Hlavní navigace

Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Z úřadu práce můžete dostat přes 140 000 Kč

4. 4. 2019
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
K 1. květnu 2019 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti.

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele má zaměstnanec právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce.

Maximální míra pomoci zaměstnancům bude na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. 5. 2019 zvýšena. Ukážeme si a vypočítáme na kolik.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být ovšem splněna ještě druhá základní podmínka, a to, že proti zaměstnavateli byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud se vejdou do rozhodného období

Mzdové nároky může (u úřadu práce) uplatnit (požadovat jejich náhradní výplatu) zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to jestliže je zaměstnanci za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Ohledně dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru se podmínka účasti na nemocenském pojištění nevyžaduje, takže dlužnou mzdu mohou žádat i zaměstnanci, kteří pobírají méně než 3000 Kč měsíčně, což je právě hraniční výše příjmu rozhodující pro účast na nemocenském pojištění (kromě příjmu z dohody o provedení práce), jak jsme o ní psali. A následně potom o následném „srovnání“ limitu pro účast na nemocenské pojištění s limitem pro uplatnění srážkové daně.

O co můžete žádat

  • Běžnou mzdu či plat,
  • odstupné,
  • náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  • odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Za co náhradu nedostanete

  • Způsobené škody věcné nebo na zdraví,
  • cestovní náhrady (jako stravné, náhrada jízdních výdajů),
  • ani různé peněžní benefity (třeba příspěvky na stravování, na penzijní připojištění).

Musí jít jen a jen o mzdové nároky, jak je určuje zákon.

Viníkům se nepomáhá, vrcholní manažeři nic nedostanou

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nárok na peněžitou pomoc.

Rozhoduje doba, za kterou nároky náleží

Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž (za něž) tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 12. 2018, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2018 do 31. 3. 2019, včetně prosince 2018. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2019, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2019 do 31. 10. 2019, včetně července 2019.

Mzdové nároky můžete uplatňovat za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vyberete sami a specifikujete je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy vám zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu, musíte si vybrat.

Logicky si vyberete ty nejvyšší. Ale musí to být jen částky za 3 vybrané měsíce z rozhodného období.

Žádost od vás přijme kterákoliv pobočka úřadu práce.

Pouze jednou v období 1 roku můžete uplatnit mzdové nároky vůči jednomu a témuž zaměstnavateli.

Příklad

Kdyby tedy třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.

Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 4. 9. 2019 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2019) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2019, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2019 a za říjen 2019, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn. že například v září 2019 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2019, natož pak za zmíněný říjen 2019, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná).

Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2019, musí si zaměstnanec vybrat podle výše ze svých nároků z období 4 měsíců od července až říjen 2019, a to jen za 3 měsíce.

Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 18. 4. 2019 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna – započitatelný příjem za leden 2019 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, odměnu právě za tyto 3 měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce jako uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2019, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2019 nikoliv.

Pozor na lhůty

Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. (Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy pro období od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.) Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Kolik peněz lze dostat, se vypočte podle tzv. rozhodné částky

Pro období od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2019 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2018 až do 30. 4. 2019) jde o částku 29 504 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 44 256 Kč.

A pro období od 1. 5. 2019 do 30. 4. 2020 (tedy byl-li, nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2019) jde nově o částku 31 885 Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 92/2019 Sb.). 1,5násobkem této částky je částka 47 828 Kč.

Nejvýše jde o 4,5násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou můžete (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 132 768 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2019 včetně), resp. částka 143 484 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2019). Uvedené částky jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody, tj. před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou uplatňujete mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem vám oznámí termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

dan_z_prijmu

Nesouhlasí-li však výše vámi uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční. Redakčně zkráceno.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).