Od 1. 1. 2014 je předsmluvní odpovědnost výslovně upravena v ust. § 1728 a násl. nového občanského zákoníku, předtím se dovozovala, a to spíše jen ve výjimečných sporných případech občanskoprávních a obchodních, judikatorně. Uplatní i se ve vztazích pracovněprávních. Předsmluvní odpovědnost je postavena na principu ochrany tzv. dobré víry osob, které jednají o uzavření smlouvy. Předpokládá se, že strana, která k jednání o smlouvě nepřistupuje v dobré víře s cílem smlouvu uzavřít, je povinna nahradit druhé straně škodu, která jí takovým jednáním vznikne.
Druhy předsmluvní odpovědnosti
- Každý může podle ust. 1728 odst. 1 nového občanského zákoníku vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.
- Dále je stranám kontraktačního procesu uložena v ust. § 1728 odst. 2 povinnost sdělit si vzájemně všechny skutkové, ale i právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se obě strany mohly přesvědčit o možnosti uzavřít smlouvu a aby byl zřetelný jejich zájem tuto smlouvu uzavřít.
- Za škodu odpovídá podle ust. § 1729 strana, která bez spravedlivého důvodu ukončí vyjednávání o smlouvě v situaci, kdy se již uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné. Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná podle ust. § 1729 odst. 1 nového občanského zákoníku nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí podle ust. § 1729 odst. 2 nového občanského zákoníku druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.
- Další situací, se kterou právní úprava předsmluvní odpovědnosti spojuje povinnost k finanční náhradě škody, je prozrazení důvěrných údajů nebo sdělení, které strany se dozvěděly v průběhu vyjednávání o smlouvě. Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. Poruší-li tuto povinnost a obohatí-li se tím, je podle ust. § 1730 odst. 2 novéhho občanského zákoníku povinen vydat druhé straně to, oč se obohatila. Čtěte: V práci se musíte chovat slušně, vyžaduje to zákon. Ale neuvádí, co to znamená
Porušení příslibu zaměstnání
Zaměstnanec se tedy může bránit ve v praxi neobvyklé situaci, kdy zvítězí ve výběrovém řízení na určitou pracovní pozici, vše kolem nástupu a pracovní smlouvy se zdá byt vyjednáno a dohodnuto – je mu tedy přislíbeno, že bude přijat. Zařídí vše potřebné, aby mohl nastoupit, např. ukončí dosavadní zaměstnání nebo odmítne jiné možnosti, a posléze se dozví, že pozice obsazována nebude, že si zaměstnavatel zřízení nového místa rozmyslel, nebo že bude obsazena někým jiným.
Pokud není pracovní smlouva uzavřena dopředu, v předstihu před stanoveným dnem nástupu do práce a počítá se s jejím uzavřením až v den nástupu zaměstnance do práce, lze doporučit, abyste se domáhali písemně vydaného příslibu zaměstnání, pokud tomu bude ovšem zaměstnavatel ochotný vyhovět. V případě nedodržení, ať už ústního, resp. z průběhu výběrového řízení implicitně vyplývajícího, nebo dokonce písemně vydaného příslibu zaměstnání můžete po zaměstnavateli vymáhat náhradu škody. Čtěte: Na co nezapomenout v pracovní smlouvě?
Z předsmluvní odpovědnosti se však lze poměrně snadno vyvázat, obejít ji, a to prostřednictvím zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zaměstnavatel uzavře pracovní smlouvu i v situaci, kdy o její uzavření ztratí zájem bez spravedlivého důvodu, a následně ji v průběhu několika dnů zruší ve zkušební době. Bude se zřejmě jednat o zneužití práva (tedy výkon práva v rozporu s jeho účelem a v rozporu s dobrými mravy), ale zaměstnanec by musel prokázat, že zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době bylo vedeno úmyslem vyvázat se z předsmluvní odpovědnosti, což je v praxi téměř nereálné. Tip: Jak správně počítat délku zkušební doby od roku 2012?
Přijmete jinou nabídku? Zaplatíte výběrové řízení
Podobně bezmocný zůstával do 1. 1. 2014, kdy vstoupil v účinnost nový občanský zákoník, také zaměstnavatel, kterému zaměstnanec těsně před podpisem pracovní smlouvy, resp. před nástupem do zaměstnání mohl s klidem oznámit, že např. přijal jinou pracovní nabídku. Nyní může zaměstnavatel požadovat po zájemci o zaměstnání např. marně vynaložené náklady na výběrové řízení, popř. třeba i ušlý zisk v případě, že klíčový zaměstnanec nečekaně ukončí jednání o pracovní smlouvě a zaměstnavatel nebude moci z tohoto důvodu realizovat již nasmlouvanou zakázku.
Ale i zaměstnanec se své předsmluvní odpovědnosti zbaví poměrně snadno. Nastoupí do zaměstnání byť na jeden jediný den a bez udání důvodu zruší pracovní poměr ve zkušební době. Čtěte: Jak správně zrušit pracovní poměr ve zkušební době po 1. 1. 2012
Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (7 po sobě následujících kalendářních dnů) nedozví o této překážce, může podle ust. § 34 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel od sjednané pracovní smlouvy odstoupit. Tip: Odstoupit od smlouvy může jen zaměstnavatel, vy ne
Do životopisu pravdu
Zamlčení určitých skutečností, např. z obavy, že by druhou stranu mohly odradit od uzavření smlouvy, bude také považováno za nepoctivé jednání, z něhož bude vyplývat odpovědnost za škodu. Své povinnosti tak porušuje např. uchazeč, který ve svém životopise uvádí nepravdivé informace o dosaženém vzdělání či kvalifikaci, nebo naopak zamlčí určité skutečnosti, o kterých si myslí, že by mu u budoucího zaměstnavatele mohly uškodit.
Erényiová a Vejsada uvádějí i příklad „informačního deliktu“ a odpovědnosti za něj na straně zaměstnavatele: uchazeči o zaměstnání jsou v rámci vyjednávání o pracovní smlouvě vyjmenovány benefity, které společnost svým zaměstnancům poskytuje, nicméně nejsou zakotveny přímo v návrhu pracovní smlouvy. Uchazeč o zaměstnání tak přijme nabídku tohoto zaměstnavatele a současně odmítne jinou nabídku zaměstnání, případně ukončí své stávající zaměstnání. Zaměstnavatel ovšem zaměstnanci po nástupu tyto benefity neposkytne. Zaměstnavatel tak sdělil zaměstnanci informaci, která je nepravdivá. Lze předpokládat, že s vědomím této skutečnosti by uchazeč o zaměstnání mohl změnit svůj názor na uzavření smlouvy s daným zaměstnavatelem a přijal konkurenční pracovní nabídku, případně zůstal ve svém původním zaměstnání.
Budou-li mít zaměstnanci a zájemci o zaměstnání, resp. zaměstnanci odvahu a chuť se v oblasti předsmluvní odpovědnosti soudit, můžeme v budoucnu očekávat velmi zajímavou judikaturu.
Použitá literatura: Barvíte CV na růžovo? Porušujete předsmluvní odpovědnost, jobs.cz, 14. 4. 2014, Erényi, T., Vejsada D: Předsmluvní odpovědnost v pracovním právu, Práce a mzda č. 3/2014
ČLÁNKY DO MAILU