Hlavní navigace

Výchovné ano, ulehčení náročným profesím ne. Jak se změní důchody?

4. 8. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Poslanci odklepli zvýšení penze za vychované děti, mimořádnou valorizaci důchodů a pětiletý předčasný nekrácený důchod pro pracovníky integrovaného záchranného systému. Dřívější odchod do penze pro náročné profese naopak neprošel.

Sněmovna ve třetím čtení schválila novelu zákona o důchodovém pojištění (sněmovní tisk 1230), která má navýšit valorizaci penzí nad zákonnou mez, navýšit důchod o 500 Kč za každé vychované dítě nebo umožnit příslušníkům integrovaného záchranného systému bez krácení předčasný důchod až o pět let. Návrh nyní posoudí Senát.

Výchovné 500 Kč za každé dítě

Poslanci schválili tzv. výchovné, které má rodičům za každé vychované dítě zajistit 500 Kč navíc k důchodu. Změna, která má platit od roku 2023, by se týkala současných i budoucích seniorů.

Pětistovka navíc k procentní výměře by náležela vždy jen jednomu z rodičů. Tomu, kdo o dítě osobně pečoval v největším rozsahu. Z textu pozměňovacího návrhu vyplývá, že nemusí jít jen o rodiče. Překážkou podle předlohy není ani to, pokud u téhož dítěte byla jeho výchova zohledněna při stanovení důchodového věku ženy.

Důchodci s penzí přiznanou před rokem 2023 by museli o příplatek požádat nejpozději do konce roku 2024. Obecně by se měly žádosti o příspěvek začít přijímat od září 2022.

Pokud byl důchodový věk stanoven se zohledněním vychovaných dětí, zvýší se starobní důchod bez žádosti. V ostatních případech bude nutné podat písemnou žádost na předepsaném tiskopisu s uvedením údajů o vychovaných dětech, o době a rozsahu osobní péče a s čestným prohlášením, že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu. Údaje o dětech bude možné doložit rodným listem nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti.

V případě sporu o to, kdo osobně pečoval o dítě v největším rozsahu, budete muset správě sociálního zabezpečení svá tvrzení o péči o dítě doložit.

Na zvýšení starobního důchodu by nenáležel nárok, pokud se pojištěnec vůči dítěti
dopustil úmyslného trestného činu.

Výchovné by mělo začít platit od začátku roku 2023.

Tři stovky nad zákonnou valorizaci

Růst důchodů nad zákonnou valorizaci není v posledních letech výjimkou. Výrazně se průměrný důchod zvyšuje už od roku 2019 s tím, že loni navíc příjemci penzí dostali před krajskými volbami ještě tzv. rouškovné ve výši 5000 Kč.

Další výraznou změnou, se kterou předloha počítá, je navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci o 300 Kč. Tento trvalý bonus bude stejně vysoký pro všechny bez ohledu na to, jak vysoký důchod pobírají. Dostanou ho ale jen lidé, kteří budou penzi pobírat už k začátku roku 2022. Ti, kterým bude dávka přiznána později, na navýšení nedosáhnou. Dá se proto očekávat, že změna přesvědčí váhavé, kteří budou přemýšlet o odchodu do předčasné penze.

Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by tak měly penze v příštím roce se započtením dodatečného zvýšení růst o 797 Kč (o 5,2 %). Průměrný důchod by měl podle předběžných čísel dosáhnout zhruba částky 16 275 Kč.

Zatím jde pouze o odhad, protože ještě není jasné, jak vysoká bude zákonná valorizace. Finální hodnota vyplyne ze statistických dat až na podzim a zveřejněna bude v pravidelně vydávaném nařízení vlády, které stanovuje například i všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient – vstupní data pro výpočet průměrné mzdy na další rok.

Jde o další „sekeru“, která ročně vyjde státní kasu na sumu kolem jedenácti miliard. Ministryně práce se při ospravedlňování další valorizace nad zákonnou mez zaklíná zdražováním, na které důchodci doplácí. Zákonná valorizace penzí ale vychází kromě poloviny růstu reálných mezd právě i z růstu cen. Výpočet růstu cen se navíc odvozuje z porovnání spotřebního koše domácností a spotřebního koše domácností důchodců. Ve finále se do výpočtu valorizace použije ten růst cen, který je vyšší. Takže valorizace zdražování odráží z podstaty svého výpočtu.

Plošné navýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci nemohu hodnotit z pohledu udržitelnosti veřejných financí jinak než jako nešťastný, nelogický, nesystémový a nespravedlivý krok, uvedla Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady s poukazem na plánovaný deficit pro příští rok ve výši 390 mld. Kč, což je navzdory růstu HDP skoro o 23 mld. víc než v krizovém roce 2020. Nelogický je podle Zamrazilové právě proto, že konstrukce výpočtu valorizace sama o sobě vede k udržení kupní síly. Šéfka Národní rozpočtové rady považuje návrh za nesystémový, jelikož popírá důvod existence valorizačního schématu, který stanovuje zákon. Pokud valorizační schéma nefunguje, tak je nutné změnit zákon, ne činit ad hoc opatření mimo něj, zdůraznila Zamrazilová a dodala, že změna je nefér, protože senioři patřili mezi covidem nejméně finančně postižené skupiny obyvatel. Situace seniorů s příliš nízkými příjmy se podle ní nemá řešit plošně, ale adresně. A to nemluvím o tom, jak nefér je zatěžování státního rozpočtu, které se promítne v navýšení státního dluhu, vůči našim budoucím generacím, uzavřela.

Pětiletý předčasný důchod bez krácení

Jak už jsme zmínili v úvodu, předloha má zavést mírnější podmínky při přiznání předčasného důchodu pro pracovníky integrovaného záchranného systému. Do penze by mohli nově odcházet až o pět let dříve s tím, že by se jim za předčasný odchod nekrátil důchod.

Podle ministryně práce Jany Maláčové ale musí ještě senátoři doladit, pro koho přesně má možnost takového předčasného důchodu platit, protože přesný okruh pojištěnců nyní není zřejmý. Do složek integrovaného záchranného systému patří např. hasiči, záchranáři nebo policisté.

Nižší důchodový věk pro náročné profese neprošel

Za riziková zaměstnání se mají považovat ta s prací zařazenou právními předpisy o ochraně veřejného zdraví do třetí a čtvrté kategorie.

Poslanci naopak neodhlasovali snížení důchodového věku pro pracovníky náročných profesí, protože schválený pozměňovací návrh o výchovném s touto změnou formálně kolidoval, resp. se po schválení tzv. výchovného považoval za neschválený. Podle ministryně práce by se ale změnu mohlo podařit prosadit v Senátu.

skoleni_20_9

Pak by mohli lidé za každých deset let v rizikovém zaměstnání odcházet o rok dřív do důchodu. Přesněji by se odečetl od klasického důchodového věku 1 kalendářní měsíc za každých 184 směn v rizikovém zaměstnání.

Při stanovování penze by se přihlíželo i ke směnám odpracovaným před nabytím účinnosti této změny, maximálně ale 10 let zpětně – za tuto dobu už by totiž byla k dispozici evidence směn, kterou u třetí a čtvrté kategorie musí vést zaměstnavatelé. Ti by se také měli částečně podílet na krytí vyšších výdajů za toto opatření vyšším odvodem na sociální pojištění.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).