům, jsou za nízké ceny a také se je snaží generovat s nízkými náklady. Český občan má tu výhodu, že si stále užívá levných veřejných služeb. Otázka je, jak je to dlouhodobě udržitelné. Levné služby se totiž musí dotovat z jiných daňových příjmů.
Levnější nákupy v zahraničí a roaming
Do roku 2018 cenová konvergence Česka probíhala především díky posilující koruně. Kupní síla českých domácností v zahraničí se díky ní zvýšila o třetinu. O rok později se začala zvedat i česká cenová hladina, čímž se ještě více zvýšila dostupnost zboží a služeb v zahraničí. Pokud k tomu přidáme i nedávnou vysokou inflaci, zjistíme, že kupní síla Čechů na zahraničních trzích se od vstupu do EU zvýšila téměř o 60 %. Vítězem je tedy spotřebitel, který jezdí na dovolenou do zahraničí a také tam nakupuje.
Když už jsme u těch zahraničních dovolených, máme ještě další výhodu. Díky nařízení EU o roamingu využívají občané členských zemí od roku 2017 bezplatné roamingové služby pro volání, SMS zprávy a mohou používat datové služby v zahraničí na území Unie bez dodatečných poplatků.
Díky této regulaci se například rapidně zvýšil objem přenesených mobilní dat během letních měsíců, kdy Evropané tráví čas na dovolených v zahraničí. Ve srovnání s létem 2016 vzrostl v létě 2023 objem přenesených mobilních dat 44krát, říká ekonom České spořitelny David Navrátil.
Bydlení a ceny energií
Rezidenční nemovitosti také ještě nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu V4, od roku 2004 se jejich cenová hladina zvýšila o 62 % na 71 % průměru EU. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a později i energetickému šoku k průměru EU přiblížily ještě výrazněji než samotné ceny nemovitostí, kdy se dostaly na 78 % evropského průměru. Problém tedy není, že by zde nemovitosti určené k bydlení byly dražší než jinde v Evropě, problémem je jejich dostupnost vzhledem k výši mezd. Vyšším nákladům na bydlení čelí v našem regionu už jen Slováci.
Evropská unie jako celek je na tom v porovnání s ostatním světem zle, pokud jde o ceny energií. Od roku 2015 má například Německo nárůst cen energií u firem mezi 450–500 %. Slovensko je na tom podobně. Nárost cen v České republice je cca 350–400 %. Průměr cen v EU je cca 220 %.
V USA se však za stejné období zvýšily ceny energií v průměru pouze o 17 %. V Číně jsou to jen jednotky procent. Mám-li něco vyčítat Evropě, je to ztráta konkurenceschopnosti, malé soustředění na podporu inovací, podnikání, moderních technologií. Evropská unie si myslí, že recept je všechno zregulovat a zadotovat, naopak řešení se ukazuje na nastavit pravidla hry a nechat hrát. Poté kontrolovat, zda se hraje podle pravidel,
říká Horská.
Díky členství v EU se v Česku téměř o polovinu snížila míra chudoby, a to z 20 % na úroveň okolo 11 %, kdy se jedná přibližně o 750 000 osob.
Bankovní sektor: konkurence a snížení poplatků
Vstup České republiky do Evropské unie měl také velký dopad na bankovní sektor. Jedním z klíčových aspektů byla jednotná bankovní licence, která výrazně snížila bariéry vstupu na trh a rozjela konkurenční boj, který banky nutil k větší pestrosti nabídky produktů a služeb.
Dalším významným důsledkem byl rozvoj inovací a digitalizace. Banky začaly intenzivně investovat do online bankovnictví, mobilních aplikací a dalších technologických řešení, aby zůstaly konkurenceschopné a vyhověly rostoucím požadavkům klientů na pohodlí a dostupnost služeb,
říká Helena Horská z Raiffeisenbank.
V rámci EU se také sjednotily dohled a regulace, což přispělo k posílení kapitálové vybavenosti bank. Výsledkem je větší stabilita celého bankovního sektoru, která následně vede k posílení důvěry klientů ve svoji banku.
Ekonomické přínosy těchto změn jsou patrné například ve struktuře příjmů bank, kde došlo k postupnému snížení závislosti na výnosech z poplatků a provizí. Dalším efektem bylo rozpohybování obchodů s nerezidenty, ať už v rámci mezibankovního trhu, nebo v rámci klientských obchodů,
dodává Horská. Upřesňuje, že volný přístup na bankovní trh umožnil nerezidentům využít především dlouhé období mimořádně nízkých úrokových sazeb v letech 2012–2016, kde se podíl úvěrů poskytnutých nerezidentům vyšplhal přes 12 %. Ty byly do té doby upřednostňovány pro vyšší stabilitu, než má úrokový příjem.
Proto v roce 2004 dosáhl podíl výnosů z poplatků a provizí na celkových výnosech z finanční činnosti bank celých 30 %. Od té doby došlo k poklesu tohoto podílu na aktuálních 16 %,
podotýká ekonomka.
Podíl výnosu z provizí a poplatků na celkových výnosech bank
Kolik do nás EU napumpovala a kolik od nás dostala?
Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, přičemž naše příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard Kč. Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard Kč, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev,
říká Petr Zahradník z České spořitelny.
Od roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropy, jsme od EU dostali přes 1,94 bilionu Kč a naopak jsme se jako členové podíleli příspěvkem do společného rozpočtu ve výši 876,6 mld. Kč.
Na pozitivní bilanci ČR k evropskému rozpočtu se podílí především příjmy alokované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a společné zemědělské politiky EU. Celkový souhrn čisté pozice dosahuje za dvě dekády členství v EU částky 1,06 bilionu korun. Čísla reflektují značnou finanční výhodnost plynoucí z členství ČR v EU,
komentuje čísla Helena Horská.
Kolik ČR získala z fondů EU 2004–2023
