Hlavní navigace

Zaměstnavatel dluží peníze. Kdo získá dlužnou výplatu od úřadu práce?

12. 5. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Mzdové nároky, které jim nevyplatil a zůstal dlužen zaměstnavatel, může zaměstnancům uhradit stát prostřednictvím úřadů práce. Jaké pro to musejí být splněny podmínky?

Rozsah, míru pomoci, tedy její limity čili maximální peněžní částky, které může zaměstnanec dostat, jakož i podmínky, za kterých lze peníze získat, stanoví zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (118/2000 Sb.). Zákon ovšem pamatuje a řeší jen situace, když je zaměstnavatel v platební neschopnosti, neřeší třeba situace, kdy existuje mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem spor o to, kolik má zaměstnanec dostat peněz nebo zda je má vůbec dostat.

Zaměstnavatel musí být v insolvenci. A věřitelé alespoň dva

Nestačí jen, že zaměstnavatel dluží zaměstnancům výplaty. Musí být splněna ještě druhá ze dvou základních podmínek, a to že na zaměstnavatele byl podán u příslušného soudu insolvenční návrh (nebo na něho bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení). Insolvenční návrh mohou podat i sami zaměstnanci.

Z povahy věci nestačí jen jeden zaměstnanec, musí být přinejmenším dva. Zaměstnavatel musí dlužit po splatnosti více subjektům. Zaměstnanci se však zpravidla nemusí namáhat se psaním a podáváním insolvenčního návrhu.

Málokdy to bývá tak, že by zaměstnavatel dlužil jen zaměstnancům, a ne současně i svým obchodním partnerům. Insolvenční návrh může podat jiný podnikatel, jiná firma, třeba dodavatel, jakýkoliv věřitel. Jak se ale zaměstnanci dozvědí, že byl insolvenční návrh podán, resp. byly splněny obě podmínky pro zahájení vyplácení pomoci, když insolvenční návrh nepodali přímo oni?

Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc, vyvěšuje Úřad práce České republiky na své úřední desce. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele, o podání insolvenčního návrhu. Tyto informace Úřad práce ČR rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách. Ministerstvo takto informuje i o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci o peněžitou pomoc žádat.

Co úřad proplácí čili co jsou mzdové nároky?

Úřady práce uspokojují jen mzdové nároky zaměstnanců, jako jsou dlužné mzdy, platy, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich náhrady a odstupné. Stát nenahrazuje jiné dlužné částky, na které mají zaměstnanci nárok, jako třeba cestovní náhrady, stabilizační příspěvky, příspěvky na stravování, na dopravu, na bydlení v místě výkonu práce, na vzdělávání, na penzijní připojištění a jiné.

Peníze mohou získat nejen současní, ale i bývalí zaměstnanci

Uspokojení uvedených mzdových nároků může požadovat zaměstnanec v pracovním poměru, ale i tzv. brigádníci. Pomoc tak mohou dostati i ti, kdož pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Podmínky smlouvy však musí zakládat účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to je tehdy, jestliže za kalendářní měsíc dosáhla výše výdělku nejméně 10 001 Kč hrubého.

U dohody o pracovní činnosti se účast na nemocenském, resp. důchodovém pojištění nevyžaduje, takže pomoc může získat i ten, kdo vydělává měsíčně méně než 3500 Kč. Limit je v tomto smyslu určen jen pro dohodu o provedení práce.

Někdo má se zaměstnavatelem trpělivost a zůstane u něj pracovat, i když nedostává plnou mzdu. Někdo tu trpělivost nemá a skončí ihned, jak je to možné. My však víme, že i okamžité zrušení pracovního poměru kvůli tomu, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu, není zase tak rychlé, jak by napovídal název „okamžité“ zrušení pracovního poměru.

Zaměstnanec může „okamžitě“ zrušit pracovní poměr, pokud mu zaměstnavatel do 15 dnů po uplynutí období splatnosti nevyplatil uvedené mzdové nároky. Jenže mzda je splatná až v kalendářním měsíci následujícím po vykonání práce. Nerozhoduje stanovený nebo dohodnutý termín výplaty, ale splatnost mzdy. A teprve po uplynutí 15 dnů od splatnosti může zaměstnanec zrušit pracovní poměr.

Takže zaměstnanec musí čekat na mzdu celý následující měsíc + 15 dnů dalšího měsíce, a teprve až 16. den onoho dalšího měsíce může nejdříve zrušit pracovní poměr.

Někomu zase mohl skončit pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. Ovšem peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud jim je zaměstnavatel dluží za určité, tzv. rozhodné období. Jak to funguje, o tom jsme psali v článku Pomoc zaměstnancům při insolvenci zaměstnavatele byla znovu zvýšena. Rozhodné období je měsíc, ve kterém byl podán insolvenční návrh, a 3 kalendářní měsíce předcházející a 3 měsíce následující. Rozhodné období je tedy 7 měsíční.

Koho se pomoc netýká

Peníze ovšem nemůže od úřadu práce získat zaměstnanec, který byl v onom rozhodném období (7 měsíců) statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu zaměstnavatele a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.

Takový vedoucí zaměstnanec (manažer) totiž mohl insolvenci sám zavinit, a tak nemá nárok na peněžitou pomoc. Nicméně pokud zastával funkci dříve, a posléze pracuje na jiné pozici, pak i jeho se týká možnost, aby mu jeho mzdové nároky namísto zaměstnavatele uhradil úřad práce.

Všechny pobočky úřadu práce přijímají žádosti o peněžitou pomoc

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu), nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku (nebo její kontaktní pracoviště), která není místně příslušná, a nebude tak o nároku na pomoc rozhodovat, předá zaměstnancovu žádost místně příslušné krajské pobočce.

Která pobočka úřadu práce je místně příslušná?

O nároku na peněžitou pomoc rozhoduje Úřad práce ČR prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž obvodu má

  • sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
  • bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Co uvést do žádosti o peníze

Žádost se podává písemně.

Zaměstnanec uvede zejména:

  • jméno a příjmení,
  • rodné číslo nebo datum narození,
  • adresu svého bydliště.
  • název nebo jméno zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště,
  • specifikaci výše uplatňovaných mzdových nároků (tj. kolik peněz zaměstnanec požaduje),
  • údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (z pomoci se totiž srážejí odvody podobně jako ze mzdy či platu, proto je potřeba uvést i zdravotní pojišťovnu, u níž je zaměstnanec pojištěn),
  • účet u peněžního ústavu, na který chce dostat peníze,
  • součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik mu zaměstnavatel dluží.

Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.

Údaje uvedené zaměstnancem si pobočka úřadu práce ověří

Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody.

V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

skoleni_15_4

Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši.

Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).