Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období jejich splatnosti, může zaměstnanec podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zrušit pracovní poměr okamžitě, na hodinu. Ale tak úplně okamžité zrušení to rozhodně není.
Nějakou dobu musíte čekat, dát zaměstnavateli šanci a pracovat pro něj třeba v konečném důsledku zdarma, pokud nezaplatí. Lhůta 15 dnů se totiž nepočítá už od marného uplynutí termínu výplaty, tedy dne, kdy jste měli dostat peníze, ale až po uplynutí celého kalendářního měsíce, do kterého výplatní termín spadá. Protože se mzda vyplácí zpětně, tak lhůta 15 dnů se začíná počítat až po uplynutí celého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží.
Příklad, kdy poprvé můžete zrušit pracovní poměr
Pokud zaměstnavatel, který určil jako termín výplaty například 20. den následujícího měsíce, nezaplatil zaměstnanci za práci vykonanou v červnu 2018 mzdu nebo část mzdy ve výplatním termínu 20. července 2018, ani nejpozději do konce července 2018, běží ona patnáctidenní lhůta od 1. do 15. srpna 2018.
Pokud ani do 15. srpna 2018 zaměstnavatel nezaplatí, zaměstnanec může zrušit pracovní poměr nejdříve 16. srpna 2018, a teď už opravdu okamžitě. V den, kdy oznámení o zrušení pracovního poměru doručí zaměstnavateli, zaměstnání končí. (Pokud zaměstnavatel peníze nemá, jste ovšem nuceni pracovat celý červen a červenec a půlku srpna zdarma.)
Jak to udělat, co zaměstnavateli napsat
A pozor na formality, aby váš odchod nebyl neplatný: Zaměstnanec může podle § 59 zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl (subjektivní lhůta), nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl (objektivní lhůta). V tomto případě se uplatní zásadně jen ta první (subjektivní) lhůta. Pokud zaměstnavatel neplatí opakovaně, nezaplatí vám ani příště, tak vám běží zase nová lhůta a zase můžete zrušit pracovní poměr, ale kdyby vynechal jen jednu výplatu, musíte si hlídat dodržení původní lhůty.
A jak zrušení pracovního poměru napsat, co v něm uvést? V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec podle § 60 zákoníku práce skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Takže žádné ústní rozloučení.
V listině uveďte, že pracovní poměr rušíte pro nezaplacení mzdových nároků, které specifikujte, uveďte především, za jaké období a případně i výši dluhu, který vůči vám zaměstnavatel má. Musíte si přitom uvědomit, že každé peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům není mzdou nebo platem či jejich náhradou. Nejsou jimi například cestovní náhrady poskytované v souvislosti s pracovní cestou (stravné, náhrada pohonných hmot, amortizace vozidla apod.) ani peněžitá plnění – různé benefity – jako příspěvky na kulturní a sportovní akce, rekreaci, na penzijní připojištění atp.
Náhrada mzdy nebo platu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se však počítá a její včasné nevyplacení je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Nárok máte i na odškodnění
Jestli je ale zaměstnavatel insolventní, je proti němu podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium před podáním insolvenčního návrhu – psali jsme o tom v textu Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Od úřadu práce můžete získat přes sto tisíc – může zaměstnanec získat dlužné peníze od úřadu práce.
Může požadovat nejenom dlužnou mzdu, ale také náhradu mzdy za výpovědní dobu dvou měsíců, i když výpověď nepodal, ale zrušil pracovní poměr okamžitě. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, protože mu zaměstnavatel včas nevyplatil mzdu, plat nebo jejich náhradu nebo jejich část, totiž přísluší podle § 56 odst. 2 zákoníku práce od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Úřad práce může pomoci
Maximálně však dohromady může zaměstnanec získat od úřadu peníze za tři měsíce. Pokud by mu zaměstnavatel dlužil (jako v uvedeném příkladu) za červen, červenec a půlku srpna a ještě dva průměrné výdělky za výpovědní dobu, získá od úřadu práce jen peníze za tři měsíce. A musí přitom jít o kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno takzvané moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh proti zaměstnavateli, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři následující kalendářní měsíce.
Bude-li kupříkladu podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2018, úřad práce bude uspokojovat mzdové nároky za dobu od 1. 4. 2018 do 31. 10. 2018, včetně července 2018. Vyberete si ty nejvyšší částky, které vám za jednotlivé měsíce zaměstnavatel dluží.
Úřad práce vám ale nevyplatí více, než smí, a to za jeden měsíc nejvýše 41 384 Kč, pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium prohlášeno do 30. dubna 2018. Pokud 1. května 2018 a později, tak 44 256 Kč za měsíc.
Úřad práce vyplácí peněžitou pomoc při splnění daných podmínek jak současným, tak bývalým zaměstnancům insolventního zaměstnavatele, jak těm, kteří pro něj vydrželi dále pracovat, tak těm, kteří odešli.
Své mzdové nároky musíte uplatnit u úřadu práce nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky, které vám nezaplatil insolventní zaměstnavatel, zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. Čtěte podrobnosti: Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Od úřadu práce můžete získat přes sto tisíc
Se zbytkem (tedy dluhem za více než tři měsíce nebo částkami přesahující uvedené limity), či pokud nestihl pomoc od úřadu práce, musí zaměstnanec počkat na výsledky insolvenčního řízení. Pokud však proti zaměstnavateli není podán návrh na insolvenční řízení nebo prohlášeno moratorium a zaměstnavatel nic nedoplatí, musíte vymáhat dlužné peníze standardně v soudním řízení.
ČLÁNKY DO MAILU