Máme po komunálních volbách, které výrazně obměnili složení na radnicích. Jak si mají starostové a městští zastupitelé v případě končícího mandátu vypořádat své závazky plynoucí ze zdravotního pojištění? Odpovídá Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je dnem skončení zaměstnání u uvolněných zastupitelů den, od něhož jim nenáleží odměna za výkon funkce, a u neuvolněných zastupitelů je to den skončení výkonu funkce. V obou případech jde o den, ve kterém zaniká mandát členů zastupitelstva, a tím je první den konání nových voleb. Dnem skončení zaměstnání členů zastupitelstva je tedy 15. říjen 2010.
Jiná situace může nastat u starosty, plní-li úkoly i po uplynutí volebního období (a to až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva) a je mu vyplácena odměna za výkon funkce. V takovém případě se starosta považuje za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna.
Pokud by někteří členové zastupitelstva byli na základě výsledků voleb nadále zastupiteli, nemusíte tuto skutečnost zdravotní pojišťovně oznamovat.
Odměna při skončení funkčního období se nezahrnuje do vyměřovacího základu a nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Pokud by byla tato odměna poskytována v měsíčních splátkách např. do prosince 2010 a bývalý zastupitel by nevykonával výdělečnou činnost a neplatil by za něj pojistné na zdravotní pojištění stát, stane se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností hradit si pojistné sám.
Pro úplnost uvádíme, že za den nástupu do zaměstnání se u nově zvolených uvolněných zastupitelů považuje den, od něhož jim náleží odměna za výkon funkce, a u neuvolněných zastupitelů je to den nástupu do funkce. Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, tzn. dnem, ve kterém je ukončeno hlasování.