S lednem končí termín pro přiznání k dani z nemovitých věcí. Podat ho musejí ti, kdo se loni nově stali majiteli některé nemovitosti. Přiznání ale podávají i ti majitelé nemovitostí, u nichž se změnily „okolnosti rozhodné pro vyměření daně“. Typicky jde o kolaudaci stavby, dobudování přístavby k rodinnému domu, změnu rozlohy pozemku nebo prodej jedné z několika vlastněných nemovitostí.
Více času na podání přiznání pak mají ti, kdo sice požádali o zápis o změně vlastnictví do katastru už loni, ale k zápisu došlo či dojde až letos. Daňové přiznání je v takových případech třeba podat do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, ve kterém k zápisu došlo.
Nejostražitější by měli být majitelé aktivních datových schránek, kteří mají povinnost vyřizovat úřední věci s finančním úřadem právě přes tuto schránku.
A co hrozí za pozdní podání? Pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení se začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání, tedy až od 8. února.
Pokuta za opožděné podání daňového přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 200 korun. Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 korun, by se pokuta vyšplhala na 200 korun až po více jak ročním zpoždění.
V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou. Když daňové přiznání třeba až po výzvě z finančního úřadu odevzdáte, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu v minimální výši 500 korun.
Čtěte podrobnosti k dani z nemovitých věcí 2019:
ČLÁNKY DO MAILU