Hlavní navigace

Kdy vám dobu dovolené určuje zaměstnavatel a kdy rozhodujete o termínu jen vy?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Pokud vám zbyla loňská dovolená – nejenže vám nepropadne, naopak 1. 7. 2018 získáte právo určit si její nástup bez ohledu na zaměstnavatele. Podobně by měly postupovat ženy na mateřské, aby se nepřipravily o peníze.

Doba čtení: 5 minut

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Měl by sestavovat ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u něj působí, rozvrh čerpání dovolené. Při určení rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel samozřejmě přihlíží především ke svým vlastním provozním potřebám, ale má přihlížet i k vašim oprávněným zájmům, jako je třeba péče o děti. Měl by proto pokud možno vyhovět rodičům, kteří chtějí trávit s dětmi letní školní prázdniny.

Čerpá-li se dovolená po částech, a ne vcelku, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na jiné délce čerpané dovolené. O tom, že máte čerpat dovolenou, musíte vědět nejméně 14 dnů předem. Nemůže vám tedy být určena na poslední chvíli. Leda byste souhlasili s kratším časem. Je-li to nezbytné z provozních důvodů, může zaměstnavatel rozhodnout i o celozávodní dovolené. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.

Dovolenkový formulář vám musí šéf podepsat

Vedle dovolené určené zaměstnavatelem, ať už naplánované v rozvrhu, nebo operativně nařízené, ale při dodržení lhůty 14 dnů, můžete i vy kdykoliv zaměstnavatele o poskytnutí dovolené sami požádat. Nemůžete však oznámit, že nepřijdete do práce a berete si dovolenou. Ani nestačí o dovolenou požádat a předpokládat, že zaměstnavatel vyhoví. Musí vám ji výslovně schválit. Pokud příslušný vedoucí zaměstnanec žádosti vyhoví a svým podpisem pod obvykle používaným formulářem žádost o dovolenou (tzv. dovolenka) požadovanou dobu čerpání dovolené odsouhlasí, dochází k písemnému oznámení vaší osobě. Někdy však putuje formulář rovnou na personální oddělení. Ověřte si, že vám šéf dovolenou schválil. Kdyby tomu tak nebylo, měli byste neomluvenou absenci v práci. Ale jsou dvě výjimky, kdy opravdu rozhodujete o nástupu své dovolené jenom vy.

Čerpejte dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Požádáte-li jako zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby vám navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, nebo jako zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby vám navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou jste oprávněni čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen vaší žádosti vyhovět.

Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou čerpáte rodičovskou dovolenou do doby, po kterou jste oprávněny čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Naproti tomu rodičovská dovolená ženy a u muže po uplynutí doby, po kterou čerpá rodičovskou dovolenou, jež odpovídá době, po kterou je žena-zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené jako výkon práce neposuzuje. Naopak je dobou, v důsledku které může dojít ke krácení dovolené za kalendářní rok.

Právě proto je třeba doporučit, aby zvláště zaměstnankyně nenastupovaly na rodičovskou dovolenou hned po skončení mateřské dovolené, ale využily svého práva a požádaly zaměstnavatele o to, aby mohly bezprostředně po skončení mateřské dovolené čerpat (placenou) dovolenou (tj. s nárokem na náhradu mzdy nebo platu), na kterou jim vznikl nárok, a teprve poté nastoupily rodičovskou dovolenou.

Výhodou je, že nepřijdete o tu část dovolené, kterou by vám jinak zaměstnavatel krátil po 100 a více zameškaných pracovních dnech čerpáním rodičovské dovolené v kalendářním roce. Zaměstnavatel totiž krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. (Psali jsme o tom např. zde, kde najdete i příklady.) 

Základní pravidla převádění nevyčerpané dovolené

Zaměstnavatel by měl všem zaměstnancům určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána v tom roce, ve kterém na ni nárok vznikl. Tedy dovolená za r. 2018 letos, dovolená za r. 2017 už by měla být vyčerpána, ale v praxi tomu tak pochopitelně vždy není. Nepodaří-li se dovolenou vyčerpat v tom roce, za který náleží, je zaměstnavatel povinen určit vám ji tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Tedy dovolená za rok 2017 v r. 2018, letošní dovolená za r. 2018 v příštím r. 2019. V případě, že nelze dovolenou vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Takže třeba až v přespříštím roce. (Nevyčerpaná dovolená z r. 2018 z důvodu kolize s rodičovskou dovolenou tak může být převedena třeba i do r. 2020.)

Ovšem neurčí-li zaměstnavatel čerpání dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, máte právo si určit čerpání dovolené sami. Čerpání dovolené jste povinni písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnete se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Platí pro vás tedy stejná lhůta jako pro zaměstnavatele.

Kdy a jak rozhodujete vy sami?

Pokud vám tedy zaměstnavatel neurčil nebo nestihne určit nástup nevyčerpané loňské dovolené za r. 2017 do 30. června 2018, můžete si čerpání této dovolené určit od 1. července 2018 sami. Takže ho neupomínejte. Právo určit dovolenou přejde přímo na vás. A nemusíte se doprošovat, dohadovat. Jestliže o termínu své dovolené rozhodnete hned 1. července 2018 a oznámíte jej zaměstnavateli, můžete klidně na dovolenou nastoupit už 15. července 2018, i když se to zaměstnavateli nebude líbit. A vůbec při tom nemusíte respektovat rozvrh čerpání dovolené vypracovaný zaměstnavatelem – pouze byste i vy měli dovolenou z předchozího roku určit tak, abyste ji vyčerpali do konce roku následujícího – tedy dovolenou z roku 2017 do konce roku 2018. Určete si ji tedy na 2. pololetí roku 2018.

diners2018

Proplacení bez čerpání volna jen při skončení pracovního poměru

Zaměstnavatel nesmí poskytovat náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, tedy dovolenou tzv. proplácet namísto jejího faktického čerpání (ačkoliv to samozřejmě je spojeno rovněž s vaším nárokem na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku), pokud pracovní poměr trvá. Vám přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

Poskytnutí náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, kterou vám zaměstnavatel neumožnil vyčerpat, lhostejno, zda proto, že její nástup neurčil zaměstnavatel, nebo jste její nástup případně posléze neurčili ani vy sami, je možné výhradně při skončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost určit vám čerpání dovolené, ani vy sami o čerpání dovolené nerozhodnete, právo na dovolenou nezaniká, avšak není možné za ni poskytnout náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku v rozsahu takto nevyčerpané dovolené, a to až do případného skončení pracovního poměru.

Našli jste v článku chybu?