Hlavní navigace

V prodlení nemusí být jen dlužník, ale i věřitel. Stačí, že neposkytne součinnost

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Máte bezhotovostně zaplatit dluh, ale neznáte číslo účtu věřitele. Co dělat, abyste neplatili úroky z prodlení? Na koho a jaké dopadají povinnosti při povinné bezhotovostní platbě?

V prodlení se může ocitnout dlužník, ale i věřitel. Každý kvůli zanedbání jiné povinnosti vůči tomu druhému.

Prodlení dlužníka a věřitele

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je podle ust. § 1968 nového občanského zákoníku (NOZ) v prodlení. Ovšem dlužník není podle téhož ustanovení občanského zákoníku za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat podle ust. § 1970 NOZ zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný zejména v situaci, kdy je v prodlení naopak jeho věřitel. Věřitel je podle ust. § 1975 NOZ v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Nejvyšší soud ČR musel už několikrát řešit otázku, kdo je v prodlení, zda dlužník, který má platit, nebo věřitel, kterému má být placeno, jestliže má být uhrazena částka, která je vyšší než limitní částka podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, což je momentálně 270 000 Kč, která tedy musí být uhrazena bezhotovostně, avšak dlužník nezná číslo bankovního účtu dlužníka. Např. proto, že jeho závazek nevyplývá z písemně ujednané smlouvy, kde by bylo číslo účtu uvedeno, nebo ve smlouvě číslo účtu uvedeno není, anebo věřitel vůbec bankovní účet nemá (ano, i tací jsou zemi námi…).

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení spis. zn. 29 Cdo 2873/2015, ze dne 21. 12. 2016, zopakoval, že sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem č. 254/2004 Sb. stanovený limit. Jestliže na výzvu potřebné údaje věřitel bez zbytečného odkladu neposkytne, nemůže být dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, neboť zákon mu zakazuje plnit jinak než bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu. (K těmto logickým závěrům dospěl již ve svém rozsudku spis. zn. 33 Cdo 337/2012, ze dne 31. 2. 2013, když vysvětloval vztah zákona o omezení plateb v hotovosti a (zrušeného) občanského zákoníku.)

Pozdější případ (spis. zn. NS 29 Cdo 2873/2015) byl sice posuzován podle (již rovněž zrušeného) obchodního zákoníku, závěry NS však lze aplikovat i na aktuální občanskoprávní úpravu, tedy i na běžné závazky mezi občany. Nicméně Nejvyšší soud dodává, že věřitel nemusí sdělit dlužníkovi jen číslo bankovního účtu. Čtěte také: Nespolehlivý prodejce nemovitosti porušil džentlmenskou dohodu a soud mu dal za pravdu

Nezapomeňte na poštovní poukázku

Nemá-li věřitel bankovní účet, musí dlužníkovi sdělit adresu, na níž mu lze peněžní prostředky poukázat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu, neboť zákon č. 254/2004 Sb. umožňuje provést platby překračující limit upravený v ust. § 4 nejen prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby (tedy na účet věřitele), ale taktéž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Autoritativně nevyřešena ovšem zřejmě zůstává situace, kdy dlužník nezná bankovní spojení na věřitele, ale je mu známa jeho adresa, zda je tedy automaticky povinen zaplatit prostřednictvím pošty na jeho adresu, pokud mu věřitel nesdělí ani k jeho výzvě číslo účtu, ani nedá pokyn k zaplacení prostřednictvím poštovního poukazu, jakož i to, kdo ponese náklady na zaplacení poštou. Bankovní převod je zásadně zdarma nebo za nevelký poplatek, naproti tomu služby České pošty s. p. se mohou prodražit.

Nejen věřitel upomíná dlužníka, i věřitele musíte upomenout

Nepeněžitý dluh plní dlužník podle ust. § 1955 odst. 1 NOZ v místě svého bydliště nebo sídla. Jde o tzv. odnosný dluh. Peněžitý dluh plní dlužník podle téhož ustanovení občanského zákoníku v místě bydliště nebo sídla věřitele. Jde o tzv. donosný dluh. A ten nás pochopitelně zajímá. Aby dlužník mohl splnit svůj peněžitý závazek překračující limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb., vyžaduje se – jde-li o dluh donosný − aktivita dlužníka. Je proto na dlužníku, aby údaje potřebné k provedení bezhotovostní platby (nemá-li je) získal. Teprve tehdy, nereaguje-li věřitel na jeho výzvu (a nesdělí mu číslo účtu), dostává se do prodlení věřitel, což vylučuje prodlení dlužníka. Jestliže dlužník žádnou aktivitu nevyvine, tedy věřitele o sdělení údajů potřebných k provedení platby nepožádá (ačkoliv tak učinit může), jde prodlení na jeho vrub.

Úroky

Výši úroku z prodlení si mohou věřitel a dlužník dohodnout, jinak ji stanoví vláda svým nařízením ve smyslu ust. § 1970 NOZ.

Pro samotné úroky např. za poskytnutí peněžních prostředků platí ust. § 1802 NOZ: Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Našli jste v článku chybu?