Spočítejte si...

Zavřít

Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014

Od ledna už nemusíte dodržet zákonné úroky z prodlení. Věřitel a dlužník si mohou dohodnout smluvní úroky, a to vyšší nebo i nižší než zákonné.

Od 1. 1. 2014 dochází podle nového nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jednak k drobné změně mechanismu určení úrokové sazby a jednak ke změnám, které přináší samotný nový občanský zákoník. Nově dojde ke zrušení poplatku z prodlení a dohodnuté úroky z prodlení se budou moci lišit od výše zákonných úroků z prodlení.

Dohoda je možná

V prodlení je (podle ust. § 1968 nového občanského zákoníku) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 nového občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Znamená to, že na rozdíl od dosavadních pravidel (srovnej ust. § 517 odst. 2 dosavadního občanského zákoníku) si věřitel a dlužník mohou dohodnout smluvní úroky z prodlení výší odchylné od zákonných úroků z prodlení.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (ze dne 17. 3. 2005, spis. zn. 33 Odo 1117/2003) vyplývá, že  Povaha ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí. Ust. § 517 odst. 2 věta za středníkem občanského zákoníku účastníkům dohodu o jiné výši úroku z prodlení výslovně nezakazuje, nemožnost přijetí odchylné smluvní úpravy však vyplývá z povahy tohoto ustanovení. Uvádí-li se v něm, že „výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis“, nenechává gramatický výklad tohoto ustanovení prostor pro úvahy, zda lze výši úroku z prodlení či poplatku z prodlení stanovit jinak, tedy ani dohodou účastníků. Výši úroku z prodlení nelze v občanskoprávních vztazích stanovit dohodou účastníků v jiné výši, než jaká je v souladu s odkazem obsaženým v ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku stanovena prováděcím právním předpisem.

Tyto judikatorní závěry, na které jsme dříve upozornili, se tedy při určování výše úroků z prodlení podle nového občanského zákoníku již neuplatní. Více si přečtěte: Jak správně spočítat úroky z prodlení?

S jakou úrokovou sazbou počítat?

Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 

Výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády (č. 351/2013), t. j. před 1. 1. 2014, se řídí nařízením vlády (č. 142/1994 Sb.), ve znění účinném přede dnem 1. 1. 2014.

Přechodná ustanovení – Pozor na časté změny

S ohledem na to, že byl opakovaně podstatným způsobem změněn mechanismus výpočtu úroků z prodlení, je třeba přesně rozlišovat, kdy k prodlení došlo, a věnovat maximální pozornost přechodným opatřením, aby úroky byly počítány správným způsobem.

Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před 15. 7. 1994, řídí se výše úroků z prodlení ode dne 15. 7. 1994 nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění. Procentní sazba úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem 28. 4. 2005, tedy ode dne 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění před 28. dubnem 2005. Procentní sazba úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novely č. 163/2005 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010. Procentní sazba úroků z prodlení zprvu použitá pro daný případ prodlení se případně mění. 

Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013. Procentní sazba úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novely č. 180/2013 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013. Procentní sazba úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 1. 2014. Procentní sazba úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího prodlení).

Pevná sazba

Před 15. červencem 1994 činily úroky z prodlení (dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., v tehdy platném znění) 3 % ročně. Šlo o pevnou sazbu, která nebyla odvozována od žádné sazby České národní banky.

Dvojnásobek diskontní sazby a neměnná sazba

Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 výše úroků z prodlení činila ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB. 

Reposazba + 7 % a případná změna dvakrát do roka

Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do 30. 6. 2010 včetně stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 

Procentní sazba úroků se tedy event. měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.) 

Reposazba + 7 % a neměnná sazba

Od 1. července 2010 do 30. června 2013 výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstávala, zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila nebo změní repo sazba ČNB. 

Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.

Reposazba + 8 % a neměnná sazba

Od 1. července 2013 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstávala, zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB.

Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.

Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. 

Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby  platné v první den prodlení, ale už ani od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.

Výpočtové vzorce

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu), jestliže prodlení nastalo po 30. 6. 2010, lze shrnout v následujícím vzorci: 

úrok v Kč = dlužná částka x roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení 

(od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně/ počet dnů daného kalendářního roku)

Jestliže prodlení nastalo od 28. dubna 2005 do 30. června 2010, tak se uplatňuje odlišný výpočtový vzorec: 

úrok v Kč = dlužná částka x roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů prodlení 

(od 1. dne prodlení resp. ode dne změny sazby úroků z prodlení (vždy 1. 1. nebo 1. 7.) resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne předcházejícího dni (následující) změny sazby úroků z prodlení (vždy 30. 6. nebo 31. 12.) včetně resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně resp. do dne úhrady dluhu včetně)/ počet dnů daného roku)

Doba prodlení

Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady), úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně. 

Vývoj sazby úroků z prodlení

Období od – do Roční výše úroku z prodlení (v %)
15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 16
24.10.1994 – 25. 6. 1995 17
26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 19
21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 21
27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 26
14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 23
27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 20
23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 15
12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 12
3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 11
27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 10
23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 8
27.7. 2001 – 29. 11. 2001 8,5
30.11.2001 – 21. 1. 2002 7,5
22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 7
1.2. 2002 – 25. 4. 2002 6,5
26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 5,5
26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 4
1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 3,5
31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 3
26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 2,5
1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 2
25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 2,5
27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 3
28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 2,5
1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 2
28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 9,5
1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 8,75
(2. pololetí r. 2005)
1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 9
(1. a 2. pololetí r. 2006)
1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 9,5
(1. pololetí r. 2007)
1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 9,75
(2. pololetí r. 2007)
1.1. 2008 – 30. 6. 2008 10,5
(1. pololetí r. 2008)
1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 10,75
(2. pololetí r. 2008)
1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 9,25
(1. pololetí r. 2009)
1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 8,5
(2. pololetí r. 2009)
1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 8
(1. pololetí r. 2010)
1.7.2010 – 31. 12. 2010 7,75
(2. pololetí 2010)
1.1.2011 – 30. 6. 2011 7,75
(1. pololetí 2011)
1.7.2011 – 31. 12. 2011 7,75
(2. pololetí 2011)
1.1.2012 – 30. 6. 2012 7,75
(1. pololetí 2012)
1.7.2012 – 31. 12. 2012 7,5
(2. pololetí 2012)
1.1.2013 – 30. 6. 2013 7,05
(1. pololetí 2013)
1.7.2013 – 31. 12. 2013 8,05
(2. pololetí 2013)

Zdroj: www.cnb.cz, autor

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2014 9:39
Zasílat nově přidané názory e-mailem