Peněžitá pomoc v mateřství není ani zdaleka jen výsadou zaměstnaných žen. Dosáhnout na ni mohou i matky podnikatelky. Musí se ale dobrovolně účastnit na nemocenském pojištění, a to po zákonem stanovenou dobu. Jak vysoký příspěvek bude, pak závisí na výši měsíční splátky. Použijte naši kalkulačku a vypočítejte si, kolik peněz během mateřské dovolené dostanete.
Výpočet na kalkulačce zvládnete během několika vteřin. Stačí do horního políčka vyplnit dobu, po níž se na mateřské budete nacházet (nebo období, za které chcete částku znát), a následně uvést ještě sumu, kterou jste každý měsíc odvedli na nemocenském. Pro zobrazení výsledku už stačí jen kliknout na políčko „Spočítat“, přičemž výsledná částka se zobrazí přímo pod kalkulačkou.
Že mají na peněžitou pomoc v mateřství nárok jen zaměstnané ženy? Kdepak. Na mateřskou, jak se příspěvku lidové říká, mohou dosáhnout i matky, které jsou zároveň osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Podmínkou však je, že si musíte platit nemocenské pojištění, které u OSVČ na rozdíl od zaměstnanců není povinné.
Základním předpokladem pro získání peněžité pomoci v mateřství je účast na nemocenské pojištění. Ta je u osob, které si vydělávají samostatnou činností, pouze dobrovolná, stejně tak i výše měsíčních záloh. V případě, že jako OSVČ otěhotníte bez toho, aniž byste si toto pojištění platila, nárok na mateřskou mít nebudete.
Platit si nemocenské pojištění však nestačí. Jako OSVČ tak musíte činit alespoň po dobu 270 kalendářních dní, a to během posledních dvou let. 180 dní před nástupem na mateřskou navíc musíte zálohy odvádět pravidelně každý měsíc.
Když nepočítáme prvních šest týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží jen matce, získává nárok na dávku také otec dítěte. Tedy za předpokladu, že splňuje stejné podmínky jako žena, která dítě porodila. Oba rodiče spolu navíc musejí uzavřít písemnou dohodu, která otcův úmysl jasně dokládá. Aby byl dokument platný, musí obsahovat den, jehož počátkem bude otec o dítě pečovat, datum porodu a podpis matky, který musí být úředně ověřen. K dohodě je nutné připojit ještě Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Nastoupit na mateřskou může otec až od začátku sedmého týdne po porodu – tedy po skončení šestinedělí, a zůstat na ní může nejdéle 22 týdnů (31 v případě dvojčat a vícerčat).
Nastoupit na mateřskou OSVČ mohou 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu, přičemž konkrétní den nástupu si v tomto období můžete určit sama. Nejprve je ale třeba podat Žádost o peněžitou pomoc v mateřství, kterou vám vystaví ošetřující gynekolog. A zatímco zaměstnanci s dokumentem následně směřují za svým zaměstnavatelem, OSVČ se musí obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). O příspěvek můžete žádat až tři roky zpětně.
V případě, že čekáte dvojčata či vícerčata, budete mít nárok na delší podpůrčí dobu, nezapomeňte proto dodatečně po uplynutí 28 týdnů doložit OSSZ kopie rodných listů všech novorozených dětí.
Výše peněžité pomoci se u OSVČ odvíjí od výše měsíčních splátek nemocenského. Jednoduše řečeno: čím víc si jako OSVČ budete platit, tím vyšší mateřskou následně budete pobírat. Sazba záloh se odvíjí od výše měsíčního vyměřovacího základu, který se v praxi vypočítá tak, že polovinu ročního zisku vydělíte dvanácti. Z tohoto základu se pak odvádějí maximálně 2,10 %.
Nejméně však musíte zaplatit 168 Kč měsíčně, což odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 8000 Kč. S tím se jednoduše řečeno počítá i v případě, že je váš vyměřovací základ nižší.
Příklad z praxe:
Paní Jana Nováková si ročně vydělá 450 000 Kč. Poté, co na své příjmy uplatní výdajový paušál 60 %, ji zbyde čistý zisk 180 000 Kč. Když tuto částku vydělí dvěma, dostane 90 000 Kč, které musí následně rozpočítat do každého měsíce. Ze sumy 7500 Kč (90 000 / 12 měsíci) pak stačí vypočítat zmíněné 2,10 %, což vychází na 157,50 Kč. Jelikož je ale minimální měsíční pojistné stanoveno na 168 Kč, bude odvádět zálohu v této výši.
Co se týče celkové částky, kterou během mateřské dovolené dostanete, ta se rovná 70 % redukovaného denního základu. Ten se zjišťuje z příjmů za 12 měsíců před nástupem na mateřskou. Abychom se redukovaného denního základu dopočítali, je nejprve nutné zjistit denní příjem a ten následně zredukovat pomocí tří redukčních hranic:
Příklad praxe:
Jak už z předchozího příkladu vyplývá, roční vyměřovací základ paní Jany Novákové činí 90 000 Kč, což je 7500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že zákonem stanovený minimální měsíční vyměřovací základ je 8000 Kč (96 000 ročně), bude se výše mateřské počítat z této částky. Denní vyměřovací základ bude tedy 264 Kč (96 000 / 365). Vzhledem k tomu, že je její denní vyměřovací základ nižší než 1. redukční hranice, počítá se 70 % rovnou z něj. Denně tedy bude pobírat 185 Kč. Za celé období mateřské, tedy za 28 týdnů (196 dní), dostane 36 260 Kč.