S příchodem pandemie koronaviru během letošního jara byla řada zaměstnavatelů nucena přehodnotit zavedené způsoby práce a umožnit svým zaměstnancům ve větší míře pracovat z domova. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na tuto situaci reagovalo průzkumem mapujícím využívání tzv. home office.
V rámci průzkumu byli osloveni zaměstnanci i vedoucí pracovníci v různých typech organizací (z veřejného, soukromého a neziskového sektoru). Celkem se do výzkumu zapojilo 5779 lidí. Z toho 4833 respondentů odpovídalo pouze na část dotazníku určenou zaměstnancům. Na část pouze pro vedoucí pracovníky odpovídalo 522 dotázaných a 424 respondentů pak vyplnilo oba dva dotazníky. Průzkum má sloužit jako podklad pro širší využití práce z domova v praxi nejen v soukromých firmách, ale také státních institucích a jako zdroj informací pro možné návrhy úprav zákoníku práce.
Většina zaměstnanců prý zvládne část své práce dělat z domu
Je jasné, že některé pracovní činnosti není možné na home office vykonávat. Jde například o dělnické profese, které vyžadují náročné technické zázemí, nový model škodovky těžko poskládáte u sebe doma v garáži. Nejčastějším důvodem, kvůli kterému respondenti uváděli, že nemohou práci z domova vykonávat, byl přímá práce s klienty, v menší míře pak skutečnost, že je práce vázána na konkrétní místo, případně že musí být vykonávána v předem stanovených hodinách (například úředních). Zmíněné překážky však zpravidla neplatí pro celou pracovní dobu a většina zaměstnanců (90 %) je podle vlastních slov schopná alespoň částečně svou práci vykonávat z domova.
U mnoha profesí záleží na tom, do jaké míry je zaměstnavatel ochoten home office svým zaměstnancům umožňovat, případně v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Organizace, které práci z domova vůbec neumožňují, přestože teoreticky by to možné bylo, jako nejčastější příčinu uváděly nízkou podporu práce z domova ze strany vedení, práci s citlivými daty a nutnost zabezpečení, nevyhovující pracovní náplň a nedostatečné IT vybavení.
Podíl práce z domova se během pandemie mnohonásobně zvýšil
Před vypuknutím pandemie panovaly mezi zaměstnavateli, pokud jde o míru využívání práce z domova, významné rozdíly. Možnost pracovat na home office měla více než polovina respondentů soukromých organizací a naopak méně než čtvrtina zaměstnanců veřejného sektoru. Během první vlny epidemie se počet zaměstnanců pracujících z domova, především ve státní správě a samosprávě, výrazně zvýšil, a to ve všech oblastech, nejvýznamněji pak vzrostl podíl home office v organizačních složkách státu. Podíl respondentů pracujících z domova se celkově dostal zhruba na hodnotu 80 %.

Možnost čerpat home office podle velikosti organizace, pohlaví, počtu podřízených a lokality společnosti.
Před nástupem pandemie převažoval malý objem práce vykonávané z domova. Zhruba 60 % respondentů ji využívalo v rozsahu do 30 % svého úvazku. Na otázku, jaký je ideální rozsah práce z domova, celkem 70 % dotázaných uvedlo, že je to do 50 % úvazku, přičemž většina z nich by ocenila 40–50 % úvazku. V absolutních hodnotách zaměstnanci nejčastěji uváděli jeden, dva, nebo dva a půl dne, kdy by rádi pracovali z domu.
Častěji pracují z domova muži
Průzkum hodnotil také rozdíly v dostupnosti práce z domova pro různé sociodemografické skupiny zaměstnanců. Ukázalo se, že ženy mají častěji možnost pracovat z domova ve věku, kdy je běžná péče o malé děti. Současně ale z průzkumu vyplývá, že více možností pracovat z domu mají muži než ženy (36 % vs. 30 %). Ženy přitom home office vnímají jako významnější benefit více než muži. Častěji bývá práce z domova umožňována zaměstnancům, kteří mají podřízené, a těm, kteří žijí v domácnosti s dítětem do 13 let.

Podíl zaměstnanců, kteří mohou čerpat home office (HO) v jednotlivých věkových skupinách, podle pohlaví.
Jak jsou zaměstnavatelé s prací z domu spokojeni?
Průzkum se také zaměřil na vyhodnocení spokojenosti zaměstnanců a jejich vedoucích pracovníků s prací z domu a hodnocení výhod či nevýhod, které přináší. Odpovědi zaměstnavatelů ukazují, že s celkovým fungováním home office je vedení v drtivé většině případů (celkem přes 90 %) spokojeno. Také s komunikací se zaměstnanci panuje mezi vedoucími pracovníky spokojenost. Jen 15 % zaměstnavatelů uvedlo, že zaměstnanci jsou doma méně výkonní, zatímco dalších 10 % si naopak myslí, že jejich výkonnost při práci z domova je vyšší než na pracovišti.
Nejvíce respondentů (necelých 40 %) se přiklonilo k tomu, že výkonnost zaměstnanců pracujících doma i na pracovišti je v obou případech srovnatelná. Zbývající více než třetina zaměstnavatelů se domnívá, že pracovní výkonnost zaměstnanců je zcela individuální a záleží na konkrétním člověku, jak se novým pracovním podmínkám přizpůsobí. V organizacích s dlouhodobější zkušeností s využíváním práce z domova je přitom hodnocena výkonnost zaměstnanců lépe.
Polovina zaměstnanců si práci doma zorganizuje lépe než v kanceláři
Respondenti z řad zaměstnanců také porovnávali, jak se jim pracuje z domova ve srovnání s kanceláří. Více než 50 % dotázaných uvedlo, že si při práci z domova jsou schopni lépe zorganizovat pracovní dobu a více se na práci soustředit než v kanceláři. O něco hůř hodnotili respondenti svoji motivaci k práci, kdy je během home office spíše nebo výrazně lépe motivováno 40 % dotázaných. Relativně nejhůř v průzkumu respondenti hodnotili efektivitu spolupráce s kolegy, kterou při práci z domova více než třetina označila jako spíše nebo výrazně horší.
Z výhod práce z domova byly nejlépe hodnoceny ty, které souvisí s praktickou stránkou pracovního a soukromého života. Šlo především o úsporu času na dojíždění, možnost pracovat při menší zdravotní indispozici, možnost pracovat odkudkoliv, flexibilní režim, schopnost zajistit péči o členy rodiny a lepší organizace času. Uvedené výhody označilo jako přínosné více než 70 % dotázaných.
Když pracujete z domu, ušetříte
K dalším výhodám, které zaměstnanci na práci z domu oceňovali, patří volný čas, osobní pohodlí, více času s rodinou, úspora peněz za stravování a dojíždění, méně stresu a větší klid na práci, možnost prokládat práci soukromými aktivitami. Více než 40 % dotázaných označilo za výhodu, že se nemusí upravovat do práce a že může spát déle. Kladně byl hodnocen také vliv práce z domova na různé stránky života. Pozitivní vliv na duševní zdraví, rodinný život nebo fyzické zdraví uvedla ve všech případech třetina dotázaných. Jako nevýhodu práce z domova respondenti nejčastěji považovali nedostatek sociálního kontaktu a nižší flexibilitu při řešení pracovních otázek (to vnímá jako nevýhodu více než čtvrtina dotázaných).
Zmíněná tvrzení označovaly častěji za nevýhodu ženy než muži. Zaměstnanci ve věku nad 45 let označovali častěji za nevýhodu nižší flexibilitu při řešení pracovních otázek s kolegy. Při vyhodnocování způsobů a efektivity komunikace se průzkum zaměřil na frekvenci užívání komunikačních nástrojů, jako jsou telefon, e-mail, videokonference a chat. Téměř všichni dotazovaní používají některý z uvedených nástrojů na denní bázi. Nejčastěji využívanými nástroji jsou e-mail a telefon, následují chatovací služby a nejméně často jsou využívány videokonference. Stojí za zmínku, že telefon nejčastěji využívají osoby starší 45 let, e-mail osoby ve věku 30–44 let a chatovací služby a videokonference osoby ve věku do 30 let.
Jak hodnotí perspektivu a možné širší využití práce z domova zaměstnavatelé?
Přibližně polovina vedoucích pracovníků si s prací z domova spojuje slovní spojení benefit pro zaměstnance
, prostředek slaďování pracovního a rodinného života
a přirozená součást pracovního života
. Více než čtvrtina zaměstnavatelů se domnívá, že práce z domova může být nástrojem zefektivnění práce zaměstnanců, naopak komplikace v organizaci práce, komunikaci či kontrole plnění úkolů v ní vidí vždy zhruba pětina vedoucích pracovníků. Více než 60 % všech respondentů z řad zaměstnavatelů do budoucna očekává alespoň částečné (12 % odpovídajících dokonce výrazné) rozšíření využívání práce z domova v jejich organizaci. Mnozí z nich se domnívají, že k němu dojde už v příštích 12 měsících.