Práce na dálku je jedním z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů. Firmy ho poskytují u profesí, kde je možné tuto variantu využít, tedy zejména pro „kancelářská“ zaměstnání. Doposud představovala práce na dálku víceméně ústní dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nyní se však home office dostává do novely zákoníku práce, která vstoupila v platnost od 1. října 2023.
Pro práci na dálku musí existovat písemná dohoda
Hned na začátek je důležité říct, že home office od začátku byl a stále zůstává nenárokovou formou výkonu práce. Můžete o něj požádat, ale ani po začátku platnosti novely zaměstnavatel není povinen komukoli vyhovět. Zaměstnavatel může váš návrh na práci z domova odmítnout, jen u některých skupin zaměstnanců musí více zvážit, zda dokáže vyhovět, či nikoli. Koho se to týká, si řekneme v článku níže.
Největší změnou v práci na dálku je povinnost uzavřít písemnou dohodu o této formě práce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud se tak nestane, pak se zaměstnavatel dopouští přestupku a může za chybějící dohodu zaplatit pokutu až 300 tisíc Kč.
Tuto dohodu o práci na dálku lze naopak také vypovědět, a to buď z jakéhokoli důvodu, nebo také úplně bez důvodu s výpovědní lhůtou 15 dnů. Novela zákoníku práce však umožňuje, abyste si sjednali jinou délku výpovědní doby, dokonce i nemožnost ukončení dohody výpovědí.
Spotřebovaná voda a energie při home office
Od 1. října 2023 už budete mít nárok na uplatnění nákladů spojených za práci mimo pracoviště za spotřebovanou elektřinu nebo plyn, případně vytápění a vodu a podobně.
Jakou formou své náklady uplatníte?
- Můžete požádat o náhrady nákladů, které vám vznikly a které budete muset zaměstnavateli prokázat,
- nebo si se zaměstnavatelem dohodnete paušální částku náhrady nákladů.
Paušální částku bude každoročně určovat Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vždy k 1. lednu kalendářního roku, a to vyhláškou podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností, který bude upravený pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.
Nejnověji MPSV stanovilo paušální náhradu ve výši 4,6 Kč za hodinu.
MPSV také může hodinovou sazbu změnit i v mimořádném termínu, pokud dojde k výrazné změně ve spotřebě domácností s vyšší odchylkou než 20 %. To může nastat třeba v případě skokového nárůstu cen energií, jaký jsme zažili v uplynulém roce.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na vyšší paušální sazbě, než nařizuje vyhláška, ale jen v soukromém sektoru. Zaměstnanci státu, územních samosprávných celků a další, kteří pobírají plat, nikoli mzdu, na vyšší paušál mít nárok nebudou.
Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem
Plat i mzda je odměna za odvedenou práci, jen se formálně liší v tom, kdo tuto odměnu pobírá. Plat dostávají lidé, kteří pracují ve státní sféře, případně pro kraje a obce, nebo pro rozpočtové a příspěvkové organizace. Jejich plat pochází z veřejných peněz a řídí se platovými tabulkami. Ty se liší podle sektorů, například jinou tabulku mají učitelé, policisti nebo úředníci.
Naproti tomu mzdu dostávají ti, kdo pracují pro firmy v soukromém sektoru. Výše mzdy si určují firmy samy.
Novela zákoníku práce však umožňuje i variantu, kdy jako zaměstnanec nemusíte za práci z domova dostávat vůbec žádné náhrady. Toto však musí být v dohodě o práci na dálku výslovně ujednáno.
„Dohodáři“ a nárok na úhradu nákladů
U zaměstnanců, jejichž smluvní vztah je založený na dohodě o provedení práce (DPP) nebo dohodě o pracovní činnosti (DPČ), bude situace odlišná. Tito lidé primárně nebudou mít nárok na hrazení vzniklých nákladů, ale pokud se se svým zaměstnavatelem dohodnou na opaku, pak jim je zaměstnavatel proplácet může. V tomto případě tedy záleží jen na ochotě zaměstnavatele vyjít „dohodáři“ vstříc.
Pravidla rozvržení pracovní doby pro home office
Se zaměstnavatelem si můžete dohodnout, že budete práci na dálku vykonávat v pracovní době, kterou si sami rozvrhnete, nesmí však přesáhnout délku 12 hodin. V případě, že musíte odejít k lékaři nebo na jinou pochůzku z vážných osobních důvodů, pak nemáte nárok na náhradu mzdy nebo platu.
Pro někoho benefit, pro jiného nutnost. Rozhodnout však musí zaměstnavatel
Novela zvýhodňuje některé skupiny zaměstnanců, kteří, v případě, že to charakter práce umožní, mají větší šanci si se zaměstnavatelem práci z domova domluvit.
Jde o:
- Těhotné ženy,
- zaměstnance či zaměstnankyně pečující o dítě mladší 9 let, nebo
- lidi, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
V takovém případě by měl zaměstnavatel vyhovět, ale pokud jde o práci, která se z domova dost dobře dělat nedá, pak má právo takovou žádost odmítnout, musí ji však písemně zdůvodnit. Pokud o home office písemně požádá jakýkoli jiný zaměstnanec, který nespadá do vyjmenovaných skupin, pak mu zaměstnavatel ani odpovědět nemusí.
O to, zda zaměstnavatel musí, nebo nemusí zaměstnanci při žádosti o home office vyhovět (v případě výše uvedených skupin), se při vzniku novely sváděl tuhý boj mezi zákonodárci a zaměstnavatelskými svazy.
Situace, kdy může zaměstnavatel práci na dálku nařídit
Zákon pamatuje na situace, při kterých lze práci na dálku písemně nařídit. Musí vždy jít o rozhodnutí ze strany orgánu veřejné moci a na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro takovou práci způsobilé. Tato nařízení se tedy bude týkat situací, jaké jsme zažili například v době pandemie covidu-19.
Jako zaměstnanci pak musíte na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které vám zaměstnavatel může práci na dálku nařídit, nebo mu musíte sdělit, že nemáte k dispozici žádné místo, odkud by se dala práce na dálku realizovat.
K čemu opravdu využíváte možnost práce z domova?
Jak často firmy možnost práce z domova svým zaměstnancům nabízejí?
Hospodářská komora si letos na jaře udělala průzkum mezi členskými firmami a zjistila, že:
- více než třetina z nich (35 %) práci z domova nenabízí, protože to neumožňuje charakter práce,
- 29,4 % firem umožňuje práci z domova spíše sporadicky, méně než jednou týdně,
- v 10,1 % firem pracují lidé z domova alespoň jednou týdně,
- několikrát týdně pracují z domova zaměstnanci 14,8 % firem,
- práci z domova na denní bázi umožňují 2,3 % firem.
K úlevě snad všech zaměstnavatelů se do nových pravidel pro home office nakonec nedostaly těžko splnitelné požadavky, které si původně MPSV představovalo. Hrozilo, že zaměstnavatelé (ze státního i soukromého sektoru) budou muset hradit paušální náklady na práci z domova zaměstnancům povinně, i kdyby to třeba zaměstnanec nepožadoval. V době přípravy zákona se ještě hovořilo o hodinové sazbě 2,80 Kč.
Také se původně schylovalo k tomu, že by zaměstnavatelé museli zajišťovat podmínky pro bezpečnost práce v domácnostech svých zaměstnanců, tedy i hygienické a požární standardy.
Souhlas s prací na dálku v případě těhotných žen a pečujících osob měl být původně pro zaměstnavatele také povinný. Nakonec ale zákonodárci přijali vysvětlení od zaměstnavatelů, že home office u určitých povolání zařídit nelze, a tudíž není možné, aby takové ustanovení zákona možnost práce na dálku povinně přikazovalo.
ČLÁNKY DO MAILU