Zaměstnanci v EU jsou v době nemoci zajištěni nemocenskými dávkami. Ve většině případech je vyplácí příslušná sociální instituce (podobné našim Okresním správám sociálního zabezpečení).
Zaměstnavatelé zpravidla v době pracovní neschopnosti po vymezenou dobu platí zaměstnanci mzdu či doplatek do výše plné mzdy nebo její části. V Dánsku a Španělsku zaměstnavatelé dokonce vyplácejí a poskytují celé nemocenské dávky. V Portugalsku a Irsku naopak neposkytují zaměstnavatelé mzdu ani nemocenské.
Délka výplaty mzdy nebo nemocenského zaměstnavatelem se pohybuje od několika dní až po rok (např. Německo 6 týdnů, Rakousko 6–12 týdnů, Nizozemí dokonce celý rok). V Řecku a Švédsku pobírají zaměstnanci rozdíl mezi nemocenským a mzdou od svého zaměstnavatele.
Mzda náleží zaměstnancům např. ve výši:
- 100 % – Německo, Rakousko, Lucembursko
- 80 % – Švédsko
- 70 % – Nizozemí
- 50 % – Finsko
Výplata dávek v zemích EU
Belgie
Zaměstnavatelé platí zaměstnanci mzdu po dobu 30 dní jeho nemoci. Její výše závisí na pracovním zařazení zaměstnance. Manuální zaměstnanci mají právo na mzdu 1. – 7. den ve výši 100 %, 8. – 14. den ve výši 86 %, 15. – 30. den již dostávají pouze doplňkový příspěvek (pořád je vyšší než nemocenské dávky vyplácené sociální institucí).
Nemanuální zaměstnanci mají právo na plat ve výši 100 % po celých 30 dní pracovní neschopnosti. Při nemoci delší než 30 dní dostává zaměstnanec již pouze nemocenské dávky od příslušné sociální instituce.
Dánsko
První dva týdny platí zaměstnanci nemocenské zaměstnavatel bez náhrady této mzdy od sociálního úřadu. Zaměstnanec musí ovšem pracovat před nemocí pro zaměstnavatele minimálně 8 týdnů a musí včas nahlásit pracovní neschopnost z důvodu nemoci. Při nemoci delší než 2 týdny dostává zaměstnavatel refundaci nemocenského od příslušného sociálního úřadu.
Finsko
Nemocenskou dostává zaměstnanec od prvního dne nemoci od instituce sociálního pojištění. Zaměstnavatelé však musí ve Finsku platit při nemoci zaměstnanci mzdu, kterou platí minimálně po dobu 7 dní ve výši 50 %. V mnoha případech je to však více, neboť ve Finsku hrají významnou úlohu kolektivní smlouvy.
Francie
Při nemoci dostává zaměstnanec nemocenské od sociální instituce. Zaměstnavatelé po dobu nemoci vyplácejí zaměstnanci mzdu ve výši 40 % jeho průměrné mzdy za minulý rok. Tato částka není zaměstnavatelům nahrazována.
Irsko
Zaměstnanci dostávají po celou dobu nemocenskou od příslušné sociální instituce, zaměstnavatelé se nepodílejí a na platbě mzdy ani na platbě nemocenského.
Itálie
Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci mzdu po dobu prvních tří dní nemoci, poté dostává zaměstnanec nemocenské od sociální instituce. Některé pracovní kategorie dostávají mzdu ve výši 100 % po dobu 3 měsíců a teprve poté následuje výplata nemocenského. Mnoho kolektivních smluv zajišťuje zaměstnanci stejnou mzdu jako před onemocněním (zaměstnavatel musí doplácet rozdíl mezi nemocenskou vyplácenou sociální institucí a mezi zaměstnancovou průměrnou mzdou).
Lucembursko
Zaměstnanci dostávají nemocenské od sociální instituce. Zaměstnavatelé platí mzdu jen pro nemanuální zaměstnance v soukromém sektoru. Mzda jim náleží ve výši 100 % v měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, a další tři následující měsíce.
Německo
Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platí zaměstnavatel mzdu výši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce.
Nizozemí
Zaměstnanci dostávají od zaměstnavatele po dobu nemoci mzdu ve výši 70 %, v mnoha případech na základě kolektivních smluv však 100 %. Zaměstnavatel musí platit mzdu po dobu celých 52 týdnů. Mnozí zaměstnavatelé v Nizozemí si proto hradí pojištění pro případ nemoci zaměstnanců.
Portugalsko
Zaměstnanci dostávají po celou dobu nemocenskou od příslušné sociální instituce, zaměstnavatelé se nepodílejí a na platbě mzdy ani na platbě nemocenského.
Rakousko
Zaměstnavatel platí zaměstnanci mzdu ve výši 100 % po dobu 6 – 12 týdnů (dle délky zaměstnání). Poté vyplácí 50 % mzdy po dobu 4 týdnů, během těchto čtyř týdnů má zaměstnanec nárok rovněž na nemocenskou v poloviční výši (tj. 25 %), celkem tedy dostává 75 % příjmu. Při delší nemoci dostává zaměstnanec již pouze nemocenské dávky od příslušné sociální instituce.
Řecko
Zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům stanovenou částku první tři dny trvání pracovní neschopnosti. Kromě toho jsou povinni hradit rozdíl mezi mzdou a nemocenským během prvního měsíce nemoci.
Španělsko
Nemocenské do 15. dne nemoci dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele ve výši 60 % své průměrné mzdy, zaměstnavatel neobdrží refundaci od příslušné sociální instituce. Při delší nemoci je zaměstnavateli mzda refundována příslušnou sociální institucí.
Švédsko
Ve Švédsku zaměstnavatelé vyplácejí mzdu po zákonem stanovenou dobu, potom následuje platba nemocenského příslušným sociálním úřadem. Mzdu poskytuje zaměstnavatel od 1. do 14. dne pracovní neschopnosti ve výši 80 %, od 15. dne rozdíl mezi nemocenským a 90 % zaměstnancovy průměrné mzdy až do 90. dne pracovní neschopnosti. Od 90. dne vyplácí sociální úřad nemocenské ve výši 80 % vyměřovacího základu.
Velká Británie
Nemocenská je ve Velké Británii vyplácena zaměstnavateli zaměstnancům, kteří splní stanovené podmínky. Pro ostatní zaměstnance je plátcem příslušný sociální úřad (v tomto případě dostávají méně). Mnoho zaměstnavatelů ve Velké Británii má svá vlastní zaměstnanecká schémata nemocenského pojištění. Zaměstnavatelé poskytují nemocenské po dobu 28 týdnů v paušální výši.
A jak je to v České republice?
V České republice, stejně jako v Irsku a v Portugalsku, neposkytují zaměstnavatelé zaměstnancům mzdu ani nemocenské. Češi loni „promarodili“ 34 mld. Kč. Češi jsou rok od roku více nemocní. To státní pokladnu něco stojí. Náklady na nemocenskou tak každým rokem rostou.
Vláda chce v letošním roce na nemocenské ušetřit. Ve státním rozpočtu na rok 2004 na dávky nemocenského vyčlenila o 3 mld. Kč méně, než se vyplatilo loni. Lidé velmi často zneužívají výplaty nemocenských dávek – když zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, tak je jednoduše pošle marodit.
V roce 2002 byly výdaje na dávky nemocenského pojištění 32,6 mld. Kč. Kvůli stále rostoucím výdajům na nemocenskou a jejímu možnému zneužívání se vláda v současné době snaží v této oblasti o úsporná opatření. Podíl dávek nemocenského pojištění na sociálních příjmech lidí se zvýšil v loňském roce na 19 %.
ČLÁNKY DO MAILU