S příchodem pandemie koronaviru během letošního jara byla řada zaměstnavatelů nucena přehodnotit zavedené způsoby práce a umožnit svým zaměstnancům ve větší míře pracovat z domova. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na tuto situaci reagovalo průzkumem mapujícím využívání tzv. home office.
V rámci průzkumu byli osloveni zaměstnanci i vedoucí pracovníci v různých typech organizací (z veřejného, soukromého a neziskového sektoru). Celkem se do výzkumu zapojilo 5779 lidí. Z toho 4833 respondentů odpovídalo pouze na část dotazníku určenou zaměstnancům. Na část pouze pro vedoucí pracovníky odpovídalo 522 dotázaných a 424 respondentů pak vyplnilo oba dva dotazníky. Průzkum má sloužit jako podklad pro širší využití práce z domova v praxi nejen v soukromých firmách, ale také státních institucích a jako zdroj informací pro možné návrhy úprav zákoníku práce.
Většina zaměstnanců prý zvládne část své práce dělat z domu
Je jasné, že některé pracovní činnosti není možné na home office vykonávat. Jde například o dělnické profese, které vyžadují náročné technické zázemí, nový model škodovky těžko poskládáte u sebe doma v garáži. Nejčastějším důvodem, kvůli kterému respondenti uváděli, že nemohou práci z domova vykonávat, byl přímá práce s klienty, v menší míře pak skutečnost, že je práce vázána na konkrétní místo, případně že musí být vykonávána v předem stanovených hodinách (například úředních). Zmíněné překážky však zpravidla neplatí pro celou pracovní dobu a většina zaměstnanců (90 %) je podle vlastních slov schopná alespoň částečně svou práci vykonávat z domova.
Podíl zaměstnanců v organizaci, kteří by podle vedoucích mohli (částečně) pracovat z domova.
U mnoha profesí záleží na tom, do jaké míry je zaměstnavatel ochoten home office svým zaměstnancům umožňovat, případně v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Organizace, které práci z domova vůbec neumožňují, přestože teoreticky by to možné bylo, jako nejčastější příčinu uváděly nízkou podporu práce z domova ze strany vedení, práci s citlivými daty a nutnost zabezpečení, nevyhovující pracovní náplň a nedostatečné IT vybavení.
Nejčastější překážky pro hypotetickou možnost vykonávání práce z domova podle vedoucích pracovníků.
Podíl práce z domova se během pandemie mnohonásobně zvýšil
Před vypuknutím pandemie panovaly mezi zaměstnavateli, pokud jde o míru využívání práce z domova, významné rozdíly. Možnost pracovat na home office měla více než polovina respondentů soukromých organizací a naopak méně než čtvrtina zaměstnanců veřejného sektoru. Během první vlny epidemie se počet zaměstnanců pracujících z domova, především ve státní správě a samosprávě, výrazně zvýšil, a to ve všech oblastech, nejvýznamněji pak vzrostl podíl home office v organizačních složkách státu. Podíl respondentů pracujících z domova se celkově dostal zhruba na hodnotu 80 %.
Možnost čerpat home office podle velikosti organizace, pohlaví, počtu podřízených a lokality společnosti.
Před nástupem pandemie převažoval malý objem práce vykonávané z domova. Zhruba 60 % respondentů ji využívalo v rozsahu do 30 % svého úvazku. Na otázku, jaký je ideální rozsah práce z domova, celkem 70 % dotázaných uvedlo, že je to do 50 % úvazku, přičemž většina z nich by ocenila 40–50 % úvazku. V absolutních hodnotách zaměstnanci nejčastěji uváděli jeden, dva, nebo dva a půl dne, kdy by rádi pracovali z domu.
Častěji pracují z domova muži
Průzkum hodnotil také rozdíly v dostupnosti práce z domova pro různé sociodemografické skupiny zaměstnanců. Ukázalo se, že ženy mají častěji možnost pracovat z domova ve věku, kdy je běžná péče o malé děti. Současně ale z průzkumu vyplývá, že více možností pracovat z domu mají muži než ženy (36 % vs. 30 %). Ženy přitom home office vnímají jako významnější benefit více než muži. Častěji bývá práce z domova umožňována zaměstnancům, kteří mají podřízené, a těm, kteří žijí v domácnosti s dítětem do 13 let.
Podíl zaměstnanců, kteří mohou čerpat home office (HO) v jednotlivých věkových skupinách, podle pohlaví.
Jak jsou zaměstnavatelé s prací z domu spokojeni?
Průzkum se také zaměřil na vyhodnocení spokojenosti zaměstnanců a jejich vedoucích pracovníků s prací z domu a hodnocení výhod či nevýhod, které přináší. Odpovědi zaměstnavatelů ukazují, že s celkovým fungováním home office je vedení v drtivé většině případů (celkem přes 90 %) spokojeno. Také s komunikací se zaměstnanci panuje mezi vedoucími pracovníky spokojenost. Jen 15 % zaměstnavatelů uvedlo, že zaměstnanci jsou doma méně výkonní, zatímco dalších 10 % si naopak myslí, že jejich výkonnost při práci z domova je vyšší než na pracovišti.
Celková spokojenost vedoucích pracovníků s fungováním home office (HO) v jejich organizaci.
Nejvíce respondentů (necelých 40 %) se přiklonilo k tomu, že výkonnost zaměstnanců pracujících doma i na pracovišti je v obou případech srovnatelná. Zbývající více než třetina zaměstnavatelů se domnívá, že pracovní výkonnost zaměstnanců je zcela individuální a záleží na konkrétním člověku, jak se novým pracovním podmínkám přizpůsobí. V organizacích s dlouhodobější zkušeností s využíváním práce z domova je přitom hodnocena výkonnost zaměstnanců lépe.
Polovina zaměstnanců si práci doma zorganizuje lépe než v kanceláři
Respondenti z řad zaměstnanců také porovnávali, jak se jim pracuje z domova ve srovnání s kanceláří. Více než 50 % dotázaných uvedlo, že si při práci z domova jsou schopni lépe zorganizovat pracovní dobu a více se na práci soustředit než v kanceláři. O něco hůř hodnotili respondenti svoji motivaci k práci, kdy je během home office spíše nebo výrazně lépe motivováno 40 % dotázaných. Relativně nejhůř v průzkumu respondenti hodnotili efektivitu spolupráce s kolegy, kterou při práci z domova více než třetina označila jako spíše nebo výrazně horší.
Hodnocení efektivity práce z domova z pohledu zaměstnanců.
Z výhod práce z domova byly nejlépe hodnoceny ty, které souvisí s praktickou stránkou pracovního a soukromého života. Šlo především o úsporu času na dojíždění, možnost pracovat při menší zdravotní indispozici, možnost pracovat odkudkoliv, flexibilní režim, schopnost zajistit péči o členy rodiny a lepší organizace času. Uvedené výhody označilo jako přínosné více než 70 % dotázaných.
Když pracujete z domu, ušetříte
K dalším výhodám, které zaměstnanci na práci z domu oceňovali, patří volný čas, osobní pohodlí, více času s rodinou, úspora peněz za stravování a dojíždění, méně stresu a větší klid na práci, možnost prokládat práci soukromými aktivitami. Více než 40 % dotázaných označilo za výhodu, že se nemusí upravovat do práce a že může spát déle. Kladně byl hodnocen také vliv práce z domova na různé stránky života. Pozitivní vliv na duševní zdraví, rodinný život nebo fyzické zdraví uvedla ve všech případech třetina dotázaných. Jako nevýhodu práce z domova respondenti nejčastěji považovali nedostatek sociálního kontaktu a nižší flexibilitu při řešení pracovních otázek (to vnímá jako nevýhodu více než čtvrtina dotázaných).
Výhody home office (HO) z pohledu zaměstnanců.
Zmíněná tvrzení označovaly častěji za nevýhodu ženy než muži. Zaměstnanci ve věku nad 45 let označovali častěji za nevýhodu nižší flexibilitu při řešení pracovních otázek s kolegy. Při vyhodnocování způsobů a efektivity komunikace se průzkum zaměřil na frekvenci užívání komunikačních nástrojů, jako jsou telefon, e-mail, videokonference a chat. Téměř všichni dotazovaní používají některý z uvedených nástrojů na denní bázi. Nejčastěji využívanými nástroji jsou e-mail a telefon, následují chatovací služby a nejméně často jsou využívány videokonference. Stojí za zmínku, že telefon nejčastěji využívají osoby starší 45 let, e-mail osoby ve věku 30–44 let a chatovací služby a videokonference osoby ve věku do 30 let.
Jak hodnotí perspektivu a možné širší využití práce z domova zaměstnavatelé?
Přibližně polovina vedoucích pracovníků si s prací z domova spojuje slovní spojení benefit pro zaměstnance
, prostředek slaďování pracovního a rodinného života
a přirozená součást pracovního života
. Více než čtvrtina zaměstnavatelů se domnívá, že práce z domova může být nástrojem zefektivnění práce zaměstnanců, naopak komplikace v organizaci práce, komunikaci či kontrole plnění úkolů v ní vidí vždy zhruba pětina vedoucích pracovníků. Více než 60 % všech respondentů z řad zaměstnavatelů do budoucna očekává alespoň částečné (12 % odpovídajících dokonce výrazné) rozšíření využívání práce z domova v jejich organizaci. Mnozí z nich se domnívají, že k němu dojde už v příštích 12 měsících.
