Záruka skončí, možnost reklamace ne. Co přinese novela občanského zákoníku?

Návrh zákona má za cíl zapracovat do českého práva dvě nové směrnice EU z oblasti spotřebitelských smluv. Členské státy je musejí zapracovat do vnitrostátního práva do 1. července 2021 s tím, že nová úprava vstoupí v účinnost 1. ledna 2022.

Zmíněné směrnice upravují převážně práva spotřebitelů z vadného plnění, a to ze smluv o koupi zboží a nově také ve vztahu k poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Změn, které návrh novely přinese, je hned několik, některé pak mohou být pro běžného spotřebitele nesrozumitelné nebo matoucí.

Tou asi nejviditelnější je už zmíněné pojetí takzvané zákonné záruky (zákonná záruční doba), která je v současnosti 24 měsíců a nyní není v občanském zákoníku jasně definována. Dovozuje se z ustanovení občanského zákoníku upravujícího práva z vad, které se vyskytnou u spotřebního zboží v době 24 měsíců od jeho převzetí.

Vady při převzetí

V návrhu novely se režim zákonné záruky mění. Záruka může být jednak za jakost daná smluvně nebo prohlášením poskytovatele záruky (nikoliv tedy ze zákona), na druhé straně bude existovat odpovědnost prodávajícího za vady, které měla věc při převzetí.

„Tyto vady se mohou projevit i později (po koupi zboží) a spotřebitel je může prodávajícímu nebo určenému servisu vytknout. Ale vždy se bude jednat o vady, které věc měla již při převzetí, nikoliv už o vady, které se po převzetí teprve vyskytnou. A to bude konec institutu takzvané zákonné záruky,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Jinými slovy: návrh novely zachovává dvouletou reklamační lhůtu, která platí v celé Evropě. V této lhůtě zákazníci budou moci dál uplatnit právo z jakýchkoliv vad, které se na věci objeví.

Co se změní, je okruh vad, za které odpovídá prodávající. Nově bude zákazníkovi zodpovědný i za to, že vedle ujednaných vlastností bude koupená věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti a bezpečnosti, odpovídat obvyklým vlastnostem věcí stejného druhu.

Například pokud zboží přestane fungovat, protože byla použita nekvalitní součástka – i to je vada, kterou mělo při převzetí, byť při převzetí fungovalo. Na tuto reklamaci jsou dva roky, říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vlastimil Řepka.

Delší odpovědnost pro obchodníky

Otázka důkazního břemene je podle Řepky doplněním výše uvedeného pravidla. Zjednodušuje postavení spotřebitele tím, že kupující první rok nemusí prokazovat, jak k vadě došlo: prostě jen sdělí prodejci, že zboží nefunguje. Po uplynutí jednoho roku (nyní je to 6 měsíců) už tuto výhodu nemá.

Prakticky se jedná především o prokázání skutečnosti, že vadu spotřebitel nezpůsobil sám, například vadným používáním věci. Takto to platí i nyní, a to již po šestém měsíci. Neznamená to, že bychom museli prokazovat, že zboží nefungovalo již při převzetí,  uvádí Řepka. Podle něj je třeba rozlišovat dvě věci. Tou první je okruh vad, za které prodávající odpovídá, tou druhou to, kdo nese důkazní břemeno ohledně odpovědnosti za vadu.

Jak už jsme napsali výše, důkazní břemeno bude nově na prodávajícím jeden rok místo současných šesti měsíců, což bude pro spotřebitele výhodnější situace než nyní. Zákonná záruka s důkazním břemenem nesouvisí. I za současného stavu by spotřebitel po uplynutí 6 měsíců musel v případě sporu prokazovat, že má věc vadu a co je její příčinou, například že ji nezpůsobil sám špatným užíváním věci,  vysvětluje Řepka.

Při závažné vadě odstoupení od smlouvy

Například při koupi žehličky, která z důvodu nízké kvality přestane v dané lhůtě fungovat, bude moci spotřebitel zboží z tohoto důvodu reklamovat. Pokud navíc půjde o závažnou vadu, zákazník bude mít právo rovnou odstoupit od smlouvy a nečekat, až se prodejce pokusí věc opravit.

Když vše shrneme, věc se má tak, že v prvním roce po převzetí se automaticky předpokládá, že případná vada vznikla už po převzetí zboží. Při reklamaci ve druhém roce může být prodávající ve výhodě v případě, že by jej zákazník žaloval za případné zamítnutí reklamace. Tehdy je totiž opatření důkazů, že jde o vadu, za kterou prodejce odpovídá, na zákazníkovi (to platí i dnes, ale 1,5 roku místo navrhovaného 1 roku). Rozdíl proti dnešku má být v tom, že reklamace bude směřovat proti vadám, které měla věc při převzetí.

Na základě toho by v případě složitějších reklamací zákazník mohl mít teoreticky potíže s opatřením důkazů, že zboží při převzetí vadu už mělo. Například v případě mobilního telefonu, kterému po roce užívání přestane fungovat displej, dává jako příklad dTest. Díky nově plánovanému rozšíření vad, za které bude prodávající odpovídat (popsali jsme výše), se na druhou stranu spotřebitelům otevřou další možnosti k obraně. Podstatná odchylka od obvyklé životnosti koupené věci (jako je příklad s mobilním telefonem) totiž vytvoří novou odpovědnost prodávajícího vůči spotřebiteli.

Obchodníci, které redakce Měšec.cz oslovila, jsou s hodnocením chystané úpravy zatím spíše zdrženliví. Podle mluvčí Datartu Evy Kočičkové je na úvahy o jejích dopadech  příliš brzy. „Každopádně pokud dojde ke změně stávajícího pojetí zákonné záruky, budeme respektovat změnu české legislativy a zapracujeme ji do našich procesů,“ uvedla. 

Obecně můžeme říci, že prodloužení doby z 6 na 12 měsíců ohledně vyvratitelné domněnky o vadě produktu z výroby může znamenat další náklady, ty však v současnosti nejsou vyčísleny a my je nebudeme předjímat, říká tisková mluvčí Alzy Patricie Šedivá. 

Reklamace jako dosud

Obchodníci zároveň budou moci jako nyní nabízet zákazníkům prodlouženou záruku nad rámec zákonného standardu, kterou si zákazníci mohou zaplatit (jde vlastně o pojištění).

Například zmiňovaný Datart nabízí prodlouženou záruku až na tři roky podle zvolené varianty. Podle informací uvedených na webových stránkách společnosti tato záruka (pojištění) pokrývá mechanické, elektronické nebo elektrické vady spotřebičů, na které by se vztahovala záruka prodejce, i po jejím skončení. Na stejnou dobu, tedy na tři roky, nabízí prodlouženou záruku i Alza.cz. Cena prodloužené záruky se pak vypočítává z ceny zboží.

Ačkoliv chystaná novela přinese českým zákazníkům několik změn, dá se předpokládat, že v praxi se toho pro ně příliš nezmění – reklamovat vady budou stejným způsobem jako dosud. Rozdíl proti dnešku bude v tom, že reklamace bude směřovat proti vadám, které měla věc při převzetí. Celkově pak novela postavení spotřebitele zlepší. Je však nutné podotknout, že návrh je na samém začátku schvalovacího procesu a ještě se může změnit. Samotné fungování v nových podmínkách pak ukáže až praxe.