Zaměstnanec, řidič dodavatele – obchodní společnosti, vyrábějící kola, použil při jejich vykládce, proti řediteli odběratele – obchodního domu oslovení “ty buzerante”. Prokázalo se to výpovědí svědků, mezi něž patřil i samotný adresát výroku. Zaměstnanec za to dostal okamžité zrušení pracovního poměru. Rozvázání pracovního poměru však odmítl uznat, a podal proto žalobu na jeho neplatnost.
Soud prvního stupně konstatoval, že použitím hrubého, urážlivého výrazu vůči obchodnímu partneru svého zaměstnavatele (žalované) žalobce porušil povinnost uloženou mu zákoníkem práce, tedy jednal hrubě proti zájmům žalované, přičemž tak učinil zvlášť intenzivním způsobem. Proto je okamžité zrušení pracovního poměru důvodné a platné. Soud prvního stupně, ačkoli si byl vědom, že v důsledku chování žalobce nedošlo k omezení či zastavení obchodní spolupráce mezi žalovanou a obchodním domem, zdůraznil, že v současném konkurenčním tlaku mezi podnikajícími subjekty mohl žalobce svým chováním ohrozit významnou část obchodních aktivit žalované. Soud prvního stupně proto zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované je neplatné. Zaměstnanec si však podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, ale neuspěl.
Jak se propuštěný zaměstnanec bránil
Bývalému zaměstnanci nepomohlo ani to, že po vyhlášení rozsudku se mu podařilo zjistit jméno nezúčastněné osoby, která nemá vztah ani k němu ani k obchodnímu domu. Šlo o nezúčastněného a náhodného svědka, který byl přítomen události při vykládce kol, a to jako řidič dodavatele jiného zboží tomuto obchodnímu domu. Tento svědek podle názoru žalobce mohl prokázat, že ze strany řidičů žalované neslyšel žádné slovní napadání vedení obchodního domu. Žalobci nepomohlo ani to, že svědkové – zaměstnanci obchodního domu potvrdili, že odmítali převzít kola dodaná žalovanou. Přitom vůči žalobci a dalšímu zaměstnanci žalované měli požadavky na provedení servisu kol, k čemuž nebyl zaměstnanec proškolen a neměl to ani v pracovní náplni. Proto, podle jeho názoru, lze jednání zástupců obchodního domu považovat za neúměrné požadavky a za jednání šikanózní. Čtěte více: V práci se musíte chovat slušně, vyžaduje to zákon. Ale neuvádí, co to znamená
Nároky zákoníku práce a posouzení případu
Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec i zaměstnavatel provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené lhůtě doručit druhému účastníku, jinak je neplatné, uvedený důvod nesmí dodatečně měnit. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v zákoníku práce byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován. Jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr, a že důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, postačí, lze-li výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen.
Žalovaná zaměstnavatelka v písemném vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru z 18. 5. 2001 vymezila skutek tak, že žalobce dne 17. 5. 2001 v T. v Obchodním domě K. verbálně napadl vulgárními výrazy významného obchodního partnera (ředitele obchodního domu)
. Z takto skutkově vymezeného důvodu je jednoznačně patrno, koho žalobce napadl, jakým způsobem se tak stalo a že se jednalo o hrubý způsob napadení. Proto není nutno na žalované požadovat, aby ve vymezení skutku uváděla konkrétní slova, jejichž význam je pejorativní. Vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, učiněné žalovanou, je tedy konkrétní a zcela určité, nezaměnitelné s jiným důvodem. Čtěte více: Kolegovi dal pěstí ve svém volnu, ale zaměstnavatel ho chtěl vyhodit
Mezi oprávněné zájmy žalované jakožto zaměstnavatele žalobce a dodavatele určitého druhu zboží na našem trhu patří mimo jiné též snaha o spokojenost zákazníka a o vybudování dobrého jména v obchodních vztazích. Obecně lze říci, že každé takové jednání zaměstnance, které by poškozovalo jméno svého zaměstnavatele na trhu zboží a které by narušovalo jeho snahu po spokojenosti zákazníka, je v rozporu s oprávněným zájmem zaměstnavatele. Takový zaměstnanec se pak dopouští porušení pracovní povinnosti a tedy porušení pracovní kázně. Je přitom zcela nerozhodné, zda takové jednání mělo za následek omezení nebo přerušení obchodních vztahů zaměstnavatele či nikoli.
Pokud jde o posouzení intenzity porušení pracovní kázně žalobcem, soud prvního stupně důvodně přihlédl k tomu, že verbální útok žalobce vůči zástupci odběratele žalované byl hrubý a značně vulgární, šlo o jednání v rozporu s oprávněnými zájmy žalované, jež jí mohlo způsobit majetkovou újmu. Proto správně hodnotil jednání žalobce jako porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, přičemž na žalované jako zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce zaměstnávala až do uplynutí výpovědní doby. Na základě toho pak správně uzavřel, že intenzita porušení pracovní kázně žalovanou opravňovala k tomu, aby se žalobcem rozvázala pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru. Čtěte více: Za jaké prohřešky můžete a za jaké nemůžete vyletět na hodinu?
Shrnutí významu rozsudku
Jednání zaměstnance, jímž poškozuje dobré jméno zaměstnavatele v obchodních vztazích a narušuje jeho snahu po spokojenosti zákazníka, je porušením povinnosti zaměstnavatele nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, a tedy porušením pracovní kázně. Podle intenzity jednání může jít i o porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, bez ohledu na to, zda tímto jednáním byla zaměstnavateli způsobena majetková újma či nikoli.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ve svém rozsudku z 4. 12. 2002, spis. zn. 21 Co 258/2002)
