"Všem těmto lidem se tak doporučuje účast na dobrovolném pojištění."
Invalidní důchodci nebo dlouhodobě nezaměstnaní si mohou těžko něco platit, ti často nemají ani na přežití. To jsou zas takové rady, jako že když někdo nemá na chleba, ať žere koláče.
(To je kritika ČSSZ, nikoli autora článku)
To samozřejmě není pravda, že "Jiná možnost už není." Ti, co nemohou pracovat vůbec mají, s pravděpodobností blížící se jistotě (a pokud odhlédneme od výjímek, potvrzujících pravidlo), plný invalidní důchod.
Ti ostatní postižení, co je nikde nevezmou (uznávám, že je to problém) ovšem podle dobrozdání lékařů pracovat mohou, byť omezeně. A pokud neseženou zaměstnání, tak ohlášení volné živnosti stojí tisíc korun a příjemci invalidního důchodu platí odvody jen z toho, co si skutečně vydělají. Neničí je žádná povinná minima, jako jiné OSVČ. Stačí jen nabídnout něco, za co jsou lidé ochotni utratit peníze.
Ti, co nemohou pracovat vůbec, mají plné ID jenom někteří. ID se totiž nedává podle toho, jak kdo může nebo nemůže pracovat, ale podle zcela absurdních kritérií, ale to tu nemá smysl rozebírat. Aspoň že uznáváte, že pro některé postižené je sehnat práci problém. S podnikáním je to stejné, třebaže mají nižší povinné odvody. Ono říct zákazníkovi: "Dodám, ale až mi bude trochu líp", to moc nejde. Většina podnikání vyžaduje plné nasazení, nemocný zvládne fungovat třeba jen pár hodin týdně. Kdo moc velké omezení nemá, ten tohle neřeší, má příjem i odpracované roky. Postižení s větším omezením, co mají jen částečný ID, mají ale smůlu a ty roky nemají šanci ani doplatit ani odpracovat.
Nojo, no. Ono je to ale tak, že jsou tři stupně invalidity a pouze u jednoho se předpokládá, že postižení je natolik vážné, že dotyčný si jen velmi obtížně opatří prostředky k obživě vlastní prací. U prvního a druhého stupně má být ale invalidní důchod jen "příspěvek k vyrovnání nižších příjmů". Jinak žádný invalidní důchodce nemá zakázáno (při)vydělávat si jakoukoli prací, přičemž u těch nižších stupňů se nějaká práce/výdělečná aktivita přímo předpokládá.
V některých případech jistě. Rozumím tomu, že invalidní důchodci hledají zaměstnaní špatně (ale zase jsou často nabízena místa, kde zaměstnavatel chce pouze invalidní důchodce).
Nicméně, na druhé straně, živnostenské oprávnění stojí 1000 Kč a invalidní i starobní důchodci mají daně a odvody pouze z toho, co si skutečně vydělali (na rozdíl od OSVČ "hlavních" kde jsou minimální odvody dány, jsou vždy OSVČ "vedlejší"). Ale to samozřejmě předpokládá, že umím a jsem schopen dělat něco, za co mi je někdo ochoten zaplatit. Čili musí být co nabídnout a snaha to nabídnout.
Zdá se, že jste nepochopil rozdíl mezi stanovenou výší záloh, a skutečnými odvody. Invalidní důchodce je vždy "vedlejší OSVČ". Povinnost být důchodově pojištěn se jej týká tehdy, když jeho základ daně ze SVČ překročí "rozhodnou částku", což je letos 71950 Kč/rok (cca 5996 Kč/měs). Z poloviny této "rozhodné částky" je pak stanovena záloha ve výši 29,2 %, což je 876 Kč. Pokud rozhodné částky nedosáhne, neplatí povinně sociální pojištění (ČSSZ mu zaplacené zálohy vrátí), ale také není důchodově pojištěn.
Jinak podotýkám, že podstatou problému byla potřeba ID 1 a 2 být sociálně pojištěn a získat nárok na starobní důchod. To se ale jaksi bez odvodu pojistného nedá.
Takže si má invalida pořídit ŽL a z nulových příjmů platit 9 stovek sociální pojištění, aby dostal starobní důchod? To mohli dát pro invalidy to dobrovolné pojištění rovnou v takové výši. A ještě zbývá zodpovědět, kde má invalida vzít každý měsíc těch 9 stovek. No nic, nečekám, že něco smysluplného poradíte.
Ale je to dobrý tip pro invalidu, který na to má, než platit 2 tácy na dobrovolné, to raději 9 stovek jako OSVČ. Na výši důchodu se to asi neprojeví, ten bude stejně minimální. O tom by mohl být i článek, tady to zapadne.
Jestli bude chtít, aby se mu to počítalo do odpracovaných let, bude muset platit. Já to beru tak, že si ten ŽL pořídí jen na fiktivní podnikání, aby nemusel platit 2 tisíce, ale jen polovinu, a měl "odpracované" roky. O tom to celé je, bavíme se o invalidech v 1. a 2. stupni, kterým se to nepočítá ani jako náhradní doba, ale pracovat normálně nemohou. Když má někdo rok nemocenskou, to pracovat nemůže, pak se mu to změní na ID (většinou 1. nebo 2.), to najednou pracovat může? Někdo třeba jo, někdo ne, nebo jen velmi omezeně. ID v jakémkoli stupni je taková dlouhodobá nemocenská. Jenom někdo si dokáže najít práci, při které ho postižení výrazněji neomezuje.
"...že je nikde nechtěji..."
Ja vím, že to není jednoduché, najít práci pro invalidu, Ale najít se dá. Mám kamaráda v azyláku, taky už má věk a ne zrovna dobrý zdravotní stav. Přesto pracuje - sice jen 5 hodin týdně - rozdává Metro u nádraží, za 55,- Kč brutto (zaměstnavatelem je Česká pošta). Takže si myslím, že i invalida najde fyzicky lehkou práci, třeba i u víc zaměstnavatelů, když je to jen na pár hodin týdně, jen to chce hledat.
Mně je to celkem jedno.Mám 35 za měsíc, což je vlastně tolik, co bych měl odpracovat.Dokdoři pověděli, že sa narozenin nedožiju.Ale chcu jich eště s kamárádama oslavit.Bude to zárověň aj trachta.A naví, bylo řečené, že su opotřebovaný tak, jak kdybych měl osmdesát.Takže do teho hrobu už možu.Vykopal sem jich víc jak 3000...Většinu tých ludí sem znal.Oni mně to už ale neoplatijú.A ty, co sem neznal si pamatuju od místa kopání a jak sa kopalo, takže znám vlastně všeckých.Jo, to najdůležitější sem zapomenul.Zemřu na zápal plic.
Diskrimace? On ten důchod se jmenuje "starobní" čili ta závislost na nějakém věku je vcelku logická.
Samozřejmě, mohli bychom zavést i důchody "výsluhové", které ostatně mají třeba policisté či vojáci, ale tam si jen těžko dokážu představit průběžné financování, pokud mají být ty důchody v nějaké rozumné výši. Ta výsluhová část by musela být, pokud by se měla týkat všech pojištěnců, patrně fondová. A tu možnost výsluhy, jen tak na okraj, dávalo penzijní připojištění.
To není blábol......jak se nahradí práce pěti mužů?Dá se třem ženám...asi tak!Žena je diskriminovaná pořád.Muž i žena při stejném vzdělání-mají různé podmínky na profesní růst.Podnik si raději zvolí chlapa(nepůjde většinou na rodičovskou dovolenou,většinou nezůstává doma na paragraf u dětí...)a tak chlap může profesně růst-víc vydělává a žena se vrátí např.po sedmi letech z mateřské(znalosti "zastaralé")a peněz taky méně...na to navazující důchod taky menší a už zkrouhli i "výhodu"dřívějšího odchodu pro počet dětí
To nie je diskriminácia, ale fakt, že mzda plusmínus vyjadruje prínos zamestnanca pre zamestnávateľa (samozrejme upravená priemernou platovou hladinou v danej lokalite).
Kde sú teda tie úspešné firmy plné žien, ktoré valcujú nízkymi mzdovými nákladmi ostatné šovinistické firmy, ktoré musia tam zamestnaným mužom platiť viac?!?
Ano, přesně tak, žena mnohem více těžko peníze vydělá, za stejnou práci méně peněz než muž, protože přece není "živitel" rodiny, i kdyby sama živila 5 dětí. A dále její peníze jsou jiné, mnohem méně platí. Když jde do hospody si koupit oběd, dostane vždy menší řízek a to i když je obsluha také žena. Když si objedná např. zednické práce, musí také zaplatit více. O práci na druhé směně doma je zbytečné psát, ta je samozřejmě zadarmo.
Mám prosbu: chtěl bych kontakty na firmy, kde chlapům platí více, a na restaurace, kde chlap dostává větší řízek.
Děkuji.
PS: Nebudu nikoho práskat. Jde mi o to ryze z osobních zištných důvodů.
Až dosud jsem měl smůlu, tak bych to chtěl alespoň teď napravit. Jde mi o to, že když jsem vyrostl do nadprůměrné velikosti, tak jsem zažil opačnou zkušenost. On je velký, ten to nepotřebuje, tak jsem dostával menší porce. Dokonce jsme na toto téma s mojí mámou kdysi i experimentovali. Například když byla nemocná, poslala si mě s kastrůlkem pro oběd. Ona sama, když si brala jídlo do kastrůlku, tak vždy dostala porci, která ji stačila nadvakrát. To co jsem přinesl já, na to vyvalila oči a zeptala se, jestli jsem cestou většinu nesnědl. Porce jí nestačila ani na jedno jídlo. Prohlásila, že mě si už posílat nebude. Ale z experimentálních důvodů jsme to znova zkusili se stejným výsledkem. A pokračovali jsme. Podnik dával na dvoře raut, opékalo se prase. I zavětřil jsem příležitost. Říkám pojď, uvidíš. A skutečně, dal jsem jí do ruky dva talíře (experiment je experiment), na každý z nich jí na první dobrou dali skoro dvakrát větší porci, nežli mě na jeden talíř, a to jsem je 2x pobízel ať ještě přidají. Jak sama uznala, tedy nebyl to efekt "soused má vždy větší porci".
Taky jsem pro zásluhovost.Státem řízené okrádání lidí, kteří mají vyšší než průměrné příjmy a jak procentově tak v korunách odvádí na pojištění z celého příjmu, ale při výpočtu se jim přihlíží ze 100 % jen z jeho části, případně se nepřihlíží vůbec.
Je frustrující, že při odchodu do důchodu nedostanu ani polovinu toho co jsem tam "nasypal". Ale socky, které chodí na úřady
s nataženou rukou "státe dej" a dostávají všechny možné dávky a příplatky mají jen o pár set korun důchod nižší. Pryč s takovýmto "sociálním" státem.
Dobrý den,
považuji výpočet důchodu za nespravedlivý. Příklad : výdělek za rok 1986 = 32000,- 1 os
výdělek za rok 1986 = 16000,- 2 os
Je jasně vidět, že ta první osoba, vydělala dvakrát tolik, co ta druhá. Ale v přepočtu koeficient přepočítá, že vlastně je přepočteno vyšší výdělek u druhé osoby. Tak že není pravda, že se pořád říká, že starší důchodci méně odevzdávaly, a proto mají menší důchody. Ale za vše může špatný koeficient. všechna léta jsem pobírala dvakrát větší mzdu a dnes odchází do důchodu osoba , která pracuje za minimální mzdu a obdrží větší důchod nežli já. Už by bylo potřeba se na to podívat, a dát to alespoň trošku do pořádku. Výdělky obou a vše mohu doložit. Ale nikdo nemá zájem , si přidělávat práci.
proč obě podmínky? někdo ve věku 65 let bude pracovat jen těch 35 let nebo je nebude mít odpracované A NĚKDO bude v tu chvíli pracovat 48 LET, KDYŽ PRACUJETE OD 17 LET A PŘI ZAMĚSTNÁNÍ A DĚTECH SI DODĚLÁTE SŠ I VŠ VZDĚLÁNÍ, které za komunistů nebylo možné, doposud mi nikdo nevysvětlil proč máme pracovat 48 let????, ať pracují ti, kteří nemají těch 35 let
Ale no tak, věk přeci není u starobního důchodu jediné kritérium. Pokud se budete "válet na úřadu práce", uzná se vám jako náhradní doba pojištění maximálně 1 rok do 55 let a dva v době nad 55 let, čili za život celkem 3 roky. Z požadovaného minima doby pojištění 35 let je to 8,6%, respektive z dnes dosažitelných cca 47 let je to 6,4 %. Pokud to někdo takto vede déle, tak to pak holt pozná na výši procentní výměry důchodu. Navíc podpora v nezaměstnanosti je také z hlediska konstrukce pojistná dávka (platí se na ni v rámci sociálních odvodů).
Krom toho, ten, kdo se válí na Úřadu práce a celý život bere jen sociální podporu, stejně do důchodu nepůjde, ale bude brát sociální podporu i v důchodovém věku. Blbé je, že sociální podpora pro nefachčenky je někdy vyšší, než minimální mzda a než důchod. To je vskutku motivující pro řadu obyvatelstva nikoli tmavé pleti.
Pokud se týká sociální podpory pro jednotlivce, tak to tak opravdu (ale opravdu) není. Zkuste si ,Jarmilo, nastudovat, jaké je životní či existenční minimum a jaké k tomu mohou být další nárokové dávky (přípěvek na bydlení atd,). A těch nenárokových také není tolik. Já bych z toho osobně žít nechtěl a ani neuměl...
ViRe, několik podobných rodin znám. Mají dávky v takové výši, že se jim nevyplatí ani pracovat za minimálku, stát jim platí i bydlení, spousta peněz mizí v hospodě a v cigaretách. Já bych tak žít taky nechtěla, nicméně existují lidi, kterým to vyhovuje a cokoli je lepší, než zvednout zadek a dokonce pracovat.
Jádro pudla je v tom slově "rodin". Když nepracující "fotr" pěti dětí pošle maminu dělat tak, aby měla alespoň polovinu minimální mzdy, tak dostanou životní minimum pro sedm lidí, daňový bonus a přídavky na 5 děcek a příspěvek na bydlení. A pokud jsou šikovní (a úředníci zbabělí), dostanou k tomu i lecjakou nenárokovou dávku (pomíjím různé fígle se sirotčími důchody, pěstounskou péčí a podobně, které se čas od času dějí...).
A pak už prostě stačí celkový příjem, který je v součtu zajímavý, byť na hlavu stále nevysoký, vhodným způsobem přerozdělit směrem k hlavě rodiny, případně panimámě. Jinak řečeno, u těchto rodin je docela pravidlem, že rodiče parazitují na dětech a na snaze státu ty děti aspoň trochu sociálně zajistit.
"proč obě podmínky?" Prostě proto, že to tak je, to nedokážete pochopit? Určitá regrese tu byla od vždycky (důchod se nikdy nevypočítával lineárně) a za roky "navíc" je vám důchod zvýšen. I když máme rovnou daň, tak v důsledku odpočtu na poplatníka (2070 Kč/měs.) mají lidé s nižšími příjmy i relativně nižší daně - je to spravedlivé? A nebyla by spravedlivá absolutně rovná daň např. 3000 Kč/měs.? Proč ne? Takto lamentovat by se dalo nad každým zákonem. Když se vám to nelíbí, tak jděte za svým poslancem senátorem nebo sama kandidujte a se to snažte změnit, sepisujte petice, pořádejte demonstrace. A proč nějaké důchody? Ať si každý spoří nebo ať ho živí děti.
35 let pojištění bude od příštího roku prostě zákonné minimum. Ale podle SKUTEČNÉ doby pojištění se pak počítá procentní výměra důchodu. Ten, kdo bude mít 48 let pojištění bude mít tuto výměru 72 % svého výpočtového základu, ten s 35 lety jen 52.5 %. (Důchod se skládá z procentní výměry a základní výměry, která je pro všechny důchodce stejná. )
Jen pro ilustraci - při odchodu do důchodu letos a výpočtovém základu 13000 Kč (ten by v tomto roce odpovídal i osobnímu vyměřovacímu základu, tedy dlouhodobému průměrnému výdělku, přepočtenému na současnou hodotu peněz, jelikož je pod první redukční hranicí), bude výše důchodu pro toho kdo bude mít odpracováno 48 let 2700 Kč základní výměry + 9360 Kč (48 let x 0,015 x 13000 Kč) procentní výměry = 12060 Kč starobní důchod. Pro toho, kdo bude mít odpracováno jen 35 let, tedy od příštího roku minimum, bude výše důchodu 2700 Kč základní výměry + 6825 Kč (35 let x 0,015 x 13000 Kč) = 9525 Kč.
Tedy ten, kdo byl důchodově pojištěn o 13 let kratší dobu bude mít důchod (při stejných průměrných výdělcích) o více než 2500 Kč měsíčně nižší!
a co ti chudácí cé celý život dřeli na nočních a nepřetržitých směnách za směšný peníz,ti bs sinezasloužili víc,třeba na příplatcích za nočních minimálně o 100% víc,ty kancelářský se pěkně do růžova vyspí,ale noční dle odborníků škodí,také prostředí kde dělají v chemii,moje máma dělala s acetonem a měla problém s krvinkami,celá fabrika smrděla daleko široko a nikdo nic nezohlednil.Každá práce není stejně honorována i když je někdy náročnější než ta lépe honorována!!!!!!!!
Vy budete hodně mladý. Právě dříve byli pracovníci podle náročnosti práce rozděleni do důchodových kategorií (I., II., III.) a podle toho byli zvýhodňováni. Takže odchod do důchodu: I.-55 let, II.-57, III.-60, základní koeficient I.-60%, II.-55%, III.-50%, zvýšení za každý rok navíc I.-2%, II.-1,5%, III.-1% a podle toho bylo i různé zastropování. Konkrétně pracovníci v chemických provozech byli II. kategorie a kascelářsští byli III. Jinak dělníci byli určitě lépe placení než úředníci a kopáč měl větší plat než učitel. A jestliže manuální pracovník závidí úředníkovi, tak se měl líp učit a mohl také sedět v kanceláři.
To jsou věčné diskuze "Neználků" o ohodnocení práce. Za doby "reálného socialismu" nás učili, že mzda je poskytována dle "množství, kvality a společenského významu vykonané práce", čili v té době holt asi mnozí co se "nadřeli za pár šupů" dělali práci společensky méně významnou.
(Mimohodem, já před r. 1989 pracoval v agrochemickém podniku, a lidé pracující přímo v terénu s chemikáliemi patřili mezi nejlépe placené zaměstnance, v sezoně s větším měsíčním příjmem, než měl ředitel.)
Dnes je to tak, že z hlediska ekonomiky podniku je pracovní síla zaměstnance komodita jako každá jiná, srovnatelná s elektřinou či třeba pohonnými hmotami. A z logiky věci plyne, pokud podnik nenarazí na umělé bariéry, typu minimální mzda, omezení zákona, či osobní vazby, že se snaží nakupovat pracovní sílu za nejlepší tržní cenu. Tedy platí jen tolik, za kolik je na trhu schopen pracovní sílu koupit v požadované kvalitě a v potřebném množství. Pokud je někdo ochoten třeba někde v Horním Dolíkově vykonávat v místním podniku konkrétní práci za 15 tisíc, je zcela irelevantní, že v krajském městě za ni jiný má 25 tisíc a v hlavním třeba 27 tis. Ta cena je (pro různé podniky) prostě dána v místě a čase.
A pokud se týká "zohlednění", způsob výpočtu důchodů je sice složitý, ale je transparentní a snadno kontrolovatelný. A mimochodem, lidé s nízkými přjmy mají podstatně lepší "náhradový poměr" (výši důchodu k výši předchozích výdělků), než je průměr či než mají lidé s příjmy vysokými.
díky tomu že jsem 4 roky se musela starat o rodinného příslušníka a byla jsem v částečném in.důchodu tím i na pracovním úřadě byt jsem měla 30 let odpracováno musela jsem stejně čekat do 65 let co se stalo žádný list o tom že bych měla dostat normální starobní důchod nepřišel jen tak mi z ničeho nic na útržku byl napsán starobni důchod cirka přesně tolik kolik mi dělal část in. důchod tak že živořím s částkou 5800 a kde je spravedlnost p...i mějte se
Ono 30 let pracovat a být 30 let sociálně pojištěna není úplně totéž. Pokud jste například ve větší míře pracovala na základě dohody o provedení práce (DPP), nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) s nízkým výdělkem, nebyla jste důchodově pojištěna. Mimochodem, pokud udělám zpětný propočet, tak při uznaných 30 letech pojištění mi vychází, že Vaše procentní výměra důchodu je jen 3100 Kč, což odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu = průměrnému výdělku nějakých necelých 6900 Kč (v současné hodnotě peněz). To naznačuje buď jen částečné úvazky, nebo delší nepojištěnou dobu bez evidence na ÚP.
Víte to zcela přesně, protože jste tam pracovala? Nebo jste zaslechla nějaké zaručené zprávy? Mně například se nic neztratilo. Měla jsem v informativním listě i dobu vedlejšího pracovního poměru z roku 1972. Stalo se, že se lidem "ztratily" evidenční listy dříve sociálního zabezpečení, později důchodového pojištění. Ale ne vinou ČSSZ. Zaměstnavatel před rokem 89 i po roce 89 byl povinen vystavovat tyto listy, zaměstnanci je dostali ke kontrole, k podpisu, tyto listy se posílali na správy SZ a SZ toto chodila pravidelně kontrolovat. A kontroluje to dodnes. Po roce 89 se stávalo, že malá organisace zanikla a neodevzdala evidenční listy za zaměstnance. Většinou šlo o živnostníky - OSVČ, kteří měli třeba jednoho nebo dva zaměstnance. Že by se na České správě sociálního zabezpečení ztratily záznamy o lidech, o jejich době pojištění a ročního základu pro odvod SP? Nevěřím. A ze svého okolí neznám nikoho, kdo by přišel o důchod vinou ČSSZ. Moje okolí, tím nemyslím dvě sousedky a pár slepic. Mzdovou agendu jsem zpracovávala ve velkých podnicích v Brně, Jeseníku a v Krnově. Od roku 1991 do dneška.
Nevím, jaká újma se stala diskutujícím, co přesně celý život dělali, jaké měli výdělky do roku 1990 - "doba zaměstnání", od roku 1991 - "doba pojištění". Od tohoto roku platí zákon o důchodovém pojištění. Omlouvám se, jestliže jsem se o rok spletla.
Podmínky pro pobírání starobního důchodu, i jiných důchodů jsou přesně stanoveny. Je to: doba důchodového pojištění, výše základu pro odvod sociálního pojištění, věk. Nevidím tam žádné zvýhodňování nikoho. Staré ženy mají často nižší důchody, protože bývaly v domácnosti a živil je manžel.
Moje matka, například, pobírá starobní důchod od svých 55 let. Nemá příliš vysoký starobní důchod, protože byla v domácnosti, živil nás otec a matka šla do práce až když jí bylo 30 let. Letos je jí 88 roků, tzn. že 33 let pobírá starobní důchod. A nadává, protože otec zemřel, po něm dostala asi dva tisíce a spolu s jejím starobním důchodem se jí to zdá příliš málo. Ale pořád je to víc, než když prodavačka v obchodě pracuje za minimální mzdu - v současné době.
Dlouhodobě nezaměstnaní - pokud je nezaměstnaný evidován na úřadě práce, jsou to doby stejně jako žena na mateřské dovolené. Pokud prostě nepracuje, tato činnost se mu zalíbí, je vyloučen z evidence úřadu práce, tak není důchodově pojištěn. Ten "důchod", kterým se většinou myslí starobní důchod, na ten si občan musí těch 35 let přispívat v důchodovém pojištění. Co se týká invalidních důchodců, jsou tři stupně ID. Moje známá, např. prostě dělat nebude, žije za cca pět tisíc ID, ID má zřejmě na hlavu, protože dost pije. Řekla bych, že proti ostatním státům je ČR pořád hodně sociálním státem.
Já jsem si nedovedla nikdy představit, že bych nepracovala. Do starobního důchodu jsem měla započteno 43 let, kdy jsem pracovala a byla důchodově pojištěna. Dnes mi s klidem, mladý muž, 38 let, který pracovat začal až ve 30, řekne, že je pro něho výhodné "být přes zimu na pracáku". Dostává 5 tisíc korun. Takových lidí je víc, i když jim říkám, že jim bude výdělek, respektive základ pro odvod sociálního pojištění scházet do stanovení starobního důchodu, odpovídají mi: To je ještě daleko, Toho já se nedožiju, Do té doby ..
A pak se diví a stěžují si.
Zajímavé je, že všichni tito stěžovatelé a nadávači, nadávají na internetu, většinou anonymně, ale k tomu musí mít počítač a musí být připojeni na internet. Takže zase tak chudobní asi nebudou. Nebo to píší za někoho jiného? Starobní důchod není sociální dávka. Na ten si musíte, lidově řečeno, vydělávat celý profesní život. A těch 35 let se mi nezdá nespravedlivých. Středoškolák skončí v 19 letech školu plus 35 je 54, takže do 65 může odpracovat celkem 44 roků. Vysokoškolák končí v 25 plus 35 je 60 let, do 65 může odpracovat 40 let. Nehledě k tomu, že doba studia, které bylo dokončeno, se do doby pojištění, nebo "odpracovaných let", započítává. Studující nejsou znevýhodněni.
Čím dál víc mě napadá, a to nejen při pohledu na dané téma - jak to ten bolševik dělal... Kvalitní jídlo, kvalitní školství, kvalitní zdravotnictví, celkem přijatelné mzdy, sociální politika celkem adekvátní.........
Tak trošku OT, nedávno jsem byl nakoupit v německém Chemnitzu. Zarazila mě jedna zajímavost - ceny. Byly plusmínus jako vystřižené z Československých obchodů 70. let. Průměrný plat v Sasku je kolem 2000 euro, taky stejný, jako v tehdejším ČSSR. Sumasumárum lze nadneseně říct, že Němci v Sasku jsou životní úrovní na pozici Československa ze 70. let :o))
Ale vážně, za téměř třicet let jsme se dostali do pěkný pr***le.
Hezký den všem, Josef
Jak to ten bolševik dělal? Kvalitní jídlo, kvalitní zdravotnictví atd. Podívejme se na čísla. Průměrný věk dožití v roce 1960 byl zhruba 68 let u mužů. To byl průměr v ČR a zhruba taky průměr v celé tehdejší západní evropě. V roce 1990 byl v ČR průměrný věk dožití pořád zhruba 68 let. V západní evropě zhruba 72 let.
V roce 1960 jsme byli na průměru západní evropy a v roce 1990, po třiceti letech práce bolševika, nejhorší z celé západní evropy. Jak to ten bolševik dělal?
V roce 1920 se muži měli šanci dožít 47 a ženy necelých 50 let. Za první republiky do roku 1938 se naděje dožití u mužů prodloužila na 56,5 roku a u žen na 60,8 roku. V roce 1968 střední délka života mužů dosáhla 67,1 roku a žen 73,4 roku a v roce 1989 byla u mužů 68,1 roku a u žen 75,4 roku.
Celkem souhlas, ale technická poznámka:
- Ta doba studia se "do odpracovaných let" dříve započítávala. Což ale před asi deseti lety zrušili.
- Házet se každou zimu na pracák je také z hlediska odpracovaných let problém, protože nevím přesně z hlavy, ale tam se za celý život započítávají jakožto náhradní doba max. 3 roky dohromady. A víc už nic. Navíc tam bude nějaký redukční koeficient.
- Co ještě (zatím) nezrušili, že se započítává mateřská a rodičovská.
Takže ono to s tím požadavkem na odpracování 35-ti let dnes už není tak úplně snadné. Už to není požadavek, co splní každý "levou zadní". Ať již ti se základním vzděláním, kde mohou přijít zdravotní problémy, nemoci z povolání... nebo vysokoškoláci s doktorandským studiem, stážemi v zahraničí atd.
Obecně souhlas, jen pár poznámek. Financování důchodů se částečně oddělilo od státního rozpočtu v r. 1992 a současný zákon, 155/1995 Sb., s některými později učiněnými parametrickými změnami, platí od 1.1.1996, od kdy se také počítají důchody současným způsobem. Jinak doba studia od r. 2010 již není dobou pojištění (před r. 2010 je započtena 80 % v max. rozsahu šesti let po 18. roce věku). Nicméně právě doba studia, stejně jako nepojištěné doby "na pracáku" lze dodatečně doplatit kdykoli (nikoli tedy jen rok zpětně).
Není to vysoká škola versus střední, jde o studium po dosažení 18 let věku. Od r. 2010 je to nepojištěná doba (doba studia před r. 2010 je doba náhradní, redukovaná na 80 %). Nicméně, jde o dobu, za kterou lze i zpětně doplatit důchodové pojištění. (To si řešila dcera, neb pravila, že důchodový věk má sice daleko, leč jeden nikdy neví, co se může stát. A doba pojištění je často důležitá i u případného invalidního důchodu. Další věc je, že čím později to člověk doplatí, tím více zaplatí.)
Přesně nerozumím té dobrovolné účasti, můžete to prosím podrobněji vysvětlit? Je to myšleno, že pokud nejsem ani zaměstnanec ani OSVČ, tak maximálně po dobu 15 let si mohu sociální platit sám? Avšak přihlásit se musím předem, jelikož doplatit zpětně lze maximálně jeden rok?
Takže když jsem uplynulých 10 let neplatil sociální (studoval jsem a pak pobýval dlouho v Asii a Latinské Americe, kde jsem dělal různé příležitostné práce), tak těchto 10 let je "důchodově prošustrovaných" a i kdybych mermomocí chtěl, nemohu je "zlegalizovat" jednorázovým doplacením?
Nebo budu mít příjem z § 9 nebo § 10 (např. pronájem, prodej akcií apod.) a pak nebudu účasten sociálního vůbec a to celý život, jelikož, jak píšete, dobrovolná účast je maximálně 15 let, ale pro přiznání důchodu je potřebná doba 35 let. V takovém případě vlastně řešení problému neexistuje?
Můžete k problematice napsat třeba další článek? Zajímalo by mě, jak vysoký důchod pak člověk bude mít, pokud si platí 15 let sociální dobrovolně - o jakou částku ročního (měsíčního) pojistného by se vlastně jednalo?
Ano, 10 let máte prošustrovaných, teda můžete mít jen 9, pokud si zbývající rok doplatíte. Je to prostě vaše blbost, mohl jste si platit aspoň základ. No, a pokud byste vyčerpal 15 let dobrovolného placení, můžete si založit ŽL a platit přes ŽL.
Mně třeba dítko pracuje v zahraničí a platí si dobrovolné důchodové pojištění. Ze začátku mělo pindy, na copak mu to bude, dneska uznává, že to tak blbá rada zase není. V předdůchodovém věku jako když ta odpracovaná léta najde. Jo, je na něm, aby si na dobu důchodu našetřilo.
Víte, mne fascinuje jedno: mám kolem sebe pár dobrodruhů, co v produktivním věku plivali na státní důchod jen jednovatou slinu a v 90. letech si důchodové pojištění neplatili, protože to nebylo dáno zákonem. Jak se ale přiblížili k důchodovému věku a zdraví už jim jak nesloužilo jako za mlada, začaly jim lidově řečeno "lézt tlusté do tenkých", honem honem poshledali cokoli, co by jim ten státní důchod zvedlo. A to vám třeba ještě nedochází, že pokud budete mít děti a s vámi se něco stane, třeba přijdete o život (při autonehodě to zas není tak nereálné), tak sirotčí důchod se odvíjí od toho, co do důchodového pojištění platili rodiče. Pokud nic, je dítko odkázáno jen na milost státní sociální podpory.
Jarmilo, můžete mi zcela vážně vysvětlit, jak si může někdo platit sociální pojištění "přes ŽL", když není živnostník a nemá příjmy z živnostenského podnikání? To jako takovému člověku zcela vážně radíte, aby se dopustil podvodu a trestného činu neoprávněného podnikání? Protože podle živnostenského zákona, když máte živnostenské oprávnění, musíte reálně podnikat, jinak musíte přerušit nebo ukončit. Nemůžete si fiktivně vymýšlet faktury a tedy i příjmy.
Jak jsem se dočetl v článku, dobrovolně si lze platit maximálně 15 let a to je ještě třeba to oznámit dopředu (nelze doplatit zpětně, resp. jenom jeden rok).
Já tu píšu o poměrně velké skupině lidí, která je ze sociálního systému fakticky vyňata, protože nutná doba pojištění je 35 let, ale dobrovolně si lze pojistit jen těch 15, takže část obyvatel na sociální pojištění nedosáhne, i když by si chtěla sociální dobrovolně platit (protože narazí na hráz 15 let).
Týká se to právě těch, co mají příjem z § 9 a § 10, což je poměrně rozšířené a těchto lidí je stále více, protože část společnosti se přesouvá ze zemědělství, zaměstnaneckého vztahu, podnikání a třetích sektorů do skupiny tzv. pasivních příjmů. Starší generace nad tímto zdrojem příjmů pohrdá, ale taková je prostě realita současnosti, akorát legislativa na ní ještě nereagovala. Nacházíme se v přelomovém období, jen si těchto změn ještě politici nevšimli.
Asi by pomohlo, kdyby jsi napsal, na základě které části živnostenského zákona "musí reálně podnikat"? Ano, nesmí si vymýšlet faktury, ale to k tomu, o čem píše Jarmila, není vůbec nutné.
Ostatně když se nad tím zamyslím, tak pokud bych měl například roční příjem na hlavní činnost 1Kč, na fakturu, tak stejně musím platit minimální odvody. Když budu mít příjem 0 Kč, platí to samé. Žádné faktury si vymýšlet ani nemusím, nejenže mohu zaplatit, dokonce musím.
Nezákonné by jistě bylo na základě vymyšlených faktur například žádat vratky DPH... ale to není tento případ.
Jediné co mě napadá je, §58 (5), ale tam je že může, ne musí. Navíc to jde snadno napravit.
Pokud mám ŽL, jak se můžu dopouštět neoprávněného podnikání?
Řada lidí má příjmy z činností více či méně virtuálních, kam patří třeba překlady, tvorba prezentací, různé poradenství, nebo taky moderní youtubing, fotografie, činnost modelek.... Máte dojem, že třeba youtuber nebo bloger neoprávněně podniká? Ano, mohou mít slušné příjmy z reklam, ale to jsou příjmy legální, podepřené právě vlastnictvím ŽL. Znám pána, který se živí sportovním sázením, hodí mu to vždycky cca 30-40 táců měsíčně. Ale taky leží 8 hodin na netu a studuje, má obrovský přehled o sportovních disciplínách, které jeho okolí nikdy ani nevidělo. Ono to taky není jen tak sázet třeba na výsledky japonské nebo třeba kamerunské fotbalové ligy. Ale proč ne, v době internetu je možné všechno možné.
ŽL je dobré mít i na příjmy pasivní. To jen skalní komunisti nevidí, že za tzv. pasivním příjmem je taky práce. Pokud třeba někdo pronajímá byty, musí se o ně starat, opravovat, rekonstruovat, musí dělat účetnictví, jsou tam dlouhodobé odpisy... - to není práce? Ano, lopata to za práci skutečně nepokládá, ta umí jen kecat v hospodě, ale sama si neumí spočítat ani vlastní výplatu, natož potom nějaké daně že? Víte, co je třeba práce s tantiémami, které jsou taky pasivními příjmy, ale ze zákona omezenými pouze na 50 let? Musíte jednat s nakladateli, prodávat práva na použití (obrazů, písní), hlídat si placení... a vedle toho se snažíte zabezpečit na dobu, kdy už tato práva pominou, ale vy budete mít rodinu, děti a jednou půjdete do důchodu. Čili vedle pobírání pasivních příjmů máte i svou vlastní práci. Řada lidí, co má pasivní příjmy, nejsou lidi, co by jen leželi na gauči a natahovali pracky pro prachy.
S tím podvodem a nabádáním k trestnému činu bych byl opatrný ;-). Jinak, pokud dočasně nepodnikáte, živnostenskému úřadu přerušení živnosti hlásit už nějaký ten pátek nemusíte. Pokud je ovšem (neohlášené) přerušení delší než 4 roky, může Vám ŽÚ zrušit oprávnění.
Je dobré se občas podívat na aktuální znění zákonů a brát na vědomí změny. Ono to totiž vychází z toho že (u ohlašovacích živností) nesdělujete že podnikáte, ale podle § 45 odst. (1) "Fyzická nebo právnická osoba, která HODLÁ provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu." Oprávnění přitom vzniká dnem ohlášení. Přerušení a obnovení živnosti ovšem musíte ohlásit Zdravotní pojišťovně a ČSSZ (případně FÚ). Jinak máte stále povinnost platit zálohy na pojistné.
Nicméně, Jarmile se výše patrně jedná o podnikání nějakého malého rozsahu a využití možnosti, navýšit si, v souladu se zákonem, pojistné na důchodové pojištění. Osobně v tom, pokud se to dobře nastaví, až tak velkou "černotu" nevídím, protože vystavit pár faktur za rok není pro aktivního člověka až takový problém. (A třeba příjmy z nájmu můžete v mnoha případech danit jak podle § 7, a považovat to za volnou živnost, tak podle § 9.)
Ta doba 15 let je "bez uvedení důvodu". Jinak viz: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2014-06-10-doplatit-si-zpetne-dobu-duchodoveho-pojisteni-je-mozne-ovsem-jen-v-urcitem-rozsahu.htm
Cituji:
"Důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění uvedené v zákoně o důchodovém pojištění:
- vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci - účast je možná i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení,
- soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, s výjimkou prvních 6 let studia po 18. roce věku v období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2009 - účast je možná i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení,
- výdělečná činnost v cizině po 31. 12. 1995 - účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky,
- výkon dlouhodobé dobrovolnické služby - účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky (nejdříve od 1. 1. 2003),
- činnost v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele - účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky (nejdříve od 1. 1. 2009),
- výkon funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území ČR - účast je možná zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení (nejdříve od 19. 9. 2009),
- pobyt v cizině z důvodu následování manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR - účast je možná zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení (nejdříve od 1. 1. 2010). "
"Bližší informace k dobrovolnému důchodovému pojištění poskytnou každý pracovní den vždy s ohledem na konkrétní situaci pracovníci OSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860."
No ony se ty děti postupně přestávají platit už dřív. Já jsem 65 ročník, děti mám dvě. Přesto rozdíl odchodu dělá jen tři měsíce - kdybych děti neměla. :-( Ano, ty dřívější odchody byly spravedlivé - dáme tomuto státu další daňové poplatníky. Narozdíl od těch, kteří dají přednost kariéře máme víc starostí, nervů, peněz, nemůžeme si moc vybírat zaměstnání. O pořádném odpočinku si můžeme nechat zdát. Dřív to bylo ohodnoceno těmi odečty. Dnes ? Udělají na vás akorát dlouhý nos. A ten co děti neměl je v pohodě. Udělal si kariéru, užil si život, našetřil si na důchod.
No, popravdě, nechtěla bych, jako on zůstat bez dětí :-), ale nespravedlivé to je. Já mám pokračovatele, kteří budou odevzdávat daně a platit tomuhle zřízení nejspíš dokud je nevynesou nohama napřed, jestli to takhle půjde dál. Bohužel. Důchodový fond se tzv." rozpustil" (rozkradl) a doplatíme na to všichni. Šetřit si ? Celá léta nebylo z čeho a za těch deset let toho už člověk moc nestihne. A i pokud si našetříte, tak vám to sežere inflace. :-(
Myslím, že to poprvé pustil do oběhu nějaký "bolševický plátek" (tuším Haló noviny - bez záruky). A dál už si to žije vlastním životem.
Jinak, důchodové fondy opravdu byly, a byly "rozkradeny"! Ovšem v r. 1953, s tím, že o ty plátce, kteří si za první republiky a za války a po ní "platili na důchod" (třeba můj děda) se stát o všechny řádně postará...
V devadesátých letech (tuším 1992) byl pak vytvořen tzv. důchodový účet, sloužící ovšem pouze ke sledování salda mezi příjmy a výdaji z nově zavedeného (!) důchodového pojistného. Předtím se odvody na sociální zabezpečení samostatně nesledovaly, byly "neevidovanou součástí" podnikových daní. Nicméně platí, že odvody i pro důchodové účely byly od toho roku 1953 příjmem státního rozpočtu a nikdy se neukládaly do nějakého zvláštního fondu, či na nějaký zvláštní "bankovní účet". Podrobnosti o tom, jak se "saldoúčet" od devadesátých let vyvíjel se pak celkem snadno nechají najít ve veřejných zdrojích, stejně jako fakt, že přebytek vybraného pojistného v některých letech nikdy nedosáhl schodků v letech jiných, kdy byly důchody dorovnány z jiných zdrojů státního rozpočtu.
No, já se naopak obávám, že ViR má pravdu. Důchodový účet nebyl veden zvlášť, ale byl součástí státního rozpočtu. Stát vlastnil fabriky, ty odváděly odvody (dneska dividendy) a z toho byly m.j. financovány i důchody. A protože jsme všechny fabriky pozavírali nebo rozdali/rozprodali doslova za hubičku, protože prý stejně za nic nestály a stát je špatný hospodář, tak výnosy z fabrik skončily v Karibiku (třeba u Piráta z Prahy) a dneska to jsou miliardy, které přilepšují důchodcům v úplně jiných zemích. Myslím, že velká privatizace tak, jak byla provedena, byla tak akorát velká rozkrádačka v rozsahu, o jakém se nesnilo ani komunistům v 50.letech. Jo, byly firmy, co jsme mohli zavřít a nic moc by se asi nestalo, ale byly firmy, o jejichž zavření Západ stál, protože mu zmizela konkurence. Zajímavé bylo, že jako první jsme zavřeli fabriky, které byly nově postavené - masokombinát v Písnici, fabriku na zpracování krevní plazmy (tu prý nebudeme potřebovat a potřebnou plazmu dovezeme z ciziny -na kolik nás pak vyšla arbitráž se Šťávou? Nějakou tu miliardičku to už hodilo), mlékárnu ve Znojmě, cukrovary atd.. Havel byl politický idealista, který se obklopil přátelíčky, co mu sice plácali po ramenou, ale za zády sledovali vlastní ekonomický prospěch. A aby mu zavřeli hubu, tak ho navezli taky do restitucí. Myslím, že na konci života poznal, co vlastně způsobil a že to takto zrovna být nemuselo, ale to už bylo pozdě, džin už byl z láhve vypuštěný.
My jsme měli řadu fabrik restrukturalizovat, řada z nich zoufale potřebovala nové investice, ale v řadě případů jsme taky vyráběli výrobky, které se vyvážely i na ten opěvovaný Západ (textilie, Tatrovky, průmyslové celky jako pivovary, lihovary, elektrárny), námořní plavba taky nebyla ztrátová, minerální prameny jsme taky nemuseli nacpat Rusákům a kdejakým dobrodruhům - to všechno mohlo existovat, být v majetku českého státu a vydělávat na důchodový účet. Měli jsme tu taky šikovnou a relativně vzdělanou pracovní sílu, za kterou jsme se nemuseli stydět - to jsme museli učňovské školství zlikvidovat do dnešní podoby? Jenže ono se to snadno likviduje, ale horko těžko potom znovu buduje, když už není na co navázat. A makáče do montoven tento stát zrovna nepotřebuje.
Vy nemáte z VŠ titul? Ty se dávaly i zpětně, jen si každý musel napsat na svou Alma Mater, aby mu to písemně poslali, mnoho lidí ho užívá i bez dopisu, protože na něj prostě mají nárok a některé školy byly po r. 1989 zrušeny.
Pro zápočet let na důchod není ale titul důležitý, důležité je řádné ukončení VŠ. Vám nepřišel zápočtový list? Tam by měly být všechny doby, z Vašeho věku soudím, že Vy ještě spadáte mezi studenty, kterým jsou doby studií započítány.
Za minulého režimu, tedy za socialismu, stačilo mít odpracováno platit si důchodové pojištění (v dani ze mzdy) 25 let. Ženy odcházely do starobního důchodu podle počtu podle počtu vychovaných dětí od 53 let. Muži od 60 let, náročné profese (i zaměstnaní u Policie, tehdy Veřejné bezpečnosti) horníci, hutníci apod. od 55 let.
Nebyl problém toto odpracovat, práce bylo všude dost a počítalo se i studium a další doby.
V tomto režimu musíte mít odpracováno a placeno důchodové pojištění minimálně 34 let (od příštího roku minimálně 35) a také splnit druhou podmínku - dovršit stanovený věk, který se neustále zvyšuje. Pro ženy je to nyní cca 62 let, pro muže snad 63 let a něco. Příští rok to bude zase více. Ale radujte se, veselte se, více jak 65 to prý zatím nebude.
Pokud nesplníte - nedostanete nic. Pokud vám chybí pouze rok do potřebné doby odpracované, tedy pokud máte odpracovaných třeba jen 33 let a máte už stanovený věk, můžete státu doplatit - přes dva tisíce za každý měsíc, který vám "chybí". To je to tzv. dobrovolné placení důchodového pojištění. Ale když vám bude chybět odpracovaných více, jak 1 rok, už si nemůžete doplatit. TEDY NEDOSTANETE ŽÁDNÝ STAROBNÍ DŮCHOD. Pokud méně, jak jeden rok, tak podle NOVELIZACE OD 1.2.2018 MUSÍTE V DOBĚ podání žádosti být v pracovním poměru minimálně 12 měsíců!!! V době podání žádosti Žádosti o dobrovolné placení důchodového pojištění NESMÍTE být podle zmíněné novelizace v tzv. NÁHRADNÍ DOBĚ - tedy nesmíte být v evidenci Úřadu práce, ani nesmíte být na tzv. neschopence, ani nedělat nic!!! Prostě musíte být zaměstnáni. Jinak si nesmíte doplatit!!!
Pokud vám chybí více, můžete se dostat do důchodu při splnění mírnějších podmínek, ovšem musíte se dožít věku, při kterém má nárok jít do důchodu v té době muž - což bude co nevidět 65 let plus dalších 5 let - tedy i ženy v cca 70 letech. Ale získáte pouze tzv. starobní sociální důchod je to cca 3 000 Kč.
VYLOUČILI SE DOBY STUDIA, Z EVIDENCE NA ÚŘADU PRÁCE BEZ PODPORY SE DO DOBY PRO důchod započítává maximálně 1 rok do věku 55 let, maximálně dva roky nad 55 let a další legrace, které mají jen jediný důvod - aby vám stát ČESKÁ REPUBLIKA žádný důchod nemusel vyplácet a nebo aby vám mohl platit co nejméně!!!!
Poděkujte hlavně ODS a hlavně panu Drábkovi, který mnoho změn, které téměř znemožňují nějaký důchod dostat, prosadil. Děkujme Bohu, že se mu nepodařilo prosadit pro důchodce platební karty, tak jako u nezaměstnaných, díky kterým by si důchodce mohl koupit jen to, co by určila naše vláda a pan Drábek. Rozhodně tedy ne pivo a cigarety, možná ani ne rohlíky, chleba by stačil!!!
Soudružko Vlčice888, sociální důchody se nepřiznávají od r. 1996!!! Zaspala jste dobu.
Ten důchod, který se případně přiznává až o pět let později (než je důchodový věk muže) se počítá naprosto stejně, jako běžný starobní důchod. Tedy základní výměra + procentní výměra dle skutečné doby pojištění.
Jinak splnit od ukončení školní docházky, většinou ve 14 - 15 letech, do nějakých 60 - 65 let potřebnou dobu pojištění není pro normálně pracující lidi problém. Fakt že ne.
Dobrý večer ,také by mě zajímalo kdy půjdu do starobního důchodu jsem ročník 1964 mám 4 děti .Pracuji od 1981 jestli se počítá i doba učení +2 roky . Nyní jsem druhým rokem plně invalidní.Dělala jsem celý život na HPP ,TAK BYCH ŘEKLA ŽE ODDĚLANÉ ROKY MÁM . Nemůžu za to ,že nemám věk ,ale jsem už totálně oddělaná....
Váš důchodový věk je 62 let a 8 měsíců, tedy, v závislosti na přesném datu narození, půjdete do starobního důchodu buď v r. 2026 (při narození do konce dubna), nebo v r. 2027.
Doba důchodového pojištění se Vám pravděpodobně bude počítat od 1.9.1979, respektive od nástupu do učení (jde o náhradní dobu započtenou 100%). Dále se započte doba pracovních poměrů, a to jako pojištění/zaměstnání. Péče o děti se uznává do 4 let věku dítěte jako doba náhradní (započtena 100%). Pokud se doby pojištění či náhradní doby překrývají, počítají se jen jednou. Tedy není to za každé dítě 4 roky! (Pokud se např. druhé dítě narodilo dva roky po prvním, můžete za ně získat max. 6 let a nikoli 8, pokud byste všechny 4 děti měla v odstupech kratšich než 4 roky, bude uznána náhradní doba od narození prvního do dosažení 4 let věku posledního.)
Plný invalidní důchod se je také náhradní dobou pojištění, započtenou 100%.
Počítáno takto nahrubo, mohla byste získat nějakých cca 46 let pojištění, nicméně reálně se doba pojištění počítá po dnech (!), sočet se dělí 365 a zaokrouhluje dolů na celé roky, čili při nějakých výpadcích pojištění to může být třeba o rok méně méně.
Prečo?
Lebo priebežný systém je tak koncipovaný, to čo "nasypali", je už dávno prežraté. A niečo ako vdovský dôchodok snáď ešte existuje, tak nejaké započítanie tam predsa je.
O "potenciálny dôchodok zomrelých" sa zvyšuje celková hladina dôchodkov, teda nie takto priamo, ale v štatistickom prepočte to tak vychádza...
Proč uvádí že musí mít dobu pojištění 34 let.Kdyz někdo začne pracovat ve dvaceti letech a odpracuje těch 34 let tak by mohl jít prakticky už v 55 letech do penze ale nemůže protože nemá požadování věk tak nech přestanou uvádět takovou dobu pojištění když to nefunguje a než půjde do důchodu tak má dobu pojištění minimálně 40 let tak nevím kde nabrali tu dobu těch 34 let.Dekuji za případnou odpověď nebo aspoň vysvětlení.
Nojo, no, během nějakých 48 - 50 let zvládnout 35 let pojištění (včetně náhradních dob), to je fakt děsná darda. Mně tedy stačilo normálně pracovat, a budu mít o 12 let víc.
Ale tak holt bude takový zájemce o penzi zvládnout alespoň 20 let do dosažení věku o pět let vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození, nebo si něco doplatit či odpracovat, no.
pěkný dobrý večer. Od roku 1989 jsem v invalidním důchodu s astmatem, do práce jsem se se svým zdravotním
problémem nedostala, nikde mě nevzali. jsem narozená v květnu roku 1955 , už bych měla mýt nárok na
starobní důchod, ale nemám odpracované pojištění vejdu se tak zhruba do 20 roků, Na důchodovém mě řekli
ať jdu i na zkrácenou pracovní dobu, žádný zaměstnavatel mě nevezme, natož aby za mě platil pojištění, na kterém
by doplácel , zdraví mám čím dál horší, když jsem si požádala o starobní důchod, kvůli zdraví , tak je nic jiného
nezajímalo než zpráva z plicního , že jsem po operaci kolen, bolesti zad, noh, artrózou, infarkt, to je nezajímalo.
Nevím co mám dělat abych se dostala do starobního důchodu, kdo mě poradí
.Předem děkuji ruzestehlikova@seznam.cz
Beru zpět. Je to asi tak, jak píše referent, v 65 se vám ten ID překlopí na starobní - bude však ve stejné výši jako stávající invalidní. Já myslel, že to platí jen pro plné ID, ale zřejmě to platí i pro částečné (Vy určitě máte částečný), takže nevím, proč Vám ta úřednice radila, abyste šla na zkrácený úvazek pracovat, k vyššímu důchodu by Vám to už nepomohlo.
Jo, ale má dva pokusy. Třetí je na předsedovi sněmovny, pokud "presidentská" vláda nezíská důvěru. Dále, sáhnout do systému důchodů lze jen na základě zákona a zákony primárně schvaluje sněmovna (vláda může svým nařízením pouze navýšit, nikoli snížit, valorizaci v daném roce). Zkušenosti ukazují (viz důchodová reforma předminulé vlády), že pokud se nanajde na změně širší shoda, některá z dalších vlád ji upraví, či zruší.
Jinak, mně nepřijde, že by v této otázce, bez ohledu na prezidenta, byl zvláštní rozdíl mezi pravicově-populistickým ANO a pravicovou ODS. A zrovna Zeman už dávno není levicově orientovaný, byť z těchto pozic původně vyšel (podobně, jako třeba kdysi NSDAP v Německu).
Mimochodem, navýšení "průměrného důchodu na 15 tis. na konci volebního období", jak to slíbilo nedávno ANO, je docela úsměvná záležitost. Aktuálně je totiž průměr na 12 tis., takže když použijete stejnou procentickou hodnotu valorizace jako 2017/2018, jste po těch 4 letech na cca 14200 Kč. A jelikož se předpokládá vyšší inflace než byla, může to dojít na 15 tis. tzv. bez hnutí prstem.
pokud nemáte zaplacené pojištění,tak vás čeká pomalé umírání hladem a nebo mrazem,to je v souladu s ústavou čr,ale nedej bože že se nechcete trápit a zabít se, tak se sehraje divadýlko jako že vás zachranují,vše je jen faleš,podotýkám že třeba invalidní důchod je tak osekaný že na něj nemá v podstatě nikdo nárok,ono totiž jestliže nemáte třeba jednu nohu,jednu ruku,jedno ucho,a cokoliv k tomu, se to nesčítá a jste považován za práceschopného,..at žije demokracie ,aneb zrůdnost která za socialismu neexistovala...
Doba studia po 18 roce věku se, v rozsahu max. šest let, a krácená na 80 %, započítává jako náhradní doba jen u studia do konce r. 2009.
Studium od r. 2010 není uznáváno jako doba náhradní, nicméně je možno si za tuto dobu kdykoli doplatit dobrovolné důchodové pojištění.
(Stát prostě seznal, že "vyštudovaných" je už jako psů, a pokud studovali něco rozumného, tak že mají ve srovnání se staršími generacemi platy natolik vysoké, že si pojistné snadno mohou doplatit a že již není třeba uměle vzdělání podporovat.)
To naši pravicoví mlaďoši nedají ani náhodou. Pokud nebude studium započteno museli by pracovat nepřetržitě do minimálně 62 let. To šlo za minulého režimu pokud byl člověk zdravý. V kapitalismu se plánovitě počítá s nezaměstnaností, ale u nás nemáme kapitalismus-povinosti reálného socialismu zůstaly a práva žádné. Já patřím do ročníku, který bude mít poprvé povinnost mít pojistnou dobu 35 let. Jsme senoři hrdinové. Teď ještě další dva roky makat a neumřít. Proč nám to Havel opomenul sdělit
Jak jsem Havla zrovna nemusel, tak asi nemohl předpokládat, že demografický vývoj bude takový, jaký je. Tuto bídu s nouzí, pokud se týká porodnosti, nepředpokládal asi nikdo.
Pokud se týká uznání či neuznání studia jako doby pojištění, mé děti během studia jednak pracovaly (případ asi 3/4 dnešních vysokoškoláků), a jednak si (poté, co začaly slušně vydělávat) nějakou dobu pojištění prostě doplatily. On totiž jeden nikdy neví....
No, význam to má v tom, že se to nebere z vybraného důchodového pojistného, ale z jiných zdrojů, a proto tyto případy již nezhoršují saldo důchodového systému. Proto byl ostatně zrušen v r. 1996 tzv. sociální důchod. (Ono dost na tom, že k tíži pojištění jdou některé náhradní doby, například základní vojenská služba, které by též měly být z logiky pojištění hrazeny z jiných zdrojů. ) Vedle toho dávkový systém lépe než důchodový podchytí konkrétní sociální situaci dotčeného jedince.