Seriál Trestní právo a jeho ekonomický dopad

Soudci trestných činů mají nelehký úkol – uložit pachateli spravedlivý trest. Jenže jak se ke spravedlivému trestu propracovat? Zákon v tom dává soudcům poměrně volnou ruku a u jednotlivých trestných činů stanovuje trestní sazbu v širokém rozpětí, které může například při daňových podvodech začínat na pár měsících odnětí svobody a končit 12letým vězením. Určování výše a druhu trestu se nicméně řídí zásadami, podle kterých je soud povinen postupovat.

Můžete řádně platit nájem či splátku hypotéky, a přesto se ze dne na den ocitnout bez přístřeší. Vykázat vás z bytu či domu může policista v rámci ochrany před domácním násilím. Za jakých okolností a na jakou dobu? Kdo ponese náklady vystěhování? Může ohrozit i vaše podnikání.

S placením daní si podle finančních úřadů nedělají povinné daňové subjekty v Česku velké starosti. Přitom jen kousek na západ od našich hranic přináší tvrdý postih za daňové delikty bolení hlavy i význačným celebritám. Nejtvrdším připomenutím daňových povinností jsou sankce trestního práva.

Bez peněz si lze směnu dnes stěží představit. Proto si státy své peníze dobře chrání - a jejich padělání přísně trestají. Trestného činu proti měně se ale můžete dopustit i bez snahy o obohacení se výrobou duplikátů bankovek... stačí si připálit stokorunou nebo příliš střádat do prasátka.

Veřejné soutěže jsou dnes na denním pořádku. O zakázky soupeří firmy - a každá chce zvítězit. Kdo si ale počíná nepoctivě, může dopadnout tvrdě. A nejen při podvodech s veřejnými zakázkami. Stačí včas neuvalit konkurz... Jaký trestní postih a komu hrozí?

Trest odnětí svobody spojený s jeho bezprostředním výkonem, povinnost jít tak říkajíc "do basy", není zdaleka jediným trestem, který může soud za trestný čin uložit. Obecně známá je tzv. podmínka. Kdy a na jak dlouho může soud nástup výkonu trestu odložit? Co je to podmínka s dohledem?

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění společnosti, porušování pravidel hospodářského styku, zneužívání informací v obchodním styku. To vše jsou závažné trestné činy proti hospodářské kázni. Podle Trestního zákoníku za ně hrozí peněžitý trest, odnětí svobody nebo zákaz činnosti.

Oběh zboží ve styku s cizinou, nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, zahraniční obchod s vojenským materiálem. Citlivá témata, na něž pamatuje Trestní zákoník. Za porušení příslušných předpisů vás může postihnout peněžitý trest, propadnutí majetku či trest odnětí svobody až na 10 let.

Podnikání bez příslušného oprávnění se může svému provozovateli nevyplatit - a může ho stát až několik let života strávených za mřížemi. Pokud podniká bez povolení v loterijním byznysu, čekají ho tresty ještě vyšší. Ovšem nevyplácí se ani poškodit spotřebitele...

Každý rozumí tomu, když se řekne "dostal basu". Ale víme přesně, co trest odnětí svobody znamená a za jakých okolností se mu může pachatel trestného činu vyhnout? Jaké jsou jeho druhy?A kolik nás stojí věznění jednoho pachatele trestného činu?

Krádež a zpronevěra jsou nejčastějšími trestnými činy. Ne každý zloděj se ale dopouští trestného činu. Je-li škoda do 5 tis. Kč, jedná se pouze o přestupek... Jaké tresty hrozí za krádež a zpronevěru? Jaký je rozdíl mezi škodou "nikoli nepatrnou", "nikoli malou", "větší", "značnou" a "velkého rozsahu"?

Odsouzeného při odsouzení za trestný čin čeká kromě možného trestu odnětí svobody i zdánlivá "maličkost" - povinnost zaplatit nemalou částku spojenou s patálií celého trestního postihu. O co vše může odsouzený přijít? Vedle svobody - téměř o všechno! A ještě o něco navíc...

Ekonomická činnost s sebou nese i jiná než podnikatelská rizika. Lidé v rozhodujících pozicích s dostatkem vnitřních informací mohou být vystaveni tlaku svého postavení "využít" a - dopustit se tak až trestného činu. Jaké okolnosti mohou přitížit a jaké jsou naopak polehčující?

Trestní právo je v celém systému právních norem charakteristické svou příslovečnou razancí v přístupu ke "kauzám", které patří do jeho působnosti. Jeho záběr zasahuje zásadním způsobem i do ekonomických vztahů. Jak zasahuje trestní právo do ekonomického dění?