Vyúčtování zdravotního pojištění nepočká!

Pokud jste v minulém roce měli příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a úspěšně jste zvládli vyplnit a podat přiznání k dani z příjmů a zaplatit daň, budete si muset poměrně rychle poradit ještě nejméně s jedním formulářem a platbou. Své zdravotní pojišťovně totiž budete muset doručit vyplněný Přehled o svých příjmech a výdajích a vyrovnat případný nedoplatek ze zaplacených záloh na zdravotní pojištění. Nejspíš se budete muset vypořádat i se správou sociálního zabezpečení, ale o tom až v jiném článku.

Smrt, daně a zdravotní pojištění

Člověk prý nemá na světě nic jistého, jen smrt a daně. Zatímco vyhnout se smrti je poněkud obtížné, u daní je naděje na úspěch přece jen větší – i když i takový Al Cappone skončil v base ne kvůli svým zločinům, ale kvůli nezaplaceným daním. Jsou tu však i další věci, před kterými se schováte jen stěží. Kromě Sámera Issy, a svého času Petra Novotného nebo Lunetiku, je to například zdravotní pojištění.

Povinné zdravotní pojištění provází člověka doslova od narození do smrti. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění musejí být zdravotně pojištěny všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky anebo, i když ho zde nemají, jsou zaměstnání u tuzemského zaměstnavatele. Být pojištěn znamená i povinnost platit pojistné. Za osoby, které si zdravotní pojištění nemusejí platit sami (děti, důchodci, vězni atd.), ho platí stát.

Zdravotní pojištění jsou povinny si platit i tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Podle zákona se jedná o osoby, které nejsou zaměstnanci ani OSVČ a ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát. Nemusí se přitom jednat jen o bezdomovce, ale třeba o studenta staršího 26 let, ženu v domácnosti nebo člověka pracujícího na dohody o provedení práce.

Podávat, či nepodávat?

Otázka, kdo musí podat Přehled o příjmech a výdajích ze samostatně výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled), je poněkud složitější. V zásadě ale platí, že tato povinnost se týká všech OSVČ. Pro povinnost OSVČ zpracovat a podat Přehled přitom není rozhodná výše dosažených příjmů a výdajů, ale skutečnost, že byla vedena v evidenci zdravotní pojišťovny v kategorii OSVČ. Změny, spočívající v ukončení či přerušení činnosti, je pak OSVČ povinna oznámit své zdravotní pojišťovně do osmi dnů po tom, co nastaly.

Kromě OSVČ mají povinnost podat Přehled i některé další osoby. Především se jedná o spolupracující osoby, na které byla OSVČ převedena část příjmů a výdajů z její samostatné výdělečné činnosti. Tyto osoby jsou zdravotními pojišťovnami vedeny ve stejné kategorii jako OSVČ s týmiž povinnostmi. Musejí tedy mj. platit zálohy na pojistné a podávat samostatný Přehled.

Jednoduchým rozlišovacím prvkem pro povinnost podat Přehled nemůže být ani podání „podnikatelského“ daňového přiznání typu B. Odevzdat vyplněný Přehled a doplatit pojistné totiž musejí i některé osoby, které daňové přiznání podávat nemusely (např. osoby s příjmy menšími než 15 000 Kč za rok anebo s příjmy zdaněnými srážkovou daní či paušální částkou). Na druhou stranu některých osob, které podávaly daňové přiznání typu B, se tato povinnost netýká (např. zaměstnanci s příjmem pouze z pronájmu či kapitálového majetku).

Další záludností je, že údaje o příjmech a výdajích v daňovém přiznání a Přehledu nutně nemusejí být stejné. Například se jedná o příjmy z autorských honorářů do 3 000 Kč měsíčně od jednoho plátce, které byly zdaněny přímo u zdroje 15% srážkovou daní. Autor je do svého daňového přiznání neuvádí (pokud ho vůbec kvůli dalším příjmům podává), avšak do Přehledu je uvést musí.

Také placení záloh na zdravotní pojištění není zcela určující. Platí sice, že osoby, které byly povinny platit zálohy, je prostřednictvím Přehledu vyúčtují. Přehled ale podávají i OSVČ, které zálohy platit nemusely (např. OSVČ, pro které byl hlavním zdrojem příjmů příjem ze zaměstnaneckého poměru). Pro úplnost dodejme, že osoby bez zdanitelných příjmů Přehled nepodávají.

Formuláře naleznete na internetu

Pokud jste formulář Přehledu neobdrželi od své zdravotní pojišťovny poštou, lehce ho získáte na jejích stránkách, a to včetně instrukcí pro jeho vyplnění. Přestože tiskopisy jednotlivých pojišťoven vypadají různě, jejich obsah je obdobný, protože je dán zákonem. Vždy je zde požadováno uvedení příjmů a výdajů z podnikání, údajů o zaplacených zálohách na pojistné a vyměřovacím základu, z něhož se pak určí výše odvodu na zdravotní pojištění za rok 2004.

Pokud jste sami zvládli vyplnit daňové přiznání, nemělo by vám vyplnění přehledu činit obtíže. Vyplnění přehledu v elektronické verzi někde usnadní i předdefinované vzorce pro výpočet. Před odesláním vyplněného Přehledu zdravotní pojišťovně jej nezapomeňte podepsat, protože jinak by byl pokládán za neplatný. Z téhož důvodu nezapomeňte, a to i v případě, že využijete možnosti elektronického podání Přehledu s elektronickým podpisem, na doložení potvrzení o termínu podání daňového přiznání.

Pozor na uplatnění odpočtů!

V roce 2004 došlo ve zdravotním pojištění k několika podstatným změnám. Patrně nejvýznamnější novinkou je zavedení minimálního vyměřovacího základu na úrovni dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy. Změnila se i výše sazby pro výpočet vyměřovacího základu. Za rok 2004 se pojistné počítá ze 40 % rozdílu příjmů a výdajů. Pro zálohy v roce 2005 se pak použije už 45 % rozdílu příjmů a výdajů.

Dále je třeba dát pozor na to, že od 1. srpna 2004 došlo k významné změně ve stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, za které je plátcem pojistného i stát. Odpočet pojistného zaplaceného státem z částky odvodu (3 520 Kč měsíčně) je tak možné uplatnit jen za prvních sedm měsíců roku 2004, protože pak byla tato možnost zákonem zrušena. Uplatnit ho lze jen jednou – buď u zaměstnavatele, nebo v Přehledu.

Kdy přijde den zúčtování?

Předložit vyplněný formulář Přehled mají osoby s příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (OSVČ) do osmi dnů po podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to všem zdravotním pojišťovnám, u nichž byly v průběhu daného roku pojištěny. Termín podání daňového přiznání je přitom třeba při podáním Přehledu zdravotní pojišťovně doložit (např. otiskem razítka z podatelny finančního úřadu nebo kopií poštovního podacího lístku).

Pokud z nějakého důvodu daňové přiznání nepodávají nebo ho v řádném termínu podat nestihnou, musejí podat Přehled a event. doplatit pojistné do osmi dnů po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, tzn. letos do 8. dubna. To se netýká pouze poplatníků, kteří daňové přiznání podávají až v červnovém termínu díky tomu, že jim ho zpracovává daňový poradce. Tuto skutečnost je však nutno zdravotní pojišťovně do konce března oznámit.

Chyby v Přehledu opravte!

Nastat může i situace, kdy poplatník zjistí, že udělal chybu v daňovém přiznání a podá opravné daňové přiznání, nebo mu dokonce na chybu přijde při kontrole finanční úřad. Pak by měl do osmi dnů ode dne, kdy se o změně údajů dozvěděl, podat rovněž Opravný přehled všem zdravotním pojišťovnám, kterým předkládal Přehled původní. Případný dluh na pojistném pak musí být doplacen do 30 dnů od podání Opravného přehledu.

Pozor ovšem na hru se slovíčky. Není-li oprava činěna na základě zjištění nových skutečností, ale jedná se jen o opravu např. součtové chyby v již podaném Přehledu, nebudete zpracovávat Opravný přehled, ale opravu Přehledu. Lhůta pro jeho předložení zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám) je stejná.

Omyly a nedochvilnost se prodraží!

Nepodat Přehled z nedbalosti či neznalosti se může docela prodražit. Pokud na to zdravotní pojišťovna přijde, může za tento prohřešek udělit pokutu až 50 000 Kč. Nevyplatí se ani při zpracování přehledu chybovat, zejména v neprospěch zdravotní pojišťovny, popř. nezaplatit doplatek pojistného včas, ve správné výši a na správný účet.

Penále činí 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. O existenci dluhu se přitom můžete dozvědět i po docela dlouhé době, takže se dluh může i zněkolikanásobit. Penále pak zdravotní pojišťovna přímo ze zákona musí po dlužníkovi vymáhat. Má na to dost času (5 + 5 let) i pádných prostředků (exekuce).

Doplatíte-li dlužné pojistné a přitom penále či pokuta nepřekročí 20 000 Kč, můžete zkusit požádat o jejich prominutí kvůli odstranění tvrdosti zdravotní pojišťovnu, která vám je vyměřila. Musíte tak učinit písemně a tato vaše žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta nebo předepsáno penále. Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je konečné.