Hlavní navigace

Platíte si „staré“ penzijní připojištění? Prověřte smlouvu, zda po vás může někdo dědit

12. 5. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Smlouvy o penzijním připojištění staršího data v sobě mohou skrývat riziko, že v případě vaší smrti i smrti oprávněné osoby už se zbytek rodiny k penězům nedostane.

Představte si, že například zemře váš tatínek, který si dlouhá léta platit penzijní připojištění (PP), tedy starý typ „penzijka“, které bylo možné sjednávat do konce roku 2013.

Ve smlouvě si sjednal doživotní výplatu, tedy po nástupu do důchodu mu pravidelně chodila měsíční dávka, přilepšení k penzi. Ve smlouvě uvedl svoji manželku, vaši maminku, jako oprávněnou osobu, na kterou měla v případě manželovy smrti výplata měsíčních dávek přejít. Maminka pak několik let tyto výplaty skutečně dostávala, avšak poté podlehla těžké nemoci a zemřela také.

A tím v některých případech končí i výplata tatínkem naspořených peněz. Zbytek rodiny, například pozůstalé dospělé děti, už na zbytek tatínkových peněz nemají nárok.

Záleží totiž na tzv. penzijním plánu každé penzijní společnosti, který byl platný v době sjednání penzijního připojištění dané penzijní společnosti. Těch může být hned několik, aktualizují se v nich podmínky tak, jak jde čas.

Po smrti oprávněné osoby peníze zůstanou ve fondu

Penzijní společnosti v České republice existují od roku 1994. Lidé, kteří si sjednali penzijní připojištění v roce 2000, tedy mohou mít penzijko sjednané za odlišných podmínek než ti, kdo si ho založili v roce 2005, a jiné zase lidé spořící od roku 2010.

Podle penzijních plánů se totiž peníze po zemřelém účastníkovi penzijního připojištění mohou předat oprávněné osobě dvěma způsoby:

  • jednorázovým odbytným, tedy naspořené peníze, které budou vyplaceny bez státních příspěvků,
  • výplatou formou pozůstalostní penze, která bude vyplácena včetně státních příspěvků ve splátkách podle daného penzijního plánu.

Tady však může nastat háček.

Jestliže oprávněná osoba zemře dříve, než dojde k výplatě celkové výše pozůstalostní penze, dosud nevyplacené peníze překvapivě nebudou součástí pozůstalosti oprávněné osoby, a nebudou tak předmětem dědického řízení. Tyto finanční prostředky naopak zůstanou v příslušném penzijním fondu a budou použity pro plnění penzijního připojištění, upozorňuje advokátka Lenka Příkazská. V určitých případech totiž v penzijních plánech bývá zakomponováno ustanovení o tom, že nároky oprávněných osob zanikají jejich úmrtím a nejsou předmětem dědictví, což ovšem vůbec neodporuje zákonu.

Běžná praxe: po oprávněné osobě se už nic nedědí

Toto ustanovení mají například některá penzijní připojištění od Penzijní společnosti České spořitelny nebo od Conseq penzijní společnosti.

Na trhu je běžné, že ustanovení penzijních plánů starého penzijního připojištění říká, že v případě úmrtí oprávněné osoby v průběhu výplaty pozůstalostní penze získávají nárok na výplatu zbylé částky penzijního připojištění ostatní účastníci příslušného penzijního fondu. Toto ustanovení je součástí smluv o penzijním připojištění i u naší penzijní společnosti, vyjádřil se za Penzijní společnost České spořitelny Lukáš Kropík.

Vzhledem k tomu, že do starého systému penzijního připojištění již nelze vstupovat, není příliš možností, jak toto ustanovení ze stávajících smluv vyjmout. Pokud by v budoucnosti došlo k popsané situaci u nás, snažili bychom se o individuální přístup k pozůstalým, samozřejmě v rámci toho, co by nám platná legislativa umožnila. Jinak smlouvy v novém systému doplňkového penzijního spoření již toto ustanovení neobsahují a v případě úmrtí klienta se příslušná částka stává automaticky předmětem dědického řízení, a to i v případě úmrtí oprávněné osoby. I proto stávající klienty starého penzijního připojištění, u kterých je to vhodné, přesvědčujeme k přechodu do nového systému doplňkového penzijního spoření, dodal.

Podobně to má také Conseq penzijní společnost: V případě úmrtí oprávněné osoby v době již probíhající výplaty pozůstalostní penze z penzijního připojištění zůstávají nevyplacené prostředky součástí majetku fondu, potvrdila pro Měšec pracovnice klientského centra Zlata Pulkrábová.

Generali penzijní společnosti zůstávají po úmrtí oprávněné osoby veškeré zbylé peníze také v majetku fondu.

Pozůstalostní penze je vyplácena fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě, za splnění podmínek daných příslušným penzijním plánem. V případě, že tato fyzická osoba v průběhu výplaty pozůstalostní penze zemře, nárok na penzi ze zákona neexistuje, a nebude tak předmětem dědického řízení. Zbylé finanční prostředky pak zůstávají v penzijním fondu, říká Petr Brousil z Generali penzijní společnosti.

Podobné podmínky má i ČSOB Penzijní společnost: Nárok na výplatu pozůstalostní penze zaniká úmrtím oprávněné osoby, pokud penzijní plán nestanoví explicitně jiný postup, uvedl mluvčí společnosti Patrik Mádle.

Staré „penzijko“ má dvakrát víc lidí než doplňkové penzijní spoření

Střadatelů ve „starém“ penzijku je přitom mnohem více než v novém doplňkovém penzijním spoření (DPS), které existuje od roku 2012.

Podle údajů Asociace penzijních společností si na konci roku 2021 spořilo na penzi celkem 4 430 061 účastníků. Z toho 2 962 412 má své peníze v transformovaných fondech (tedy staré penzijní připojištění) a 1 467 649 lidí vkládá peníze do účastnických fondů, tedy nového DPS. Penzijní společnosti spravovaly ve svých fondech prostředky účastníků v celkové výši 566,7 mld. Kč.

Peníze získané v původním penzijním připojištění se v případě úmrtí původního střadatele mohou smrsknout už od samého počátku.

Pokud se oprávněná osoba rozhodne pro jednorázovou výplatu, ochudí se o veškeré státní příspěvky. Z toho vyplývá, že například pro pozůstalou manželku je výhodnější forma pozůstalostní penze. Ovšem v případě, že manželka už se netěší pevnému zdraví, zase čelí riziku, že v případě její smrti už zbývající peníze nedostane v rodině vůbec nikdo.

Tyto podmínky v penzijních plánech však neplatí nutně u všech penzijních společností.

Allianz penzijní společnost, KB Penzijní společnost a NN Penzijní společnost počítají podle svých vyjádření s převodem peněz dědicům i po smrti oprávněné osoby.

Pokud vznikne oprávněné osobě nárok na výplatu penze po úmrtí účastníka, začne se penze vyplácet a oprávněná osoba zemře, další postup záleží na tom, jakým penzijním plánem se smlouva řídí. Dle některých penzijních plánů přechází nárok na výplatu na další oprávněnou osobu nebo výplata přechází do dědictví po oprávněné osobě, uvedla za Allianz penzijní fond mluvčí Marie Petrovová.

Podobně se k vyplácení naspořených peněz staví i KB Penzijní společnost:

Zemře-li nejen účastník PP, ale i oprávněná osoba, která si po smrti účastníka nechala vyplácet naspořené peníze formou důchodu (pozůstalostní penze), stává se pozůstalostní penze součástí dědictví po oprávněné osobě, potvrdil Vladimír Jeřábek, předseda představenstva KB Penzijní společnosti.

V NN Penzijní společnosti se maximálně snažíme postupovat v zájmu klienta. Proto v případě, kdy zemře účastník PP a následně i oprávněná osoba, která čerpala pozůstalostní penzi, vyplácíme naspořené prostředky dědicům, není-li tedy na smlouvě o PP uvedena žádná další oprávněná osoba, potvrdil Jan Zimmermann, ředitel penzí NN Penzijní společnosti.

Kde naspořené peníze zůstanou ve fondu v případě smrti oprávněné osoby
Název penzijní společnosti Peníze skončí ve fondu*  Počet smluv PP ke konci roku 2021
Allianz penzijní společnost NE 354 593
Conseq penzijní společnost ANO 68 099

ČSOB Penzijní společnost
ANO 420 099

Generali penzijní společnost

ANO
784 504
KB Penzijní společnost
NE
330 774
NN Penzijní společnost NE 243 474
Penzijní společnost České spořitelny ANO 330 774
Rentea penzijní společnost nemá PP
UNIQA penzijní společnost některé ANO
(záleží na datu vzniku smlouvy)
243 799
 * Dle vyjádření jednotlivých penzijních společností ze dne 10. května 2022
 

Jak naspořené peníze v případě úmrtí zachovat pro rodinu?

Jedinou možností, jak mohou peníze přejít do majetku zbylých členů rodiny, je převést peníze do „nové“ formy doplňkového penzijního spoření (DPS). Jediným momentem, kdy ani z DPS pozůstalí dědictví neuvidí, je případ, kdy si účastník zvolil výplatu doživotní penze a neuvede oprávněnou osobu, které by náležel pozůstalostní důchod. Pokud zemře v době, kdy už se mu renta vyplácí, pak peníze nikdo nezdědí.

To ze zákona nabízí možnost jednorázového vyrovnání všech naspořených peněz, a to včetně výnosů a státních příspěvků, přímo určené osobě, stejně tak i dědici, pokud si určenou osobu střadatel ve smlouvě neustanovil.

Podmínkou je podle § 20 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření, že účastník musí dosáhnout 60 let věku a musí spořit minimálně 60 měsíců. Pokud nebudou tyto podmínky splněny, určená osoba má nárok na odbytné, tedy na výplatu naspořených peněz bez státních příspěvků.

Účastník tak již ve většině případů není nucen přemýšlet, zdali je pro jeho blízké výhodnější forma dědictví, nebo zvolení si určené osoby pro výplatu naspořených prostředků pro případ úmrtí účastníka.

Avšak i DPS má svá pro a proti, a to proto, že už se nejedná ani tak o spoření, jako spíš o 100% investování, se všemi investičními riziky, kdy vaše střádání peněz může přinést příjemný zisk, stejně jako utrpět bolestivou ztrátu. Na rozdíl od starého penzijního připojištění, které garantuje určitý, byť malý, zisk.

Tato garance vyplývá ze zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a spočívá v tom, že pokud by výsledkem hospodaření penzijního fondu byla ztráta, je povinností penzijního fondu zabezpečit její pokrytí z vlastních zdrojů. Těmi mohou být nerozdělený zisk minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu penzijního fondu.

Vyvstává tak otázka, jak i v případě penzijního připojištění ochránit naspořené prostředky včetně státního příspěvku pro své blízké.

skoleni_8_6

V prvé řadě by si měl účastník penzijního připojištění řádně prověřit smluvní dokumentaci a penzijní plán svého penzijního fondu. Pokud z těchto dokumentů nebude postup penzijního fondu zřejmý, měl by se účastník taktéž obrátit na příslušnou penzijní společnost a prověřit její přístup k otázkám nároků oprávněných osob při úmrtí účastníka. Pokud účastník již má zvolenou oprávněnou osobu, měl by této také předat veškeré podstatné informace o podmínkách penzijního připojištění, radí advokátka Lenka Příkazská.

Účastníci penzijního připojištění by měli dále zvážit, zdali si vůbec zvolí oprávněnou osobu, které bude vyhovovat právo na pozůstalostní penzi se státními příspěvky s vědomím, že tyto peníze mohou v krajním případě zůstat penzijnímu fondu, nebo se spokojí s tím, že částka ve výši odbytného bez státních příspěvků bude předmětem dědického řízení. Nutno podotknout, že při dědickém řízení je dále potřeba zohlednit odměnu příslušného notáře.

Zhodnocení prostředků v penzijním připojištění v letech 2013–2020

Zhodnocení penzijního připojištění v letech 2013 - 2020

Zhodnocení penzijního připojištění v letech 2013–2020

Autor: Asociace penzijních společností ČR

Zhodnocení prostředků v doplňkovém penzijním spoření 2015–2021

Zhodnocení účastnických fondů v letech 2015 - 2021

Zhodnocení účastnických fondů v letech 2015–2021

Autor: Asociace penzijních společností ČR
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).