Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb.) má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce.
Maximální míra pomoci zaměstnancům bude na základě každoroční pravidelné valorizace od začátku května zvýšena. Ukážeme si a vypočítáme na kolik.
Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být ovšem splněna ještě druhá základní podmínka. Na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) musel být podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, respektive na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.
Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci
Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to jestliže je zaměstnanci za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.
Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.
Jen mzdové nároky
Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu či plat, ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Žádat lze také o odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Čtěte podrobnosti: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce
Neposkytuje se ovšem náhrada pracovníkovi způsobené škody, ať škody věcné, nebo na zdraví, cestovní náhrady (jako stravné, náhrada jízdních výdajů) ani různé peněžní benefity (třeba příspěvky na stravování, na penzijní připojištění). Musí jít jen a jen o mzdové nároky, jak je určuje zákon.
Vrcholní manažeři nic nedostanou
Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.
Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.
Čtěte také:
Žádost přijmou všechny pobočky úřadu práce
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.
O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má:
- sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
- místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
- bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
Sledujte internet a úřední desku úřadu práce
Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce České republiky na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.
Tyto informace Úřad práce České republiky rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.
Rozhoduje doba, za kterou nároky náleží
Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž (za něž) tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.
Byl-li například podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 12. 2017, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2017 do 31. 3. 2018, včetně prosince 2017. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2018, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2018 do 31. 10. 2018, včetně července 2018.
Peníze za tři zvolené měsíce
Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za tři měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší. Ale musí to být jen částky za tři vybrané měsíce z rozhodného období.
Kdyby tedy třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen dvě třetiny mzdy a třetinu mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch šest dlužných třetin čili dvě celé mzdy, ale jen tři třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.
Příklad 1: Jestliže bude například návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 4. 9. 2018 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2018) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2018, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2018 a za říjen 2018, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn. že například v září 2018 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2018, natož pak za zmíněný říjen 2018, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná). Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2018, musí si zaměstnanec vybrat podle výše ze svých nároků z období čtyř měsíců od července do října 2018, a to jen za tři měsíce.
Příklad 2: Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 18. 4. 2018 (rozhodné období tedy je od 1. 1. do 31. 7. 2018) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna – započitatelný příjem za leden 2018 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, odměnu právě za tyto tři měsíce, může zaměstnanec požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2018, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2018 nikoliv.
Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období jednoho roku pouze jednou: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.
Je nutno dodržet lhůty
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.
Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
Výši pomoci určuje statistika
Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.
Pro období od 1. 5. 2017 do 30. 4. 2018 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2017 až do 30. 4. 2018) jde o částku 27 589 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 41 384 Kč. A pro období od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2019 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2018) jde o částku 29 504 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 53/2018 Sb.). 1,5násobkem této částky je částka 44 256 Kč.
| pro období | je (resp. byla) částka | podle | |
| do 30. dubna 2001 | 12 658 Kč | nařízení vlády č. 166/2000 Sb. | |
| od 1. května 2001 | do 30. dubna 2002 | 13 491 Kč | vyhlášky č. 161/2001 Sb. |
| od 1. května 2002 | do 30. dubna 2003 | 14 642 Kč | vyhlášky č. 187/2002 Sb. |
| od 1. května 2003 | do 30. dubna 2004 | 15 707 Kč | vyhlášky č. 134/2003 Sb. |
| od 1. května 2004 | do 30. dubna 2005 | 16 917 Kč | vyhlášky č. 285/2004 Sb. |
| od 1. května 2005 | do 30. dubna 2006 | 18 035 Kč | sdělení č. 188/2005 Sb. |
| od 1. května 2006 | do 30. dubna 2007 | 19 030 Kč | sdělení č. 102/2006 Sb. |
| od 1. května 2007 | do 30. dubna 2008 | 20 211 Kč | sdělení č. 87/2007 Sb. |
| od 1. května 2008 | do 30. dubna 2009 | 21 692 Kč | sdělení č. 102/2008 Sb. |
| od 1. května 2009 | do 30. dubna 2010 | 23 542 Kč | sdělení č. 80/2009 Sb. |
| od 1. května 2010 | do 30. dubna 2011 | 23 598 Kč | sdělení č. 99/2010 Sb. |
| od 1. května 2011 | do 30. dubna 2012 | 23 951 Kč | sdělení č.129/2011 Sb. |
| od 1. května 2012 | do 30. dubna 2013 | 24 319 Kč | sdělení č. 136/2012 Sb. |
| od 1. května 2013 | do 30. dubna 2014 | 25 101 Kč | sdělení č. 88/2013 Sb. |
| od 1. května 2014 | do 30. dubna 2015 | 25 128 Kč | sdělení č. 50/2014 Sb. |
| od 1. května 2015 | do 30. dubna 2016 | 25 686 Kč | sdělení č. 94/2015 Sb. |
| od 1. května 2016 | do 30. dubna 2017 | 26 467 Kč | sdělení č. 103/2016 Sb. |
| od 1. května 2017 | do 30. dubna 2018 | 27 589 Kč | sdělení č. 120/2017 Sb. |
| od 1. května 2018 | do 30. dubna 2019 | 29 504 Kč | sdělení č. 53/2018 Sb. |
Nejvýše dostanete 4,5násobek
Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 124 152 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2018 včetně), respektive částka 132 768 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2018).
Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.
Jak na to
Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.
Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.
Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období.
Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.
Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda
Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do deseti dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za jeden měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.
ČLÁNKY DO MAILU