Paní Jarmilo, tak já nevím jestli ty vaše příspěvky myslíte vážně, nebo jenom provokujete. Zaprvé, důchod v Německu rozhodně není 60% původního platu. To bylo možná někdy v osmdesátých letech, od té doby poměr klesá. Dnes je to okolo 50%. A pozor ne z hrubé, ale z čisté mzdy. Takže procentuálně už se to pak od českého poměru moc neliší. U nás je to více než 40%. Rozdílný je i věk odchodu do důchodu. U nás se zvyšuje na 65 let, zatímco v Německu se aktuálně zvyšuje z 65 na 67 let.
A s důchody je to jednoduché, pokud chceme současným důchodcům přidat, tak musí současní zaměstnanci víc platit. Zdá se Vám, že v současnosti platí málo?
V nemecku maji odchod do penze v 65 nebo v 67-letech,ale hooodne němců chodi driv do penze. A v polsku coby největší stat unie,tam chodi do penze v 60letech. Dochazi pak k humornym situacím,kdy Polka,ktera pracovala x let v cechach,a nekolik par let u nich v Polsku-tak v 60letech ma v polsku penzi a jeste tu chodi do prace tu v cechach. Tady na ceskopolskych hranicich to tu takhle funguje.
A proč zaměstnanci? Co třeba zaměstnavatelé, kteří na svých zaměstancích nekřes´tansky vydělávají?! Provozní zisk firem byl v roce 2015 1015 miliard kč, HDP cca 4000 mld..
Tržní mzda nevyjadřuje celkové náklady na reprodukci pracovní síly a její přežívání v důchjodu, je třeba tvrdě tlačit na zaměstnavatale (halvně na takové ty Bureše) aby přijali svoji společenskou odpovědnost!
Pokud ovšem bude trend přidávání na platech státním zaměstnancům ročně o 10-15% pokračovat stane se starobní důchod dávkou pro přežití. Nebo si myslíte, že aktuálních 28 tis prodavačky v Lídlu jako symbolu nejnižší mzdy je oproti průměrnému důchodu žen (10 383) dobrý trend? Kde je těch 40%?
Při 28 tisících hrubého má prodavačka v Lidlu 21350 Kč čistýho. Takže průměrný důchod 10 383 Kč je na 48,6% jejího čistýho platu. To myslim neni tak špatný.
Pamatuju jak se před nějakou dobou kamarádovo máti (bývalá učitelka) styděla za důchod před pošťačkou, která jí ho nosila za zhruba stejnou výplatu jako byl ten její důchod. Jenže pani exučitelka byla skromná žena ze starý školy.
kde jste vzali průměrný důchod 10 383,- ten je na začátku tohoto roku přes 12 000,- po valorizaci a pokud mají prodavačky 28 tis., tak pochopitelně všichni co dělají zodpovědnější práci budou chtít přiměřeně více a tím se pochopitelně roztáčí kola inflace, protože zase každý obchodník zdraží a vlastně nula od nuly pojde. Je to jenom několik dní co guvernér ČNB se dost nelibě vyjadřoval k dost velkému skokovému zvyšování mezd.
Podmínky starobního důchodu v Německu jsou jiné, především tam je vyžadován vyšší věk pro odchod do důchodu, aktuálně 65 let a 5 měsíců pro muže i ženy, a každý rok se zvyšuje a bude zvyšovat, od roku 2031 bude 67 let.
To je oproti současnému stavu u nás (aktuálně 63 roky a 3 měsíce pro muže a 60 let a 8 měsíců pro ženu s dvěma dětmi) hodně velký rozdíl.
Nevím odkud berete informaci o výši důchodu k předchozí mzdě. Na wikipedii https://de.wikipedia.org/wiki/Regelaltersrente
je tabulka s důchody, pro přepočtenou hrubou mzdu 3000 euro je důchod 976 euro při době pojištění 35 let či 1115 Euro při pojištění 40 let, tedy pod 38%.
Český starobní důchod je velmi rovnostářský, pro nízké mzdy je výše důchodu výrazně vyšší, i přes 70%. To také využívá milión českých OSVČ, kteří si platí důchodové pojištění dobrovolně, bez ohledu na skutečné příjmy, a to právě ve výši odpovídající redukční hranici. Tím budou čerpat z důchodového pojištění poměrně vyšší částku než zaměstnanci s průměrnou a vyšší mzdou, a na jejich úkor.
Pan Babiš počítá s možností předčasných voleb a tento návrh je součástí přípravy na ně. Je to jeho cesta k ještě větší moci a výhodnějším podmínkám pro obchod firem s jeho kapitálem se státem.
Soudruhu Kozlíku z Roháčku, pokud se týká OSVČ, motáte tady dohromady jabka a polobotky, a buď tomu nerozumíte, nebo se vědomě mýlíte.
Dobrovolné důchodové pojištění se týká těch, kteří nejsou pojištěni povinně. Avšak OSVČ hlavní (těch bylo k 30.9.2017 celkem 590090) se týká povinné důchodové pojištění vždy!
A to ve výši 28% z z vyměřovacího základu, jímž je 1/2 hrubého zisku před zdaněním, nejméně však z 1/4 průměrné mzdy. Tj. letos každá OSVČ hlavní odvádí důchodové pojištění NEJMÉNĚ ve výši 2099 Kč měsíčně, zpravidla však více, v závislosti na výdělku.
Pokud se týká OSVČ vedlejších (k 30.9.2017 celkem 409012 osob), tedy zejména těch, které jsou v hlavním pracovním poměru, a živností si jen přivydělávají, případně jsou například v důchodu, či mámy na mateřské (blíže viz příslušné zákony), pro ně platí to co je uvedeno výše, ale s tím, že pro ně není určeno minimum (ona 1/4 z průměrné mzdy).
Již jsou totiž pojištěni ze zaměstnání,případně jsou příjemci důchodu či jiných sociálních dávek. Bylo by tedy nelogické, aby při nízkých příjmech (jen si přivydělávají) odváděli více, než podle skutečného výdělku!
Pokud se týká dobrovolného důchodového pojištění, to se může týkat pouze OSVČ vedlejších, které nedosahují za rok příjmu (hrubého zisku před zdaněním) ani ve výši "rozhodné částky", která letos činí 71 950 Kč, a které proto nejsou pojištěny povinně. Typicky to může být například invalidní důchodce, nebo pečující osoby.
Co Vás pravděpodobně mate je, že ono dobrovolné důchodové pojištění je taktéž stanoveno z 1/4 průměrné mzdy, a činí tedy letos, obdobně jako minimum pro OSVČ hlavní, 2099 Kč měsíčně. Ale tím jakákoli spojitost končí, neb OSVČ vždy odvádí, s výjimkou zmíněných minim při nedostaku zakázek a pod., důchodové pojištění podle příjmů.
Co je pravda je, že částku vypočtenou dle příjmu si MOHOU dobrovolně navýšit, což je z logiky věci ekonomické pouze tehdy, pokud má OSVČ vyměřovací základ pod první redukční hranicí (letos 13191 Kč). (Statisticky se to týká řádově jednotek procent OSVČ, nicméně je to vděčné téma pro sociální inženýry.) NIKDY si však nemohou OSVČ pojistné snížit (na rozdíl např. od podílníků korporací, s příjmy pouze z kapitálového majetku - ti mohou být i sociálně zcela nepojištěni a se zdravotním pojistěním v minimální výši).
Co často zejména odborářům leží v žaludku je to, že sociální pojištění OSVČ se vyměřuje z 1/2 hrubého zisku, zatímco u zaměstnaců ze 1/1 hrubé mzdy.
Jenže tito ekomnomičtí nýmandi (rádi) zapomínají, že OSVČ je "podnik i zaměstnanec současně". A pokud to srovnáme s korporacemi (a.s., s.r.o., družstva a pod.), u nich se odvádí pojistné jen z vyplacených mezd (tedy z toho, co se "prožere"), které jsou v účetnictví podniku ještě navíc nákladovou položkou, ale nikoli již ze zisku podniku (tedy z toho, co se zpravidla převážně reinvestuje).
Přitom poměr mezd, zatížených odvody, ku zisku korporace je v průměru v ČR cca 2 : 3 (což odbory na druhé straně používají jako argument "vysokých zisků zaměstnavatelů), zatímco u OSVČ je poměr části zisku zatížené odvody pojistného k části nezatížené 1 : 1. Jinak řečeno, ve vztahu ke korporacím jsou OSVČ poměrně výrazně odvodově znevýhodněny, nebo-li jsou to "narovnané podmínky naruby".
Zkrátka, očištěno od omáčky "základů", "zisků" "nákladových položek"a "důvodů" vyjádřeno ve výsledku, v penězích: OSVČ jako hlavní činnost platí něco mezi 1/3 a 1/4 toho, co zaměstnanec.
A jak sám víš nejlépe, u nás není důchod z 3,5x větších odvodů 3,5x větší, ale ani ne 2x. A ani nebudu připomínat to slovo, jak to někteří nazývají.
Tak, když si to holt myslíte, že OSVČ odvádí na pojistném jen takový zlomek zaměstnaneckých odvodů.... Jenže to by jim pak, při době pojištění 44 let, vycházely důchody mezi 7,5 - 10 tis. Kč. Neříkám, že někteří takové důchody nemají, alenení to běžné.
(Mně vychází podle předběžného výpočtu ČSSZasi 11 tis., pokud bych odešel do předčasného důchodu o 3 roky dříve, tedy s poměrně drastickým krácením o cca 2300 Kč za předčasnost.)
Nepodsouvej mi své spekulace. Drž se statistik. Výsledků, čísel. Dívej se na čísla.
To jsou právě ty tak rozčilující statistiky, řešilo se tu to před asi rokem, že průměrné odvody OSVČ jsou 1/4 průměrných odvodů zaměstnance... a jaký že na to má vliv, že v té statistice nejsou rozlišeni hlavní a vedlejší (no to zaměstnanci také ne, podle velikosti úvazku).
Sakra dobře vím, co platím. Sám si dělám daně. Při zhruba stejné práci a příjmech mi vycházelo celkové zdanění kolem 12% jako OSVČ, 44% jako zaměstnaci, a v kombinaci zaměstnanec OSVČ vedlejší je to uprostřed "naředěno".
V mém konkrétním případě jakákoliv koruna navíc se daní: jako zaměstnanec (zdanění 48%), majitel firmy (co si vyplatím zdaněno 32,5%, tzn. 19% DPPO+ 15% srážka při vyplácení) i OSVČ (zdanění 34,5%).
Jako zaměstnanec mám 15,5 k/měsíc, aby se mi něco šlo na důchod, ale zvedat to rozhodně nehodlám.
Sám si mohu určit, jakou zakázku vezmu jako firma a co jako OSVČ (reálné náklady)- jako OSVČ se mi vyplatí do cca 400 tis. zisku/rok- to využiju všechny odečty slevy na poplatníka, školka pro děti, penzijní poj., životní... pak už je to zdanění 34,5%.
Cokoliv navíc už se dělá a faktiuruje na firmu.
Co je naprosto jisté: Plat 15,5k není zdaněn 48%. Ale to je jediná ověřitelné číslo, co jsi napsal.
Dál už není jasné, co a jak počítáš. Buď je část platu vyplácena na fakturu jako OSVČ, tedy uplatňuješ nulové náklady, to znamená uplatnění paušálu, potom se se nejde dostat na 34,5%. Možné ovšem je, že náklady soustřeďuješ na OSVČ, paušál nepoužíváš, potom to možné je... ale potom ti to zase musí snížit zdanění jinde (kde? peníze tlačíš přes dividendy?) - jinak by to nemělo smysl. Jaký by mělo smysl neuplatnit paušál, a peníze "přes limit" tlačit přes firmu, kde tohle neuplatníš? Proč to dělat tak, aby jsi zaplatil co nejvíce? Proč si vybírat nejhorší možnost?
Buď si vymýšlíš, anebo ke své škodě naprosto nevíš co děláš (tomu nasvědčuje to 48% zdanění 15,5 k platu.).
Snažil jsem se to zkrátit a asi se moje zdělení stalo nesrozumitelným. Jen chtěl dát konkrétní případ, že se to zdanění nemusí až tak moc lišit. Rozhodně mě názory zajímají a možná mě přesvědčíte o lepší variantě...
(Ps.: Skutečně máte zapotřebí to tykání ve stylu dehonestace "protivníka"? Celkem to snižuje úroveň Vašeho projevu a to si zrovna Vaše věcné názory ke spoustě článků čtu opravdu rád. Omlouvám se, pokud jsem si Vaše "ty debile, plácáš hlouposti" vyložil špatně :-D)
zaměstnání: 15,5 k hrubého- superhrubá 20 800 Kč, čistého cca 10 670 Kč (nemám podepsané prohlášení k dani, tzn. slevu na dani na poplatníka využiji až na konci roku u živnosti)---- kdybych si to, co vyfakturuji na firmu, vyplácel jako výplatu, odvedu cca 48% (pojem "daním" nedělím slovíčkařením na DPFO, sociální, zdravotní). Možná je blbost vůbec být zaměstnaný a vůbec nikdy se to finančně, ani kvůli tomu důchodu, nevyplatí. Mám to jen kvůli tomu iracionálnímu pocitu "platím si něco na důchod", který se tady všichni úspěšně snaží v živnostnících vyvolat.
OSVČ: vedu kvůli využití odčitatelných položek z daně (životní poj., penzijní, nějaký ten dar...) a slev na dani (na osobu a za umístění dítěte). Tam se mi to vyplatí do těch cca 400 k zisku, zdanění výrazně nižší. Nad těch 400 k zisku je zdanění plná palba bez jakýchkoli slev a zvýhodnění 15% DPFO+ 1/2(29,2% sociální+ 13,5%) = 36,35% (což je, kruci, ještě víc než jsem si "pamatoval")
Používám reálné náklady. Zkoušel jsem na živnost brát "výhodnější zakázky", co mají menší náklady, ale ani tak, se mi paušál nevyplatil. Firma se zakládala kvůli tomu, že některé větší firmy nechtějí se mnou jako OSVČ spolupracovat, ale s.r.o. se mnou jako jediným vlastníkem jim nevadí (tzn. některé zakázky se tam fakturovat musí).
tak jsem se tady slově vyblil... jen do mě :-D
Vážený pane ViR,
v přehledech o plnění státní pokladny od července 2016 do června 2017, tedy za 12 měsíců, je na důchodové pojištění vybrána částka 391,71 mld Kč, bohužel není rozdělena podle skupin plátců.
ALE.
Za stejné období je příjem z daně fyzických osob placený plátci (tj. zaměstnavateli za zaměstnance) 97,1 mld Kč a příjem z daně fyzických osob placených poplatníky (tedy na základě daňových přiznání) jen 1,81 mld Kč, tedy jen necelá dvě procenta částky placené zaměstnanci s daňovým prohlášením. A to jsou zde zahrnuty i daň z příjmů z výkonů lukrativních svobodných povolání jako lékařů, advokátů, notářů, profesionálních sportovců atd.
Takže vzhledem k úměrnosti mezi daňovým základem a důchodovým pojištěním mi to dává jasnou představu o tom, jak OSVČ platí důchodové pojištění. Jak už píšete sám, chovají se ekonomicky, daňově optimalizují a posílají to minimum, 2099 Kč (to by dělalo 14,8 mld Kč ročně) nebo ti chytřejší 3562, na úrovni redukční hranice (to by bylo stále pouhých 25,2 mld). Důchod sice bude absolutně nízký, ale relativně mnohem vyšší, jestliže se porovná s částkou skutečně zaplaceného pojištění.
Paní Jarmilo, podle ozdrojovaného článku zde https://www.finance.cz/500483-duchod-nahradovy-pomer/ (zdroj je „Statistisches Jahrbuch 2017 (Das Statistische Bundesamt)“) nemáte pravdu.
Náhradový poměr mediánu státní penze ve věkové kategoriii 65 - 74 let ve srovnání s mzdovým mediánem zaměstnanců ve věkové kategorii 50 - 59 let činí v Německu 46 %. A světe div se, v ČR to je 51 %. Nebo-li, Němci jsou na tom u státní penze hůře.
Co je ale podstatné je, že pokud se bavím s "penzisty ze západu", tak mi většina z nich sdělí celkovou částku, s dodatkem, že z toho je xy z fondu, nebo zaměstnanecká penze, přičemž to xy zpravidla dělá tak třetinu i více celkové částky.
Nebo-li, speciálně v Německu a Holandsku si lidé po poměrně dlouhou dobu odkládali "něco bokem" a pobírají to jako penzi.
U nás už si sice dnes spoří lidé také, ale většinou začínají pozdě a spoří málo, takže to pak většinou vyčerpají jednorázovou částkou a je hotovo. (Já si, když odrostly děti, začal odkládat desetinu výdělku, s tím, že čerpat bych začal až už nebudu schopný si k důchodu přivydělat. Sice mne to nespasí, ale mělo by to pomoci.)
Je mi 86 roků za socialismus jsem měl měsíční mzdu jako mistr v provoze 2400 Kčs,- do důchodu jsem šel v roce 1992 a výměra mého důchodu byla 2400,-Kč. za odpracovaných 42 roků, proto že můj důchod nestačil na výživu mé a rodiny, tak jsem musel ještě 18 roků pokračovat v zaměstnání ve které jsem dle podniku musel přejít na vedlejší činnost kterou mi do dnešního důchodu nezapočítali, tak že za odpracované 60roků je mi přiznán důchod 13000,-Kč. pouze tady dokazuji jak obě společnosti od roku 1950 do 2018 dokáži okrást člověka za poctivá odpracovaná léta. Jsem velice rád že dochází k navýšení důchodů mohu poděkovat politikům který vědí co je nedostatek financí a to osobám starších 85 roků a důchodcům z malým příjmem, který někdy nemají na léky i na potraviny.
Je to přemrštěné, ale ona také bude zřejmě vysoká inflace. Nechápu, proč by se mělo přidávat zrovna těm nad 85 let. Pokud jsou nemocní, tak mají nárok na příspěvek na péči a neustálou valorizací důchodu se jim i původně nízký důchod dost zvýšil. Jsou v důchodu přes dvacet let. Mnozí z nich i déle, než byla doba jejich zaměstnání. Navíc takový člověk většinou již nic moc nekupuje, nejezdí na dovolenou a výlety a nepotřebuje řadu věcí, co potřebuje třeba rodina s dětmi. Druhá věc je, že když takto zaříznou zásluhovost, která je již i dnes nízká, tak se vysokopříjmoví budou vyhýbat placení sociálního pojištění, co to půjde. Proč by proboha platili do systému tisíce, když pak dostanou stejnou penzi jako ten, který tam skoro nic neplatil ? Babiš si chce jen udělat oko u svých voličů - důchodců, kteří ho masivně volili.
Babiš dobře vidí, že poslední volby prakticky rozhodli důchodci. A to jak parlamentní, tak prezidentské. To důchodci masivně volili prezidenta Zemana a Babiše. A spočítali to Kalouskovi, který šetřil především na nich. Důchodci jsou disciplinovaní voliči. Během socializmu museli volit KSČ, tak si svobodných voleb váží a užívají si je. Navíc je důchodců obrovská masa a pořád jich přibývá. Nyní odcházejí do penze silné poválečné ročníky a silné ročníky z padesátých let. A Babiš, který je sám jedním z nich, to velmi dobře ví, že si tím nahoní spoustu hlasů.
I kdyby chtěli, tak jim to není moc platné, protože:
A) je volební právo omezeno zdola, ale ne shora. Se stárnutím populace bude logicky důchodců mezi voliči čím dál víc
B) mladých je prostě málo - ale to nezavinili oni, nýbrž jejich rodičové - tj dnešní čtyřicátníci až padesátníci
Zvýšení důchodů zlepší péčí o zdraví a tím i možnost pracovat důchodcům. Práce je potřebou člověka, prodlužuje život, činí člověka šťastným. Práce je smyslem života, Odstranuje i příčiny některých nemocí
Platí stará zásada : pracuj, jak bys věčně žíti měl, a modli se jak bys dnes zemříti měl. Je to zásada Bavoráků.
Myšlení na smrt zrušit ve své hlavě !
To je můj názor
Opolzer, cdaka@email.cz
Pokud se mluví o tom, že by se razantně měla zvyšovat mzda , pak by se měl zvyšovat i důchod na 60 procent jako v Německu. Vše se strašně zdražuje, doplácíme na minimální mzdu, která je ze zákona, potraviny zdražují a jiné. 1000 Kč by bylo tak na pokrytí tohoto všeobecného zdražení, nikoliv na lepší život důchodců.
Zasluhovy princip je ve vsech sousednich zemich zastoupen, jen u nas silne pokulhava, posledni navrhy ho dale oslabuji. Platime si duchodove pojisteni, misto toho dostavame davky socialniho zabezpeceni, duchody jsou urcovany vladou, misto aby vychazely z pojistne matematiky. Tento trend je neuvazeny a prinese velke problemy, az se nekdo zase obrati na US, aby posoudil nerovne postaveni pojistencu.
tak moničko, ale jen ze svého v tomto případě z vašeho. Jen nevím, kde jste slušela tu hloupost, že si dnešní děti musí platit vzdělání. Vážená u nás v České republice je vzdělání základní, střední i vysokoškolské zcela zdarma, pokud si ovšem přitroublé dětátko neposíláte na soukromou školu, protože na státní by ho pro jeho blbost nevzali. A pak hypotéku, jak píšete, ale tou si přece budou splácet své vlastní bydlení a proč já či soused Novák by mu měli na to přispívat a penzijním připojištěním si přece budou vylepšovat svoji penzi a pochopitelně si musí něco na stáří naspořit a spořili si lidé i za komoušů. Dnešní mladí chtějí "žít" obědy, večeře v restauracích, párty, dlouhej kouř, dovolená v Emirátech, ale tak to nešlo nikdy a ani nepůjde. A když nevyjdou s platem, tak přidat nějakou tu brigádku, jak jsme to dělali před 30 lety.
Ale to je přece jednoduché. Už to tu jednou bylo. Provede se zrychleným tempem "Malá důchodová reforma II. " . Ta první proběhla za vlády Petra Nečease a nejlepšího ekonoma světa, pana Kraďouska. V té době přišli důchodci v pásmu důchodů od 10000-15000 minimálně o 600 Kč měsíčně. Bylo to na zásah Ústavního soudu ČR, o prosazení větší zááásluhovosti !!! Těm co měli pod 10000,- se nic vzít nedalo, protože ti by si to šli dofasovat na sociálních dávkách na sociálku ( víme o kom mluvíme ? ne ? ). A pro ty vysokopříjmové chudáky, kteří brali v té době důchody přes 18000,- Kč a více, bylo nutno zajistit aby mohli mít důchody přes 25000,-Kč. Protože za nějakých 20000,- se přeci nedá žít. A tak se udělala reforma, která spočívala ve zrušení 3. redukční hranice a zároveň snížení druhé redukční hranice. No a bylo to. U nás ve firmě, lidé těsně před důchodem, houfně utíkali do předčasného důchodu, když se z mzdové účtárny dozvěděli o kolik budou mít vyměřený starobní důchod nižší. A to byli za předčasný důchod také kráceni. Jenže o tom nás Naše lžitelevize nějak zapoměla informovat. Takže hlavním tématem byla "velká důchodová reforma", která spočívala v zavedení II. důchodového - rozkrádacího pilíře, který měl být už v té době výhoný jen pro lidi s přijímem nad 45000,- Kč měsíčně. Takže zase jen pro ty zásluhově zasloužilé. A dnes ? Tak poslouchejte Babiše co připravuje.... a trochu se zajímejte. Na okradení té početně nejsilnější -"střední třídy" důchodců se už zase pilně pracuje. Jen ti to totiž mohou zaplatit, samozřejmě ze svého.
Přátelé,
mám odpracováno 43let neustále ve směnovém provozu (zdrav.sestra na interně), důchod = 11 800.-kč
(odchod do důchodu 2004)
Včera jsem potkala známou,zdrav.sestra ambulance jen ranní směny,kratší prac.doba celý život(svátky+so+ne volné),
letos šla do důchodu s 15000.-kč
KDE JE SPRAVEDLNOST ?
PROČ NENÍ ZOHLEDNĚNÁ ZÁSLUHOVOST PRO STÁT,KDYŽ UŽ POLITICI NEJSOU SCHOPNÍ POCHOPIT, JAK JSOU VÝPOČTY DŮCHODŮ NESPRAVEDLIVÉ. PROČ SE VYPOČÍTÁVÁ DŮCHOD LIDEM, KTEŘÍ NIKDY NEPRACOVALI Z PRŮMĚRU? TÍM VZNIKÁ SITUACE, ŽE TAKOVÝTO ČLOVĚK POBÍRÁ VYŠŠÍ MĚSÍČNÍ DŮCHOD, NEŽ JÁ.
MYSLÍM, ŽE POLITICI ANI NETUŠÍ, JAK VÝPOČTY CHODÍ, JINAK BY NEDOPUSTILI, ABY SE TOTO DĚLO, VŠAK VEDENÍ ČSSZ O TOM MOC DOBŘE VÍ A NIC NEPŘIPOMÍNKUJE = LENOST?NEZÁJEM?
Bylo by třeba vyčistit ten audiášův chlív,je to tunel na poctivých lidech zdravím Bojka
Pokud se zvyšuje životní úroveň a mzdy, je zkrátka třeba přidávat i důchodcům. Jinak tu bude časem místo důchodců, kteří celý život pracovali a platili do systému armáda žebráků. Už teď vidím v obchodě občas důchodkyni, která se rozhoduje, jestli si má koupit banán nebo jogurt, protože na obojí jí nezbývá. Odpůrci se ohání výdaji, ale stačí si najít na netu, kolik požerou peněz různý organizace, který jsou státu úplně k níčemu a jsou to částky mnohonásobně vyšší.
Také se připojím. Jsem ve starobním důchodu a na žádné vyskakování to není. Jsem ráda, že se důchodcům přidá, ale nesouhlasím s tím, aby se přidávalo 1000,- Kč důchodcům nad 85 let. Jsou vdůchodu už pěknou řádku let a za tu dobu dostali na valorizacích už dosti peněz, tak že dneska mají větší důchody než ti, co šli do důchodu nyní. Navíc odcházeli do důchodu daleko dříve. A v letech nad 85 let mají stejně skoro všichni příspěvky na péči a benzín, tak že z toho si ty léky můžou zaplatit. A navíc, jsem v důchodu 3 roky, celý život jsem pracovala a teď papám tolik léků, jak málo který důchodce nad 85 let. A taky na ně musím mít. Tak že ve finále jsem pracovala do 60 let a mám menší důchod než moje 85 letá tchýně, která šla do důchodu v 54 letech. Nikomu nic nezávidím, ale chtělo by to trochu spravedlnosti. Když jsem byla v Losinách s vnučkou v aqvaparku, přijel tam celý autobus důchodců se koupat a že je tam ohromné vstupné a všichni na to měli. Můj příspěvek.
Tak v tomto s Vámi souhlasím. Také nesouhlasím s tím, že důchodcům nad 85 let se přidává navíc 1000 Kč. Odůvodňovat to tím, že mají větší spotřebu léků je nesmysl. Ne všichni, jsou mladší důchodci, kteří jsou třeba mnohem více nemocní a potřebují více léků a péče, než ti 85letí. Máte pravdu v tom, že minulými valorizacemi se jim důchody zvedaly mnohem více, než těm, kteří jsou v důchodu posledních pár let - stačí si vyhledat přehled o výši valorizací v minulosti. Byly v % mnohem vyšší. Takže někteří z nich mají důchod skoro stejný, jako ti, kteří do důchodu odcházejí nyní a navíc, jak správně píšete, odcházeli do důchodu v mnohem nižším věku, pro nárok na výplatu důchodu jim stačilo mít odpracováno 25 let, kdežto nyní být odpracováno pro nárok na důchod v letošním roce 35 let. Moje sousedka, nyní 85 letá, byla s dětmi 12 let doma, nepracovala, protože si to prý její manžel nepřál. Potom šla pracovat a do důchodu při 2 dětech odcházela v 55 letech, důchod tedy pobírá už 30 let a ještě skuhrá, jak ho má nízký - prý pouze něco přes 11 000. Pouze o 2000 nižší, než já, který jsem šel do důchodu v 61 letech, pracoval jsem od 18 let a veškerou kvalifikaci jsem si zvyšoval studiem při zaměstnání. Rozdělování důchodců na starodůchodce a novodůchodce je chybné. Někteří starodůchodci jsou na tom lépe nebo stejně, jako ti, co odešli do důchodu nyní.