Starším lidem už mnohdy chybí síly tělesné i duševní, aby se starali plně o všechny své záležitosti. A tak zmocňují k jejich vyřízení někoho z příbuzných, přátel, známých či pečovatelů. Příbuzným (případně dědicům, pokud zmocnitel zemře) se některá jejich právní jednání, která učinili jménem zmocnitele (staršího člověka), nemusejí vždy líbit.
Stává se tak, že je chtějí někdy zneplatnit a kladou pak otázky, zda plná moc byla udělena platně, zda nebyla překročena atp. Nebo zda nezanikla, když duševní síly staršího člověka zeslábly, když začal trpět duševní poruchou, demencí apod. nebo byl dokonce zbaven svéprávnosti.
Kdy zaniká právní moc podle zákonů
Podle § 448 odst. 1 občanského zákoníku (o. z.) zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno, nebo i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví.
Udělené zmocnění – plná moc – tedy zaniká především:
- odvoláním zmocnitelem (ten, kdo plnou moc vystavil, podepsal, ji odvolá),
- vypovězením zmocněncem (ten, kdo byl zmocněn, plnou moc vypoví),
- je vykonáno to, k čemu byl zmocněnec zmocněn zmocnitelem (plná moc ztratí svůj další smysl),
- na základě jiných zákonných pravidel.
Zmocnění tak může zaniknout (vedle důvodů vypočtených v § 448 odst. 1 o. z.) skrze obecné způsoby zániku závazků (např. dohodou stran či v důsledku rozvazovací podmínky).
Další případy zániku zmocnění obsahují zvláštní zákony; zmocnění zaniká například v důsledku prohlášení konkursu (§ 252 odst. 1 zákona insolvenčního zákona), nebo v důsledku vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů, kdy zaniká plná moc udělená advokátovi (§ 27 odst. 4 zákona o advokacii, k tomu viz i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011, spis. zn. 20 Cdo 2537/2009, či ze dne 25. 5. 2020, spis. zn. 28 Cdo 1843/2019).
Následná duševní porucha neznamená zánik dříve udělené plné moci
Skutečnost, že se u zmocnitele následně (po vzniku zmocnění) rozvine duševní porucha, jež jej činí neschopným právně jednat (§ 581 o. z.), zákon jako důvod zániku zmocnění neupravuje. Ani výkladem pak nelze dovodit, že by tato okolnost představovala právní skutečnost, v jejímž důsledku zaniká zmocnění dříve udělené, konstatuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 27 Cdo 1977/2023, ze dne 16. 4. 2025.
Právoplatnost plné moci se posuzuje ke dni, kdy byly udělena
Obecně platí, že zmocnitel může udělit zmocnění pouze k takovým právním jednáním, která by mohl učinit sám. Popsaný předpoklad je však nutné zkoumat k okamžiku vzniku smluvního zastoupení (§ 441 o. z.). Jakmile je zmocnění uděleno, je zmocněnec oprávněn právně jednat v jeho rozsahu za toho, kdo jej pověřil.
Skutečnost, že se následně u zmocnitele rozvine duševní porucha, která jej činí nezpůsobilým právně jednat, nemá za následek zánik zmocnění. Jinak řečeno, vypuknutí takové duševní poruchy není právní skutečností, v jejímž důsledku by ze zákona zaniklo zmocnění vzniklé dříve.
Takto tedy Nejvyšší soud zodpověděl otázku, zda dříve udělená plná moc zaniká, resp. pozbývá platnosti a účinnosti, s rozvinutím se duševní poruchy u zmocnitele. Odpověď zní: Ne. Plná moc zanikne až tehdy, až bude opatrovníkem zmocnitele odvolána.
Zmocnění k odebrání stovek tisíc korun z účtu
Nejvyšší soud zodpovídá jemu předestřenou otázku na základě řešení následujícího případu:
1) Dne 27. 1. 2015 zmocnitelka žalovanému udělila plnou moc, aby ji zastupoval při všech právních jednáních, a to bez časového omezení.
2) Dne 1. 10. 2018 sepsala listinu, podle níž mu věnuje za jeho dlouhodobě poskytovanou obětavou péči 770 000 Kč, přičemž si může tuto částku kdykoliv převést z jejího účtu na svůj.
3) Dne 9. 11. 2018 byla zmocnitelka hospitalizována v Psychiatrické nemocnici.
4) Podle vyšetření provedeného znalcem dne 1. 3. 2019 trpěla paní závažnou duševní poruchou dlouhodobého charakteru, jež jí znemožňovala právně jednat.
5) Dne 18. 4. 2019 si zmocněný převedl 770 000 Kč z bankovního účtu na svůj bankovní účet.
6) Rozsudkem příslušného soudu ze dne 3. 3. 2020, jenž nabyl právní moci dne 21. 4. 2020, byla zmocnitelka omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k žádnému právnímu jednání, vyjma právních jednání v běžných záležitostech každodenního života. Opatrovníkem jí byla ustanovena městská část.
Asi vás nepřekvapí, oč nyní před soudy jde. Osoba blízká oné paní se nyní domáhá vrácení oné částky 770 000 Kč. Zdálo by se vám asi, že věc je jasná. Žalovaný byl zmocněn jak k zastupování oné starší paní, tak i k tomu, že si může převést (vzít) z jejího účtu onu částku 770.000 Kč.
Soudy řeší v této souvislosti celou řadu otázek, my jsme vám zprostředkovali odpověď na to, jak je to s plnou mocí, když zmocnitel onemocní duševní poruchou nebo když je zbaven svéprávnosti.
Soudy však musí řešit i otázku, jaký byl vlastně titul k převedení zmíněné částky 770 000 Kč. Byla snad uzavřena mezi zmocnitelkou a žalovaným darovací smlouva? Koho zajímají tyto otázky, tak ho odkazujeme na rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 27 Cdo 1977/2023, ze dne 16. 4. 2025 (spor jím ale vyřešen není).
Uvedený rozsudek odkazuje na jiný významný rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 28 Cdo 3823/2015, ze dne 1. 8. 2016, v němž najdete rozbor problematiky a výklady NS, podle jehož právních názorů má nižší soud (jemuž věc Nejvyšší soud vrátil) sporný případ řešit. Jsou v něm připomínány i výklady NS o tom, jaký má vlastně právní charakter vklad (složené peníze) u banky – jde o peněžní prostředky banky, za kterou má klient (majitel účtu) pohledávku.
A v dalším souvisejícím článku jsme v daných souvislostech varovali před unáhleným rozdáváním majetku, pokud jste nemocní a v depresi myslíte na smrt.
ČLÁNKY DO MAILU