Vyšší vzdělání - vyšší zaměstnanost

Větší zapojení soukromého sektoru

Členské státy Evropské unie jsou zajedno, pokud jde o potřebu většího zapojení soukromého sektoru do vzdělávací soustavy a do formulování takových opatření, která by přihlížela k potřebám trhu a místním podmínkám. Toho lze dosáhnout povzbuzováním podniků, aby se zapojily do vzdělávací soustavy a aby do svých strategických plánů zahrnuly soustavné zvyšování kvalifikace.

Praxe ukazuje na potřebu kontinuální přípravy na povolání – zvyšování kvalifikace souběžně s výkonem zaměstnání. Přestavitelé vzdělávacích systémů si stále více uvědomují nutnost takové výuky, která studenty připravuje pro svět práce, a představitelé průmyslu akceptují skutečnost, že v situaci, kdy se vytvářejí nové formy organizace praxe a odpovědnost se decentralizuje, je vedle čistě odborných znalostí důležité i všeobecné vzdělání.

Podpora celoživotního vzdělání

Univerzity v Evropské unii dostávají potřebné zdroje, aby mohly hrát specifickou roli, jež jim při zajišťování celoživotního vzdělání a soustavného růstu kvalifikace náleží. Spolu s veřejnými i soukromými partnery na státní a regionální úrovni podporují celoživotní vzdělání tím, že umožňují výcvik instruktorů, rekvalifikaci učitelů základních a středních škol, rekvalifikaci řídících pracovníků na střední a vysoké úrovni atd.

Budování pružnějších a otevřenějších systémů přípravy na povolání a rozvíjení adaptability jednotlivců je stále důležitější, a to jak pro průmysl, který tak využívá vyvíjených nebo získávaných technologických inovací, tak pro jednotlivce, kteří ze značné části budou možná muset měnit své pracovní zaměření čtyřikrát nebo pětkrát za život.

Mezi nejdůležitější dovednosti patří zejména základní schopnost osvojovat si nové poznatky a dovednosti – „učit se, jak se učit“ po celý život, vždyť životní dráhy lidí se odvíjejí od neustálého rozšiřování dovedností.

Práci nejsnáze najdou vysokoškoláci

V Evropské unii se věnuje větší pozornost úsilí o zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných než tlaku na zvyšování kvality vysokého školství. Z přiložené tabulky je patrné, že existuje závislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce. Mezi vysokoškoláky vzdělanými v Evropské unii je nezaměstnanost 4,9 %, zatímco ve skupině lidí se základním vzděláním dosahuje 12,1 %.

Nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných mají v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku, naopak vysoké zastoupení vysokoškoláků mají ve Švédsku, Německu, Rakousku a Velké Británii. Nedostatek odborníků v určité oblasti řeší Evropská unie podporou mobility pracovních sil nebo řízenou imigrací specialistů.

Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey

Aktuální cíle Evropské unie

Evropská unie považuje za důležité vytvořit dostatečně obecné a účinné systémy „úvěrů na přípravu na povolání“, které by dostávali všichni mladí lidé a které by mohli relativně volně během svého pracovního života vydávat na získávání poznatků a aktualizování své kvalifikace. Takové systémy již v některých členských státech existují, jsou však omezené jak co do sféry své použitelnosti, tak co do obyvatelstva, na nějž jsou zacíleny.

Rovněž se plánuje využívání fiskálních nástrojů (snížení příspěvků na sociální zabezpečení těm podnikům, které podnikají opatření ke zvyšování kvalifikace pracujících atd.). Začínají se podporovat kratší a praktičtěji zaměřené formy přípravy na povolání, studenti však musejí získávat dostatečné množství obecných poznatků, aby nedocházelo k jednostranné specializaci.