Evropská unie

Maďarská národní banka (MNB), resp. členové její bankovní rady budou mít dnes těžkou hlavu. Po čase jsou opět postaveni před nelichotivou volbu: mají rozhodnout o zvýšení základní úrokové sazby, přičemž ona volba spočívá v tom, zdali utažení měnové politiky bude relativně mírné či naopak agresivní.

Vývoj na trzích dluhopisů v eurozóně již neodráží strach investorů z toho, že by některá ze slabších zemí mohla zbankrotovat, ale v současnosti již jde o vcelku jasně artikulovanou obavu trhů z rozpadu měnové unie.

Současná Evropská unie se změnila. Je stále spolkem svobodných zemí, které spolupracují na bázi dobrovolnosti, nebo se jedná o novodobý kolos, který je plně srovnatelný se Sovětským svazem?

Zamyšlení nad tím, proč jsme všichni společně v jedné velké kaši, kterou si ve výprodeji možná koupí třeba Čína.

Rozpětí mezi německými a francouzskými vládními dluhopisy dosáhlo nových maxim.

Rostoucí španělské, italské a především francouzské výnosy zadělávají evropským bankám a zbytku světa na grandiózní problém.

Řecko je pasé, nyní se hraje o Itálii. Bankrot by byl hotovou pohromou, a tak se zdá, že jediným řešením je umělá výživa ze strany Evropské centrální banky.

V Římě, ale i v Aténách v těchto dnech instalují vlády, které sice ještě nezačaly vládnout, ale v Berlíně, Bruselu a Paříži si již vysloužily pochvalné zdravice. Zdali tomu tak bude i ze strany globálních finančních trhů poznáme již v příštích několika hodinách.

I když napětí v Itálii včera lehce polevilo, v Belgii, Francii a Rakousku začalo znatelně narůstat.

Současná pozice Evropské unie se změnila. Je stále spolkem svobodných a dobrovolně spolupracujících zemí, nebo novodobým kolosem jako Sovětský svaz?

Trhy posílají italského premiéra do důchodu.

Premiér Řecka bude na referendu trvat, je v politických kleštích.

Řekové svým rozhodnutím nabourali i to minimum nalezeného klidu.

Tato opatření z krátkodobého horizontu hodnotíme vesměs pozitivně. Evropští politici schválili prakticky to, co již trhy nějakou dobu očekávaly.

Jednání brzdí především dva zásadní spory.

Víkendové jednání europolitiků nebylo tak zbytečné, jak se předpokládalo.

Je to velká krize, a proto potřebujeme více summitů.

Evropské špičky se sešly, aby nic neřekly a znervózněly trhy.

Německo a Francie sice napnuly své síly správným směrem, cesta k řešení krize bude ale stále bouřlivá, což se projeví na trzích.

Slovensko nakonec záchranný euroval schválí a propuknutí totální skepse brání i závěrečná zpráva trojky z Řecka.

Premiér odmítá daň z finančních transakcí odkazem na zdražení bankovních poplatků. Taková argumentace je ale zcela mimo, jednak je daňová sazba minimální, a dále nemíří na spotřebitele.