Za elektřinu zaplatíte v příštím roce víc. Proč?

Ta zpráva probleskla v úterý všemi médii. Elektřina v příštím roce zdraží o 3,4 procenta a hlavním viníkem jsou opět, jak jinak, obnovitelné zdroje.

Informace přišla od regulátora energetického trhu, který svým cenovým rozhodnutím stanovil ceny regulované a odhadl vývoj ceny silové elektřiny. Protože ale v úvodu zmíněné číslo je pouhým průměrem za všechny sazby a distribuční území, není ničím jiným než hvězdou novinových titulků. V článku rozebereme, kde se vzala a uděláme radost obyvatelům jižní části naší země, kteří příští rok budou připlácet nejméně a v případě, že elektřinou netopí ani neohřívají vodu, dokonce ušetří.

Tahounem zdražení silová elektřina

Ve stručnosti připomeňme, z čeho se skládá celková cena za elektřinu. Jde o dvě části – neregulovanou a regulovanou. Neregulovanou částí je cena silové elektřiny. Tu může každý z vás ovlivnit výběrem dodavatele elektřiny, a jak jsme ukázali v článku Porovnali jsme dodavatele elektřiny. Vyberte si levnějšího, poctivý výběr se vám vyplatí.

Regulovanou část ceny tvoří cena za distribuční služby a poplatky za přenos elektřiny, za obnovitelné zdroje a kogenerace, poplatek za systémové služby ČEPS a poplatek operátorovi trhu. Tyto ceny jsou regulované, protože distributora elektřiny si nemůžete vybrat. Tam, kde bydlíte, je totiž vždy jen jeden. Distributoři jsou v Česku tři (E.ON, PRE a ČEZ).

Regulovanou část ceny stanovuje cenovým rozhodnutím Energetický regulační úřad (ERÚ). 22. listopadu ERÚ zveřejnil cenové rozhodnutí pro rok 2012, podle kterého neregulovaná část ceny v roce 2012 bude tvořit 48,1 % celkové ceny za elektřinu (podrobněji v následujícím obrázku). Znamená to tedy, že výběrem dodavatele ovlivňujete zhruba polovinu celkové ceny za elektřinu.

Zdroj obrázku: Energetický regulační úřad

Dále, jak již bylo řečeno v úvodu, cenové rozhodnutí shrnuje, že ERÚ v příštím roce očekává, že domácnosti budou v příštím roce platit průměrně o 3,4 procenta za elektřinu více. Neregulovaná část ceny, tedy cena silové elektřiny, má přitom růst o 7,3 procenta a regulovaná o 0,5 procenta.

Vývoj silové elektřiny přitom ERÚ odhaduje, samotné energetické společnosti totiž zatím ceníky pro rok 2012 nezveřejnily. Tento odhad zdůvodňuje ERÚ takto:

Koncem roku 2010 a začátkem roku 2011 došlo k určité stabilizaci cen burzovních produktů na energetických burzách. Cena ročního základního pásma se na pražské burze pohybovala okolo 50 €/MWh a na lipské burze okolo 52 €/MWh. V půlce března 2011 došlo v souvislosti s rozhodnutím německé vlády o odstavení jaderných elektráren k prudkému růstu cenové hladiny všech burzovních produktů o přibližně 6 €/MWh. I když v průběhu srpna a září došlo k určitému poklesu cen elektřiny o přibližně 2 €/MWh, zmíněný nárůst cen se projevil v nárůstu průměrné ceny burzovních produktů za sledované období od října 2010 do září 2011 asi o 10 procent. V poslední době dochází k dalšímu mírnému poklesu cen elektřiny, který se ale projeví až v cenách na rok 2013.

Zmíněný nárůst cen elektřiny v polovině března 2011 způsobil nárůst průměrných cen silové elektřiny pro krytí ztrát za dopravu elektřiny pro jednotlivé distribuční společnosti v rozsahu od 8 do asi 10 procent proti loňskému roku, a jak je v úvodu uvedeno, nepříznivě tím ovlivnil regulované ceny za použití sítí. V důsledku zmíněných zvýšení cen energetických produktů na energetických burzách lze očekávat i odpovídající růst cen elektrické energie, nabízené jednotlivými dodavateli.

Na jihu se radují

V této části textu bude místo slov hovořit grafika. Následující obrázek totiž nastiňuje, jak je Česko rozděleno na tři distribuční oblasti a zároveň ukazuje také cenový vývoj pro následující rok v každé této oblasti. Nejlépe jsou na tom lidé v distribuční oblasti společnosti E.ON, kde výrazně klesá regulovaná část ceny.

Autor: Energetický regulační úřad

Očekávané změny cen elektřiny pro rok 2012

Obrázek sice již rozkládá průměrnou cenu na ceny podle jednotlivých distribučních oblastí, stále ale zůstává obecný, co se způsobu využití elektřiny v jednotlivých domácnostech týče. ERÚ toto dále specifikoval ve výpočtech, které provedl pro tři nejběžnější distribuční sazby a pro domácnosti s typickou spotřebou v těchto sazbách.

Zdroj: Energetický regulační úřad

Kolik platíme za obnovitelné zdroje?

V úvodu jsme zmínili, že při zprávách, kterými média referovala o cenovém rozhodnutí ERÚ, jako „fackovací panák“ posloužily obnovitelné zdroje. Asi všichni si pamatujete, co se dělo v minulém roce. Ve zkratce: stavět fotovoltaické elektrárny se v minulých dvou letech stalo kvůli kombinaci skokového snížení nákladů nutných k jejich pořízení a trvale vysoké výkupní ceně (kvůli nedůslednosti ERÚ a poslanecké sněmovny) natolik výnosným byznysem, že rostly jako houby po dešti. Tento růst přitom měli ze zákona zaplatit odběratelé. Vláda nakonec zasáhla tak, že jednak zavedla speciální daň na výnosy solárních elektráren ve výši 26 % a také tím, že legislativně umožnila, aby se na podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl podílet i státní rozpočet (a nejen odběratelé elektřiny). Více: Elektřina zdražuje. Víme, o kolik

Státní kasa tak z rozhodnutí vlády vyčlenila nyní 11,7 miliardy Kč. Odběratelům pak vzroste cena poplatku za obnovitelné zdroje ze současných 370 Kč/MWh na 419,22 Kč/MWh.

Kolik tedy v příštím roce připlatíte za podporu obnovitelných zdrojů? Pro správný výpočet je třeba poplatek zvýšit ještě o 20% DPH, reálně tak za každou spotřebovanou megawatthodinu v příštím roce zaplatíte 503,064 Kč místo dnešních 444 Kč.

Navážeme-li na příklady z tabulek, pak se domácnosti s nejběžnější sazbou D02d (zhruba 60 % českých domácností) tento poplatek zvýší zhruba o 130 korun ročně. Domácnost, která elektřinu používá i k ohřevu vody (sazba D25d), si připlatí zhruba 277 korun ročně a domácnost, která elektřinou vytápí své bydlení pomocí přímotopů či tepelného čerpadla, si na tomto poplatku připlatí zhruba 890 korun ročně. Růst tohoto poplatku je přitom v tabulkách a tedy celkových nákladech započítán.