Porovnali jsme dodavatele elektřiny. Vyberte si levnějšího

Ušetřit na elektřině lze jednak tím, že snížíte spotřebu, druhou možností je změna dodavatele silové elektřiny. Právě na druhou možnost se dnes zaměříme. Oproti minulému roku se nám rozrostly tabulky, když počet celorepublikových dodavatelů stoupl z deseti na sedmnáct. I nadále platí, že většina domácností může ročně ušetřit změnou dodavatele několik stokorun.

Vzpomínky na poprask

Jistě si dobře vzpomínáte na poprask, který minulý rok vyvolaly zprávy o tom, že v roce 2011 budeme platit za elektřinu podstatně více v důsledku rozmachu především solárních elektráren, ze kterých naši zákonodárci pozdní reakcí na vývoj v tomto odvětví udělali nejprve zlatý důl, aby ho za pět minut dvanáct výrazně osekali nejenom 50% daní, ale také změnou podmínek, kdy garantovanou cenu za elektřinu vyrobenou obnovitelnými zdroji nově kromě spotřebitele může hradit také státní rozpočet. Pro spotřebitele to bylo dobře, protože ze zdražení v řádech desítek procent se stalo zdražení v řádech jednotek procent.

Tomuto zdražení jste se změnou dodavatele vyhnout nemohli, protože se promítlo do části ceny za elektrickou energii, kterou určuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a kterou zaplatíte vždy. Změnou dodavatele totiž ovlivníte jen cenu za dodávku silové elektřiny. Další (zhruba stejně velká složka ceny) se platí za distribuci. V Česku jsou tři distribuční oblasti, které si nikdo z nás nevybírá (ledaže by se přestěhoval). Na jihu je distribuční území společnosti E.ON, Praha a její nejbližší okolí spadá pod distribuční území Pražské energetiky (PRE) a zbytek a největší část republiky je v distribuční oblasti ČEZ.

Cena za distribuci, protože tři zmíněné společnosti mají na svém území monopol, je regulována ERÚ. Tento úřad určuje dále cenu systémových služeb, cenu na podporu výkupu elektřiny (právě tato složky vzrostla v důsledku rozmachu solárních elektráren) a cenu za činnost zúčtování OTE (operátor trhu).

Fixaci v potaz nebereme

Vyjmenovali jsme si tedy položky, na kterých změnou dodavatele neušetříte. Neregulovaná část ceny je cena za silovou elektřinu, tou si právě jednotliví dodavatelé konkurují a vy na ni můžete ušetřit. A právě tyto ceny si v následujících tabulkách porovnáme (v tabulkách tedy nebude celková cena za elektřinu, ale jen cena za silovou elektřinu). Učiníme tak na jednom modelovém příkladu domácnosti s průměrnou spotřebou 2200 kWh za rok a s distribuční sazbou D02d, kterou mají zhruba dvě třetiny českých domácností a která je určena těm, kteří elektřinou netopí, neohřívají vodu, pouze mají běžné spotřebiče. Protože v tomto případě není spotřeba nikterak veliká, jsou možné úspory v řádech stokorun. U jiných tarifů, kdy elektřinou i topíte, můžete změnou dodavatele ušetřit několik tisíců korun.

V potaz jsme brali základní tarify dodavatelů. V přehledu tedy nenajdete tarify nabízející nadstandardní služby ani ty, které začaly dodavatelé nabízet ke konci minulého roku a kterými vybízely k zafixování ceny na několik let, čímž vytvářely klamavý dojem, že se zdražení můžete vyhnout (chyták byl v tom, že zafixovat lze opět pouze neregulovanou část ceny elektřiny, tedy dodávku silové elektřiny; ta přitom na začátku roku zlevnila; neříkáme však, že v následujících letech se fixace nemůže vyplatit, zvláště s přihlédnutím k aktuálnímu dění v Německu).

Naopak jsme do výčtu tarifů zahrnuli nový eTarif společnosti ČEZ, který výměnou za výhradně elektronickou komunikaci, zlevňuje paušální měsíční platbu za odběrné místo u silové elektřiny. Je sice nejlevnější v distribučním území PRE a E.ON a je na druhém místě v distribuční oblasti ČEZ, ale o cenovou výhodu můžete přijít, jste-li zvyklý své požadavky řešit telefonicky nebo osobně. Za dotaz ke smlouvě (stejně jako např. za dotaz k fakturaci) zaplatíte podle sazebníku s tímto tarifem 42 korun při řešení přes zákaznickou linku a 60 korun při řešení v zákaznickém centru nebo korespondenčně.

Dále už si na tabulkách pro jednotlivá distribuční území ukážeme, jaké jsou rozdíly v cenách jednotlivých dodavatelů. Poslední sloupec vždy ukazuje rozdíl v ceně oproti tarifu, který v dané distribuční síti máte, pokud jste ho zatím nikdy neměnili.

Nadále platí, že nejlevněji pořídíte v distribuční síti ČEZ (tedy na většině území ČR), když přejdete k RWE, která vedle tradičního plynu elektřinu nabízí od minulého roku, a také to, že v této distribuční síti je maximální možná úspora nejnižší.

V distribuční síti PRE 100% platí, že na změně dodavatele vyděláte a zároveň ten, kdo spadá do této sítě, může na změně nejvíce vydělat (v našem případě až 866 korun ročně).

Také změnou výchozího dodavatele v distribuční síti E.ON vyděláte takřka vždy. Maximální možná úspora je oproti dvěma dalším distribučním územím zhruba někde uprostřed – necelých 600 korun za rok.

Chcete-li znát kompletní cenu elektřiny, pak k výše uvedeným cenám přičtěte ještě daň z elektřiny (zhruba 70 korun; neplatí se u Nano Energies Trade, která prodává výhradně „zelenou“ elektřinu), dále přičtěte v distribuční síti ČEZ 6475 korun, v síti E.ON 6467 korun a v distribuční síti PRE 5793 korun za distribuci a ostatní služby (určené ERÚ) a na závěr paušální cenu podle druhu jističe – viz ceníky distributorů. 

Neporovnávejte jen cenu

Samozřejmě cena je na prvním místě, neměla by však být jediným faktorem, který rozhoduje o výběru dodavatele energie. Klasickou položkou, kterou je třeba si pohlídat, jsou nejrůznější poplatky. Někteří dodavatelé mohou požadovat aktivační nebo registrační poplatek, několik tisíc korun můžete platit také za případné předčasné ukončení smlouvy a významný cenový rozptyl (50 až 300 korun) je také u poplatku za zaslání upomínky. Více: Šest největších chytáků dodavatelů elektřiny a plynu